Máte návod na život?

@orchidis Mně ořijde smutný, že ještě v naší generaci je pořád fakt velký podíl chlapů, který v sobě mají zakódované, že domácí práce jsou starostí ženy, že chlap přece vydělává, případně se stará o různé opravy a rekonstrukce a podobně (které prostě nejsou fakt denně a jde o nárazové práce). Je mi jasné, že můj velký úkol jako matky dvou dětí-syna a dcery - je vychovat je tak, aby oba dva se podíleli na domácnosti a oba rovnoměrně, úměrně věku tedy. Aby to nebylo o tom -ty jsi holka, tak musíš, on je kluk, tak může, ale nemusí, protože "to není jeho práce".
A taky je mi jasné, jak velký vliv má postoj hlavy rodiny celkově ke všemu, co se doma děje (takže je velkým vzorem pro děti,a ť už v pozitivním nebo v negativním slova smyslu). U nás to vidím třeba na postoji k víkendovým aktivitám, procházkách, výletům - pokud nezavelím já nebo něco nenaplánuju, tak by ti tři klidně celý víkend proseděli u televize, i když venku svítí sluníčko a vůbec by je to neštvalo. Že by manžel někdy sám od sebe v sobotu ráno přišel a řekl "tak, dneska si uděláme výlet tam a tam a tak to bude"...ne, to neznám. A fakt mě toto štve. Výlety, dovolené....to vše je až na výjimky v mé režii.

@patypresdevaty však to jsem nenapsala, chtěla jsem ji jen povzbudit, řeší tam, jak si ulehčit život, ne rozchod nebo nerozchod s partnerem.

@orchidis ne, fakt není, spíš špatná výchova z domu a vzor otce despoty a to jsem si myslele, že u tohoto vztahu budu mít konečně štěstí, protože můj první manžel a otec prvních dvou dětí nasekal obrovské dluhy a oběsil se před deseti lety.

@2hanah to je mi líto... ale zvaž dobře, jaký vzor tím dáváte dětem ☹

@orchidis ty mi doslova mluvíš z duše.
Ano, manžel je manažer a má toho v práci moc. Ale jak píšeš, často jsou to nutná sezení na kávičce a online hovory a teď před Vánocemi objížďka zákazníků a dodavatelů s presenty od firmy. Takže to bude po ČR, Německo a Slovensko. A já abych se doma z toho pos....
Často jsem ho prosila aby se alespoň postaral o nákup, nebo příprava předškolačky. Ale on do nedávná ani nevozil děti do školky. To začal až letos kdy jsem šla do práce a má pocit, že tím jeho pomoc začíná a končí. Navíc má manžel 2 dospělé děti z prvního manželství, které k nám jezdí poměrně často. Já si s nimi skvěle rozumím, ale komunikuji s nimi skoro jen já. Řeším dárky na narozeniny, Vánoce a on se stará o peníze.
Už jsem si i s kamarádkami vyjela na 5ti denní pobyt do zahraničí, ale to úplně nestačí. On v té krátké době nebude samozřejmě prát a uklízet, to všechno samozřejmě počká na mě.
No je toho víc, stále se chová jako bych byla na MD. A já padám na pusu.
No, teď mám vidinu toho, že bych mohla sehnat místo na 6 h denně, tak budu ráda když mi to klapne. Hodně by mi to pomohlo.
Ale vše o čem píšeš, s tím naprosto souhlasím.

@bemo A promluvit si v klidu, nebo v neklidu by nepomohlo? U nás cesta k nějaké oboustranné spokojenosti vedla teda přes velmi bouřlivé debaty 🙂. Protože výchova, protože společnost, protože patriarchát, protože pohodlnost mužů, protože návyk z dob, kdy jsem byla na mateřské... nemá smysl ze všeho vinit jen toho konkrétního muže, ale z mé zkušenosti fakt stojí za to, to zkusit a nenechat se odbýt. Protože pokud tedy muž zajišťuje finance a nestará se doma téměř o nic, tak pak ať těch financí zajistí tolik, aby ten druhý nemusel pracovat.

@orchidis v pořádku, on s námi není.

@ninive211 já si tohle “udělej to ty, protože jsi holka (svačinu, uklízení)” považuju za největší křivdu z dětství a vždycky mě to neuvěřitelně štvalo! Brácha byl mladší jen o dva roky, žádný miminko, ale byl vždycky pohodlnej. Na druhou stranu nutno říct, že dneska je správnej kluk, co vařil, uklízí, takže výchovu asi dokázal překonat.

Děkuji všem za komentáře, poznatky a rady. Určitě mi to pomohlo a musím říct že 2 dny vstáváme jiným stylem a synovi to vyhovuje víc než předtím. Takže budeme pokračovat. Co je ale druhý velký problém a má ho tady tak polovina žen shodných semnou je manžel, který nepomáhá. Osobně si myslím, že jsou na to jen dvě řešení. Buď mu to neustále papouškovat, připomínat a prosit (vyndej myčku, zajeď na nákup,..) a nebo se na to vykašlat a prostě se jen dál snažit ať vše funguje. Přikazovat asi nemá moc smysl a já osobně na to nemám ani povahu.
Mimo to začínám uvažovat o jiném prac. úvazku, protože mi čas zkrátka chybí. Ale v dnešní drahé a nejisté době je to celkem krok do neznáma. Uvidíme.

@ninive211
No, tak s těmi výlety mi mluvíš z duše. Tohle je prostě na mně.
Když něco vymyslím a řeknu to, souhlasí, jedeme a i třeba naplánuje nějakou trasu, ale sám od sebe aby přišel - no to nehrozí...
Ale zase cestuje rád a když něco vymyslíme a vypadneme, celkem nadšeně googlí a bezpečně nás vodí a vozí po trasách a stezkách 🙂.

Co je zas u nás dobré, je to, že je velmi vyvážený k oběma pohlavím. Tj. větu: "A proč by ti to zašívala ségra, val si pro nit a zašij si to sám." u nás kluci od otce uslyší.
Vidí ho i mýt nádobí, luxovat, jezdí s nemocnými dětmi k lékaři, obíhá cca z 50% i rovnátka a zubaře. O to nic, to je všechno v pořádku.
Miluji ho, rozumíme si.

Ale jak píšeš... čím jsem starší, tím hůř nesu, že tou neplacenou levnou silou na řízení domácnosti a ty malé neviditelné sračičky je v českých domácnostech žena. Že to nikdo neocení. Že je to bráno jako norma. Že se bere ohled na kariéru muže a od ženy se očekává, že zaplatí ty složenky, zaběhne do lékárny a bude všechno hlídat a menežovat a muž prostě večer přijde z práce. Tečka.

My si to doma nějak dovykomunikujeme. Jsme na cestě, zvládáme to.
Ale co mě vždycky zabije, jsou tyhle zkušenosti jiných žen, které jsou fakt na vše samy.
Levné služky. Domácnost je práce ženský a konec. Hotovo.
Z toho je mi fakt ouzko ☹.

Sama vidím, jak mi najednou s věkem lezou na nervy věci, které jsem dříve zvládala s lehkostí a dokonce jsem si je na sebe třeba i sama "ušila" v době, kdy jsem byla doma s dětmi. Ale čím déle to budeme tolerovat a trpět, tím nižší bude šance na to, uspořádat si to doma nějak udržitelně a ke spokojenosti obou. Čeští muži velmi často líní a pohodlní (čest výjimkám) a v padesáti je už, holky, fakt nepředěláte.