Mám mít druhé dítě ve třiatřiceti letech?
Ahoj holky, mám zas takové období, že hodně přemýšlím o budoucnosti. Je mi 33 let a mám desetileté dítě. Hrozně si ho užívám. Miminko jsem si neužívala vůbec. Jak jsem byla mladá, pořád se honila do práce. Syn je velmi hodný, ráda se mu věnuji, chodím s ním hodně ven, beru i jeho kamarády, má specifické poruchy učení, tak se s ním i učím, vymýšlím různé hry na určité téma a zkrátka je to pro mě smysl života. Už není pro mě práce na prvním místě a žiji hlavně pro rodinu. Manžel je o sedm let starší. Jsme spolu 13 let. Máme klidné manželství. Všechny výlety, dovolené se točí jen kolem dítěte. A já mám vlastně nějakou krizi, jelikož jiný smysl života jsem nenašla. V práci mám nějaké společenské postavení, ale tento obor se nedá dělat celý život. Je hodně na vyhoření. Jako koníček mám pouze sport, ale to pouze v rekreační formě, žádné závody, nebo tak. Mám spoustu času na sebe, pravidelný kadeřník, kosmetika, cvičení. Organizačně to zvládám i se synem. Hodně mě přepadává ale takové to, zda mít další dítě, abych ve čtyřiceti nelitovala. Syn už bude dospělý, s manželem jiné zájmy moc nesdílíme. Manžel pracuje denně do osmi večera. Víkendy si udělá na nás čas a někam jedeme. K dítěti se staví tak, že to nechá na mě. Ale on sám by už do toho jít nemusel, z důvodu vyššího věku. Rodičák jsem potrpěla a hrozně jsme se hádali. Nevzpomínám na to ráda. Zároveň jsem i typ člověka, který musí alespoň trošku pracovat. Hlídací babičky nejsou, já ještě k tomu nejsem pojízdná autem. Nevím, co k tomu víc dodat. Třeba se tu najde nějaká maminka, která to má podobně a jak to vyřešila.
Věk chlapa je ok, pokud jde o věk.
Mně bude v srpnu 37, manžel měl v lednu 41. Doma máme 3letého a 2 měsíčního. Neříkám, že to není náročné, ale manžel se zapojuje (nastavili jsme si to tak hned po porodu staršího). Když je doma, klukům se věnuje. V noci, když má odpolední, vstává k malému taky. U mne je to ale trochu i tím, že jsem nemocná a pokud bych jela na doraz, tak bych se pak nedokázala postarat o nic (zažili jsme můj relaps se starším v jeho 4 měsících a to nás donutilo nastavit hranice).
Každopádně jsme loni dtáli před rozhodnutím, zda jít do třetího těhotenství (o prvního jsme přišli). Po porodu staršího jsem byla rozhodnutá jít ještě do sourozence. Naopak loni už jsem byla spíše na 60%, že už nechci. Manžel byl spíše pro. Takže jsem řekla v červenci "fajn, ale dáme tomu do konce prázdnin". No a po 2 týdnech dvě čárky, které jsem nečekali (ikdyž každé těhotenství bylo na první dobrou defakto). Třetí těhotenství ale bylo nejhorší (nejvíc náročné a nejvíc problémů). Celé těhotenství jsem si nebyla jistá, zda jsme udělali dobře...
Ležím na sále, manžel vedle mě a snaží se vytáhnout ten malý uzlíček. Po koplikacích se rozbrečel, já taky a od toho okamžiku nelituji rozhodnutí. Ano, v 5ti týdnech byl na operaci, má ABKM (to měl i starší), ale je to naše láska, kterou bych už nedala.
Kdybychom se rozhodli loni dle mne, nemáme doma našeho drobečka.
Neznám ženu, která by litovala, že měla další dítě. Naopak znám spousta žen, které litovaly, že neměly další...
@optimistic nemluví se o tom. Tohle skoro nikdo nahlas nepřizná. ale je spousta a spousta žen, které, kdyby šel vrátit čas, tak by neměly děti vůbec nebo jen jedno. Ale je to tak společensky nepřijatelné, že to málokdo přizná.
No a ty chceš druhé dítě, protože první se už za pár let osamostatní a ty potřebuješ udržet svůj smysl života - být mámou?
Promiň, udáváš vše v kontextu toho, že nemáš jiný smysl života...není to škoda? Chceš opravdu mít další dítě nebo jen zaplnit poloprázdnou sklenici? 🤷♀️ Mě z tvého příspěvku příjde, že to druhé. Ale třeba jsem to pochopila špatně, tak se kdyžtak omlouvám.
No holky, to je právě to, co nevím. Zda jen dítětem nechci zalepit nějakou díru. Chtěla bych vědět, zda to některá máte stejně. Jestli máte některá velký věkový rozdíl a se stejným partnerem. Zda jste měli krizi, jaké to bylo po letech znovu atd
@optimistic nemluví se o tom. Tohle skoro nikdo nahlas nepřizná. ale je spousta a spousta žen, které, kdyby šel vrátit čas, tak by neměly děti vůbec nebo jen jedno. Ale je to tak společensky nepřijatelné, že to málokdo přizná.
@me_druhe_ja já si myslím, že je to tím, že jsem syna měla brzy. Kdybych ho měla po 30, úplně jinak bych si to mateřství užila a podle mě by mi i jedno stačilo. Takhle jsem ještě stále mladá, dítě už větší a najednou za pár let budu mít prázdný dům
@optimistic nemluví se o tom. Tohle skoro nikdo nahlas nepřizná. ale je spousta a spousta žen, které, kdyby šel vrátit čas, tak by neměly děti vůbec nebo jen jedno. Ale je to tak společensky nepřijatelné, že to málokdo přizná.
@me_druhe_ja To je asi pravda. Jen já mám teda kolem sebe ty ženy, které litují, že neměly ještě další dítě.
Pořídit si druhé dítě jako "smysl života" se dá popsat a vnímat různě 🤷🏻♀️ Někdo v tom vnímá, že žena jakoby asi nemá co pořádného dělat, není spokojená se současným stavem a doufá, že dítě to nějak zlepší, "zalepí" a zase jí dá smysl života, že bude potřebná. Takhle to samozřejmě vyznívá negativně, že ať se radši žena vzpamatuje, najde vlastní sebehodnotu, koníčky a blablabla. Ale taky se to dá vnímat tak, že ta žena je fakt dobrá máma, doma jim všechno funguje už s tím prvním dítětem, nemají neshody, mají se rádi... A vlastně se tím úplně nabízí myšlenka, do takové rodiny přivést další dítě, o tu rodinu a pohodu se s ním podělit a mít "jen" ještě větší smysl života než teď 🩷 A když žena to druhé dítě mít nebude, tak dalších 30 let většina jejího času bude věnovaná práci. Je to v něčem "hodnotnější" chodit do práce a odpo na pilates, jen aby ho nevypadalo, že druhým dítětem lepí nějaké životní prázdno 🤷🏻♀️ ?
Pořídit si druhé dítě jako "smysl života" se dá popsat a vnímat různě 🤷🏻♀️ Někdo v tom vnímá, že žena jakoby asi nemá co pořádného dělat, není spokojená se současným stavem a doufá, že dítě to nějak zlepší, "zalepí" a zase jí dá smysl života, že bude potřebná. Takhle to samozřejmě vyznívá negativně, že ať se radši žena vzpamatuje, najde vlastní sebehodnotu, koníčky a blablabla. Ale taky se to dá vnímat tak, že ta žena je fakt dobrá máma, doma jim všechno funguje už s tím prvním dítětem, nemají neshody, mají se rádi... A vlastně se tím úplně nabízí myšlenka, do takové rodiny přivést další dítě, o tu rodinu a pohodu se s ním podělit a mít "jen" ještě větší smysl života než teď 🩷 A když žena to druhé dítě mít nebude, tak dalších 30 let většina jejího času bude věnovaná práci. Je to v něčem "hodnotnější" chodit do práce a odpo na pilates, jen aby ho nevypadalo, že druhým dítětem lepí nějaké životní prázdno 🤷🏻♀️ ?
@optimistic Já se právě také spíš bojím budoucnosti, že pak budu litovat.
@monny3 Já jsem skvělá maminka ❤️ Ale také se bojím toho, že u druhého už tak dobrá nebudu, až bude například školního věku. Teď mám trpělivost na učení, nevadí mi ani kamarádi, mám často plný dům. Hodně spolu sportujeme a podnikáme výlety. Syn mě má moc rád, ještě stále mě drží za ruku, když někam spolu jdeme, rád se pomazlí a svěřuje se.
Já jsem teda ještě toho názoru, že být milující maminka jedinému synovi už pro něj není tak optimální v dospělosti. A to píši s vědomím toho, že střílím do vlastních řad.
Jako jedináček radím jít do dalšího dítěte. Jako dítě jsem byla spokojená, ale čím jsem starší, tím víc ten sourozenec chybí
Pořídit si druhé dítě jako "smysl života" se dá popsat a vnímat různě 🤷🏻♀️ Někdo v tom vnímá, že žena jakoby asi nemá co pořádného dělat, není spokojená se současným stavem a doufá, že dítě to nějak zlepší, "zalepí" a zase jí dá smysl života, že bude potřebná. Takhle to samozřejmě vyznívá negativně, že ať se radši žena vzpamatuje, najde vlastní sebehodnotu, koníčky a blablabla. Ale taky se to dá vnímat tak, že ta žena je fakt dobrá máma, doma jim všechno funguje už s tím prvním dítětem, nemají neshody, mají se rádi... A vlastně se tím úplně nabízí myšlenka, do takové rodiny přivést další dítě, o tu rodinu a pohodu se s ním podělit a mít "jen" ještě větší smysl života než teď 🩷 A když žena to druhé dítě mít nebude, tak dalších 30 let většina jejího času bude věnovaná práci. Je to v něčem "hodnotnější" chodit do práce a odpo na pilates, jen aby ho nevypadalo, že druhým dítětem lepí nějaké životní prázdno 🤷🏻♀️ ?
@monny3 já souhlasím i s tebou. Ta hranice je tenká, to se musí zakladatelka sama nějak dopídit.
Na druhou stranu tu je i její manžel, se kterým prý nemají žádné společné koníčky...To si třeba neumím vůbec představit. Do toho že o víkendu " nějak jedou" i s manželem, který je mimochodem každý den do 8mi v práci. Celkově mi tohle rodinné/ partnerské nastavení příjde trochu smutné a cítila bych se v něm sama. O to víc bych se asi zaměřovala na détě/děti...navíc pokud bych sama neměla moc vlastních zájmů.
Spíš bych se přikláněla k variantě lepení díry.
Ale na druhou stranu prostě taky mohou bít biologické hodiny ( moje máma si takhle ve 36ti doslova vydupala ještě jedno dítě). Pokud manžel bude souhlasit ( mělo by to být rozhodnutí obou), tak proč ne. Asi bude opět jen víkendovým otcem. Všechno bude na zakladatelce. Proti gustu žádný dišputát, já bych takovou rodinu nechtěla.
Na druhou stranu děti se rodí do daleko horšího rodinného prostředí. Zakladatelka píše, že mají poklidný vztah, určitě se mají rádi, s dítětem má hezký vztah, tak proč ne. I kdyby lepila díru, nic tak strašného se neděje. Toho že má druhé dítě si myslím, že litovat nebude.
Akorát by to chtělo se postupně připravit na to, že za dvacet let už opravdu bude hnízdo prázdné a zbudou si jen oni s manželem. Chtělo by to hledat si k sobě cestu, najít i společné zájmy a hlavně najít si i něco svého mimo mateřství. Jinak může být stárnutí velmi smutné. ( Vidím to na své mámě ).
Obecně vnímám, že lidé, kteří mají aktivní životní styl, sportují, chodí na výlety atd. jsou ve shodném věku oproti laxním vrstevníkům v lepší kondici nejen fyzicky ale i psychicky. Takže ohled na věk při rozhodování o druhém dítěti bych u aktivních lidí notabene ve věku 33 a 40 let neřešila 😉 Já zatím nemůžu popsat realitu se 2 dětmi, ale pro druhé dítě, které teď čekáme, jsme se rozhodli v 37 letech, sportujeme, výletíme, máme podle mě fajn životní styl a dost lásky, do které zvládneme včlenit dalšího člena rodiny a tohle všechno mu taky dopřát 🩷 Na základě odborných informací o s věkem se zhoršující plodnosti jsme si řekli, že tomu dáme rok a když nic, tak nic a syn bude jedináček a jsme s tím v pohodě, no a skoro lusknutím prstu jsem otěhotněla ✨ Mezi dětmi bude rozdíl 7,5 roku a jasně, že se druhému budu v něčem jistě věnovat jinak než prvnímu, ale to je nevyhnutelné bez ohledu na můj věk už jen tím, že najednou budou dva 😉
@monny3 já souhlasím i s tebou. Ta hranice je tenká, to se musí zakladatelka sama nějak dopídit.
Na druhou stranu tu je i její manžel, se kterým prý nemají žádné společné koníčky...To si třeba neumím vůbec představit. Do toho že o víkendu " nějak jedou" i s manželem, který je mimochodem každý den do 8mi v práci. Celkově mi tohle rodinné/ partnerské nastavení příjde trochu smutné a cítila bych se v něm sama. O to víc bych se asi zaměřovala na détě/děti...navíc pokud bych sama neměla moc vlastních zájmů.
Spíš bych se přikláněla k variantě lepení díry.
Ale na druhou stranu prostě taky mohou bít biologické hodiny ( moje máma si takhle ve 36ti doslova vydupala ještě jedno dítě). Pokud manžel bude souhlasit ( mělo by to být rozhodnutí obou), tak proč ne. Asi bude opět jen víkendovým otcem. Všechno bude na zakladatelce. Proti gustu žádný dišputát, já bych takovou rodinu nechtěla.
Na druhou stranu děti se rodí do daleko horšího rodinného prostředí. Zakladatelka píše, že mají poklidný vztah, určitě se mají rádi, s dítětem má hezký vztah, tak proč ne. I kdyby lepila díru, nic tak strašného se neděje. Toho že má druhé dítě si myslím, že litovat nebude.
Akorát by to chtělo se postupně připravit na to, že za dvacet let už opravdu bude hnízdo prázdné a zbudou si jen oni s manželem. Chtělo by to hledat si k sobě cestu, najít i společné zájmy a hlavně najít si i něco svého mimo mateřství. Jinak může být stárnutí velmi smutné. ( Vidím to na své mámě ).
@reeeza ano, já si režim "víkendové rodiny" taky nepředstavuji jako ideální a nechtěla bych to, ale věřím, že někdo je i tak spokojený. Z toho si myslím, to musí nějak pramenit, jestli je tam pocit spokojenosti, kterou dalšímu dítěti můžu dát z té svojí/naší stávající spokojenosti, nebo naopak nespokojenost, kterou by to druhé dítě mělo kompenzovat a opravit. Alespoň já to tak u sebe vnímám.
Dítě nezlepší něco, co nefunguje, to je vidět na statistice rozvodovosti v ČR, 60% rozvodů je v rodinách s nezletilými dětmi. Oficiálně to ČSÚ neuvádí dle věku dětí, ale poslouchala jsem rozhovor s jednou odbornící, která poukazovala na to, že většina z těch 60% rozvádějících se rodin má děti do 6 let. Prostě dítě je zátěž pro partnery, o tom žádná a když je něco špatně před dítětem, dítě to nepřečaruje kouzlem na pohodičku 😉
Jako jedináček radím jít do dalšího dítěte. Jako dítě jsem byla spokojená, ale čím jsem starší, tím víc ten sourozenec chybí
@lvl16 píšu to do každé diskuze, ale dělat si dítě jen proto, aby to první mělo sourozence je prostě nejhorší důvod proč si pořídit druhé dítě. Nikdy a nikde nemáš záruku, že si budou rozumět: jako děti, jako teenageři, jako dospělí....nevíš a nijak to neovlivnís. My jsme se sestrou od mých cca 15 jako cizí. Naše světy jsou tak naprosto odlišné, že si proste nemáme co říct.
Ahoj, me je 39, mam 17ti letou dceru a cekam druhou dceru. Ale!
Ja jsem spokojená ve vztahu, dite bylo rozhodnutí nás obou, byla jsem s dcerou dlouho sama a nektere věci jsem si prostě uspořádala trochu jinak než je mainstreamove myšlení.
U Tebe mi prijde, ze spokojená ve vztahu nejsi a nejsi tím pádem spokojená sama se sebou. A tohle prostě dítě nevyřeší a spis jen prohloubí 🤷🏼♀️
Nicméně, souhlasím s tim, že mit druhé dítě... no, neumím si představit, že bych měla jen jedno, vždy jsem chtela dvě a holt třeba u mě chvili trval ten výběr dobrého partnera. Na druhou stranu nam s dcerou zas tolik nechybělo 😃
To, ze jste se hádali kdysi neznamená, ze se budete hádat i ted. Budete v jinem veku, v jine životní situaci, v jinem psychickém rozpoložení, s jinými zkušenostmi.. 33 a 40 je za mě ideální čas a druhé dítě je fajn mít, pokud ho chcete.
Já nevím jaké to je mít jedináčka, mam dva 22 měsíců po sobě, a to byl zahul. Ale třetího mám s rozdílem skoro 7 a 9 let a je to úplně o něčem jiném. Zvlášť prostřední a nejmladší se mají moc rádi, jezdíme normálně na společné dovolené, máme společné aktivity.. Za rok půjde malý do školy a absolutně no stres. Se staršími se učím naprosto minimálně, takže skoro plnou pozornost bude mít. Prvního jsem měla po škole v 26, třetího v 35 a bylo to úplně na pohodu ( nebýt covidu tak si rd fakt užiju), dost se změnilo, tolik možností a vychytávek, a člověk už měl zkušenosti, bylo to bezva.
@optimistic nemluví se o tom. Tohle skoro nikdo nahlas nepřizná. ale je spousta a spousta žen, které, kdyby šel vrátit čas, tak by neměly děti vůbec nebo jen jedno. Ale je to tak společensky nepřijatelné, že to málokdo přizná.
@me_druhe_ja mas naprostou pravdu a ja se priznam, ze zpetne bych do zafneho ditete nesla.
Pokud je pro tebe mateřství největším štěstím a smyslem života, určitě si pořiď další dítě. Mimochodem, trochu mi připadá, jako by sis myslela, že je na tom něco špatného, být ze všeho nejraději mámou. Ono to teď vážně není moc in. Ale není to špatné ani trochu, stejně jako není špatné, když to někdo má jinak. Zařiď si život tak, abys byla šťastná a naplněná.
Připrav se na to, že vše může být hodně jiné. Máš fajn kluka, další dítě může být velmi náročné ať už kvůli zdraví, tak možná povahou. Bude tak trochu druhý jedináček. Ale jestli po něm toužíš, bude to silnější než veškerá rizika😉 Samozřejmě nikdo neřekne, že lituje, že má dítě, zkrátka neřekneš na své dítě, že by bylo lepší, kdyby nebylo.
Pokud máte s manželem málo společných koníčků a ty se hodně věnuješ jedinému synovi, tak jen pozor na to, abys ho nevědomě nepoutala k sobě.
Druhé dítě by mohlo přinést zajímavou dynamiku do rodiny, místy by to byla výzva. Myslím si, že pokud je dítě milované a chtěné, tak jsi dobrá máma. Ono to může být i plus, pro dítě, když se s ním nebudeš učit do 9. třídy, ale povedeš ho přiměřeně k samostatnosti, budeš ho učit jak se má učit. Pokud jste na tom finančně dobře dá se platit i doučování. Ty nudné věci se dají najmout, když máš finance např. úklid.
Dají se najít racionální důvody pro i proti. Co ti radí tvé srdce? Nikdy nevíš, co ti život přinese.
Jsem viděla takové hezké video, můj syn kvůli kterému jsem chtěla pět dětí (záběr na chlapečka) a moje dcera díky které mám pocit, že mám 5 dětí...
Pokud máte s manželem málo společných koníčků a ty se hodně věnuješ jedinému synovi, tak jen pozor na to, abys ho nevědomě nepoutala k sobě.
Druhé dítě by mohlo přinést zajímavou dynamiku do rodiny, místy by to byla výzva. Myslím si, že pokud je dítě milované a chtěné, tak jsi dobrá máma. Ono to může být i plus, pro dítě, když se s ním nebudeš učit do 9. třídy, ale povedeš ho přiměřeně k samostatnosti, budeš ho učit jak se má učit. Pokud jste na tom finančně dobře dá se platit i doučování. Ty nudné věci se dají najmout, když máš finance např. úklid.
Dají se najít racionální důvody pro i proti. Co ti radí tvé srdce? Nikdy nevíš, co ti život přinese.
Jsem viděla takové hezké video, můj syn kvůli kterému jsem chtěla pět dětí (záběr na chlapečka) a moje dcera díky které mám pocit, že mám 5 dětí...
@levandule_k No já spíš hodně to mám tak, že jsem začala koukat do budoucnosti. Přemýšlím tak už pár let, ale takové dva roky to mám intenzivní, přestože to není stále. Do práce také takové dva roky chodím už spíš nerada. Hlavně nevybuduji kariéru. Když jdu kolem obchodu, miluji například obchod levné knihy, kde nakupuji pro syna různé pracovní sešity a vždy si hrozně postesknu, že syna to nebaví a jak rychle uteklo období, kdy měl zájem, ale já nebyla do toho tak zapálená. Měla jsem jiné zájmy a to spíš sebe. Představuji si, jak bych s tím druhým si hrála a ráda, jak bych ho rozvíjela, prohlíželi si knížky, navlékali korálky, malovali atd. Každopádně mám i zkrátka ze všeho hrozný strach. Jak to bude šok, zda bude dítě zdravé, zda nebudu na RD nešťastná. Se synem jsem byla. Jsem docela i společenská. Budeme mít pevné manželství, neudělám chybu. Je to děs.
sousedka meli 2 deti nejak po 20. roce hned jak se vzali... no a na čtyřicitku si nadelili holcicku a dodnes rika, ze to bylo tehdy to nejlepsi rozhodnuti.. ze co by sami doma delali.. ted jim holcicka odrusta, ale zase jim pribyvaji vnoucata, takze jsou stastni 🍀
Mě bude za pár dní 39, moje holcicka bude mít zitra 2 roky, chlapeček má 5let a nejstarší oslavil 17ku, je to skvělý ❤️ i ten jejich vztah. Mrňata k velkýmu bráchovi vzhlížejí jako kdyby bůh sestoupil na zem, a velkej se k nim chová tak ochranitelsky, kamarádsky a láskyplně ( úplně taju když je má v náruči). Navíc jako bonus sourozence už zodpovědně pohlídá 👌
Mě bude za pár dní 39, moje holcicka bude mít zitra 2 roky, chlapeček má 5let a nejstarší oslavil 17ku, je to skvělý ❤️ i ten jejich vztah. Mrňata k velkýmu bráchovi vzhlížejí jako kdyby bůh sestoupil na zem, a velkej se k nim chová tak ochranitelsky, kamarádsky a láskyplně ( úplně taju když je má v náruči). Navíc jako bonus sourozence už zodpovědně pohlídá 👌
@pajusz A mohu mít otázky, pokud to porovnáš, jaké sis užívala víc? Teď ty poslední, nebo nejstaršího? Máš stále egergii třeba s nimi podnikat výlety, rozvíjet je, hrát si s nimi atd? Zalitovala jsi třeba, když to byl takový skok? A jsou zdravé? Omlouvám se za takové osobní otázky. V okolí nemám žádnou starší kamarádku. Mám spíš ženy, které druhé stihly do 32 let
Takový věkový rozdíl má známá u svých dětí a jak říká, jsou to dva jedináčci. Ona toho nelituje, ale byli v jiné situaci. Ty pře.yslis o druhém dítěti proto, že nechceš mít prázdný dům, to mi přijde takové příliš racionální. Myslím, že člověk by měl umět být šťastný sám od sebe, nečekat že jo šťastným udělá někdo jiný, ať už je to manžel nebo dítě.
Já bych být ve tvé kůži asi do toho nešla ...
I když jsi ještě dost mladá...
Ale pokud ti to vyhovuje teď a tak jak je to teď ...nenech se nějakým každý má 2 a kdy bude brácha anebo že musíš mít 2. Vyburcovat k tomu že to není v pořádku...
Jako jestli budes mít dítě teď nebo za 2 roky podle mě nehraje roli ... A nechala bych si ty myšlenky tak nějak otevřené. Zda je to opravdu moje cítění , nebo jen přemýšlení do budoucna , nebo i lehce i když tichý nátlak z okolí , co vidím na netu atd ...
Zas na druhou stranu mít sourozence a rozumět si s ním ( což ne vždy klape) je taky prima ...
Vše má své plusy a mínusy .
Ale nejhorší je nad něčím nepřemýšlet srdcem ale hlavou ... Stejně upřímně já neuznával mít děti jen kvůli rozdílům věku , mateřských ( výpočtu , termínu, atd) nebo aby dítě nebylo jedináček.... Podle mě tohle pokud se o dítě stará hl. Žena a bude s ním i doma popř. Větší část musí rozhodnout víceméně sama uvnitř sebe .
Jinak mám 36 za chvíli a děti 4r a 9r ... 🙂 mě to vyhovuje i když ten mladší je šílené náročný . A to jsem si to myslela u 1.
🤭
Já mám děti čtyři 20,18,8,6 let, bude mi 43 let samozřejmě, že je to jiný než když jsem byla mladá, ale upřímně můžu říct, že nelituji. Každý má nějaký svůj plán v životě a když se ohlédnu zpátky, tak takový můj plán nebyl.😄V tvém případě a ve tvém věku , bych si další dítě pořídila.😉

Neznám ženu, která by litovala, že měla další dítě. Naopak znám spousta žen, které litovaly, že neměly další...