Maminky "nestandardních" dětí. Poruchy komunikace
ahoj holky 🙂 ráda bych založila pokec mamin, které mají jakýmkoliv způsobem "nestandartní" děti 😉 at už jde o opožděný vývoj, fyzické postižení či psychické 😉 ty denní starosti a radosti jsou přece jenom trošku jiné, než mají ostatní maminky "klasických" dětí a je dobré vědět, že v tom člověk není sám 🙂
syn má pravděpodobně vývojovou dysfázii s poruchou receptivní složky řeči, tudíž se u něj řeč nevyvíjí přirozeně jako u běžných dětí, zatím velmi málo rozumí, co mu kdo říká..jen odhaduje, nemluví vůbec... 😉 více zde https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea... jinak je v podstatě jako běžné dvouleté dítě, co se týče projevů, sebeobsluhy atd. Ale stejně je to dost náročné...
takže maminky dětí s jakýmkoliv problémem šup sem 🙂
Díky holky, školka by byla fajn, bohužel mi Fáfu nevezmou (sám se nenají, je na plenách, nesvleče, neumeje ruce, nemluví..). Zbožňuju svoji práci a snažím se jí dělat v ukradených chvilkách (po nocích, jednou za uherák o víkendu, když přijedou prarodiče) a drží mě to nad vodou. Budu moc šťastná, až to půjde a budu moct pracovat víc. Mluvíme s MM o tom, že bychom zkusili přenastavit péči o prcka tak, že by s ním byl 1-2 dny v týdnu on a já bych pracovala. Uvidíme, jak to dopadne v praxi, už pár pokusů bylo a zatím to nedopadlo 😝
@josefina79 Já jsem si taky myslela, že mi pomůže se vidět s lidma, co jsou na tom hůř. Šli jsme s RP do ZOO a když jsem viděla tolik dětí, které na tom byly naprosto příšerně, bylo mi z toho zle a od té doby špatně spím, protože u mě nastoupila schýza, že co když se nám druhé dítě nepovede a bude z něj takovýhle ležák 🙄
@barbarucha pro mne nebylo důležité, že na tom byl někdo hůř. Ale spíš to, že člověk nemusí vysvětlovat PROČ to dítě nemluví, proč nekouše, proč je takový ustrašený atp. Ty mámy to berou úplně samozřejmě, občas přihodí nějakou radu nebo historku, jak to bylo/je u nich.
@barbarucha co máš za práci? 🙂
@barbarucha
Vezmou ti ho do specky, jako mně Štěpána.Nemůžeme si dovolit, abych s ním zůstala déle doma než je rodičák, protože bych nedostávala žádné peníze a z jednoho platu nás muž neuživí. Takže od září máme ještě pár měsíců na zvykačku, ale od ledna už musím nastoupit do práce.Děsně se toho bojím, jak to bude zvládat, ale jiné řešení není.
Přesně jak píšeš o schíze z ležáků.Prvně, když jsem se s Š. byla ve školce, viděla, jaké tam jsou děti, byla jsem z toho úplně vyřízená.Doma brečela, že tam přeci Š. nemůžu dát, ale jiné řešení není.
@josefina79 potkávat se s matkami, co mají stejně "normální" děti je fajn.I když musím říct, že moje kamarádky jsou zvyklé a spíš se mě snaží podporovat.
@roniii Bohužel specku máme od domu 1,5hodiny (1 cesta). 🙄 Furt doufám, že tady nějaká ze známých spolumatek založí neoficiální miniškolku, občas o tom někdo z nich mluví. To by bylo nejlepší. Ale je to značně nejisté.
@josefina79 Práce do IP 🙂
@roniii Nám už ten rodičák taky končí. Jsem OSVČ, takže naštěstí nemusím nikam do kolbenky, pracuju po nocích, občas urvu nějaký víkend. Času je málo, tak se učím, jak pracovat superefektivně 🙂
Bože, co já bych dala za nějakou montessori školku v místě...
@barbarucha
Nemyslela jsem si, že jsou Teplice nějak zvlášť vybavené, ale dvě školky, kam bych Š. dát mohla, tu jsou.A další v Ústí, kam také není nejhorší dojezd, ale 1,5h, to bych také nedala.Zase je dobré, že můžeš pracovat z domova.Nejradši bych si Štěpu nechala ještě min. rok doma, ale prostě to nejde a trochu si myslím, že mu i ta školka prospěje, ale budou to nervy pro nás oba.
@roniii Jasně, že mu pomůže 🙂 Nervy jsou to vždycky. Já je mám, i když tu mám tu paní s chlapečkem na hlídání. Ona je docela hustá 😎 Fáfa je vždycky odřený a má nějaké modřiny, ale vypadá šťastně a vždycky umí něco nového. Tak je nechávám. Je to přechod do drsného světa.
Školku prostě zkusíte a uvidíte. Jak jste vybírali, když máte 2?
@barbarucha
Popravdě, moc nevybírali.Jednu jsem našla na netu,o druhé jsem také věděla, ale sídlí v Trnovanech(u nás bronx), takže jsem ji vyloučila rovnou.
Do školky s ním chodím už asi od března jednou za 14dní na kukandu.Vždycky ječí jak siréna, že tam nechce(má to spojené s rehabilitací, nevím proč), pak zjistí, že tam jsou hračky, ale pořád mě po očku sleduje.Učitelky jsou tam příjemné, děti, no jak které, pár ležáčků, ale jsou tam i s Downem, jeden asi hluchý chlapeček.....
Spíš se bojím, jak bude zvládat to odloučení.Dneska jsem ho potřebovala na chvíli nechat u tchýně.Řval jak tur, celou dobu se nehnul od dveří.A to podotýkám, že tam byl s Frantou.
Večer při koupání Štěpánovi podjely nohy ve vaně, asi jako už tisíckrát, jenže si cvaknul o hranu branou a prokousl si ret.Dost hnusně.Krve teklo, vůbec jsem neviděla, co si kde udělal.Uf, nervy moje
@roniii Uááá, ani mi nemluv. Představovat si to nechci 😕 Včera jsem Fáfovi doma píchala injekci (oblíbená B12). Vytrhl se nám, takže úspěch až na 2. bodanec. Řevu bylo, že se mi fakt špatně usínalo.
@roniii Ela mi spadla z vany a třískla se do hlavy. Napodobovala Lucku, která si sedla na vanu a dala nohy dovnitř, že si je osprchuje a Ela si tak sedla taky, až na to, že jí bylo 2,5, takže dolu do vany nedosáhla a přepadla do zadu. No rána jako z děla, do hodiny zvracela jk alík a jely jsme do Krče. Slabej otřes mozku . Nechali si nás tam dva dny na pozorování a jak jsem balila, tak jsem zapomněla zbalit plíny na noc a tam žádný neměli. Tak holt spala bez plínky a od tý doby jí na noc nemá. A nedávno se zase třískla bradou o umyvadlo a málem si vyrazila přední zuby. Takže já mám s ní taky super zážitky. A to kolikrát mi spadla na hřišti z různejch prolejzaček ani nemluvím. Ale na Lucku nemá, ta mi loni spadla na hřišti tak šikovně, že zbuchla z výšky na záda, praštila se o zábradlí a vezla jí rychlá. Letos zatím žádný úrazy.
@barbarucha ty mu pícháš B?..ufff, to bych nedala, mám panickou hrůzu z jehel
@peggy722 taky dobrý,já se takových dětských úrazů úplně děsím
@roniii U nás je to o tom, že ona po fyzický stránce se vyvíjela spíš nadstandardně. Takže v roce a půl mi tady lezla po všech prolejzačkách a já musela za ní. Takže to byly taky zážitky. Jezdila na koloodrážedle jak blázen, absolutně nechápala, že na přechodě na mně musí počkat. Takže jsem si pak pořídila koloběžku a jezdila za ní na koloběžce, protože jsem neměla nervy za ní běhat. Takže dělala spoustu věcí ze kterých neměla rozum, takže jsem z ní byla už na prášky. Taky se nám jednou ztratila, to už jsem skoro volala policajty, že se mi ztratilo dítě. Lítaly jsme tady po sídlišti jak blázni, nakonec jí u školy odchytila jedna maminka, co nás znala. S náma jí hledalo ještě několik lidí, tak jí to někdo řekl a čekaly na nás. Prostě byla na cestě domů. Když nás nenašla, tak si to hasila domů. A v tý době skoro vůbec nemluvila, takže jenom řvala máma máma. Ještě dneska když si na to vzpomenu, tak mám osypky.
@peggy722 Ani mi nemluv, syn už spadl "milionkrát", často to vypadalo dramaticky, ale byl to OK. Pak jednou spadne "normálně" v pokoji na koberci, já ho ještě sprdnu, ať přestane blbnout a maže do koupelny. Ale on nic, podařilo se mu spadnout tak "šikovně", že při té ráně do temena a záklonu hlavu, zůstal ležet v bezvědomí s zapadnutým jazykem. A opravdu to vypadalo jako nevinný pád, ani výjimečně neběhal jak torpédo, prostě sklouzl po hračce. Co mám povídat, děs běs, navíc to nebylo v Praze, přijela sanita bez doktora (ten nám sice vyjel naproti od jiného případu, ale i tak) a od pádu trvalo přesně hodinu, než nás přijali na ARO v Krnově. Syn byl sice v bezvědomí "jen" 2 minuty, ale mne to připadalo věčnost a po téhle epizodě jsem zestárla snad o 10 let. A pak mi hodně dlouho trvalo, než jsem se přestala nervovat při každé návštěvě hřiště apod., všude jsem viděla jen možné pády, byla jsem vyloženě na prášky. A přitom to byl "obyčejný" pád na koberci...
