Jak zvládat čas a motivaci s více dětmi?
Prosímvás, vnímáte rozdíl mezi časem pro sebe, ať už je to relax, sport, kreativní činnosti nebo cokoliv jiného, když jste měli jedno dítě a když těch dětí je víc? Já jsem před dětmi měla spoustu zájmů. Sportovala jsem, závodila. S první dcerou jsem ještě dost obstojně zvládala cvičit, běhat, malovat a dělala jsem to ráda, dobíjelo mě to. Ale s narozením druhé nějak nestíhám už vůbec nic. A ani nemám energii. Mnohem radši sebou fláknu na gauč a koukám do blba, než bych se donutila si zacvičit. Nebo vzít 2 děti a své unavené tělo a jít si zaběhat, to mě nějak už nenaplňuje. 😃
Mám kolem sebe 2 kamarádky, které mají zatím jedno a jsou velmi aktivní. A říkám si, že jsem bývala taky taková a ještě víc. Je to tak normální, že se člověk prostě víc vydá z energie s těmi dětmi a pak už nezbývá? Nebo jsem jen zlenivěla? 🤔 Strašně ráda bych se zase vrátila k malování, cvičení, ale nemůžu se odhodlat. Asi tomu moc nenahrává ani to, že starší je ADHádě a mladší zas alergik. Pořád jen lítám kolem dětí, řeším nějaké jejich problémy a nemůžu se k ničemu dalšímu namotivovat. 🙈 A jak tu motivaci zase najít?
📌
@martinka_33 vážně? Můj chlap se mě každý měsíc ptá, jestli už by to třetí miminko šlo a já každý měsíc odpovídám, že ještě ne, ať se zeptá za měsíc. 😆😆 I když nedávno jsem si chovala miminko a už jsem byla dost načnutá. 🤭 Myslím si, že buď by to třetí prostě zapadlo a nebo by se zhroutilo už úplně všechno. A teď která varianta nastane ... 😃
@cherie24 Mám to stejně. Je obrovský rozdíl fungovat s jedním dítětem a když jsou děti dvě. Se starším jsem toho zvládala dost. S mladším je to úplně jinej level! Jednak mi dává zabrat sám o sobě, je neskutečnej, rychlej, zvědavej, všude vleze a nevydrží chvilku v klidu, navíc ho to v kočáře bytostně nebaví, takže je všechno problém a já jen lítám za ním a zachraňuju jeho i okolí 🙈
S 1 dítětem jsem si mohla dělat, co jsem chtěla. Se 3 dětma už se ten čas hledá hůř, ale taky se najde. Chodím 2x týdně večer plavat, to je můj čas. Přes týden si zalezu s knížkou nebo šiju. Jakmile jsou děti větší a chodí do ZŠ a Mš je to jednodušší. Prostě děti jsou s tatínkem a já mám čas pro sebe 😁
S jedním sem byla aktivní, malovala sem, furt sme něco podnikali. Se dvěma to bylo do tri let mladšího dost narocne. Mladsi měl hodne potr.alergii(já kojila,takže omezeny jídelníček pro oba),navíc nemá pud sebezáchovy,takze jet někam vyžadovalo dost moji energie..
Teď máme tři a já si konečně jednou týdně udělám dvě hodky čas a jedu se projet na koních s kamarádkou. Plno věci nestíhám,dokud nebude nejmladší samostatnejsi,tak to proste tak bude no.
Ale segra ma jedno a je akční až je mi někdy hanba,ze já toho tolik nepodniknu 😁
Já teda musím říct,že já jsem extrémně hyperaktivní, mám i to slavné adhd(syn ho má po.me) a asi i díky tomu stíhám vše co chci, neumím odpočívat,nic nedělat(což asi taky není správný), takže já si dokážu najít čas na čtení knih,hru na kytaru, výrobu všeho možného,sport, děti mám dvě, dva a čtyři roky, a jsem v 30. týdnů tehu, do toho stále pracuji, dodělala jsem si doktorat, navíc nemám žádnou hlídací babičku a děti jsou fakt zmetci😂🙈...ale většina lidí absolutně nechápe jak to dělám, ale já zas občas nechápu, že někdo jako nemá na něco čas (ale plně respektuji, že každý jsme jiný a máme jiné děti), jestli jsem v něčem fakt dobrá, tak v organizaci času a taky do všeho zapojuju děti, takže s nima běhám,jezdím na kole, cvičím, vařím, kopu zahradu, nebo i čtu svou a zároveň jejich knížku, ale nikdy jsem to nedělala jinak, takže nic jiného neznají 🤣... občas je to peklo, mám nervy na dranc, vše déle trvá, cvičení není tak efektivní třeba,ale no a co...ale na druhou stranu manžel jen čeká,kdy se slozim ...podle mě jde primárně o tu vůli najet na nějaký systém, ale chce to už od začátku no, on se ten stereotyp pak blbě mění...a když to nejde,tak prostě ještě nějakou dobu vydržet a zkusit to v jiný čas ... Ale asi žádný obecny návod není a buď to jde,nebo bohužel ne, nikdo nechodíme v botách toho druhého a co mě přijde na pohodu, může být pro ostatní nemožné a naopak....je to peklo 🙈🤣
@journals jo, tak to máme dost obdobně s tím mladším. 😃 Se starší jsem chodila běhat s kočárkem a hodně jsme i jezdili s cyklo vozíkem. Vydržela v něm hodiny, jezdila ráda, ale mladší se tam už od mimina vzteká a co se v roce rozběhla, tak kočár i vozík ani omylem. Jen co to viděla začala se svíjet a křičet sama sama. 🤦🏼♀️ Trošku to vzala na milost až teďka po druhém roce, ale stejně je to vždy jen chvilka a pak už jí to nebaví. 🙄 A já za ten rok už vypadla z formy a zlenivěla. 🙈😃
@sikkacirek no, ono to je tak… buď máš někoho, na koho ty děti můžeš přehodit, nebo jsou děti velmi tvárné a přizpůsobivé. Nebo to jednoduše děláš na úkor sama sebe (např.na úkor spánku). Já teď strašně vidím jak moc záleží na dítěti. A i kdybych byla hyperaktivní, jak říkáš, tak mi to bude úplně k ničemu, protože moje dítě má jiný názor a chce dělat něco jiného 🤷🏻♀️
Když to vezmu s tím svým mladším (vyzkoušeno vše uvedené) tak to vydrží max pár minut a pak jde páchat zlo někam jinam.
@cherie24 tak to já jsem na tom dost podobně. S prvním dítětem ,dlouhé procházky klidně i na celý den,výlety cestování vlakem atd...s druhým už to nejde a taky když jedem na víkend k prarodičům já normálně balím skoro hodinu a máme totálně narvany kufr.
@cherie24 za mne nevidím velký rozdíl v času pro sebe mezi jedním a dvěma dětmi. Ale já jsem byla vždycky hodně aktivní a svého času se nehodlám nikdy vzdát. Teď už jsou starší, takže na jednu stranu je to o dost jednodušší, ale na druhou stranu i složitější. Ad energii, se dvěma dětmi ji člověk potřebuje víc, ale zase má toho volného času víc, dvě si spolu vyhrají a rodič není "otrok" toho jednoho
Nepřijde mi, že by byl takový rozdíl reálně v čase - tam jsme na tom možná i líp, mám jedno dítě ve škole, druhé ve školce - ale opravdu v té energii. S jedním dítětem jsme prostě standno došla na hřiště, vypustila ho a hvě hodiny si dělala svoje věci. Občas ho zhoupla, postavila mu bábovku, nebo zkorigovala někde nějaké "neber tomu klukovi tu lopatičku" ... Jenež ve dvou je těch "občas" mnohem víc, navíc mnohem víc šasu strávíte hledáním, protože jedno dítě při "voném pohybu" udržíte v rozném poli snadno i v režimu "čumím do blba". Dvě už musíte obvykle pohledem přeskakovat, tudíž koukat aktivně. Kolikrát přijdu domů "hodím" je na manžela a zalezu do pokoje s pokyny "nemluvte na mě!".
@cherie24 hele bude to spis o možnostech… s kamoskou máme stejne veliké děti … ona chodí do fitka, děla VŠ, sportuje, i nějaký koncert zvládne, hodně cestují do zahraničí … já si nestihnu ani sednout na gauč a čumet do blba 🤣🤣 děti mám 24/7 u sebe … krom mých rodicu, kteří jsou bohužel daleko, nemá nikdo čas… všichni jsou zaneprázdnění .. manžel věcně na sluzebkach… takže moje největší pomoc 🤣školka je pryč na dva měsíce aktuálně … z jedny strany už teď vidím velikej rozdíl, ze když jsou dva, tak kolikrát stačí ze jsou spolu 🤣 a mají nejsky ro zpestření … z druhy strany me není jasný jak to budu dělat až budu v praci… s jedním ditetem - na 6:30 do školky… 16:10 vyzvednout … když si představím, ze budu vozit a vyzvedavat dvě děti na dvou místech… k tomu nějaký kroužek 🤣🤣 to snad nejde stihnout …
Zajímavé, kolik lidí vnímá tak velký rozdíl mezi 1 a 2 dětmi, já už s prvním "přišla" o čas pro sebe a své koníčky, takže když přišlo druhé, nebyl to žádný rozdíl spíš naopak (spoustu věcí kolem mimča jsem zvládala lépe) a se třetím jsem naopak trochu času navíc získala - nejstarší dělá zábavu a trochu dozor nejmladší a já můžu vypnout radary. Ale nejsme kroužkoví a zatím jsem na rodičovské, uvidíme, co s tím udělá návrat do zaměstnání.
Kdyz chci mit cas pro sebe, musi deti nekdo hlidat (nekdo = jejich otec). A je jedno, jestli byl s jednim ditetem, se dvema nebo se tremi. Takze ja rozdil nevidim. Naopak jsem motivovanejsi vypadnout z domu🙂
@evellin123 jo, tak balení a výprava někam, to je kapitola sama o sobě. 😆 Máme velké auto, říkali jsme si, kolik máme prostoru. Podmínkou bylo auto s co největším kufrem a teď si stejně říkáme, že by se hodila rakev. 😂 Minule jsem pojala dojem, že starší dcera už nepotřebuje sebou 2 sady náhradního oblečení, neboť už jsme několik měsíců nic z toho nevyužili a co myslíš, že se stalo. 🤦🏼♀️
@janule0123 s tím gaučem mě to opravdu pobavilo 😁 Je pravda, že se děti skvěle zabaví a odpadá tím ta nutnost sedět u dětí a vyprávět za panenky, ale zas na druhou stranu 2x tak často někdo něco vyžaduje. To hlídání je na nic ve spoustě rodinách. Naše prarodiče pracují a ještě dlouho budou a prababička sama řekla, že pohlídat 2 hoďky, ať si v klidu vyřídím, co potřebuju ok, ale to je její maximum s 2 dětma v jejím věku. 😃 Kdežto kamarádka bydlí s tchýni a tchánem v důchodu a v podstatě denně strčí dítě na hlídání a jde si zaběhat, na kolo, zacvičit, uklidit. Nebo spolu vaří a jakmile začne dělat prcek bordel, pošle ho po schodech k babičce. Když cvičím já, jsem stále ve střehu, kdy na mě někdo skočí nebo mě něčím přetáhne po hlavě. 👌Když peču buchtu s dětma, tak kuchyň je ve stavu zapálit a utéct. 🥴
Mně přijde, že mám víc času se dvěmi. Lépe se mi daří organizovat čas. Navíc starší mladší často zabaví 🙂.
U nás to úplně platí, s jedním dítětem to byla pohoda, stíhala jsem své aktivity, se dvěmi mám pocit, že se vše točí jen kolem nich. Prarodiče pohlídají velice výjimečně jedno dítě, takže to druhé mám stále sebou (ale v tu chvíli mi to přijde jako oáza klidu, že je jen jeden).
@cherie24 u nás prababicku abych hlidala já… takže spis o dite navíc … tak abych byla o to víc ve strehu … už s ni chodí i nějaký ten pán z Německa 😳
Mám jedno dítě, manžela s hodně volnou pracovní dobou a hlídací babičku. Full time a stále mám na sebe hodně času. 1 dítě mě neomezilo ani v práci ani v čase. Jen ty víkendy věnujeme hodně jiným typům výletů než jsem podnikala jako bezdětná.
Mám tři děti vždy po pěti letech.Poprvé jsem do toho šla na maximum,všechno bylo nové a věnovala jsem se na 100% dceři jejím potřebám a zálibám.
Mezi dětmi jsem šla vzdycky na nějakou dobu do práce,ta mě baví a bylo to vlastně zpestření 😉.
Teď děti rostou,jejich potřeby se mění,neřekla bych,že mi práce ubývá,ale zvolila jsem si péči o rodinu,nevadí mi davat tomu ten čas a energii.
Ale kdyz chci jit do divadla,číst dobrou knížku nebo na vikend s kamaradkama,tak to bez výčitek udělám… doma se prd stane 😎
Přijde mi, že s malým miminkem je to vždy časově horší. Teď čekám třetí. Tak s tím počítám, že začátek bude náročnější, ale zase kluci už si chvíli i vyhrajou a nemám dítě pořád za zadkem, takže to je na jednu stranu fajn. Staršímu bude 5 a mladšímu 2. Chtěli jsme děti blízko po sobě, aby si spolu hráli a ne mít třeba 2 jedináčky. Na druhou stranu je to náročnější, vše dvakrát, ale starší už je samostatnější a v něčem rozumnější. Mě nejvíc omezovalo těhotenství ( to mi bylo hrozně) a pak když už mělo dítě třeba rok, tak už šlo podnikat víc věcí. Měla jsem tedy hodně náročná miminka, hlavně druhý byl neodložitelný. Teď už je to v pohodě.

Rozdíl mezi jedním a dvema je obrovský! Nezi dvemi a tremi uz takovy neni...