• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mezi nebem a zemí, pokec pro všechny s otevřenou myslí

27. července 2011 
autor
andy vytištěno :wink: :slight_smile: jaký byl veletrh??? :pensive: :cry: :angry:
Malý mi tu usíínáá to miluju :dizzy_face:
25. kvě 2009 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tanusko na veletrhu som nebola ani ja.manzel bol tak unaveny,tak sme ostali doma.tak snad buduci rok.dufam,ze Januska poreferuje jake to bolo. :dizzy_face:
25. kvě 2009 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ajaj,ono taky bylo v neděli /tedy aspoň ve VČ/ dost horko...tak to je možná lepší, že jste s R. zůstali doma :dizzy_face: Ale rááádi dojedeme! :slight_smile:
25. kvě 2009 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jan...písneš?a opožděně vše nej k svááátkůůů - nebyl net /a ehm kde mám uložený tvůj mobil? :sweat_smile: :confused: :pensive: jsem hroznááá/ :dizzy_face:
25. kvě 2009 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
tan dojedte :dizzy_face: :dizzy_face: radi vas tu uvidime.tento tyden uz nic nemame a pristi, krome utery sme taky kazdy den doma.
25. kvě 2009 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čtyři dohody (Kniha moudrosti starých Toltéků)

NEHŘEŠTE SLOVEM
Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.

NEBERTE SI NIC OSOBNĚ
Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají, je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.

NEVYTVÁŘEJTE SI ŽÁDNÉ DOMNĚNKY
Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.

DĚLEJTE VŠE TAK, JAK NEJLÉPE DOVEDETE
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti.
26. kvě 2009 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Máme moc rádi filmy Andreje Tarkovského, kdo viděl třeba Stalker...tak ví...
Jinak víc o tomto geniálním autorovi a filmaři zde:

http://www.nostalghia.cz/webs/andrej/clanky/suchanek/souhvezdi05.php
:slight_smile:
27. kvě 2009 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:slight_smile:


Jeden večer vzal starý Indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: “synku, ta bitva v každém z nás je mezi dvěma Vlky.
Jeden je špatný. Je to ztělesněný vztek, závist, žárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist, sebelítost, falešnost, namyšlenost.
Ten druhý je dobrý. Je to ztělesněná radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromné vystupování, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra.
Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: “A který vlk vyhraje?”
Starý Indián odpověděl: “Ten kterého krmíš".
:dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
27. kvě 2009 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:pensive: :dizzy_face:


)Jednoho dne jistý nevidomý muž seděl na schodech před budovou s kloboukem na nohou a tabulí s nápisem:
“Jsem slepý. Prosím, pomozte mi.”
Šel kolem moudrý muž a viděl, že slepec má v klobouku jen pár drobných. Sehl se, a přihodil nějaké mince, a potom, bez toho, aby se zeptal, vzal tabuli a na druhou stranu napsal jinou větu.
Odpoledne se moudrý muž vracel okolo slepce a viděl, že slepcův klobouk je plný mincí i bankovek.
Slepec poznal mužův krok a zeptal se, zda to byl on, kdo mu přepsal tabuli, a co tam napsal.
Moudrý muž odpověděl:
“Nic, co by nebyla pravda. Jen jsem dal tvým řádkům jinou podobu.” Usmál se a odešel.
A slepec se nikdy nedozvěděl, že na tabuli stálo:
“Je jaro, ale já ho nemohu vidět.”

Změň svou strategii, když se věci nedaří a uvidíš, že se to obrátí k lepšímu.
:wink:
27. kvě 2009 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:sunglasses:

Staří Řekové věděli, že si Sokrates velmi váží znalostí. Jednoho dne ho potkal jeden známý a povídá:
“Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?”
“Počkej chvilku,” odpověděl Sokrates. “Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška tří sít.”
“Tří sít?”
“Přesně tak,” pokračoval Sokrates. “Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?”
“Ne,” odpověděl ten člověk, “vlastně jsem to jenom slyšel a….”
“Dobře,” řekl Sokrates. “Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není.
Teď vyzkoušejme druhé síto, síto se jmenuje Dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?”
“Ne, naopak…”
“Takže,” pokračoval Sokrates, “chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ješte jedno síto. Jmenuje se Užitečnost. Je mi to co mi chceš o mém příteli říct užitečné?”
“Ne, moc ne.”
“Dobrá,” uzavřel Sokrates, “to co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět?”
To je důvod, proč byl Sokrates velký filosof a všichni si ho vážili.



