• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Maminka s kočárkem. Pomáhají vám do autobusu, atd.?

25. října 2015 
jejda, já asi žiju na jiný planetě, nebo jsem obrněná. :grinning: :grinning: :grinning:
já se na všechny culím ,usmívám sice u toho vypadám jako debil, ale kolemjdoucí si řeknou:"chudák holka v kočárku.maminku má dementa,tak jí aspoň pomůžemedo schodů nebo podržíme dveře"
ne fakt, za ten skoro rok jsem nezažila,že by mě nějak někdo diskriminoval atd.
jako jo,sralo mě,když byly Sofí první tejdny a báby s kapesníkem v ruce a nudlí u rypáku se hnaly ke kočárku nebo autosedačce, ale já jsem huba nevymáchaná a buď jsem jim rovnou řekla,že si nepřeju,alby mi koukali do kočáru nebo jsem přehodila hrazdičku s plyšáky,aby na ní nemohli :sunglasses:
když se nemůžu vejít do busu,tak zahulákám,jestli se nanajde nějaký mladý,sympatický ochotný mladík a vždy se nabídne zachovalý 45cátník :grinning:
24. říj 2009 v 18:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:grinning: :grinning: :grinning:
Soanpe s tebou bych chtěla jezdit,to by byla parádička...
24. říj 2009 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Po Praze jedím mhd docela často, vlastně prakticky výhradně a nikdy se mi nestalo, že by mi někdo odmítl pomoc. Pravda, někdy je nutné se ozvat a snažím se využívat nizkopodlažní spoje, ale zatím bez problémů.
25. říj 2009 v 16:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ja nastesti tady v UK s mestkou dopravou nemam problem - vsechny autobusy jsou na nastup a vystup pouze u ridice a jsou nizkopodlazni a jeste maji takovou rampu co se da snizit, takze do a z autobusu to v 99% pripadu je v pohode...a kdyz nahodou autobusak zastavi dal od chodniku na nebo automaticky nesnizi tu rampu tak tam proste stojim a cekam :grinning: po cca 15 vterinach mu to dojde a snizi to - si prece nebudu lamat zada a tahat se s kocarem a k tomu tehotna...

Ale v CR je to teda jina, tam fakt musim rict, ze diky bohu, ze mame lehky golfac, ze s malou to do a z autobusu zvladnu ( ted co jsem tehu tak tam nastesti semnou byl i manza a tak mi mohl pomahat) ale jinak jsem se pomoci nikdy nedockala... Nejlepsi bylo, ze jednou jsem jela s malou trolejbusem,jsme vzadu, naproti nam mlady kluk ( cca 25?) takovy frajirek... a na zastavce chtela nastupovat mamina s hlubokym kocarkem a samozdrejme nikdo z chlapu to ani nezaregistroval, tak jsem se zvedla a sla ji pomoct a ted typek celej zrudnul a rika, jee, ted se teda citim desne trapne, ze misto abych se zvednul ja tak pomahate vy :grinning: tak mu rikam, ze to je normalni, ze sama jako zenska s kocarem vim jake to je takze si spis pomuzeme :grinning: tak rikal, ze priste bude muset davat vetsi pozor kdo nastupuje, aby zase nebyl za neandrtalce..Docela me to pobavilo, ze se citil tak trapne, bylo videt, ze mu to vylozene nedoslo, ze by bylo slusne te mamine pomoct :grinning:
25. říj 2009 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já se sem jdu vypsat a vybrečet... :unamused: jsem fakt úplně zklamaná z neochoty některých lidí a řidičů :frowning2: Mám tři opravdu čerstvý hrozně negativní zkušenosti a upřímně už mě to neba.

Mám ročního kluka, k tomu jako přivýdělek na hlídání skoro dvouletou holčičku a každým dnem čekáme další cácorku = pupek jak hrom :wink: . Když někam jdu-úřady a pod, beru si sourozeneckej kočár-děti za sebou, kočár samotný má 18kg, jedno dítko 12, druhý 14 kg, takže 44kg.
Sice si řeknete že kočár tlačim, ale i tak je to dost síla, kopce moc nezvládám, hlavně takový ty super dlouhý stoupáky :wink: :grinning: ale...minulý týden jsem musela do banky, bylo by to hrozný běhání tak jsem vzala dvoukočár. Do banky Jedno dítko mi obě děti mi usnuly v kočáru, takže jsem je nemohla vyndat a vzít s sebou k přepážce, bylo to na dlouho takže nechat samotná venku na hodně rušný ulici nepřicházelo v úvahu. od vchodu banky vede 9 schodů. U nich je bankomat. bříško mi vidět je opravdu až moooc dobře, já jsem docela drobek i teď v těhu, a u bankomatu stáli asi 3 lidi, samý chlapi a koukali beze slova na to, jak jsem sama!!! tahala ten 44 kg kočár do těch schodů. Vytáhla jsem ho a normálně se mi vyčerpáním třásly kolena a ruce...

