Mateřství bez radosti: Jak se vypořádat s depresí po porodu?
Zdravím všechny zdejší mámy a předem upozorňuji, že tohle není nic pěkného.
Potřebuju se ale z těch pocitů vypsat, vyřvat, vybrečet. Odbornou pomoc mi, prosím, nedoporučujte!
Mám syna, kterému není ještě ani rok. Když se narodil, nezažila jsem ten krásný, láskyplný, jedinečný pocit, který většina žen popisuje a od té doby je to jedna velká tragédie.
Jednoduše řečeno - nenávidím každý jediný den od porodu. Syn je náročný - protivný, dost plačtivý, uspavaní je šílený proces, neustále se budí, přes den je jediná záchrana kočárek, ve kterém spí.... Každý den jen lituju, že jsem nakonec do dítěte šla. Já nikdy děti nechtěla. Nebyla jsem a nejsem mateřský typ a ani vlastní dítě to nezměnilo. Možná jsem si naivně myslela, že když mám tak dokonalého chlapa, že to nakonec bude fajn a hezké a zlomí se to ve mně, ale je to přesně naopak. Dnes jsem při procházce přemýšlela, proč vůbec žiji. Nic mě nebaví, jsem věčně protivná, nespokojená, naštvaná, zlá... Už nemám ani chuť se bavit se svým mužem. Připadá mi čím dál víc odcizenejsi. Nemám chuť, bavit se s kýmkoli.. Každý den jen brečím a vyčítám si, že jsem dítě chtěla. Ničí mě to. Nejradši bych si to hodila. Nenalézám žádný, opravdu žádný smysl svého života.
Někdy mám slabé chvilky, kdy se na syna podívám, usměju se na něj a říkám si, že je to nádherné stvoření. Zázrak. Ale vzápětí se mi chce zase brečet, protože vím, že nejsem pro něj dobrá máma a nikdy nebudu, protože to ve mně není. Nic ve mně není....
@sudylichozrout tak teď jsi mě pobavila 😁😁😁😁 četla jsi vůbec složení? Asi ne co...a přesto máš chytrý řeči...to miluju zase já...tak doktor ti dá antibiotika(myslím to teď tak všeobecně...jako příklad) a jinak se na tebe z vysoka......kapky vyřeší ten problém z hloubky...ale zase...kdo nezkusi neví...doktor že je placebo jsem napsala s nadsázkou...ze je skoro k nicemu
@hasara33 jasně no tak zlomeniny kapky ne vylecej...ale jsme zase u toho že se to snažíš zesměšnit...osobni zkušenost k nezaplacení...jenze na to vy který jste proti kapkám nikdy nepristoupite...ale pak to prostě nehaňte...kazdej má prostě svoje...nekdo věří doktorům, někdo do sebe nechce cpát chemii a tak jde k alternative...mě jen vadí že to "zesměšňujete" aniž byste to zkusily...a tím bych to ukončila...
@nezverejneno a tohle je právě jasný příznak deprese. Když by člověk nejradsi jen spal a ležel, nic ho nebavi. A nějak tady nečtu, co na to chlap? Rekla si mu svoje pocity, které tu pises? Já bych nejdřív rekla jemu vše jak to cítím..
@damar28 🤦🤦🤦 jasne. Doktor je skoro k nicemu a kapky vyresi problem do hloubky. To bez rici do oci nekomu, kdo ma treba onko onemocneni, bude ti vylozene vdecny.
@sudylichozrout joooo joalis si kupuje spostu onko lidí a moc si kapky chválí...
Holka , ty nechápeš jednu věc . Je velký rozdíl mezi depkou , kterou má zvlášť hodně žen xy krát do roka , a klinickou depresi . Tu vážně kapickama , bylinkami , meditaci , hypnozou nevyřešíš. Jen se trapis , a tvoje dítě a muž s tebou . Psychiatr dnes fakt není ostuda , ty za to nemůžeš , stane se to . Jen , tím , ze to resis neefektivne - tedy kapickama apod- jen prohlubujes svou depresi a davas ji větší prostor nad tebou zvítězit . Jenže tohle ti nedochází , protože deprese…tak ti to píšu . Nemáš depku , ale pravou klinickou poporodni depresi / laktacni psychozu a tvůj stav vyžaduje léčbu účinnými léky , které předepíše psychiatr .
@nezverejneno Já tě chápu, já taky psychiatra odmítala 4 roky. Měla jsem z AD velkej strach a respekt. Ze stigmatu zaprvé. Z případně závislosti (jenže moderní léky závislost nezpůsobují). Taky z vedlejších účinků. Jediný, který jsem opravdu měla, byly bolesti hlavy při nasazování a následném navyšování dávky, ale odezněly. Pro mě únosná cena za to život žít a ne prezivat. Před AD jsem brala třezalku, tuším dávkování 3x2 tbl., je to jen třezalka, nic víc, můžeš zkusit🤷Mě bylo objektivně trochu lépe, ale pořád dost blbě....A určitě zkus najít nějakého toho dobrého psychoterapeuta🙏
@nezverejneno a co sport? Mam kamaradku co se dostala z ruznych uzkostnych stavu tim, ze zacala behat, a beha kazdy den, ted uz asi 10 km, ale zacala takovou napul chuzi napul behem na 20 minut a rikala mi, ze po uzkostnych stavech ani pamatka. Ja mela / obcas jeste mam depky, pze deti jsou casto nemocne a jsem na ne vicemene sama, a strasne mi pomaha, ze jsem ted zacala chodit 1x tydne tancovat... Uz porad neresim ty deti a myslim i na jine veci 🙂 nebo staci svizna chuze po ranu, kdyby se manzel treba na 20 minut postaral o maleho... A obcas si zajit nekam s kamaradkama nebo ja nevim do divadla do kina... Neco co te bavi.. A i jdyz na to treba nemas chut nebo silu, tak kdyz to pak udelas, budes se citit lepe! Ja bych sla taky spis touto cestou nez nejaka antidepresiva... Antidepresiva take nejsou bez vedlejsich ucinku... Kamaradky kamaradka takhle pod antidepresivama skocila se svym synem z okna... Takze tak.. Drzim palce! Sup ven na cerstvy vzduch a slunicko, to je nejlepsi lekar... A mozna nejake vitaminy? Ja ted zacala brat vit C, D, selen, zinek a i kdyz na to moc neverim, mam opravdu vic energie a citim se lepe...
Ahoj napiš mi číslo , .. pomůžu ti .. Gábina 720543062
@nezverejneno Jsem v tomhle stejná jako Ty. Dítě bylo pro mě hodně často vyčerpávající psychicky i fyzicky. Přesto jsem se snažila dělat vše perfektně, načančané děti, uklizeno, uvařeno, i snaha o domácí pohodu, ale uvnitř jsem zuřila a byla hroooozně unavená. Nemohu ani s nikým mluvit, protože nikdo mě nechápe, kdybych tohle někomu řekla, co by si asi mysleli ? .... Řečí o ničem mě totálně nebaví a vyčerpávají. Nesnesu ani vlastní rodinu. Ani nevnímám 100%, co mi kdo říká. Jedu v zaběhnutém režímu, kdy si vše na druhý den chystám dopředu, abych to vůbec zvládla. Hodně jsem se musela přemáhat, abych si s dětmi hrála, povídala, vůbec mě to nebavilo. Nechápu matky 3 dětí, jak vůbec můžou...co z toho mají. Chybě je ve mně, ne v nich, to vím. Ale tak nějak jsem to dala, dnes je dětem 10 a 8, vypadají spokojeně, učí se dobře, mají kroužky, kamaráda. Ale já jsem jiná, nemám skoro z ničeho potěšení, nic mě nebaví, ale přesto vše udělám tak, jak by se mělo.