@gabbucha To já loni odmítala chodit na to hřiště, kde Lůca spadla, protože jsem z toho měla hrůzu.
Letos mi zase brnkaj na nervy na kole. Lucka dostala už 26 a ta je prostě na to ovládání těžší než ta 20, co měla předtím. A Ela se jí tam věčně plete, tak už jsme taky měly karambol. Hlavně Ela aby jezdila u kraje, štráduje si prostředkem, pak proti ní vyjede z nenadání cyklista, takže já tam pořád za ní řvu Elo ke kraji.
@peggy722 To já mám na silnici nervy už ted s Anetkou na odrážedle, zezačátku pěkně jezdila po kraji a vždycky mě poslechla, a ted jak se víc otrkala tak pořád má tendence jezdit doprostřed, pořád ji okřikuju že může jet auto (jezdíme po ne moc frekventované silnici ale i tak) a většinou je to jak do dubu.
@roniii Minulý rok jsem měsíc a půl Fáfovi ob den strkala nosem do krku a do žaludku sondu, museli ho držet 2 lidi a babičky u toho brečely. Fakt nevím, jak jsem to zvládala, asi jsem tenkrát jela na nějakého autopilota. Teď, když vidím hadičku, je mi špatně a z blbé injekce se mi třesou ruce. A asi jsem taky trochu zešedivěla 🙄
No nic, snad už je to pryč, kéž by i ty injekce už nemusely být.
Venku je Fáfa na sebe naštěstí docela opatrný. Zaplať PB a doufám, že to tak zůstane, protože na nějaká další dramata já už fakt nemám nervy. 😎
@barbarucha Tak mě stačilo, když jsem na B12 chodila od druhé půlky těhotenství, tak uplně Fáfu chápu a tebe ještě víc. Snad už ty injekce nebudete muset píchat dlouho.
Holky, to jsou historky, že mě mrazí.Zatím jsem nic podobného nezažila.Franta sice párkrát upadl a natrhl si uzdičku v puse, krve také hodně, ale nic dramatického.Do dvou let byl neřízená střela, pořád mi utíkal, takže jsem ho neustále křečovitě držela za ruku a druhou tlačila kočár se Štěpánem.Venku jsem kojit nemohla, protože jsem ho musela nahánět s malým u prsu, což zase nešlo, protože se Š. špatně přisával 😖 Kolem toho druhé roku se to zlomilo.Dostal koloodrážedlo, rychle pochopil, že má na kraji obrubníku zastavit.Na zavolání počkal.Jo, párkrát jsem mu ho sebrala, protože neposlechl.Ale protože ho ježdění bavilo a nechtěl o kolo přijít, začal dělat to co jsem řekla.Nikdy jsem u něj nezažila, že by se střemhlav řítil z kopce, jako jsem to kolikrát viděla u jiných dětí.Naučil se brzdit.Občas někde spadne, ale na to jaký je to raubíř, tak je na sebe dost opatrný.
U Štěpána je to jiné.Nemyslí, takže se z kopce na motorce řítí jak pitomí a neposlechne.Nejsem si jistá do jaké míry ale po něm poslušnost můžu vyžadovat, když chápe základní pokyny.Motorka ho také baví, už na ní spolu chodíme i nakupovat, že nemusím tahat kočár.Blbé je, když se šprajcne a nechce jet a pak ani jít.To mi udělal v pondělí, takže jsem táhla nákup motorku a ještě svíjející se dítě v náručí 😠 Naštěstí to není zase tak daleko.
Chodí už cca 2 měsíce, ale stabilita není pořád dobrá.Neustále padá.V úterý sebou šihnul o futra.Naskočila mu na hlavě boule a modřína.Ateď ta pusa.
@barbarucha jsi hustá.Osobně si nic podobného neumím představit, ale když se člověk dostane do takové situace, nic jiného mu nezbyde a musí zatnout zuby, asi bych se vybičovala i píchání injekce. Před pár lety jsme byli s kamarády v Chorvatsku na dovolené.Jednoho tam chytli záda a nemohl se ani hnout.Už to párkrát zažil, takže měl s sebou arzenál léků.Řekl mi, že jsem nejvíc zdravotnicky zaměřená a že mu to nikdo jiný nepíchne a že musím já. 😒 Žaludek se mi z toho svírá ještě teď, všechno co chtěl jsem mu napíchala, i když jsem to v životě nedělala, ale nebudu zapírat, že se mi po tom vždycky klepaly ruce a chtělo se mi zvracet. 😒
@roniii Anetka zezačátku při chůzi taky hodně padala a bohužel ne dopředu, protože nechodila zeširoka jak většina dětí ale hned měla ten pokročilejší vzorec chůze (nohy u sebe a krčila je), tak měla hodně tendence přepadávat dozadu, jsem musela být pořád ve střehu, venku jsem ji proto pouštěla zezačátku jen na trávě. A doma bylo několik škaredých pádů dozadu na hlavu jak přepadla, ale naštěstí se jí nic nestalo, bohužel se to nedá 100% uhlídat. Jo to znám tahat vzpírající se dítě a x dalších věcí. Vždycky si říkám že to musí být na nás pohled 🙂).
