Jak významný je pro vás sex?
Zdravim, zajimalo by me, jak velky vyznam v manzelstvi davate sexu? Mame s manzelem dost odlisne sexualni preference - jak co do miry, tak do "typu". Kupodivu asi obracene nez je bezne. Manzelovi staci malokdy a "vanilka", ja bych nejradsi co nejcasteji a jsem bdsm pozitivni. Jinak je nam s muzem dobre, rozumime si, ale ja si kladu otazku, jestli se mi vazne chce dozivotne potlacovat svoje sexualni potreby a jestli bych nebyla trochu stastnejsi s nekym stejne nastavenym. Pak si ale zas rikam, ze je pekna blbost kvuli necemu takovemu bourat fungujici rodinu. Na druhou stranu, ale uplne spokojena proste nejsem
@gracinka7 🤣🤣 ano, mám to stejně.
Já jsem byla s bývalým skoro 9 let. A začínala jsem s ním když jsem sotva začala sexuálně žít. A teď zpětně vidím, že ani v sexu to taky nebylo úplně ono. Měla jsem jinou potřebu. I jsem vlastně chtěla dělat jiný věci 😀 Holt se někdy člověk najde později 🙂
A upřímně kdyby se nestalo, co se stalo, tak bych nikdy nezjistila, že chci vlastně spoustu věcí jinak. Otevřeli se mi obzory. Ale u nás to nefungovalo ve více věcech. Ale kvůli sexu bych rodinu nerozbijela. Když v ostatních věcech je to na 100% . A chápu, že člověk přijde na to, že to tak nejde až když je vlastně "pozdě".
O tomhle se ale musí mluvit, mluvit a mluvit. Spolu. To jsme se zatím nedozvěděli, jestli děláte.
Ve vztahu, kde všechno ostatní je super, nemůže být problém se nějak domluvit. A pokud to problém je, asi to není tak super a je na místě si třeba nechat pomoci i odborníkem (poradna apod.) a pracovat na vztahu celkově. Já jsem zastáncem toho, že naprostá většina věcí ve vztahu se dá řešit, pokud oba chtějí (a až pokud se to zkusilo a nejde to, dá se uvažovat o nějakém ukončení). Sex je velmi důležitá součást vztahu, ale stavět vztah jen na tom se taky nedá, musí nutně fungovat i to ostatní a je to provázané.
Pro mě sex není tak důležitý, abych kvůli tomu rozbila rodinu, ale rozhodně je pro mě důležité, abychom o tom naprosto otevřeně mluvili a snažili se vyjít si navzájem vstříc.
zase diky za nove nazory 🙂 chaUprimne, moc o tom nemluvime, nevim jak tohle tema otevrit a take se bojim, ze kdyz to vytahnu - at uz ve vzajemnem hovoru nebo v poradne, o ktere dost uvazuju - tak to nakonec povede k zaniku vztahu. Mam pocit, ze v takovemne rozhovoru by se hodne sahalo na muzske ego a mam obavu, ze by se s tim pak uz nikdy nemusel srovnat. Takze mam pocit, ze bych si nejprve - nez se to pokusim vytahovat - mela udelat jasno v tom, ze mi to stoji za to riziko. Protoze kdyz se tema otevre, musi se to pak nejak "rozkousknout", dokud se neotevre, da se jen zase nechat uspat.
Pokud vztah neustojí citlivou diskuzi, nemá pevné základy.
A jak to bylo před dětmi? To jsi svoje potřeby a touhy potlačovala?
Já bych nemohla být ve vztahu, kde se svým manželem nemůžu otevřeně mluvit o sexu. Teda jinak, já bych nemohla spát s někým, s kým bych o tom nedokázala mluvit.
A to jsem hodně, hodně posunula hranice toho, co zkusit nikdy nepotřebuju a nechci.
myslim, ze ma pevne zaklady, ale tohle je extremne citliva diskuze. A priznavam ze tu si nejsem jista, jestli ustoji
Asi trochu potlacovala, ale alespon frekvence byla rekneme na kompromisu. Pri tehotenstvich jsem ale hodne nabirala a muj muz preferuje celkem vyraznou stihlost. Po poslednim diteti nam to nejak vygradovalo v to, ze jsme bez sexu cele tehotenstvi a i prvni rok ditete. Ted uz jsem zase hubena (no, skoro - jeste by to chtelo, ale BMI uz je naprosto v norme :D ) a muz projevil zajem, tak jsme to jednou zkusili. Ale behem toho dost dlouheho abstinecniho obdobi jsem si vyjasnila svoje preference a zajmy a vubec se mi ted do sexu s manzelem ani nechce, trochu paradoxne. K tomu jeste se nam pridal rozdil sova / skrivan. Ja jsem sova, kdyz jsme meli v noci cas, tak se s tim alespon dalo "nejak pracovat" na ruznych polohach muz byl drive take sova. Ale ted najednou zajem projevi vzdy vyhradne rano po probuzeni a to ja proste nemuzu. Rano dokud si nevycistim zuby a nedam si sprchu tak je mi jakakoli intimni aktivita vyloozene neprijemna, takze ted jsem (poprve v zivote) zabila sexualni aktivitu i ja, protoze to rano proste nedam (o minut pozdeji uz klidne, ale to uz zase nechce on...)
@madbetka zapomnela jsem te oznacit a u anonymni diskuze uz nemam moznost opravovat zmeny - tak odpoved vyse byla pro Tebe 🙂
A mozna ji zestrucnim na to, ze jsem o sobe z "mladi" sice ledasco vedela, ale jeste jsem asi byla moc mlada na to, tomu venovat vetsi pozornost, jen experimentovani. S manzelem jsem od maturity, nejak jsme fungovali, mela jsem hodne prace + skolu + domacnost asi jsem to asi neresila. Ale kdyz pak najednou mas nezdrave dlouhou dobu na to "najit" svoje preference, tak se muze stat, ze zase vyplave na povrch neco pohrbeneho
Vztahy občas jsou o extrémně citlivých diskuzích.
K odborníkovi můžeš zatím i sama, pomůže ti ujasnit si, co chceš a případně ti poradí, jak toto téma otevřít. Myslím, že je to celkem na místě, nejsem si jistá, že tohle zvládnete sami. Ale zase si myslím, že by manžel měl vědět, že se něco děje.
Pokud jste spolu nespali v podstatě dva roky, tak už to je velký problém. On je sex ve vztahu vážně důležitý. Chápu, že po takové době je těžké o tom mluvit.
No, takže tam bych řekla, že toho bude mnohem víc, tohle není jen o tvé preferenci BDSM. Těhotenství, změna postavy, dítě, to je vše legitimní pro změny v sexuální aktivitě. Podle mě z toho, co píšeš, nejsi v pozici, abys hledala sex jinde a nebo zvažovala konec vztahu. Podle mě máš dost prostoru, jak to zkusit napravit, mluvit, mluvit, mluvit, zkusit najít kompromisy, zkoušet nové, naučit se nové.
Zahájit diskuzi může být opravdu těžké. Odborník možná bude opravdu na místě. Třeba zatím jen u tebe. Co zkusit manželovi napsat milostný dopis. Vyznání. Něco, o čem se ti těžko mluví, ale trápí tě to. A máš ho ráda a nechceš, aby to znamenalo začátek konce. Něco prostě udělat, aby sis řekla jednou, že jsi udělala maximum. Protože pokud se to nestane, nebude to za pár měsíců o tom, že se nedohodnete v sexu, ale že se mezi vámi začnou prohlubovat rozdíly všude.
asi ano. Ted jsem rada, ze jsem to napsala sem, protoze i me to pomohlo si uvedomit naprosto paradoxni situaci, kdy problem zacal nedostatkem sexu, ale aktualne je to mozna spis uz o tom, ze sex s manzelem asi uz ani nechci (ne natruc, proste je mi ta predstava vylozene neprijemna). Proto se mi o tom s nim asi nechce mluvit - protoze to neni jednoduse resitelne tim, ze se teda 3x tydne prekona...
Ty jo, ale mluvit o tom musíte, jinak je to cesta do pekel. Dám příklad. Po třetím porodu se ze mě stala frigidní ženská, bez keců. Sex se mi hnusil, žádná chuť. Čoveče, jak by asi bylo manželovi, kdybych mu o tom neřekla a tiše trpěla já i on? Nakonec jsme to vykomunikovali, chtělo to hoooodne jeho trpělivosti a snahy na obou stranách.
@aguu přesně, já teď po druhém porodu a v době kojení jsem hormonálně hodně tlumená, že ta chuť prakticky není a byť to nemám tak extrémní, jako ty, tak ta frekvence je prostě teď děsná. Ale s mužem o tom mluvím, někdy si z toho děláme srandičky, někdy mu vyjdu vstříc, snažíme se potěšit i jinak a vím, že je tolerantní a časem se to zase srovná. Bez té komunikace by to prostě nešlo. On to třeba netušil, že kojení tohle někdy způsobí. Teď ví, že to není jeho chyba.
Ale mluvit o tom musíte. Jinak bude úplně v šoku, pokud časem se rozhodneš,že už s ním být nechceš, nemiluješ ho .. nebude chápat důvod, a může dost kopat kolem sebe a případný rozchod může být peklo.
Jako u nás v podstatě o ten sex ani nešlo,takže ex by se asi hodně divil,kdyby věděl..😁 plně jsem se s ním nikdy neprojevila, nešlo to, už z náznaků bylo jasné,jak to má a jak by reagoval. Ale u nás šlo o zklamání v jiných věcech, ten sex byl už jen vrchol ledovce,když moc nefungoval ( ani kvalitativně ani kvantitativně).
A co si pořídit nějaké erotické hry?dát si k tomu láhev vína?...hraní takových her nás hodně posunulo😂
Za mě super věc.a není to tak strojene jako sednout si ke stolu "a teď mluv.."
A hodně se uvolní i zábrany,když nejdřív plnís úkoly já nevím líbání na různých místech,krátká masáž, dráždění ledem,člověka to nabudi a když pak máš popsat nejeroticejsi představu nebo co jsem ještě nezkusila a chtěla bych,nsonobe strany takové sdilnejsi☺️
Mluvit jakýmkoliv stylem je základ.my Teda mluvíme furt.i při tom sexu.nekdy si říkám že toho za celý den nenamluvime tolik jako při těch pár minutách v posteli😂
To, o čem jsi teď psala, úplně mění situaci a pohled na věc. Pokud tě chlap dva roky odmítal kvůli přibrání v těhotenství, tak je to pěkná ubohost a chápu, že jsi z toho frustrovaná a že se ti teď už ani nechce.. to, že tom všem nedokážete mluvit, je blbý, protože bez toho se z toho nevyhrabete. Ty se bojíš, že zraníš jeho ego, ale on svým dvouletým odmítáním zranil to tvé. Úplně mi nepřijde, že byste stáli na pevných základech, když vám nefunguje intimita a nemůžete spolu o těhle věcech mluvit. Bez toho se vy dva z místa nepohnete a nic se nezmění a budete se nejspíš trápit oba a dřív nebo později se to stejně rozpadne. Takže je potřeba do toho šlápnout a říct si, co vám vadí, chybí, co potřebujete a od toho se nějak odrazit. Možná by ta poradna nebyla špatný nápad, mohlo by vás to dál nasměrovat. A ten dopis, co tu někdo zmiňoval, mi taky nepřijde marný, možná by to bylo pro oba snazší.
@malenka3 já bych o tom mluvila a mluvila a pak dost záleží, jak by se k tomu postavil manžel. Myslím, že to navíc nemuselo být před dětmi až tak patrné, mně objevovaní vlastních preferencí docela dlouho trvalo a zvlášť k inklinaci k BDSM člověk často dozrává fakt dlouho. A to, že ženy mají sexuální vrchol o dost později než muži, je taky známá věc.
A ještě k placenému uspokojení jinde, můj názor je, že to mnohem snáž skousne žena (ať už proto, že ten sex tak moc nechce a má pokoj nebo proto, že profesionálka jí muže nesbalí a je to tedy z pohledu rizika rozpadu rodiny menší problém než sexy kolegyně), ale pro chlapa to tak není a bude to prostě vnímat jako vlastní nedostatečnost, selhání mužnosti, ponížení a myslím, že opravdu nenajdeš moc chlapů, co budou tolerovat ženě otevřené manželství. A zároveň lásku k méně standardním praktikám asi nelze nikomi vnutit, to v sobě buď člověk objeví nebo ne.
Já nejsem v její kůži, ale pokud by ten sex byl taková tragédie, že bych žila v trvalé frustraci, kterou by trpěl jak ten chlap tak i děti, tak ano, pak mi přijde čestnější vztah ukončit. Ale jak moc velký a (ne)řešitelný problém to u nich je ví asi jen sama zakladatelka.
Určitě to není detail, sex je velmi důležitý, je to jeden z pilířů vztahu a když to nefunguje, je to průser. Kdybyste neměli děti, byla by odpověď jasná, ale pokud jsi o svých potřebách věděla a i tak jsi do toho vztahu šla a hlavně sis do nej pořídila děti, tak je ta situace už prostě jiná, už to ovlivní i vaše děti a s tím já bych se nedokázala smířit, nedokázala bych s tím žít. Chápu, že nechceš žít celý život nešťastná, ale pokud to všechno zabalíš, tak budou nešťastné vaše děti, které si tuhle situaci nevybraly a nemůžou za ni. A pro mě osobněj by to důvod k rozvodu nebyl, nedokázala bych vyměnit svoje uspokojení za spokojenost svých dětí a úplnou rodinu, ta je pro mě prioritou a i když je pro mě sex důležitý, tak pro mě není číslo jedna... ale takhle to mám já a tohle má nastavené každý jinak, každý má ty hranice a priority nastavené jinak a rozhodnout se ve finále budeš muset sama. Rozhodně by to měla být až ta poslední varianta.