Další zážitek je sice s golfkama, ale musela jsem do busu, opět s oběma dětma, starší jsem si dala dovnitř a posadila, a šla jsem pro kočár.Bohužel jel zrovna zájezdovej autobus, to znamená tři hodně vysoký schody a navíc úzký vchod. Jen tak tak jsem se procpala dveřma i s bříškem a na něm opřeným kočárem, kymácela jsem se dozadu a lidi v buse jen koukali stylem. tak co, zvládne to?! :angry:

A poslední hodně negativní, opět sourozenecký kočár, zájezdovej autobus(nechápu proč dopoledne nejsou schopný zařídit normální bus nízkopodlažní nebo alespoň klasickej, ale ne zájezdovej!!) Se sourozeňákem bych se dovnitř nedostala ani náhodou, tak jsem vysadila děti, složila kočár a poprosila řidiče aby mi ho dal do kufru. To bylo pondělí, spoj v 10 hod. A on abych si ho dala dovnitř, tak jsem řekla že semi tam nevejde, navíc na místě pro kočárky-nebo prostě v tom prostoru kde nejsou sedadla je namontovanej odpadkovej koš, takže minimum prostoru tak se mi tam kočár nevejde ani náhodou, navíc jak bych to udělala, držt kočár, sebe a ještě dvě malá děti na schodech. No prostě mě nevzal. Fajn, zklamaná jsem se vrátila domů, že pojedeme druhý den, zavolala mudře že dorazíme zítra. Překvapivě, :angry: :angry: :angry: úterý, spoj v 10 hod, stejný řidič a situace stejná :angry: :angry: :angry: To užjsem odcházela od budu se slzama v očích, šla na taxikárnu jestli mi namontujou do taxíku sedačky a vyplázla 300kč(za bus bych dala 20).Ale na očkování s dětma jsem musela...

O týden později, jela jsem pro jistotu odpoledne navíc i s MM zase ten DEBIL řidič, odmítnul nám otevřít kufr autobusu, že je rozbitej. (venku slejvák jak blázen, fakt blo hnusně, holt se mu nechtělo vylejzat do deště)
Tak MM šel s dětma domů a já jela sama na dopravní podnik, zeptala jsem se ho na jméno, tam jsem sepsala stížnost a všechny zážitky s ním během posedního týdne a pan řidič už nepracuje...Je mi ho líto, práce skoro není, třeba má rodinu, spoustu složenek..Ale bohužel, to že jsem matkapřece neznamená že jsem něco míň a abych se musela někoho doprošovat ay mě odvezl s dětma k doktorovi...je to smutný :cry: :frowning2:
25. říj 2009 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
kalei, s tím řidičem je to teda síla, dobře si udělala. Aspoň nebude deptat další matky a jiné lidi. Lidi by měli dělat práci, která je baví a hned by bylo veseleji.

Pokud jde o tu spořitelnu, měla jsi si říct, ať ti jdou pomoct. Jak jsem tu již psala, je to sice slušnost, nikoliv povinnost a někomu se to hold musí říct jasně, jinak mu to nedojde. Já taky občas čučím z okna a přemýšlím bůh ví o čem a nademnou stojí stařeček se dvěma holema. Pak je mi to hrozně trapné, ale ne vždycky jsem naladěna tak, abych vyhlížela komu budu moct pomoct.

Jinak hlavu vzhůru, je i spousta milých lidí, kteří rádi pomůžou a řekla bych, že jich je víc než těch hulvátů.
26. říj 2009 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
dobre jsi udelala, bych mu jeste pekne vycinila a plivla do ksichtu, lenochovi
26. říj 2009 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem taky pro si s úsměvem o pomoc nebo místo v mhd říct, myslím, že někteří mlaďoši si sami od sebe třeba ani netroufnou maminku s kočárkem oslovit, ale když se jim přímo řekne....nevím, možná změním názor, až budu jezdit s kočárem sama.
Zatím si coby těhule na pražské spolucestující stěžovat nemůžu, byla jsem spíš sama překvapená, kolik lidí vstane hned, co mě vidí a někteří třeba až po pár zastávkách, ovšem s omluvou, že si mě nevšimli :grinning:
A když byla řeč o výtazích z metra - musím se pochlubit na svůj nedávný hrdinský čin, kdy jsem na Muzeu vlastním tělem zarazila frontu na výtah, aby přednostně mohla nastoupit maminka s kočárkem :grinning: Nakonec jsme se naštěstí vešli všichni, nevím, jestli by mě ostatní čekající mezitím nezlynčovali :sweat_smile:
26. říj 2009 v 11:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kaleihah,
to je tedy opavdu smutny, co pises.. :frowning2:
a brisko je vporadku? jeste,ze se ti z toho neco nestalo..
26. říj 2009 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
kvetinka, bříško je pořádku, malá se mě drží zuby nehty, ale po takových výkonech mi začne tvrdnout bříško že jsem ráda že vůbec mlžu chodit :wink: No každopádně, kdybych přenášela,asi se vydám do města busem. Dvě cesty tam a zpět a je malá na světě :wink:
27. říj 2009 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak včera jsem jela po půl roce MHD a lidé opět nezklamali :grinning: :grinning: :grinning:
Zase jsem byla neviditelná, až na to že mi nedali přednost, abych mohla nastoupit,. Týpek se mi postavil před kočárek,před přistavené dveře a hnal se do autobusu,jako bych měla zasednout všechna sedátka... A ostatní radši zdrhli k ostatním dveřím :grinning:
naštěstí jsem jela se ségrou, tak v pohodě,ale zase jsem se velice pobavila :angry:
31. říj 2009 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já se taky přidám...
Bydlíme v Ostravě, MHD jezdím sice málo, většinou se snažím chodit všude pěšky, není problém pro mě jít i hodinu pěšky na úřad nebo k doktorovi.Ale záleží na počasí, když je hnusně tak použiju MHD. Vybírám si zásadně nízkopodlažní tramvaje a autobusy. Normální jsem použila snad jenom jednou, samozřejmě když se blížila tramvaj tak se všichni rozprchli, takže jsem zabrzdila kočár a šla jsem za jedním pánem jestli by byl tak laskav a pomohl mi do tramvaje. Pomohl, a bez keců :grinning: A při vystupování to samé, většinou se někoho slušně zeptám jestli mi může pomoct.

Jediné co mě s... jsou důchodci.. Vidí že na plošině určené pro kočárky a vozíčkáře už třeba stojí 4 kočárky,no oni se musí cpát těma prostředníma dveřma a rozčilujou se že tam není místo. Jako kdyby nemohli vlézt těma předníma nebo zadníma :angry: :angry: :angry: Nebo při vystupování - jsem si kousek před zastávkou už najela ke dveřím ať jsem rychle venku,no jakási babka se musela vecpat ještě přede mě aby náhodou nebyla venku o 5 vteřin později :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Ještě mě napadla jedna příhoda strará 3 dny. Šla jsem na poštu, přišel mi balík. Tak jsem ho vyzvedla a jela jsem ven. Máme tu na poště takové hnusné velké a těžké dveře které se docela špatně otvírají. Já v jedné ruce kočárek, ve druhé ten mega balík. venku stál chlápek a vykuřoval, viděl že jedu ven, ty dveře jsou prosklené. Tak jsem čekala že ho třeba napadne mi pomoct ty dveře otevřít a podržet. nenapadlo. jenom stál a čuměl jak si s tím poradím sama :angry: Tak jsem si pomyslela něco o buranech a šla jsem radši pryč :wink:

Jako těhule se mi nestalo ANI JEDNOU že by mě někdo pustil sednout! je fakt že jsem měla malé bříško a ke konci těhu kdy už bylo o něco větší už zas všichni nosily zimní bundy takže to pak vypadala těhotně půlka tramvaje :grinning: naštěstí jsem si většinou nějakou prázdnou sedačku sem tam stihla ulovit a když ne tak jsem tu cestu nějak ve stoje přežila :grinning:
Pokladnu pro vozíčkáře a těhulky jsem používala běžně v Intersparu, je fakt že tam většinou bylo naparkované i asi 5 důchodců. Jednou je dokoce vyhodila i ta pokladní,jestli prej neumí číst a ať si jdou na jinou pokladnu :grinning:
1. lis 2009 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
já se snažím lidi kolem neotravovat, já jsem si pořídila dítě, tak se o něj musím umět postarat, ať jsem kdekoli...ochotné lidi odmítám, ať je přede mnou schodů bůh ví kolik, cestujeme pořád MHD, páč ani já ani manžel nemáme řidičák. Jezdíme po celé republice dá se říct...malej je takovej cestovatel, má to rád. Jediné, co mě štve, když už jsou někde vyhrazené místa pro kočárky, že někteří neuhnou...už se mi taky stalo, že je řidič seřval....
1. lis 2009 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já vám také musím napsat, náš zážitek z cestování vlakem.:slight_smile: Rozhodli jsme se, že pojedeme navštívit babi, ale už dopředu, jsem měla stažené půlky. Ne, že už na peroně, jak kdyby lidi viděli kočárek, schválně chodili dál.:slight_smile: Přijel vlak a všichni mě vesele předbíhali, tak jsem si říkala, že asi neodjedem až najednou z ničeho nic mně kočár popadl nějaký větnamec, ani jsem nevěděla jak a byli jsme ve vlaku. Ovšem, přišel průvodčí a prý, že stojíme blbě, že to nejsou dveře pro kočárky, no, co teď, ten větnamec, co mi pomáhal, stál u nás, zmerčil to a jen co vlak další zastávku zastavil unášel mi kočár i s prcíkem pryč, úplně jsem se vylekala, co vyvádí a on mi chtěl pomoct do těch jiných dveří. Na místě už čekala babi, ale on byl zase první a vynesl mi kočárek. Cestou zpět mi do vlaku pomáhala babi s dědou a už dopředu jsme se ptali lidí, kdo vystupuje na stejné zastávce, všichni měli namířeno jinam.:slight_smile: Sedla jsem si, s tím, že to nějak dopadne, nakonec jsem poprosila průvodčí.
1. lis 2009 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
papuellka: to dokaze krasne zahrat na srdci, ze jsou na svete takhle hodni lidi. Vietnamci jsou lide pro ktere je rodina snad vsechno, mozna proto byl tak ochotny. To se u naseho naroda hned tak nevidi... my totiz na Vietnamce budeme leda nadavat, ze to jsou vyzirky a privandrovalci, zkratka je to v povaze. Pritom jsou velice pracoviti a skromni.

misicka: jo, duchodci, to jsem takhle jednou jela nizkopodlazni a chystala se vycouvat, at nezdrzuji a vystoupim rychle a co myslis, stala tam baba! nemohla jsem ani krok udelat aniz bych ji nezduchla do zad :angry:

jako tehule PO TERMINU jsem se tak tahla co dva dny do porodnice na monitor a bylo to tak pul napul, hodne me pousteli prave duchodci a mlade holciny. Ale taky jsem jela v tramvaji s nejakymi spratky a ty ani nehlo a jeste se na me tlacila baba kilometr pred zastavkou, jsem myslela, ze projde, tak jsem tam visela jak opice na tyci a ona porad nesla a nesla a co mam povidat o zvedani rukou do vyse ve vysokem stadiu tehu :unamused:

ale musim rici, ze v Brne se setkavam zpravidla s ochotnymi lidmi a kdyz ne "normalnimi", tak si pomahame s maminkama a tatinky navzajem. V posledni dobe jsem to vse vyresila po svem a Terezku nosim v Manduce :dizzy_face: a to si piste, ze se mnou komunikuje pokazde nekdo minimalne usmevem a nebo hodime rec, Terka je slunicko a rada se diva okolo, posledne tak na ni koukala fakt stara pani a smala se na ni pres pulku tramvaje :dizzy_face:
1. lis 2009 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
schwarzijá si dítě taky pořídila,abych se o něj starala,ale to ,že mi někdo podrží dveře nebo pomůže s kočárem beru jako součást slušného chování nebo aspon snaha o slušné chování.já ty lidi nenutím,aby mi šli dítě vykoupat a nakrmit :grinning: :wink:
já osobně dveře atd.taky ráda přidržím,tak proč to nevyžadovat od ostatních :sweat_smile:
1. lis 2009 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
zajímavé téma!
my žijem v cizině a navíc v malinkém městečku takže se všude dopravuju autem a to je veget....tady jsou lidi fakt jiní, když byl Sam malý tak hodně nakukovali do kočárku, chválili, ,dyž de člověk do obchodu tak bud majitel sám nebo někdo z lidí ve frontě většinou otevře dveře..lidi většinou uhýbají kočárku, já ale i celkem nosím v manduce, takže to řeším trochu míň..to spíš každý hledí kde mám kočárek..
ale ve městě je to jiné tam to nikoho nezajímá že je kočárek nebo dítě, neuhne nikdo, až si člověk řekne jak jsou lidi hnusní....takže a´t žije venkov!
jinak když jsme v Ostravě tak mám hrůzu z těch starých tramvají, člověk to prostě sám nevynese, ted už sporťák jo, ale nějaký větší hluboký kočárek prostě nejde...já nerada jezdím tramvají, jak tu někdo psal s těma důchodcema, tak člověku málem vlezou na hřbet....ale jinak mi přijdou v Ostravě lidi celkem normální, několikrát mi v tramvaji chlapi nabídli že snesou kočárek, nebo stačí se slušně zeptat..takže až na ty ostravské důchodce mi přijdou lidi fajn..
1. lis 2009 v 19:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
soanpe...jasně já to beru, jen mi občas přijde, že to některé maminky přímo vyžadují a strašně se diví, že má někdo svých starostí dost a třeba si ani nevšimne...já taky kolikrát koukám, myslím na to, co vařit, uklidit, udělat neudělat a prostě ikdyž koukám, tak nevnímám do toho mozku se mi to prostě nedostane, nedocvakne...taky pomůžu, ale to, že tahám kočár neznamená, že jsem nějak nadřazená...
1. lis 2009 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
schwarz, souhlas, někde jsem to tu už psala taky. Ne každý musí být naladěn na to, aby byl ve střehu, jestli nebude potřeba někdo pomoct. Když mi řekne, tak samozřejmě pomůžu. Nechápu, že se maminy rozčilují, že jim nikdo nepomůže, ale říct si o tu pomoc považují za něco nedůstojného. Ještě, když jsem byla na škole, tak jsem šla pomoc nějaké mamině a ona mě sepsula, že jí ten kočár držím blbě. Tenkrát jsem si řekla, že si můžou milé zlaté maminky trhnout nohou.
1. lis 2009 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
nam zastavuje vytha v mezipatre..naprosto nechapu tento vyznam ,ale budiz a musim zdrncat 12schodu kdyz mala spi vzbudi se tim kdyz lezeme nahoru tak slysim sousedku jak stepuje za dverma ,ale nepomuze nikdo a nejlepe kdyz stoji ve dverich keca semnou jak zamykam a pak kdyz drncam se teda zepta chcete pomoct?ja reknu ne to je dobre nesnasim kdyz se nekdo pta a vidi ,ze ocividne potrebujes pomoct ja si neumim rict o pomoc a navic ja bych skocila a pomohla bez reci holt jsem blba v tomto..v trajflu taky nikdo nepomuze malokdy spis teenageri nez mamky a chlapi nekteri sou hovada..pusti na tebe dvere nebo cekaji az si je otevres a projedes a jdou za tebou magori..nekdy me sere jak lidi rychle zapominaji hlavne teda u zenskych
1. lis 2009 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Apon, ahojky :wink: Já si taky o pomoc neumim říct. Přesně, lidi vídí že nezvládáš a ani mi tak nevadí když nepřijdou pomoct, ale když fakt zvědavě koukají jak to zvládneš :angry: minule taky, tahala jsem se do busu a jen jsemviděla jak jeden chlap dloubnul do druhýho, kejvnul hlavou směrem ke mě a úplně mu koukalo z očí jak říká : Hele vole čum na tu velrybu, utáhne to nebo se tu svalí :angry: :angry: :angry: Ale takovou radost jim neudělám, válet po zemi s kočárem se nehodlám :sunglasses:
1. lis 2009 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
cau kaldneska by to slo je 1/11 heuke datum :grinning:
1. lis 2009 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hele, už nestáhám, na dušičky se mi taky nechce...tak to necháme na úterý :wink: ale až po ordinaci v růžový zahradě :grinning:
1. lis 2009 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to je fakt na dusicky nee ,ale v utery rano ordinaci si nech nahrat :grinning: tak do 3mesicu se na to kuknes :grinning: :grinning: :grinning:
1. lis 2009 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak s tím prblémy nemám, zuzce bylo 11 měs.když se narodil Danýsek a nějak jsem neměla problém s malým dítětem a novošem, přišlo mi že je to to samý...a teď dvě nebo tři, ono se to už ztratí :grinning: :grinning: :grinning:
1. lis 2009 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ufff, holky, tak tohle téma fakt ani nedočtu a to má teprv dvě strany - se mi tak zvedá tlak, jak mi to všechno připomíná. :angry:
I když abych přidala svoji do mlýna, še co čtu, znám a není mi cizí, ale na druhou stranu není to tak strašný, páč si říkám dvě věci - že jsem maminkou a to pyšnou, která pro svýho broučka udělá maximum, a otevřít pusu je to nejmenší a za druhý, že kdo nezná nepochopí, ale pozná brzy - třeba s těma mladejma.
Moje zkušenosti: - do busu zásadně někoho požádám o pomoc, sotva dorazím na zastávku, aniž vím, jestli pojede nízkej bus, nikdo neodmítl, samozřejmě se snažím být ohleduplná a zabrat co nejmíň místa a moc nepřekážet
- vlající důchodci a další jedinci nad kočárem mě teda rozpalují do běla a bohužel asi neudělám nic
- s vystupováním si opět říkám o pomoc dřív, než mi všichni zdrhnou (beru to jako hru "Kdo s koho" :grinning: a ani mi to už nepřijde, že by to byl opruz)
- řidič, který dostane znamení a stejně zastaví jak trotl je blb a víc se jím nezabývám, nestojí mi za to
- čekání na přechodě naštěstí moc neznám, nejsme ani Ostrava ani Praha, naštěstí. I tak občas radší si říkám, že počkám než se nechat sejmout.
- co se týče toho ubytka, kde vás s prckem vyhodili, to bych teda ořvala taky, páč to je blbá situace, kor s prckem, kterej už třeba potřebuje spinkat nebo baštit a ona vám najednou zmaří všechny naděje na klid, ale aspoň bych si neodpustila větu o "reklamě". Páč jinak se s tím asi nic jinýho dělat nedá. A propó, klidně napiš, kde to bylo a já tam nepojedu taky. :wink: :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
- zkušenost s cyklistou je taky dost hustá, to je normálka na rvačku, ale sama bych si netroufla a on by si zas netroufl na mýho manžu, takže pepřák dobrá volba :unamused:
- a co se týče pouštění v buse, tak paradoxně v 30 tt mě pouštěli snad všichni okamžitě sednout, v 38 tt mně nechali všichni stát. A kdo pouštěl? podle mýho názoru ti, co to znají, takže ženský kolem 40 - 50 a mladí chlapi, co už jsou zřejmě tatínkové. Tak jsem se mlaďochům pod fousy smála, že oni na to taky jednou přijdou. Pozdě, ale přece. :wink:
Protože většinu věcí jinak než s humorem brát nejde. Jak jsem psala, oproti tomu štěstí v kočárku jsou ostatní věci malicherné. :dizzy_face:
Sorry za román. :sweat_smile:
2. lis 2009 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja mam zase opačnou zkušenost.můj muž rád pomáhá maminkám s kočárkama, bere to jako povinnost a je vždycky dotčenej, když mu nějaká maminka odmítne a tahá to sama :sunglasses:
5. lis 2009 v 15:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nektery maminky jsou oslice, kdyz mi chce chlap pomoct, tak to prijmu i kdyz si myslim, ze bych to zmakla, me se zlepsi nalada, ze existuji vychovani lide a on si zdvyhne muzskou pychu a navic pak rad pomuze nekomu jinemu, jinac nemuzu rict, ze by vic pomahali mladi nebo stari, baby nebo chlapy, proste je to o slusnosti, ale priznam, ze na prechodu me pousteji snad jen chlapi.
5. lis 2009 v 18:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak mě dnes potěšil řidič Tesco busu - linka O- Letňany-Prosek-Letňany...normálně se na zastávce zvedl od volantu a šel mi pomoci k zadním dveřím s kočárkem ! Já ho rvala nahoru sama (i bych ho tam dala, máme už golfky) jde to sice hůř, protože jezdí takový ty klasický starý linkový autobusy, co mají plošinu na kočárek vpravo vedle dveří a mají užší dveře než busy MHD. No a jak to tak dřu, tak najednou vidím, jak něčí ruce berou vpředu kočárek. Zvednu hlavu a on to řidič....fakt mě překvapil :grinning: Hned jsem mu poděkovala a řekla, že tohle se jen tak nevidí, fakt frajer !!!
Řeknu vám, že jsem měla hned lepší náladu, tohle potěší....
6. lis 2009 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo a na konečné mi sám od sebe pomohl nějaký mladík, dneska mají chlapi ode mě pochvalu :wink:
6. lis 2009 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek