• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nechodíme s dítětem na žádný kurz. Jsem divná?

20. září 2012 
ahoj holky,
diskusi sleduji od začátku a myslím že na předešlé stránce (už nevím kdo...) to napsal naprosto přesně.
diskuse není o tom jaká matka je ta co vymetá a to co nevymetá kroužky.... ale o tom co poradit těm, které nikam nechodí odpověď pro ty, které to nechápou.
Odpověděla bych asi takto - Já nemám potřebu chodit se svým dítětem na nějakou aktivitu, vystačíme si doma sami a ven se dostane dost. nazdar a tečka. Nikomu do toho nic není kromě rodičů dítěte. Ani prarodičům.
Patřím spíš k těm matkám co vymetají aktivity, ale chápu ty, které nikam nechodí že se občas setkají s údivem a je těžké odpovědět.... Vy odpovíte, oni nechápavě kroutí hlavou.... Taky jsem se na vlastní zkušenost potkala s opačným problémem - A proč někam chodíte? a proč toho máte tolik? ty nejsi ráda doma? ty si neužíváš toho, že si s dítětem doma když už ti pak navždy uteče do MŠ do ZŠ atd..... ty pro něj nic neumíš vymyslet? takový otázky mi lidi dávají hodně často :angry: odpovím asi stejně jako ty matky co nikam nechodí :sweat_smile: - Nevadí mi, že máme 3x v týdnu něco, mě a hlavně mojí dceři to tak vyhovuje a hlavně ráda chodí na všechny aktivity (do toho počítám i jesle), které máme. Kdyby jí to nebavilo nebo by tam brečela samozřejmě tam nechodím. Nebaví mě sedět doma nebo chodit kolem sídliště v zimě. Umím pro ní něco vymyslet, ale na pět dní v týdnu je to teda pro mě nadlidký výkon :sweat_smile:
tak asi tak, každá jsme jiná a každé dítě je hlavně jiné a nemusí mu vyhovovat to co vyhovuje kamarádce od vedle..... A všem je do toho šumák :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. únor 2010 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně teda zarazila ta manipulace........takže dítěti nemám nabízet do 3 let nic abych ho náhodou nemanipulovala? :sweat_smile: Takže když mu kreslím a zpívám doma a ne na krožku tak je to taky manipulace? :sweat_smile:
24. únor 2010 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
shaula, měla jsem na mysli už takové ty kroužky jako angličtina pro nejmenší, kam ty děti docházejí pravidelně a to už jako povinnost beru. Zastávám názor, aby program vznikal tak nějak spontánně, teď se nám chce kreslit, tak kreslíme, teď se nám chce spát, tak spíme, teď si budem jezdit s autíčkem, ne teď půjdeme do MC miláčku a hotovo. Taky jsem tu zahlídla názor, že dítě, které reaguje na cizí lidi pláčem tak reaguje proto, že má nedostatek sociálních kontaktů... my do center fakt nechodíme a malý se na každého směje a je mu šumák, jestli se na něj někdo dívá, mluví, atd. Takže o návštěvách to fakt podle mně není...
24. únor 2010 ve 22:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
f.miracle - potvrzuji, pokud je dítě dost citově zásobené doma, nepotřebuje nutně bůhvijaké kontakty na to, aby si zvyklo na lidi. Proto nepláče. Názorný příklad: oba mí synové, ač každý temperamentem jiný, nikdy jsme nic nenavštěvovali kromě pískovisť a běžných návštěv: první byl schopen se nechat vzít jako rok a půl letý na návštěvě panem hostitelem do náruče (nikdy ho před tím neviděl) a chodil s ním otvírat nově příchozím do přízemí. S naprostou důvěrou a nadšením. školku ve 3 zvládl naprosto v pohodě.
S Mariánkem jsem teď byla vyzkoušet školku, nastoupí 1.3. a během chvíle vzal paní učitelku za ruku, a šel si hrát. Žvatlal s dětmi. A Ani se neohlídl za zjihlou matičkou :grinning: po hodině nakonec nechtěl pryč. Normálně je velmi společenský a lidí se vůbec nebojí, z každým hned "rozpráví" a bere za ruku. Totéž dělal první synek. Nejde o návštěvy a zvykání ,ale o pocit zázemí, bezpečí, jistoty v rodině, klidného uzemňování, vyzrávání osobnosti ve svobodě.

lenkabu - když si děláte doma s dítětem co chcete kdy chce, je to přirozené. Manipulací nazývám cílené, organizované pravidlené kroužky čehokoliv od nejútlejšího věku. Už je prostě někam strkáte... Jde jen o to chtít pochopit, co jsem napsala :wink: :slight_smile:
25. únor 2010 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravim...sleduju tuhle disku, bavi mne cist ruzny nazory. Aurecon, kasli na lidi. Nikomu nemusis nic vysvetlovat, je to prece Tvoje rozhodnuti, jestli budes chodit nebo ne, ne? :sweat_smile: ...ja bych se tada na okoli neohlizela, co je komu do toho?

Souhlasim s tim, ze decko v podstate kolektiv do 3 let nepotrebuje. Potvrdila mi to i mamina, ktera byla (uz je v duchodu) vyborna ucitelka ve skokce, takze jo, s tim fakt souhlas. Nicmene ja s malou chodim plavat a cvicit...protoze nas to proste bavi. Plavani je uzasny, tepla slana voda, malinko deticek, cistounko vsude, proste taky relax jednou tydne, mala je vodni zivel...ale to jsou i brachove, s kterymi jsem taky sveho casu chodila plavat i cvicit.

No a cvico jsem nedavno taky pribrala, bydlim na vesnici, kde nemam v okoli az tolik mamin s malyma detma...tak mne proste tak nejak napadlo, ze by to mohlo byt fajn. Chodime na zdravotni cviceni na gymballech, fajn je to, basnicky, pisnicky, prekazkova draha. Prdola chodi rada, na deti samo kasle :grinning: , ale do her se zapojuje, rada se houpe na kruhach, vali se v balonkach...ja si pekne pokecam, proste moc nad tim nepremyslim, jestli ji nekam cpu, necpu, manipuluju, nemanipuluju...jsem uz hodne let doma, mam 3 decka pomerne blizko po sobe, takze je to i pro mne prima straveny cas.

...na druhou stranu by me nikdy nenapadlo koukat na zenskou "skrz prsty", protoze s batoletem nikam nechodi....boze, zeny, vzdyt to je blbost, ne? :wink:

Nemocna vic neni, ale ona uz je asi odolna....pekne promorena rymickama, kluci dotahnou ze skoly a skolky kde co, takze nejaky cviceni nebo plavani na ni vliv nema.
25. únor 2010 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubaka...s tou manipulací jsem to také nepochopila ač se fakt snažím :slight_smile: To tvé vysvětlení na konci předchozího příspěvku mi k tobě a tvému nadhledu fakt nesedí :wink:
"Manipulací jsou cílené, organizované pravidelné kroužky čehokoliv od nejútlejšího věku"??? :confused: :confused: :confused:To myslíš vážně? A co je potom ta školka? A škola? A výchova sama o sobě? To pak není manipulace? :confused: :confused: Nebo je to omezeno tím věkem a tím organizováním? :confused:
Jak jsi to napsala, tak to už jsem fakt vedle jak ta jedle :frowning2: :confused:
25. únor 2010 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, já jsem z toho také ťumchová. Jak můžu batole do něčeho nutit??? To se snad ani nedá, né?? To jako že řeknu roční holčině, tady máš pastelky a maluj teď a hned??? U nás tedy žádné takové "nucené" kurzy, kroužky a nevím co ještě nejsou, ani si je dost dobře nedovedu představit.

Marti, ale už je i pár rodičů, které své děti vyučují doma, nejspíš, aby je nemohl někdo zmanipulovat :unamused: ...
25. únor 2010 ve 12:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
manipulace je blbost, navic diteti neskodi řád, proste rano se papa, pak si hraje, pak se obedva, chodi se spat a tak dale, ve ctvrtek se chodi na tanyny, a v patek k dědovia tak
25. únor 2010 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ještě mě tak napadlo :wink: Manipuluji dítětem, když ho teď přihlásím do Yamahy :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale nemanipuluji jím, když ho dám do školky? :confused: :confused: Kde je ta hranice? :confused:

Dagi...i když vyučuješ doma, tak vlastně "manipuluješ" :wink:
Tím pádem celé dětství je o manipulaci :wink: nebo ne? :confused:
25. únor 2010 ve 12:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
mám pocit, že Kubaka mluvila o věku do 2,5 - 3 let...
Taky souhlasím s Kubakou, ale HLAVNĚ je to fakt o tom dítěti, malej je v klidu, když jsme na návštěvě u známých, návštěvy u nás taky OK, venku na hřišti taky fajn, ale když jsme někde "v cizím", zavření, tak brečí. A o zvyku to u něj taky není. Takže chodíme po návštěvách a na hřiště, jinak si hrajeme doma. Myslím, že do toho vyzraje.
25. únor 2010 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo, a taky v dnešním Reflexu vyšel hezký článek, "jak být líný rodič - návod pro všechny, kteří se nechtějí nechat uštvat svými dětmi" - nesouhlasím se vším, ale každopádně je to zajímavý čtení..
25. únor 2010 ve 14:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak v tom případě jsem tedy OBROVSKÝ MANIPULÁTOR - protože malou 6ti měsíců manipuluji k tomu, že se jí vsedě, nestrkají věci do pusy, dále se nelehá do louží atd... já chápu, co tím chtěla kubaka říct, ale tohle je akademická diskuze, celý život je o manipulaci a já odmítám rozdělení na tu dobrou a špatnou.
25. únor 2010 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
marti , mayerka pochopila jasně- hranice je těch 2,5-3 roky. (To, o čem píšu je pouze psychický vývoj - ne praktická výchova k řádu a zvyklostem - sedět u jídla :wink: .) Po 3 roce je řízená aktivita naopak NUTNÁ. Do té doby je nutná svoboda a vlastní iniciativa. V nějakém řádu - denním se pohybujeme samozřejmě od malička. Jí se, spí, hraje, učí se základním věcem - okoukává je.. Ale je to pořád svoboda. V této době si vystačí dítě s aktivitami doma , s mámou, lidmi okolo sebe. Nepotřebuje hromadnou, kolektivní organizovanou, plánovanou a předkládanou zábavu někým. Už nevím, jak to mám napsat srozumitelněji. :slight_smile: :slight_smile: Není dobrá a špatná manipulace. Jsou jen celkem jasně popsané vývojové fáze člověka, které mají svůj smysl, měly by se nechat proběhnout bez zásahů, protože tak napáchám nejméně škody. (to, co se děje v pubertě je taky jasně popsané a i to, jak se má chovat rodič, aby nenapáchal na puberťákovi moc škod)

Roční dítě si prostě není schopno ani ochotno hrát s druhými a jestliže ho k tomu nutíme, rušíme ho. Z Makarenka si pamatuju větu: když batole nutíme hrát ve skupině, nezbaví se tím agresivity. V batolecím období si děti odžívají svůj svět, své miminkovské problémy a neměly by být vyrušování organizovanou zábavou zvenku a ve skupině. Když mu vysvětluju, že se do louže neleze - to je snad jasné - považuju to od sisi.v. za vtipnou nadsázku :wink: To jsou praktické věci. Bavíme se o psychickém vývoji.

po tom 2,5 roku se dítě dostane do vývojové fáze, kdy se začně řadit do skupin, kolektivu, začne se cítit jedním z nich, z mnoha a začne se učit sociálnímu chování ve skupině. Samo to chce. Je připraveno kooperovat, poslouchat skupinu, podřizovat se většině, jeho vrozený egocentrismus (který se právě přirozeně vyvíjel do konec batolecího období a je velmi důležitý) se začíná utlumovat ve prostěch skupiny. Právě na přelomu třetího roku už dobře snese omezení, podmínky, skupinový řád atd atd. tohle všechno se učí až v předškolním věku a do školy nastupují jako sociálně zralí.

Já s vámi nepolemizuju, tohle jsou fakta, které jsem nasbírala, četla, slyšela, někdo si myslí opak - no tak dobře. Ale objektivní závěry vědců se tím nijak nezmění. Já nepíšu jen svůj dojem. Nejsem zastánce "dojmologie". Když už něco píšu, tak to mám fakticky podložené a kombinuju to s tím, zda se mi to potvrdilo v praxi nebo ne. Mám psycholožky kamarádky, švagrová to má ještě vymakanější, o těhle věcech se bavíme, nemám důvod jim nevěřit, když o tom navíc čtu a když to pak vidím na vlastní oči.
25. únor 2010 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, vy to slovo "manipulace" berete hodně doslova, ale tak snad už to bude jasné, tím, jak to kubaka výstižně napsala:slight_smile: je jasné, že neuškodí, když občas zajdete s prckem do mc, aby změnil prostředí, vyzkoušel jiné hračky, viděl, že jsou i jiné děti, ale tu organizovaná cílená zábava v podobě kursů do těch 2,5 roků není vyloženě nutná, tak to chápu já a vidím to i na své dceři, teď už se dostává do věku 2,5 let a už si opravdu hraje jinak a vyžaduje něco jiného :wink:
25. únor 2010 v 16:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubaka. Líbí se mi tvůj přístup. Neodsuzuješ, nevysmíváš se, neshazuješ názory nebo doměnky druhých. Trpělivě vysvětluješ (velmi srozumitelně) a argumentuješ vědou a dlouholetými studiemi. Většina toho co jsi zde napsala se dá dohledat v odborné literatuře. Beru tvé příspěvky jako fakt, který sice napsala "nějaká" Kubaka, ale jsou to vědecké poznatky. To je ten rozdíl mezi názorem a faktem. O názoru se diskutovat dá o faktu většinou ne.(I když i fakt se dá vyslovit 1000 krát jinak). Myslím, že by jsme měly fakta vzít jako vodítko, jako to co je dané a tomu přizpůsobit naše jedníní s dětmi. Přece pokud dítě není v určitém věku vývojově přizpůsobené k něčemu tak ho do toho nebudu nutit a počkám až ten čas nastane. Nebo se pletu?
25. únor 2010 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
tuk tuk tuk na čelo o čem je tato diskuze? ale budiž. Myslím, že 99% z nas to podalo výstižně, delějte, co myslíte že je pro vaše děti a vás to nejlepší, co? :wink:
25. únor 2010 v 18:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to prostě shrneme :slight_smile: Ten kdo nechodí s dítětem do žádných organizovaných krouužků je normální a ten kdo chodí taky :slight_smile: Protože pokud to dětem vyhovuje a nejsou přístupem svých maminek stresovaní, je to normální všechno :slight_smile:
25. únor 2010 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubaka - musím uznat, že tvé názory mi přijdou opravdu výborné, prakticky jsi mi potvrdila to, co jsem si myslela a já ti za to děkuji, že jsi mi dala posledním příspěvkem jakousi radu do života, co dál s malým dělat, zda to má smysl či ne, i když samozřejmě jako matka cítím, co bych měla dělat a co ne, ale ty většinou mé názory opravdu potvrzuješ, super - jen tak dál :slight_smile: :wink: Občas mám dojem, že jsem i dobrá matka :wink:
25. únor 2010 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
teda holky, mám srdce v kalhotách - že bych se po 2 letech na MK dočkala toho, že tu dojdeme ke konsensu a uznáme rozdíl mezi faktem a názorem a vedeme regulérní diskusi? Jsem celá naměkko - o tohle pochopení se tu snažím napříč všemi tématy celou dobu :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: .

Ale nechte na hlavě: když dojde na to, že někdo tvrdí, že má uřknuté dítě a vyléčí ho uhlíkovou vodou (pro nezasvěcené: vypálím sirky, hodím do vody a tou potřu dítě - nebo tak něco) a červenou mašlí na ručičce, to zdaleka tak trpělivá nejsem - asi tak o polovic. :stuck_out_tongue_closed_eyes: Stejně to nic platné není, tam jsem prostě "s rozumem v koncích ":grinning:
25. únor 2010 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
to snad ani neni mozny, gratuluju :wink:
25. únor 2010 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka...jestli to nebude tím, že si některým konečně vysvětlila rozdíl mezi názorem a faktem :grinning:
jinak s tebou souhlasím ...vlastně skoro ve všem, co napíšeš - 99%
25. únor 2010 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
:sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: Ale na to taky musíme mít ty správné parťáky - to se to pak debatuje a argumentuje, že jo :dizzy_face:
... mějte se :sunglasses: A ať žije dětská spontaneita :slight_smile:
25. únor 2010 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
ode mne chceš taky pochválit? :grinning: :grinning: . tak "cmuk". to jsem se tady dočetla, že je citoslovce pro něco jako pusu, asi mlask :grinning: :grinning: :grinning: . není to sranda, vědět co chci říct, zformulovat to a ještě namačkat na klávesnici....
Nechceš pro adminy zformulovat nějakou hlášku - do pravidel - jako že: nehádejte se o názoru, když jde o fakta? to by tu byla pohoda..... :grinning: :grinning: :grinning: . Na tohle se naráží v leckterý diskusi, dobře že jsi to takhle popsala.

