Měla by kamarádka upřednostnit partnera před skupinou dětí?
Řeším dilema a hledám pohled jiných lidí. Máme jet s dětmi ze Sokola na pobytovou akci. Holčina, která měla jet s námi jako zdravotník a zásobování, mi před chvílí volala, že nemůže jet, protože její partner měl ve středu v práci úraz. Má zlomenou klíční kost a měl otřes mozku, teď je na neschopence.
Přijde mi to k nám celkem nefér, protože by nám vypadl jeden dospělý a to nám způsobilo problémy, dalšího člověka nemáme. Navíc to ví od středy a volala mi to teď.
Zkoušela jsem navrhovat, že by on mohl k rodičům, nebo jeho rodiče/sourozenci k němu, ale to odmítla. Trochu mi i přijde, že se jí nechce jet a hledá možnosti, jak se tomu vyhnout.
Oni možnost řešení mají, ale my ji nutně potřebujeme. Která strana je v právu?
Prostě nejede, má to jinak. Nebo vlastně nemá to jinak - bude doma s chlapem po úraze. Přestaň se tím autorko užírat. Tímto se nic nevyřeší.
Co jsem z te diskuze pochopila, tak holka je az varianta C, tudiz vlastne na ten pobyt ani jet nemela? Dost mozna se nechala od vas ukecat, aby tu funkci vzala, i kdyz se ji to moc nehodilo. A ted do toho ten partner. Chapu, ze nema ani chut se v tom vice angazovat a jen oznamila, ze nejede. Ma svych starosti zrejme az nad hlavu.
Js jsem jezdila leta na ruzne akce jako hlavni zdravotnik. Ale vzdycky meli v tom tymu minimalne dva dalsi lidi jeste zdravotnicky kurz, abych byla zastupitelna, kdyby neco. To jen pro priste se z toho poucit, a behem roku si ty kurzy udelat...
Chapu, ze jsi frustrovana a nastvana, ale tak to proste uz je.
Zkus jeste poprosit ty nejedouci zdravotniky, at zkusi rozhodit site po svych znamych. Jestli to jsou zdravotni sestry nebo doktori, urcite maji plno spoluzaku a nekdo se treba chyti.
Drzim palce a dej vedet, jak to s vami nakonec dopadlo!
Nebo jeste na facebooku je skupina "Doktorstina", ma nakych 80-90tis clenu a je tam tak polovina zdravotniku. Kdyz se tam poptas, treba budes mit stesti a nekoho, kdo nema plany na leto, sezenes ✊🏼
vezmu to ze svého pohledu ... pokud by měl manžel "jen" ruku v sádře, tak já bych jela ... beru to ze své zkušenosti, kdy manžel marodil s rukou, byl 2x na operaci a doma jsem s ním vždy byla cca 2 - 3 dny co se vrátil z nemocnice. Pak jsem taky musela chodit do práce a v podstatě byl doma sám celý den s rukou od ramene po zápěstí v sádře. Kdyby měl otřes mozku, tak bych nejela.
@glimmer
@mourovatakocka
Problém je, že klíční kost se do sádry dát nedá a ta fixace je nedostatečná. V tomhle případě ho prostě samotného nenechat nemůže. Takhle brzy po úraze ne.
Za mě bych určitě zůstala doma s manželem. Pouze pokud by on sám přišel s tím, že si z rodiny zajistil někoho domů na pomoc a přeje si, abych jela a že to zvládne, tak bych odjela. Jinak ne. Klíční kost není prča, pořádně se člověk sám nenají, neumyje, nedej bože, aby třeba kvůli tomu ztratil rovnováhu a spadl v koupelně... A že to neřekla dřív - třeba pořád doufala, že nebude tak zle a bude moci jet, aniž by zatěžovala ostatní lidi potenciální komplikací, na kterou nakonec ani nedošlo.
A to říkám z pozice člověka, který to zažil z druhé strany - přetrhla jsem si vaz v koleni a operace padla na den, kdy jsme měli spolu s dalšími lidmi odlétat na týdenní soustředění na kola. Manžel trval na tom, že on účast ruší, vše organizačně zařídil a říkal, že ostatní jsou dospělí a zvládnou to a musí se postarat o mě doma. Já to brala z toho pohledu, že první polovinu pobytu budu v nemocnici, takže pomoc nepotřebuju. Pak jsem zavolala mamce, která souhlasila, že dojede a na ty zbylé 4 dny, kdy budu po propuštění doma s berlemi a ortézou mi pomůže s věcmi typu donést si jídlo, pití, přenést pc a prostě to, na co mi s berlemi chyběla volná ruka. Ale zdůrazňuju, že ta iniciativa šla ode mě. Pokud bych netrvala na tom, že vše zvládnu a zajistím si výpomoc na potřebnou dobu, tak by manžel sám od sebe nikdy neodjel. I tak každý den volal, zda je vše ok a zvládám to.
Žádná strana není v právu, takhle nad tím neuvažuj. Stalo se a teď bys spíš měla napnout všechny síly, abys uprosila někoho, kdo by obětavou manželku alternoval 😁 Je to její rozhodnutí, ty bys neměla řešit, jestli je "správné x špatné". Jen ho přijmout.
Jinak pro mě zajímavá úvaha. Za mě by záleželo na tom, jak dlouho by moje nepřítomnost trvala, u krátké dejme tomu dva tři dny, bych se řídila tím, že chlap je dospělý, nebyla by to jeho první zlomenina a mrtvolku odklidim případně při návratu. Zní to drsně ale - znám svého muže, něco zvládne a dal by přednost dětem, pakliže by jely se mnou.