:sunglasses:
27. kvě 2009 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:dizzy_face: :dizzy_face: :wink:

Karlík postával u stolu a trochu s rozpaky sledoval svoji maminku, jak čte kus papíru, který jí před chvílí podal. Stálo na něm:

vynesení odpadků: 5,- Kč
vyluxování obýváku: 10,- Kč
uklizení pokojíčku: 10,- Kč
nákup: 5,- Kč
hlídání brášky: 15,- Kč
utření nádobí: 5,- Kč
celkem: 50,- Kč

Maminka se na něj podívala, jak tam stál a žmoulal si ruce a myslí se jí začaly honit vzpomínky. Sedla si ke stolu, otočila papír a začala psát:

devět měsíců, kdy jsem tě nosila: zdarma
všechny noci, které jsem proseděla u tvého lůžka, když jsi stonal: zdarma
všechny modlitby za tebe: zdarma
slzy, které jsem kvůli tobě vyplakala: zdarma
hračky, jídlo, oblečení, dokonce utírání nosu: zdarma
všechny starosti minulé i budoucí: zdarma
když si to všechno sečteš, cena mé lásky je: zdarma

Když si Karlík přečetl, co mu maminka napsala, skutálely se mu po tvářích dvě velké slzy.
Vzal si tužku a pod svůj seznam velkými písmeny napsal:
ZAPLACENO V HOTOVOSTI.
:slight_smile:
27. kvě 2009 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Mám tady zajímavou úlohu, kterou dostali uchazeči, u kterých se zkoumala jejich psychologická a charakterová schopnost.
Úloha zní: Jedete v autě. Je bouřlivá noc. Jedete kolem autobusové zastávky, na které stojí tři lidé a čekají na autobus. Stará dáma, která nevypadá dobře, jakoby snad měla každou chvilku umřít. Starý přítel, který vám jednou zachránil život a perfektní žena, nebo muž, o kterém jste snili celý život. Můžete s sebou vzít jenom jednoho a nemůžete se na zastávku vrátit. Které z těchto osob byste nabídli svezení?
Jenom jediný kandidát odpověděl dobře. Neměl žádný problém na tuto otázku odpovědět. Napsal: Já bych dal klíče od auta svému starému příteli, aby odvezl tu starou dámu do nemocnice a zůstal bych na zastávce a čekal na autobus se ženou svých snů.
Jaké je poučení z tohoto příběhu? Vždycky získáme víc, jestliže budeme schopni opustit naše tvrdohlavé myšlenkové hranice a začneme myslet za těmito hranicemi.
:slight_smile:
27. kvě 2009 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
…A jsou takoví, kteří mají málo, ale dávají vše. Jsou to ti, kteří věří v život a v jeho štědrost a jejich pokladnice není nikdy prázdná.

Jsou takoví, kteří dávají s radostí a tato radost je jejich odměnou.

Jsou takoví, kteří dávají s bolestí a tato bolest je jejich křtem.

A jsou takoví, kteří dávají a nepoznávají v dávání bolest ani v něm nehledají radost, ani nedávají z ohledu na ctnost. Ti dávají tak, jako myrta v údolí vydechuje do prostoru svou vůni. Jejich rukama promlouvá Bůh a jejich očima se usmívá na zem…

Chalil Džibrán - Prorok
27. kvě 2009 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
tanusko krasne a poucne.diky.
lentilko 4dohody precitane.pravda skryta v 4vetach :dizzy_face: :dizzy_face:
27. kvě 2009 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:pensive: jeden rád poslouží :grinning: :dizzy_face:
27. kvě 2009 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
tan.... :slight_smile:
28. kvě 2009 v 09:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
tan, ty se činíš..moc hezký, hlavně se mi líbili vlci v hlavě a Sokratova síta :slight_smile:
28. kvě 2009 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
tan moc pěkný, androna díky za andílky. :slight_smile:
28. kvě 2009 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
channeling...moje cesta. Kdyz jsem to objevila, uvnitr jsem tleskala jako male dite....
29. kvě 2009 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jan...no tak hoď nějaké moudro,ať víme o čem je řeč :confused:
29. kvě 2009 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
jeste neni ten spravny cas....jeste to vstrebavam v sobe :wink:

zatim tohle....

Proč porod bolí?

Tak jak svět běží je dokonalý. Nic není náhodné. Vše má své místo, smysl. Hlad nás nutí se najíst, únava odpočinout si, strach schovat se nebo zaútočit. A jaké místo má bolest? Na něco nás upozorňuje. Na to, čemu se máme vyhnout. Pokud se nožem řízneme do prstu, je to jasné. Máme být trochu opatrnější. Ale co porodní bolesti? Proč se porodní cesty, když přijde ten pravý čas, prostě bezbolestně neotevřou a nevydají dítě? Vím, anatomicky je to jasné, ale bolest má vždy své místo…

Nedávno jsem rodila své čtvrté dítě. Všechny moje předchozí porody proběhly normálně, ale přesto jsem se bála. Ať je to jak je to, a každá matka mi to bezesporu potvrdí, bolest při porodu je největší fyzická bolest, kterou na světě znám. Mnoho let se zabývám šamanismem a ve své poradně, spolu s manželem, pracuji s energiemi a léčím. Tak jsem se rozhodla, že prozkoumám, co se to vlastně při porodu děje. Proč probíhá zrovna tak jak probíhá. To co jsem uviděla mě nesmírně překvapilo.