V jakým jsme tématu? Jo, kurzy....tak hlavně at už zima nabere kurs jaro.
25. únor 2010 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubaka a ostatní maminky, chtěla bych se zeptat na dvě věci, které te'd řeším:

jak mám 16M dítku vysvětlit, že něco nemá dělat. Příklad - leze na gauč a skáče tam, chodí si tam a když vidí, že koukám, tak se klidně rozejde do prázdna (a já jsem na druhém konci pokoje). Nechci ho plácat (natož bít) a taky nechci kříčet. Jakožto vznětlivější povaze mi to dává občas zabrat. Prostě a jednoduše - on chápe, že něco nemá dělat, ale má teď období, že zkouší, co se stane, když to udělá znova a znova. Momentálně to řeším tak, že ho sundám dolů a říkám, že to nemá dělat (důrazně), on vzápětí leze nahoru a směje se. Já opět důrazně říkám ne a on opět leze nahoru...a tak pořád dokola, až se mu přestane líbit, že ho sundávám a pak se rozpláče. Na vyhrožování, že když to bude pořád dělat, tak něpůjdem ven (apod) je ještě malý - chápání v čase ještě nefunguje.

A ta druhá věc - nějaký tip na dobrou literaturu ohledně výchovy a vývoje dětí ve druhé roce života a později?

Ona se tady ani jedna věc tématicky nehodí, ale to snad nevadí:o))
25. únor 2010 ve 23:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
blandik: Já bych mu normálně plácla na zadek. Ale počkám, co odpoví kubaka a jiní.
26. únor 2010 v 08:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
blandiku my máme to samý a to už máme skoro 2 a třičtvrtě roku, já se teda plácání nebráním, zvýšení hlasu taky ne...bohužel Daneček je svéhlavička, prostě si nedá říct. Řeknu, ať něco nedělá - samozřejmě něco, co se nesmí, nebráním mu v normálním poznávání, že jo. Řeknu mu hezky, ať to nedělá, bez reakce -zvýším hlas, nic, dostane na zadek - pár vteřin brečí a pak je schopný to udělat zase....absolutně bez výsledku. Přestože si třeba před spaním o tom povídáme a ví, že to není správné, odsouhlasí mi všechno a ráno to udělá zase.
26. únor 2010 v 08:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
Blandík, velice dobrá knížka je Respektovat a být respektován, když jsem jí přelouskala, usoudila jsem, že by na toto téma měl být vyučován samostatný předmět na SŠ. Jinak jak ty i Romana29 píšete- vaše snažení je bezvýsledku...
26. únor 2010 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
blandik, doporučuju knížky Nejšťastnější batole v okolí od Karpa, tam je celkem dobře popsáno, proč se batole chová, tak jak se chová (vztek, apod.) a pak Respektovat a být respektován, jak zmiňuje dagina, do je hodně dobrá kniha, jen je dost těžké uvádět ji do praxe :slight_smile:
26. únor 2010 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Artuše, jj, těžké to je hlavně proto, že jsme byli vychovávány úplně jinak :confounded: , teda dle mě, sama bych se musela nejdřív trochu převychovat, no ale hlavně že prarodiče vědí všechno nejlépe :sweat_smile:. Ale snažím se krotit emoce co to jde, nejen k malé :wink:.
A tu knížku co doporučuješ, je také postavená na problému Respektovat.... ?? Tedy takový malý manuál jak mluvit s batoletem a předcházet chybám...?
26. únor 2010 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
dagina, jj, on by se člověk měl naučit nejdříve Rabr stylem myslet, pak by to šlo snáz, ale jakmile přemýšlíme v klasicky zaběhlých vzorcích, tak je to horší :confounded:
knížka Nejšťastnější batole popisuje takové čtyři vývojové fáze batolete a je to vlastně návod, jak k batoleti přistupovat, mluvit s ním, nastiňuje, jak batole v té které vývojové fázi přemýšlí, jak se v určitých situacích cítí, proč se vlastně chová, jak se chová, atd. Myslím, že za přečení to stojí :slight_smile:. Např. batole od 12 do 18 m, jak je tvoje dcerka, autor přirovnává k "okouzlujícímu šimpanzímu mláděti" :grinning: a od toho odvíjí, jak k němu přistupovat. 18-24m je podle autora "malý neandrtálec", 24-36m je "chytré jeskynní dítě" a 36-48m "všestranně nadaný vesničan" :grinning:. No místy je to trochu moc "americké", ale já si z toho dost vzala :slight_smile:.
26. únor 2010 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek