• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Od kdy máte své první vzpomínky?

27. března 2011 
Moje první vzpomínky jsou rozmazané střípky, které se těžko popisují.. škoda, že to nedokážu časově přesně identifikovat, ale myslím, že kolem 2-2,5 let už se něco zachytit dá :slight_smile: konkrétně si pamatuju třeba svou dětskou postýlku, takže to musí být dost dávno. Pamatuju si taky, jak mě máma držela v náruči a zpívala (jednou mi popisovala, kde tehdy stály naše dětské postýlky a gauč v dětském pokoji - a mně se to přesně vybavilo). Pamatuju si celkem hodně i na jesle, kam jsem šla ve 2,5 letech - samotnou mě to překvapuje, kolik si toho dokážu detailně vybavit. No a školka - to už si pamatuju fakt hodně intenzivně a živě, mnohem víc než první roky školy, úplně slyším i ty řeči na pískovišti :grinning: myslím, že kolem těch 3-4 let je jakoby nějaká "senzitivní perioda" paměti, a pak už třeba ne - hodně lidí mi říkalo, že školku si pamatuje víc než první, druhou třídu..
A zajímavé je, že mám třeba velmi silnou čichovou paměť. Určité vůně mi vybavují vzpomínky i po letech naprosto živě (vůně loutek z půdy, tátův horolezecký vercajk ve skříni, zatuchlý nafukovací bazének..)
Nevím, třeba jsou některé vzpomínky, vjemy mnohem starší, než tuším, jen je nedokážu zařadit. Co se týče těch prenatálních, věřím, že pomocí hypnózy (nebo halucinogenních drog) se dají vybavit, ale já bych do toho nešla. To už je takové násilí na mozku - ty přihrádky nějak fungují i když nejsou otevřené a najednou je někdo vysype rovnou doprosřed vědomí.. :grinning: a já jsem nikdy nebyla moc zastánce psychoanalýzy, spíš terapie.. to už ale odbočuju.. :wink: je možné, že si to někdo spontánně pamatuje - já teda ne, ale ráda bych.
26. bře 2011 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám první vzpomínku z cca 2,5 let, kdy jsem se na pár vterin "ztratila" mamce pred elektrou. Zacala jsem panikarit, nejake 2 stare pani se me ptaly, kde bydlim a jak se jmenuju, a pak uz na mem mamka volala. Ale ten strach citim dodnes. A presne vidim, co jsem mela na sobe :grinning:
26. bře 2011 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 ano mam...mam dobru pamäť :wink:
26. bře 2011 v 11:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja si pamätám zo škôlky straaašne veľa.. Postele, plyšáky, preliezačku - lietadlo, ako sme na chodníku za škôlkou pretekali na takých malých Tatrovkách a tak :grinning:
A zdá sa mi, že si pamätám aj jedného plyšáka ktorého som mala keď som mohla mať tak rok a pol, ale nie som si istá či mi to naši rozprávali alebo si to pamätám sama..
Takže väčšinou tak 2,5 až 3 tie prvé spomienky..
Skvelá téma, dvihlo mi to spomínanie náladu :slight_smile:
26. bře 2011 ve 13:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@terrs to jsem ráda, taky si to tu ráda čtu. dokonce jsme dneska ráno vyhrabali staré fotky a s petou jsme prohlíželi. Nechápal, že to mimino je máma, že ta teta je babička, že kluk n anočníku je velkej brácha, myslím, že mu to zamotalo kebulku:slight_smile:
26. bře 2011 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 chudáčik :grinning:
26. bře 2011 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@terrs Jen at se snaží, zaměsntávat mozek je prospěšné.
Našli jsme třeba fotku, kde jsem byla v postýlce aa fakt jsem si z toho vybavila, jak jsme měli s rodiči uspořádaný pokoj, aniž by to na té fotce bylo vidět. To mi bylo tak ke dvou letům. Třeba se propátrám ještě dál....
26. bře 2011 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 já mám dobrou pamět jak na co, pamatuju si kdejakou kravinu, co jsem měla na sobě v 1. třídě když k nám přišel Mikuláš a kde stál, jak vypadali čerti...ale třeba ve škole, to že druhý den měla být hotová seminárka jsem si do hlavy nebrala :sweat_smile:
26. bře 2011 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 taky si vybavuju dost věcí kolem těch 2-3let,pamatuju si jak mě mamka poslala pro vajíčka do špajzu a já je v těch ručičkách neudržela a spadla jsem s nima na zem-pamatuji si i ten tátův humbuk :pensive: -to je zase ale jiné téma...,pamatuju si školku a to jsem začala chodit už ve dvou letech-protekčně :wink: mamka tam uklízela a přesně vidím jaké jsem měla bačkůrky,že jsem měla dva modré puntíky,kudy se chodila do jídelny,že jsme měli vždycky dvě dětičky které měly službu(jen šli první a vedli ostatní děti)takové připínací značky(holčičky červený trojůhelník a chlapeček modrou kostičku :sweat_smile: ,pak jak jsem zakopla když jsme šli hromadně na záchod a já zajela prstíkem pod prách, a na něj samozřejmě šlapali ostatní děti :sweat_smile: .....jaká byla zahrada co tam bylo jak tam bylo....opravdu mám toho hodně v hlavě mezi tím 2-3 rokem,naši se rozvedli když mě byli 4 a my pak chvíli bydleli u strejdy a přesně si vybavuji jeho byt,jak už tu zaznělo vnímám i tu vůni toho bytu a okolí...je toho strašně moc psala bych do rána :grinning: ,ale zeptej se mě co jsem včera vařila a budu přemýšlet půl hodiny :grinning: :grinning:
26. bře 2011 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
hezky se to čte....
Jinak souhlas, že co bylo včera nevím, co si nedám do diáře neudělám, ale školku si vybavuju... a u mě je to možná i dvakrát tak dlouho než u některých jiných maminek :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
U mě tedy převažují vzpomínky pozitivní, nic ošklivého si nepamatuju....jsem založením notorický optimista, tak možná proto? :wink: :wink: :wink:
26. bře 2011 ve 21:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@crca my jsme ty značky pro první dvojici ve školce právě taky měli a fakt to vidím jako dneska, uměla bych je nakreslit, taková kytka olemovaná nějakou stužkou na kartonu, pověsit na krk....a značku jsem měla kočárek.
26. bře 2011 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 mám fotku ve 3 letech a úplně si vybavuju ty kozačky,taky jsem měla takové dřeváčky,taky bych je nakreslila,pak je měla sestřenka a když jsem je našla na půdě,tak jsem se úplně vrátila do té doby,i jaké jsem měla kolo....,tříkolku,koloběžku.....,fakt na tohle období mám pamatováka a jsem tomu ráda,že aspoň to si pamatuju :grinning:
26. bře 2011 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@crca Mě právě to vzpomínání motivuje k tomu, aby měl Peta dostatek hezkých zážitků, aby měl na co vzpomínat, aby to hezký případně převálcovalo, pokud se něco pokazí...nevím, jestli se to dá pochopit z mého psaní, ale chci, aby měl hezký dětství.
26. bře 2011 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 jj chápu tě,taky si to právě myslíma snažím se je nechat a pohrát co to jde,nebo něco plánujeme,ale někdy je to masakr a je z toho akorát uřvanej a uvztekanej Mates a mě ujedou nervy :sweat_smile: Pak si to vyčítám večer když jdou spinkat......a tím spíš,když vím,že už by si to mohli pamatovat,že měli mámu hysterku :grinning:
26. bře 2011 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@crca Taky doufám, že bude petr po mě optimista a bude si pamatovat jen to hezké...neumím si to batolecí období představit stereo, fakt ne....
26. bře 2011 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj..
vás tu pročítám a nestačím koukat.Já se snažím jak divá,ale žádné rané vzpomínky se mi nevybavují.Ze školky pár obrazů,ale jen asi tři okamžiky a vůbec předškolní dětství a možná i první třídy školy mám dost v mlze.Nevím,čím to může být...rozvodem rodičů,když mi byly 4-5 let..?Na společný život s tátou si například nepamatuju vůbec-až na nějakou tu hádku s mámou.Ale s pamětí teď to nesouvisí,mám dobrou paměť,spíš mi přijde,že jsem to rané dětství nějak vytěsnila..
27. bře 2011 v 08:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte,
ja si tiez pamatam z detstva velmi vela - mozno mnohe aj vdaka rozpravaniu mojich rodicov...
inak su to hlavne spomienky spojene s roznymi pocitmi - napr. puding v hlbokom tanieri a k tomu velka lyzica - taky vodovy :slight_smile: jedavali sme ho v skolke...vzdy ked taky puding vidim tak mam nenormalne jasnu spomienku na skolku - z tohto obdobia mam naozaj strasne vela konkretnych spomienok, detto z dovoleniek s rodicmi... doteraz ked citim skrob tak si spomeniem ako mamina vytahovala spendlikmi na papieri na uteraku hackovane decky :slight_smile: alebo ten cerstvy vzduch ked sa vsetky koberce vyniesli von aby sa vyprasili a vsetky zaclony boli cerstvo oprate a zavesene... vela voni mi pripomina udalosti, ked vidim zase zakvitnutu alej pri babkinom dome - rastu tam dive ceresne - vzdy mi napadne prvomajovy sprievod ktory tadial isiel ( hlavne vona tych rozkvitnutych ceresni mi to strasne evokuje)
Neviem ktora moja spomienka je uplne prva, ale ako hovorim - obdobie okolo 3-och rokov,moje kamaratky v tom veku, co sme robili, ako sa hrali, konkretne udalosti , pocity etc . - toto si uz pamatam velmi dobre...
Niektore spomienky clovek samozrejme vytesni, asi je to normalne, hlavne ak su negativne - ja som mala nastastie velmi stastne a pekne detstvo, asi preto tak rada a vela spominam :wink:
27. bře 2011 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
moje první vzpomínka, kterou dokážu reálně identifikovat je z doby, kdy mi bylo kolem 2 a půl roku. Pamatuji se na pradědu, který zemřel a mně ještě nebyly tři roky.
27. bře 2011 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek