Jak zvládnout roli nevlastní matky a partnerství?
Ahoj všem maminkám, ale i těm, co jsou ty nevlastní.
Chtěla jsem trochu prozkoumat, kolik těch nevlastních maminek je a jak se svou rolí naložily 🙂 Zvládáte to? Máte střídavou péči? A co manželova ex - je velkou součástí vašeho života, manželství, partnerství?
Jsem už 6let druhou mámou a tahle role mě inspirovala k tomu, napsat knihu, protože o "macechách" se mluví spíše v negativním slova smyslu. Budu ráda za každý příspěvek, zkušenost 🙂 A ještě raději budu, kdyby někoho moje kniha "Prostě druhá" která brzy bud emít předprodej, zajímala.
Hodně síly a radosti, maminky a hlavně TY druhé...
@proste_druha No, jediné podstatné je, jak to vnimaji deti. Co si mysli dospely neni az tak podstatné.
@j.a.n.i myslím, že to spolu dost souvisí. Jak se cítí dospělí je dost odrazem v tom, jak se budou cítit děti. Jakou atmosféru dělají doma, jakou lásku dávají, umí dávat. U nás jsou kluci v pohodě. Prostě mají lásku všude dvakrát tolik, ale řekla bych, že je to díky tomu, že si NE vlastní rodič najde v téhle roli své místo. Všechno jenom o dětech není...
@proste_druha To, jak to citi ten dospely nic nemění na tom, jak to citi to dite, jo, jasne, ze je správné a super, když od novych partneru svych rodicu citi lasku, muze s nimi resit sve provlemy a je v nove rodine v pohode, ale to nic nemeni, ze tata a mama zoustanou jen jedni, krom nejakych vyjimek.
@j.a.n.i ano, tak to je. Ani to místo biologické mámy nechci nahrazovat, to nikoli, jen vznikají určité situace a bohužel v tomhle vzorci věci, které jako ta máma musím řešit, i když jí nejsem. U nás jsem pro kluky teta, kámoška, za kterou jdou nebo se můžou obrátit stejně tak,jako na svého tátu nebo mámu.
@proste_druha Jo, s tim naprosto souhlasim, teta a kamocka a je super, když to tak funguje.
A z jiné stránky - jsem nevlastní dítě 🙂 Trochu v jiné pozici, máma umřela a táta se znova oženil, vyženil nám dvě další sestry (my byli 3 děti). Nebylo to jednoduché pro nikoho. Všichni jsme se museli naučit, jak spolu fungovat. Ale myslím, že to ve finále klaplo, i když třenice jsou pořád. Ale jsme ve stavu, kdy když se nás někdo zeptá, kdo je vlastní/nevlatní sourozenec, synovec, neteř,....., musíme hodně přemýšlet 🙂
A pocita se i kdyz 'nevlastnim detem' je 21-26 a macesce 33? 🤔🤣🤣🤣🤣
Jinak jako dite rozvedenych.. tatovu pritelkyni spise toleruji.. mamky pritel s nami travi vic casu, tak je to trochu jine.. ale.. ani jednoho osobne neberu jako 'rodice'.. mozna je to i tim, ze mi v dobe rozvodu bylo 15..
A dcera bych taky nerekla, ze bere partnera jako 'druhyho tatu'.. a 'druhe maminky' se nam casto stridaji, tam nejde stihnout nic 🙈
@proste_druha jooo, vztah máme pořád krásný a oplácí ní to na mé biologické dceři, vždy když že Slovenska s přítelem přijedou, což je minimálně jednou za měsíc, vždy ji něco dovezou ❤️
@proste_druha Pro me to,ale vůbec nebylo těžké hranice si udržet. Ja si opravdu jako druha matka nepřipadala a možná to vyzní zle,ale me na to nevlastním dítěti zas tolik nezáleželo. Brala jsem to jinak než u vlastních. Například mi bylo jedno,ze jde spát a nevyčisti si zuby. Nebo,ze skoro cely den hrál hry na pc,ze si jeste v 10 neumel zavázat boty,ze ji hodne sladkosti ard. Neresila jsem,byla to záležitost rodičů, ne moje. Možná proto je ted mezi nama suoer vztah, bere me jako kamarádku..
Já sice nejsem macecha, ale pro mě by to nebylo. Byla bych hrozná, preferovala bych vlastní dítě a sama sebe. To nevlastní dítě by bylo chudák.
Ale taky mě tohle téma zajímá, je zajímavý. A člověk nikdy neví, jestli se nerozvede nebo neovdoví a pak jestli už zůstane na vždy sám nebo si někoho najde a bude třeba to řešit.
@izz76 díky za vlastní zkušenost. Ono je to pak jiné i tím, zda "druhá máma" má své vlastní děti nebo ne. Já osobně vlastní nemám, takže možná proto jsem si ani nedokázala na začátku stanovit hranice, a věci, výchova, která mi mohla být jedno, jsem vzala za své. A zbytečně se rozčilovala, když jeden týden jsem je něco učila a druhý týden to bylo jinak, přirozeně 🙂 nejde to moc ovlivnit a člověk se v tom trochu plácá, bezmocně.
@proste_druha Asi se mov vyzíváš do role nevlastní matky,chápu že když je dítě ve střídavé péči, nejde úplně ho neřešit. Dite,ale má své rodiče a ty rozhoduji co ma nebo nema umět, co muže a nemuze. Kdyz je zvykle nějak fungovat u matky,tak to přece nemůžeš měnit.
@izz76 to ani měnit nechci. Ale je těžký ve střídavé péči nějak fungovat u tatínka (u nás) a pak odlišně fungovat u maminky. týden a týden. A ano, rozhodně se do toho moc vžívám, protože když jsem přišla, utírala jsem klukům ještě i zadek, takže... asi je to o tom, co všechno připustíme a jsme ochotny dělat, ale tady jsem prostě zastoupila na ten týden pozici "mámy" úplně ve všem. Nikdo se mě neptal zda to budu tak dělat, ale nikdo ani nic nenamítal, když jsem na sebe tenhle "bič" vlastně vzala.
@proste_druha Chapu, je to složitá situace,ja bych do toho nesla. Synovi manžela bylo 6 kdyz jsme spolu začali a nebyl ve střídavé péči,takže to bylo jednoduché. Ve vztahu kde jsou malé děti ve střídavé péči bych nebyla.
Ahoj všem, kteří se podělili o svůj názor nebo osobní zkušenost, sdílím zde odkaz na mou knihu, kdyby vás zaujala a chtěli jste se třeba jen pobavit situacemi, které role "druhé mámy" přináší 😉 https://pointa.cz/project/fe70c575-8a13-11ef-b8...
@proste_druha ty jo a jsou to situace k pobavení, nebo spíš k pláči? Protože mně vždycky situace, do kterých se dostává svobodná bezdětná holka, když se rozhodne nebo nechtěně se zamiluje do chlapa s dítětem přišly spíš tragické než komické. Tragické pro ni.
@koordinatorka_odboje jo, to máte pravdu. Tragický ten začátek byl, ale když se nad tím po 6 ti letech povznesu a vytáhnu z toho ty humorné "lekce", člověk to zvládá pak hned s nadhledem a ví, že to měl udělat už dávno. Životní zkušenost, nepřenositelná, proto alespoň kniha, která si myslím, by mohla někomu pomoct ten nadhled získat dřív 🙂
@j.a.n.i nemusíme se chápat, každý zřejmě žijeme jiný život a jinou roli 🙂 mě jen zajímalo jakou kdo má zkušenost. A jak to vnímá.