Vše začíná tam. Všechny budoucí rodinné vazby začínají porodem. Celý porod provázejí děložní stahy. Stupňují se ve zrychlujících se intervalech až do okamžiku neúnosnosti. Nejprve ženu stahy zaskočí, pak se snaží před nimi uhýbat a nakonec začne spolupracovat. Dál už to prostě nejde, moc to bolí. Nastává třetí doba porodní. Žena si uvědomuje, že už před bolestí neuteče, protože není kam, a odevzdá se jí. Bolestí projít a porodit je pro ženu jediná možná cesta. V tom okamžiku se vše stane. Vznikne energetická vazba mezi dítětem a matkou. Žena pod tlakem bolesti vydá ze svého lůna „energetické vlákno“, které bude dítě provázet a sytit energií celé dětství až do dospělosti a mnohdy i mnohem dál.

Je zřejmé, že pro dítě je tato vazba prospěšná. Bez ní by zahynulo. Poskytuje mu ochranou náruč, pozornost, láskyplnou péči. Ale co pro matku? Co pro mě? To už není tak jednoznačné. S každým porodem se vzdávám části své energie ve prospěch svého dítěte. Nevzdávám se dobrovolně, ale pod nátlakem bolesti. Zůstává ve mně pocit ztráty. Odtud pramení všechny pocity známé z šestinedělí – únava i deprese. Vše co medicína označuje pojmem laktační psychóza. V šamanské terminologii jde o jasné projevy ztráty části duše. Vše se časem zacelí. Zranění duše se překlene různými mosty. Ale uzdraví se po takové energetické ztrátě žena docela? Je to možné, ale způsoby jak se zranění zahojí patří individualitě každé ženy. Většina matek se upne k dítěti, naplní celý jejích svět. Může jim to pomoci, ale energii, která jim stále odchází z lůna to nepřeruší. Vytvoří to pouze most od dítěte k matce. Pokud by se žena opravdu chtěla „vyléčit“ musí umožnit sobě i svému dítěti postavit se na vlastní nohy, odpoutat se z energetické vazby. Pak se jí energie vrátí zpět a dítě na oplátku získá svou vlastní svobodu. Jejich vztah tak získá nový rozměr, a to lásku dvou svobodných lidí a ne vztah vycházející ze závislosti.

V každé kultuře existuje rituál, který tuto věc řeší. Mám na mysli křesťanské biřmování nebo židovské Bar micva. Také všechny přírodní národy mají své tradice, které otvírají dětem vstup do dospělosti, nezávislosti, samostatnosti a tím i k svobodě. Bohužel naše moderní společnost na energetickou podstatu rituálu už dávno zapomněla. Vazby tedy přetrvávají. A škodí dětem i jejich rodičům. Žádná z žen už nevyslovuje větu, která zaznívá v závěru židovské Bar micva: „ Nechť je požehnán Ten, který mě nyní zprostil od veškeré odpovědnosti za mé dítě.“ A to je škoda. Tehdy by totiž došlo k velkolepé léčbě. Ženě by se vrátila zpět její síla. Ta síla, pomocí které ochraňovala, pečovala a starala se o své milované dítě.
29. kvě 2009 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus, to je krásný
29. kvě 2009 v 09:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No ten závěrečný odstavec je trochu pro mě jako pro židovku off topic,ale budiž. Na každé Bar mitzvah to je...je spíš škoda, že v normální moderní společnosti žádné reálné rituály neexistují. Ale třeba judaisumus je v tomhle fakt úchvatný, že každý šábes se za děti modlíme speciální modlitby,po porodu, v šestinedělí atd. je tam toho opravdu spousta :sweat_smile: :wink: :slight_smile:
Ale jan chápu...tak hlavně ať je to ta správná cesta, pro tebe!!
29. kvě 2009 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
tanus....ja na to prisla jen tak By The Way...

channeling je cesta pro me, toto s tim nemelo nic spolecneho :dizzy_face: :grinning:

Setkaly jste se s channeling?
29. kvě 2009 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jan...no aha... :grinning: :wink: nemám tuchu co to mám být,ale klidně můžu začít gůglit ať jsem v obraze....
29. kvě 2009 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
29. kvě 2009 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Sounds good...to znamená,že budeš chodit k léčiteli? :confused:
29. kvě 2009 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ne, lide budou chodit ke me.... :wink:
29. kvě 2009 v 11:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
:astonished:
29. kvě 2009 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek