• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jsem těhotná s expřítelem, končím v práci. Zvládnu to?

15. prosince 2008 
Dobrý den, neměla jsem ve svém životě štěstí na muže (určitě i mou vinnou) před rokem jsem se rozešla se svou životní láskou a doted ho bohužel miluji, nemůžu ho vyhnat z hlavy žádným způsobem. Před několika měsíci jsem se s někým seznámila, byla jsem s ním cca 2 měsíce, ale věděla jsem, že to nemůže fungovat, tak jsem se s ním rozešla. Ted jsem zjistila, že s tím dotyčným čekám dítě (když jsem otěhotněla, byla jsem 30den cyklu a měli jsme kondom, který praskl) přijde mi to jako nějaké znamení. Ted jsem na křitovatce, dítě moc chci, ale nevím, zda to zvládnu a jestli mu dám vše co potřebuje a psychicky jsem na tom ted dost bledě a bojím se, abych dětátku neublížila. A do toho všeho musím skončit v práci. Co myslíte zvládnu to? Nějak potřebuji nakopnout nebo co už nevím, jak začít myslet pozitivně. Děkuji. Hezký den. Monika
11. lis 2008 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
prezdivkos najeď si na sobodné maminky,tam je dost příběhů :slight_smile:
11. lis 2008 v 11:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
prezdivkos,
ahoj, sice nejsem a nikdy jsem nebyla v podobné situaci, ale určitě to zvládneš. miminko chceš a to je nejdůležitější, ostatní se poddá...držím pěstičky.
18. lis 2008 ve 23:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nejsem svobodná matka, ale jsem si jistá, že když si miminko necháš, nebudeš litovat :wink: Ale když půjdeš na potrat, budeš si to asi vždycky vyčítat a navíc to riziko, že už třeba nikdy... Znám tolik žen, co by daly nevím co, aby měly miminko a nemají to štěstí, hned by s Tebou měnily :wink: Slovy nejde popsat, jaké je to štěstí mít dítě, ale najednou člověk prostě pochopí, že to je skutečně smysl našeho života :slight_smile:
21. lis 2008 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem svobodná nastávající maminka, věř mi, že ze začátku těhu jsem to neměla vubec jednoduché(partner dítě nechtěl), vztah téměř na bodu mrazu, s moji psychikou to bylo opravdu tak na návštěvu psychiatra, věděla jsem ale jistě, že na potrat nechci.Jen jsem nevěděla, jak to bude dál...Kde budu bydlet, jak jednou vysvětlím svému dítěti, kde má otce, jak to zvládnu...Ale vše se obrátilo k lepšímu, sice až po nějaké době, ale obrátilo, přítel se začal na malého těšit a bydlení bud budu u rodiču nebo s ním...Každopádně za malého jsem šťastná, je to krásný pocit být těhotná a cítit v sobě miminko, když se vrtí a kopká:slight_smile:Je to opravdu smysl života-dát život někomu jinému.Být tebou, rozhodně si malé nech, vše ostatní přijde samo.Zvládneš to, neboj.Zvládly to jiné, ty to taky dokážeš.
21. lis 2008 v 16:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, nejsem svobodná maminka, ale jsem toho názoru, že dítě je rozhodnutím DVOU lidí, bohužel podle mně nestačí že miminko chceš jen ty, i když jako žena tě chápu,že miminko chceš.Ale vůči tomu chlapovi to není fér, pokud si to dítě nepřeje!!!!Bylo by to fér za předpokladu,pokudho neuvedeš v rodném listě a budeš připravena na to být svobodnou matkou.
21. lis 2008 v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, kolik tii je let? určitě miminko je krásný dáreček a učiní tě šťastnou. Nemyslím si, že nejsi první , co by to nezmákla, zmáknou to i holky po škole..i ženy z azylových domů,jsou ale faktory finance, bydlení, chceš miminko s tímhle tatínkem?chce ho on? jak si představuješ budoucnost?? možnná si to chce vzít papír a napsat si sama pro a proti...já sama jsem těhotná s bývalím přítelem byla a šla jsem na pottrat,protože jsem byla mladá a věděla, že je to vztah bez budoucnosti a jelikož jsem byla mladá tak jsem věděla, že to všechno mě jednou čeká z někým, koho budu milovat a koho si vezmu...
Dle mě je důležité hlavně vás nějak zabezpečit, miminko je drahá záležitost i když někdo řekne, že se to zmákne, ano zmákne, ale člověk taky musí vědět, že se nebude protloukat životem za každou cenu...stačila by podpora rodiny...každopádně, ať se rozhodneš jak chceš...držím palce
21. lis 2008 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasim s misou! navic pokud si myslis, ze vas vztah nevydrzi, tak stale bude moznost, aby pripadna pozdejsi laska se stala papirovym otcem :slight_smile: to se stalo moji kamaradce, pritel maleho prijal jako vlastniho, nechali ho zapsat do rodneho listu, kdyz je mamka nemocna, dostane tatka v praci hlidacenku, protoze proste neni cizi... myslim, ze je mnohem tezsi vychovavat dite ve fungujici rodine nez ho zplodit, takze ja na tvem miste bych urcite otce nenechala zapsat (pripravila se tim o alimenty) a doufala, ze se na me stesti usmeje a ze bude mit miminko jedou milujiciho otce a ne tatu, co na nej neplati...

je to ale kazdeho vec!

jeste k tem pocitum strachu atd. Nasla jsem si kamaradku, ktera me strasne psychicky podporuje a citim se mnohem lip, kdyz vencime deti spolecne.... kdyz nas neco trapi, tak se vypovidame a navzajem se podporime...
kdybych byla zoufala a nemela nikoho, kdo mi dodava silu pobliz, urcite bych vyhledala nejakeho psychologa, protoze to popovidani strasne otevira oci.... zeny premysli, kdyz mluvi a ten dalsi clovek v tobe vzbudi mnohem vic napadu, idei co a jak dal!

drzim moc palce, aby se Ti narodilo krasne miminko a neco ti vrazilo pod nohy skveleho manzela a tatinka :slight_smile:
21. lis 2008 v 17:03  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj všichny, díky moc za odpovědi, až se co se týče tatínka nic nezměnilo, jsem už mnohem víc v pohodě a na mrnouska se těším. Dneska jdu k doktorce pro průkazku, tak snad bude vše ok. :wink: Nějak to zvládnem. Je mi 26 let a mám byt sice na hypotéku, ale co se dá dělat. Rodiče a sestra mi také určitě vyjdou vstříc, takže i když to nebude jednoduché, mohlo by to být mnohem horší.. Ted jen doufám, že bude vše v pořádku a miminko bude zdravé. Tatínka uvádět nebudu, myslím, že kvůli alimentům to pro mě nemá význam, musím se probojovat sama. Ještě jednou moc děkuji za slova podpor a mějte se všichni moc krásně. Monča
15. pro 2008 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj tak držím mos pěsti.Proč nechceš uvádět otce?Nemyslím,že alimenty nemají cenu.Jsem sama svobodná matka a můžu Ti říct,že to není jednoduché,peníze chybí :frowning2:
15. pro 2008 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek