icon

Mám mít druhé dítě ve třiatřiceti letech?

14. čer 2025

Ahoj holky, mám zas takové období, že hodně přemýšlím o budoucnosti. Je mi 33 let a mám desetileté dítě. Hrozně si ho užívám. Miminko jsem si neužívala vůbec. Jak jsem byla mladá, pořád se honila do práce. Syn je velmi hodný, ráda se mu věnuji, chodím s ním hodně ven, beru i jeho kamarády, má specifické poruchy učení, tak se s ním i učím, vymýšlím různé hry na určité téma a zkrátka je to pro mě smysl života. Už není pro mě práce na prvním místě a žiji hlavně pro rodinu. Manžel je o sedm let starší. Jsme spolu 13 let. Máme klidné manželství. Všechny výlety, dovolené se točí jen kolem dítěte. A já mám vlastně nějakou krizi, jelikož jiný smysl života jsem nenašla. V práci mám nějaké společenské postavení, ale tento obor se nedá dělat celý život. Je hodně na vyhoření. Jako koníček mám pouze sport, ale to pouze v rekreační formě, žádné závody, nebo tak. Mám spoustu času na sebe, pravidelný kadeřník, kosmetika, cvičení. Organizačně to zvládám i se synem. Hodně mě přepadává ale takové to, zda mít další dítě, abych ve čtyřiceti nelitovala. Syn už bude dospělý, s manželem jiné zájmy moc nesdílíme. Manžel pracuje denně do osmi večera. Víkendy si udělá na nás čas a někam jedeme. K dítěti se staví tak, že to nechá na mě. Ale on sám by už do toho jít nemusel, z důvodu vyššího věku. Rodičák jsem potrpěla a hrozně jsme se hádali. Nevzpomínám na to ráda. Zároveň jsem i typ člověka, který musí alespoň trošku pracovat. Hlídací babičky nejsou, já ještě k tomu nejsem pojízdná autem. Nevím, co k tomu víc dodat. Třeba se tu najde nějaká maminka, která to má podobně a jak to vyřešila.

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 7. čer 2026 · 38 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Žena ve věku 33 let zvažující druhé dítě obvykle slyší v diskusi, že věk 33 (a partner kolem 40) je považován za stále vhodný čas; v příkladech byly zmiňovány těhotenství ve 37, 39 a 40 letech.
  • Hlavní praktické překážky jsou dlouhá pracovní doba partnera (v příspěvcích byl konkrétní příklad „do 20:00“) a absence pomoci od babiček, což často znamená, že většinu péče ponese matka.
  • Jako řešení byla navrhována změna zaměstnání nebo režimu práce (home office, jiná pozice), využití placených služeb (doučování, úklid) a rozhodnutí podle vnitřní motivace místo „zalepování díry“.


Nejčastější otázky

Q: Je 33 příliš pozdě na druhé dítě?
A: V diskusi byla opakovaná shoda, že 33 let není příliš; konkrétní příklady v příspěvcích zahrnovaly rodičky ve 31 a 33 letech, ve 37 letech, ve 39 letech a děti po čtyřicítce.

Q: Jaký vliv má věkový rozdíl 7–9 let mezi sourozenci?
A: V příkladech byl zmíněný rozdíl 7,5 roku a rozdíl 7 a 9 let; některé příspěvky popisují, že sourozenci jsou si velmi blízcí, jiné uvádějí, že fungují spíše jako „dva jedináčci“.

Q: Jak zvládnout péči, když partner pracuje dlouho a nejsou babičky?
A: Diskuse uvádí, že většina péče pak padne na matku; konkrétní doporučení zahrnují domluvit jasné zapojení partnera, plánovat logistiku a využít placené služby jako doučování a úklid.

Q: Vyřeší dítě pocit vyhoření nebo prázdnoty v životě?
A: Názory se liší; některé příspěvky tvrdí, že dítě přinese smysl, jiné varují, že dítě problém neodstraní a radí řešit práci nebo psychologii, případně zvážit změnu zaměstnání či režimu práce.

Q: Je pozdější těhotenství náročnější a rizikovější?
A: V konkrétních zkušenostech byla zmínka, že některé těhotenství ve vyšším věku byla náročnější a objevily se komplikace; celkové riziko však v diskusi řešeno nebylo statisticky, pouze zkušenostně.

Q: Lituje někdo, že si pořídil další dítě?
A: Většina příspěvků tvrdí, že lidé nelitují, zatímco menší počet příspěvků uvádí, že existují ženy, které by zpětně děti neměly; závěr je tedy rozdělený.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Věk kolem 33 let je v diskusi považován za vhodný pro pořízení druhého dítěte.
  • Druhé dítě výrazně zvyšuje logistickou náročnost rodiny, zejména pokud partner dlouho pracuje a chybí podpora prarodičů.
  • Rozhodnutí by mělo vycházet z vnitřní motivace a souhlasu obou partnerů.


Sporné názory

  • Některé příspěvky považují „pořizování dítěte jako zaplnění životní díry“ za špatný důvod, jiné ho vnímají jako legitimní motivaci, pokud je rodič naplněný péčí o dítě.
  • Někteří tvrdí, že velký věkový rozdíl je výhoda (lepší kondice rodičů, plánování), jiní varují, že sourozenci se mohou chovat jako dva jedináčci.


Otevřené otázky

  • Zda druhé dítě skutečně odstraní pocit nenaplnění i dlouhodobě, nebo pouze dočasně.
  • Jak optimálně skloubit mateřskou/rodičovskou dovolenou s potřebou profesního naplnění nebo změny zaměstnání.
  • Jaké konkrétní zdravotní a rizikové faktory by měl poradit lékař při plánování těhotenství po třicítce.


Zmíněné značky a firmy

ČSÚ, Levné knihy

Zmíněné produkty a metody

IVF, doučování, úklid, home office, rodičovská dovolená (rodičák), mateřská, kroužky, ABKM

Místa a osoby

žádné

Strana
z2
avatar
marketa1218
15. čer 2025

Strach bys mít asi neměla, nám už také dítko odrůstá, bude jí 6 a vždycky jsem pro ní chtěla sourozence. Nedaří se však ani přes IVF. Vy máte ještě hezký věk na sourozence. Samozřejmě budou spíš jedináčci, ale i tak se jednou budou navzájem mít. Také jsem s bratrem o 7 let a čím je člověk starší, věkový rozdíl tolik nevnímá. Já bych do toho šla. Naše manželství je také taková ta pohoda bez společných zájmů, ale to já moc neřeším.

avatar
pajusz
15. čer 2025

Uzívám si víc teď, vše je mnohem snazší než když jsme začínali s holým zadkem někde v nájmu, vic zkušeností, dokážu být vic nad veci než u prvního syna, taky spoustu věci už tak nehrotím, energie nám nechybí, jsme aktivní rodina, zdravé jsou, všechny tři mají společného tatínka, začala jsem byt aktivní v místě kde žijeme, vedeme s kamoskami takový pohodový spolek pro maminky a děti, pořádáme různé akce pro děti i město. Za sebe mužů rict ze jsem s těmi mrňaty nasla samu sebe a začala realizovat to co by mě dřív ani napadlo🤷‍♀️ muj sen byl mít děti do 30ti, ale druhé dítě jsem nejdřív nechtěla, pak jsem byla nemocná a když prisla touha na druhé tak to neslo několik let, dcera ta přišla nečekaně jako dar z nebe, ta nám ten život úplně rozsvitila, všichni tři jsou naprosto skvělý. Nelituji ani ze je máme ani ze mají takový odstup od nejstaršího.

avatar
maruska_martinova
16. čer 2025

Pokud vás volá další dítě, jděte do toho. Věk na to máte. Jste mladá. Já měla první v 31 a druhé ve 33...Ty první roky jsou masakr a jestli vám muž ani babičky nepomáhají, připravte se, že budete mít velké krize...ale zároveň ta láska a štěstí to vše vyváží a až bude dítko větší a bude to více na pohodu, budete pošle mě velmi vděčná, že jste do toho šla. I když jsem žena naplněná, žijí své poslání, dělám co mě baví, tak děti jsou prostě stejně nejvíc...i když mega náročné to někdy je.

avatar
marketa11112
Autor odpověď smazal
avatar
hanicka218
16. čer 2025

Ahoj, mám taky jedno díte, dceři je 5 let. Teď mi bude 30. Když se narodila dcera měla jsem to podobně jak ty, ne že bych neměla ráda být doma s malou ale honila jsem se za prací, do toho jsme stavěli a to období tak uteklo, že si to člověk skoro neužil. Teď to všechno doháníme, dovolený, výlety, s dcerou se už dá všelicos podniknout a už je to mnohem víc společného užívání. Ale mám v sobě taky ten pocit, že bych chtěla další. Já jsem teda vždycky chtěla velkou rodinu. Miluju ty rodinný sešlosti na oběd, večer, grilování, posezení apod.. Umím si představit mít klidně tři děti a až budou dospělý, doufám že budeme mít dobrý vztahy aby to neskončilo tím, že odejdou z domu a ukážou se doma jednou za měsíc s tím, že budou něco potřebovat :D Ale chtěla jsem říct, že jsem těch 5 let taky neměla úplně potřebu se snažit o další dítě i když jsem tu velkou rodinu vždycky chtěla. Až teď se to ve mě zlomilo, možná i tím že jsem už v plným pracovním nasazení a nebojím se z toho zas "vypadnout", nebo nevím proč teď. Každopádně sem ráda že sem se k tomu dopracovala teď ve 30 a můžu s tím něco ještě udělat, než později litovat, že jsem se nemohla rozhodnout. Jak už tu někdo psal, myslím, že je opravdu víc případů kdy žena lituje toho že děti neměla (ať už vůbec, nebo jich neměla víc) než naopak. Jednoznačně vím, že pokud se nám zadaří a budeme mít další dítě/děti, tak si tu mateřskou a rodičák hodlám mnohem víc užívat. Žádný honění za prací, stres s barákem atd. (Teda aspoň v to doufám :D).

avatar
morgan
17. čer 2025

Jal jsem měla první děti taky relativně mladá (první v 25) a když s blížící se 40 už bylo vidět, že se děti dost osamostatňují, tak jsme si ještě pořídili jedno s jsme strašně šťastný, že ho máme. Vůbec si neumím představit, že od 40 “vyhlížím důchod”. Věřím, že čas na sebe ještě bude, až malej povyroste. Prostě mi to přijde jako velká prázdnota třeba od 40 žít jen pro sebe. Ale každý to má jinak, já můžu trochu pracovat po večerech, takže trocha seberealizace je, ale zvládla bych to i bez toho 😀 Podle mě taky záleží, jak by se k tomu stavěl tvůj syn. Hodně štěstí s rozhodnutím 🙂

avatar
1lenuska1
18. čer 2025

Bude mi letos 40 a nemůžu se smirit s tim, ze syn mit sourozence nebude. Ze to už nezažiju… ale proste to nejde. Ja bych to nezvládla fyzicky a manžel uz vůbec ne, tomu je 46 let a z rodiny si nenese nějaké super tatínkovské vzorce.
Takže za mě - to druhé si děťátko dopřej. Dopřej mu sebe jako maminku. Být dobrou pečující mámou není přece málo, pokud nemáš pnutí a potřebu se realizovat ještě jinak… profesně…
Já naštěstí ano… naštěstí pracuji v oboru, kde chci ještě pár dveří otevřít… zájmovou aktivitu mám naštěstí taky náročnou na čas. Ale ve chvílích klidu mám na duši smutek, že už maminkou někomu dalšímu nebudu. Že ten čas je už pryč.