@peggy722 Nakonec nás kvůli těm uzlinám poslali do nemocnice, ale tam mi řekli, že pro mne nemají místo, že mají plno, že bych tam musela být jen na židli i v noci anebo jet na noc domů ráno přijet, což jsem odmítla, protože jsem za prvé malému slíbila, že s ním budu pořád a za druhé nevím jak si to představovali, když mu nikdo nerozuměl už na příjmu. Navíc mne dorazilo to, že na pokoji bylo otevřené okno, které končilo cca u hrudníku malého, takže jsem samozřejmě ve svých představách viděla, jak Míša určitě pochopí personál, že tam se neleze anebo, že nemá sahat na uzávěry od kyslíku (tím mne ta sestra fakt dostala, začala mu vysvětlovat pod jak velkým tlakem to je a blá,blá,blá.., opravdu pro pochopení malého dítěte a k tomu ještě dysfatika). Chtěla jsem tedy převézt jinam, ale v celé Praze běží letní provoz, takže plno. Byli jsme tam tedy do večera, oběhali všechna možná a nemožná vyšetření a zítra mám volat jestli nás tedy někde hospitalizují nebo to půjde ambulantně. Jo a nemáme chodit na sluníčko a být v klidu, ha, ha, v klidu 😀
@roniii - jo, tyhle úrazy pusy vždycky vypadají blbě.....Jiřík asi před dvěma lety běžel do ložnice, ve dveřích zakopl a dopadnul na kolena a pusou vrazil do dřevěného čela naší postele....krve z toho bylo strašně, zvenku na horním rtu měl malou rozseknutou čárku a ještě si trošku poranil uzdičku, jak to bylo téměř skrz...ale vypadalo to horší, než to nakonec bylo, naštěstí jsem mu na to hned duchapřítomně dala led, takže to nakonec ani moc neoteklo a i zuby to přežily....mělo to nakonec i jeden pozitivní efekt - měl v té době ještě na usínání dudlík a s tímhle usoudil, že se fakt dudlat nedá a hned první večer v pohodě usnul i bez něj....no jo, on prostě ke všemu potřebuje nějaký dost pádný argument a to, že už je na dudlík velký, mu rozhodně dostatečné nepřišlo 😀 ....jinak úplně první úraz měl ve 13 měsících, kdy stál vedle mě, opíral se o židličku a najednou nějak ztratil rovnováhu a spadnul obličejem přímo na roh televizního stolku, ten roh byl prakticky úplně na zemi, takže krytku jsme na něm neměli (ty byly na všech těch horních)....a rozseknul si nos u kořene, jenom malý kousíček vedle oka....ještě dneska je mi špatně, když si uvědomím, co se mohlo stát, kdyby spadl jen centimetr vedle ☹ ....s tím už jsme ale tenkrát museli na šití, měl tam 3 stehy, byla to taková skoba do "L", ale vzali jsme ho na plastickou chirurgii a udělali mu to fakt pěkně, kdo o tom neví, tak si vůbec ničeho nevšimne.... Kromě těchhle dvou případů jinak naštěstí žádný další úraz neměl, jenom takové ty běžné odřeniny a boule....
@krystalka Také jsme byli poučení, pokud jsme v Praze, tak na šití jedině do Vinohradské nemocnice, kde je dětská plastická chirurgie a s vyraženými/ulomenými zuby do Motola. V Krči synovci ránu vyloženě zaštupovali jak ponožku a nakonec se to muselo stejně celé rozdělat a kompletně přešít, ale to už dělali právě ve Vinohradech, kde pan dr. jen suše prohodil, že vy jedete z Krče? 😠
@janahus Pokec by byl fajn, já furt čekám, že až pojedeme zase za babi do Jeseníku, tak bych Ti napsala a stavili bychom se u vás. Na kineziologii jsem jednou byla a paní na mě byla strašně zlá 😀 Krom toho jsme za Fáfův zdravotní horor absolvovali tolik všemožných alternativních "uzdravovatelů", že bych si od nich potřebovala dost odpočnout. Moct se jednou za čas vykecat do bezvědomí a být pochopená, to mi zní jako cesta do ráje.