Jste tu některá macecha? Jak to zvládáte?
3. kvě 2008
Jen by me to tak zajimalo, jestli nektera z vas ma nevlastni dite (deti) a jak se to u vas zvlada.
Já jsem také macechou a musím říct, že ne vždy je to jednoduché. Ale když už jsem byla fakt na dně z toho, že holky mě nepřijímají, tak jsem si uvědomila, že ony to musí mí ještě složitější než já. Pomohlo to, ale stejně si musím občas uvědomit, že já nejsem jejich matka a tak nemůžu o nich rozhodovat tak jak bych chtěla.
Já jsem za "macešku" už skoro čtyři roky. Manžel má z prvního manželství už skoro jedenáctiletou dceru. Vycházíme spolu moc dobře, nikdy žádná větší krize nebyla. Snad jen z počátku kapku na taťku žárlila, ale brzy poznala, že náš vztah je o něčem jiném. Poslechne mě, nechá si poradit, neodmlouvá, dokonce se mi svěřuje s holčičíma starostma, řešíme hadříky a módu vůbec. Jsem prostě spíš její kámoška a toho jsem chtěla docílit.
Praktikujeme střídavou péči, je to náročné na psychiku pro všechny, ale vždycky když mám nenáladu, řeknu si, že pro ni to musí být vlastně nejtěžší. Společně v rámci možností vycházíme dobře.