avatar
amenophus
18. čer 2025

Mne tady zarazila jina vec. Autorka rika, ze za mlada byla hodne hrr do prace, ze ma dobre postaveni, ale ze v jeji.profesi hrozi vyhoreni. A tak nejak mi z tech prispevku prijde, ze uz to vyhoreni vlastne asi prislo. Kdyz hleda smysl zivota a hleda ho v detech. Samozrejme pokud jim soucasne rodinne nastaveni vyhovuje a druhe dite by po logisticke i financni strance zvladli a manzel souhlasi,.i kdyz se do toho nehrne, asi to neni nic proti nicemu. Nemyslim si, ze by autorka litovala toho, ze si druhe dite poridila. Ale mohlo by prijit rozcarovani, ze druhe dite neprineslo to, co ocekavala, ze ta dira tam porad bude. Ale dle meho hlavni bude ted vyresit tu karieru a pokud ji uz soucasna pozice nenaplnuje, stalo by za zvazeni vydat se jinam - jiny zamestnavatel nebo jina pozice nebo klidne i jiny obor. Jestli si do toho mezitim strihne jeste jednu materskou je asi jedno, ale z dlouhodobeho hlediska bude klicova smysluplna a naplnujici prace.

autor
18. čer 2025
@amenophus

Mne tady zarazila jina vec. Autorka rika, ze za mlada byla hodne hrr do prace, ze ma dobre postaveni, ale ze v jeji.profesi hrozi vyhoreni. A tak nejak mi z tech prispevku prijde, ze uz to vyhoreni vlastne asi prislo. Kdyz hleda smysl zivota a hleda ho v detech. Samozrejme pokud jim soucasne rodinne nastaveni vyhovuje a druhe dite by po logisticke i financni strance zvladli a manzel souhlasi,.i kdyz se do toho nehrne, asi to neni nic proti nicemu. Nemyslim si, ze by autorka litovala toho, ze si druhe dite poridila. Ale mohlo by prijit rozcarovani, ze druhe dite neprineslo to, co ocekavala, ze ta dira tam porad bude. Ale dle meho hlavni bude ted vyresit tu karieru a pokud ji uz soucasna pozice nenaplnuje, stalo by za zvazeni vydat se jinam - jiny zamestnavatel nebo jina pozice nebo klidne i jiny obor. Jestli si do toho mezitim strihne jeste jednu materskou je asi jedno, ale z dlouhodobeho hlediska bude klicova smysluplna a naplnujici prace.

@amenophus Ano, je dost možné, že už z práce vyhořelá jsem. Nepoznám to. Jednou se do práce těším, pak zas vůbec. Dřív jsem se do práce těšila pořád. Ale zase jsem odsouvala dítě a byla myšlenkami v práci i o volno. Také se bojím, že přijde rozčarování. Že dítě bude zlobivé, nebude si chtít hrát se mnou, objevovat svět, popřípadě mě to nebude bavit a stejně se z něj stane telefonní maniak. Spíš se bojím, že jak stále každý rok přemýšlím o druhém, že pak by mohlo ve čtyřiceti přijít zklamání, že jsem do toho nešla. Že jsem nedala tomu šanci a byla sobecká. Jinak práci bych lepší nenašla. Mám dobrou pracovní dobu a krátká dojezdová vzdálenost. Kolektiv fajn.

avatar
amenophus
19. čer 2025

Hele nemyslim si, ze bys skutecne litovala, ze sis druhe dite poridila. Ale ano, to rozcarovani z toho asi bude, nebude to idealni, nebude to tak krasne jako s tim prvnim (nebo treba jo, ale lepsi byt prekvapen prijemne nez neprijemne), ale litost ze to dite nemas by mohla byt silnejsi, kdyz uz o tom uvazujes dlouhodobe.
Jestli jsi nebo nejsi vyhorela nebo ti to realne hrozi tinmuze rict jen psycholog. Ale uplne z tebe sala nejake to nenaplneni. Nudny zivot. Potreba nejake zmeny nebo vzruseni, protoze vsechno je prilis perfektni. Potrebujes asi trochu adrenalinu, vyjit ze svy komfortni zony, abys vedela, ze jsi nazivu?
Porid si druhy dite, ktery bude zlobit, starsi bude zarlit a budete se snazit kombinovat neslucitelne (skolka, skola, krouzky velkeho a maleho...). Zmen praci - jdi nekam kde musis dal dojizdet (ale treba si vyjednas castecny home office), napln je narocna, budes jezdit domu vyrizena a podrazdena a obcas budes kricet na deti a na manzela. Bude to ficak. Ale zocelis se, posunes se dal, budes s usmevem vzpominat na tu pohodu co mas ted, a budes zit naplno.

Strana
z2