Odhodláváme se na druhé miminko, jste na tom podobně?
Ahoj maminky, zakládám tuto diskuzi pro všechny, které se pomalu odhodlávají na druhé miminko, ale nejsou si úplně jisté. Můj příběh je jednoduchý. Téměř před čtyřmi lety se mi narodil syn, Mireček. Porod byl velice těžký, 29 hodin, velký nástřih, hojení několik týdnů. Vzhledem k mé psychice jsem za týden v porodnici naspala celkem 10 hodin. Syn byl odmalinka uřvaný, do 6 týdnů jsme s ním byli já nebo manžel vzhůru. Hodina kojení, hodina řevu, hodina spánku, ve dne v noci. Takže jsem se zařekla, že další dítě nechci ani omylem. Po malém jsem vše hned prodávala, nenechávala nic, postýlku, autosedačku, oblečky.... Ale jak Mireček roste, začínám toužit po miminku. Nechápu, jak to na mě přišlo, ale prostě asi mateřský instinkt. Dnes jsem dobrala platíčko antikoncepce a další už nenačnu. Beru ještě další prášky, ty chci vysadit během podzimu. Ale pořád ve mě hlodají pochybnosti, jak zvládnu těhotenství s Mirečkem, jak porod, porodnici, malé miminko atd. Jsou tu nějaké holky, které jsou na tom podobně? Nebo které si tímhle prošly a rozhodly se buď mít nebo nemít další dítě? Ráda bych své pocity probrala s někým nestranným, s někým, kdo pochopí.
Stručné shrnutí
- Rozhodnutí o druhém dítěti často závisí na zkušenosti s prvním těhotenstvím nebo porodem; v diskusi byly zmíněny konkrétní komplikace jako 29hodinový porod, císařský řez, dlouhé hojení a hospitalizace na JIP.
- Jako konkrétní způsoby zvládání náročného miminka byly v příspěvcích uvedeny nošení v šátku, nosítko Manduca, odsávání a krmení z lahve, přechod na umělé mléko, logopedie a konzultace s lékařem či neurológem.
- Mezi rozhodující faktory pro plánování dalšího dítěte diskutující uváděly věk matky (např. přerušení hormonální antikoncepce ve věku kolem 38 let), optimální odstup dětí (zmíněné intervaly 1,5–4 roky), dostupnost podpory partnera/rodiny a potřebu léčby psychických potíží (včetně užívání Cipralexu).
Nejčastější otázky
Q: Jak dlouho je vhodné počkat po náročném porodu, než začít plánovat druhé dítě?
A: V diskusi ženy uváděly různá doporučení; konkrétně se zmiňovaly odstupy od 1,5 roku do 4 let a některé matky plánovaly až po 3–4 letech, zatímco jiné otěhotněly neplánovaně velmi brzy (zmíněno neplánované otěhotnění v 3. měsíci po sekci).
Q: Jaké praktické metody pomáhají uklidnit hodně plačící miminko?
A: V příspěvcích byly konkrétně zmíněny nošení v šátku, nosítko Manduca, dlouhé procházky v kočáře, odsávání mléka a krmení z flašky jako praktikované postupy k uklidnění dítěte.
Q: Co pomáhá při poporodní depresi nebo těhotenské úzkosti podle diskuse?
A: Některé diskutující uváděly konzultaci s lékařem, neurologem či psychologem a užívání antidepresiv; v diskusi byla konkrétně zmíněna medikace Cipralex a také „lehčí antidepresiva“ v pooperačním období.
Q: Jak řešit problém, pokud se kojení nenastartuje nebo dítě prso odmítá?
A: V příspěvcích se objevily konkrétní kroky: odsávání a krmení z lahve, dočasné přechodné krmení umělým mlékem a postupné snažení o obnovení kojení (zmíněno období bez mléka prvních 14 dní u jedné matky, následné odsávání).
Q: Jak zdravotní komplikace dítěte (JIP, intubace, opožděný vývoj) ovlivňují rozhodnutí o dalším dítěti?
A: Diskutující uváděly, že závažné události jako intubace a napojení na ventilátor, hemangiom, podezření na postižení nebo opožděný vývoj řeči často snižují ochotu znovu rodit a vyžadují opatrnější rozhodování.
Q: Co dělat, když chybí rodinná podpora po porodu?
A: V diskusi ženy doporučovaly organizovat práci na částečný úvazek (některé zmínily návrat do práce i na 1 den v týdnu), platit hlídání pokud finance dovolí, spoléhat na partnerovu pomoc nebo odložit další početí, dokud nebude podpora zajištěna.
Závěry z diskuze
Shoda
- Každé dítě je jiné a zkušenost s prvním dítětem se nemusí opakovat u druhého.
- Praktická podpora partnera a rodiny a zdravotní stav matky zásadně ovlivňují rozhodnutí o dalším dítěti.
- Metody jako nošení v šátku nebo v nosítku Manduca, odsávání a konzultace s odborníky jsou uváděné jako užitečné nástroje při náročném miminku.
Sporné názory
- Někteří považují jedináčka za „chudáka“ a preferují sourozence, zatímco jiní tvrdí, že jedináček není znevýhodněný a sourozence mít není nutné.
- Někteří preferují brzký odstup mezi dětmi (dvojčata/rychlý interval), jiní doporučují delší odstup 2–4 roky kvůli zotavení a vyrovnání situace.
Otevřené otázky
- Opakuje se u dalšího dítěte náročné chování nebo zdravotní komplikace prvního dítěte?
- Jak dlouhodobě ovlivní opakované náročné těhotenství a porody zdraví matky?
- Jak optimálně sladit péči o více dětí při nedostatečné rodinné nebo finanční podpoře?
Zmíněné značky a firmy
Manduca, Cipralex, Modrykonik, Haribo, Bohnice
Zmíněné produkty a metody
šátek, nosítko Manduca, Cipralex, antikoncepce (hormonální HA), vyvolaný porod, císařský řez, epidurál, odsávání mléka, umělé mléko, kojení, logopedie, intubace a napojení na plicní ventilátor, hemangiom, laktozová intolerance, atopický ekzém, koliky, šestinedělí, JIP
Místa a osoby
Bohnice, Itálie, Polsko
@michaelazim pokud jste měli náročnější začátek, tak bych doporučovala spíš větší odstup.... my jsme to pak těžko doháněli se starším (druhé bylo neplánovaně brzo), trvalo tak dva roky než se to opravdu srovnalo.... některé děti jsou citlivější a pokud je druhé taky uplakané a náročné, tak pak je to pro maminku na mašli a pro ty děti je to dost zásah..... děti 2 roky po sobě jsou ještě dost brzo mi přijde.... já vidím hodně zlom u obou dětí ve 4 letech, to začali opravdu uvažovat jinak, byl to dost zlom...
a další pak byl u staršího v 6 letech, to je vždycky jiné "poschodí" jak tomu říkám 🙂
@fiollette práce aby se člověk z dětí nezbláznil je fakt super... já když šla do práce na 4 hodiny tak mladší bylo 2.5 roku, to byla taková úleva když jsem ji dala do předškolky! sice jsem domů houby přinesla, všechno to padlo na tu předškolku, ale vědět jak dobře mně a i jí bude, tak jsem ji tam dala snad dřív 😅
odpoledne se na sebe těšíme, mám nové zájmy, kolegyně a prostě nové obzory 🙂
Ahoj vsem, pridavam se. Po porodu a prvnich tydnech jsem se zarekla, ze bude mrnous jedinacek. Ale uz jsem trochu nahlodana... Chlapecka miluju, ale...od malinka neskutecne urvany a velmi hlasity. Ostatni decka proti nemu septaj. Neskutecny koliky a rev. Jak rostl, pridal se vztek a revu sme se nezbavili, naopak. Do dnes nespi celou noc, ale 2-6 se budi a ja vstavam a uspavam u prsa. Porod skoro 13 hodin, nastrih a spatne hojeni, az jsem musela jit na odstraneni polypu. Poporodni deprese a lehka antidepresiva. Takze bylo jasny, ze stacilo. A stejne, koketuju s myslenkou na dalsi...ale obavy jsou, stejne jako @zvirka
@oililygirl Tak to jsme na tom opravdu podobně. Akorát teda Mireček bude mít už v září 4, takže už je docela samostatný, chodí do školky, takže bych neměla "na krku" 24 hodin denně dvě děti. Už jsem skoro na 100 % přesvědčená, že do toho jdu. Teď aby ještě Pánbůh dal a podařilo se.
Ahoj 🙂
Včera jsem dobrala poslední HA. Mám 10,5 měsíčního chlapečka, bezproblémový, dobře jí, spí užívám si ho.
V říjnu mi bude 38 let a jemu 1 rok, tak já přemýšlím kvůli věku. Asi nemám na co čekat. Sice se nám zadařilo hned 2 měsíc, ale to se nemusí opakovat.
Dlouho se mi do mimča nechtělo a teď jsem nadšená.
Akorát když se Filípek narodil a potřebovala jsem nejvíce pomoc, manžel se spíš rozčiloval, že chodí do práce než, aby fungoval, vše ho obtěžovalo. Byla jsem dost zklamaná. Miluje děti a teď se to otočilo a hezky pomáhá.
Máme 2 pejsky, velké, jeden je 42 kg štěně, které má vadu všech nohou, už má za sebou operované 2 nohy. bylo to šílené. Do toho jsem sama na velký barák.
Už teď jsem hrozně unavená. Nevím jestli to zvládnu, zase si tím vším projít.
Porod vyvolávaný, rychlý 2h, nestačili mi dát ani léky, takže hodinové peklo kontrakce skoro v kuse a nakonec jsem rodila 1,5h přirostlou placentu. To bylo z celého porodu nejhorší, ztratila jsem hodně krve a kolabovala celý den po porodu (pořád mě stavěli nevím proč)
Ale manžel je jedináček, ségra nemocná nemůže mít děti a Filípek by tu byl jednou sám. Takže to chci hlavně kvůli němu. Svoji ségru miluji.
Ahoj, zrovna sama v sobě řeším tenhle problém, ale né kvůli porodu (i když to byla mňamka), ale kvůli těhotensvtí. Asi do 7dmého měsíce jsem říkala nikdy více, zvracela jsem, žaludek z kamene..nemocnice...psychika totálně v háji, od 4 měsíce jsem musela brát cipralex, abych se srovnala. Prostě moje těhotenství byla a stále je moje noční můra. No a Elince teď bude rok a půl a já zatoužila zase po tom čistým a voňavým miminku v kočárku!! Jen ta obava, že se to bude opakovat, tenkrát jsem mohla ležet, spát a objímat mísu celý den..pokud by se to opakovalo, tak lituju mojí dcerku!! 😖
@fiollette
"Pro mě je mateřství neskutečný blázinec a test toho, co je člověk schopen vydržet. Obdivuju každou, která to zvládá povětšinou s úsměvem a tři a více dětí je už na medaily. Někdy i to jedno.
Teď mě tak napadlo, že ty řeči o naplnění buď šíří chlapy nebo jsou tu proto, abychom nevymřeli 😀 "
😀 😀 😀 přesné!!
já když pak vidím někoho bez dětí jak je prý unavený, jak nestíhá, jak nemá kdy cvičit a já nevím co to se člověk musí smát 😉
a pak je ještě dobré když má někdo jedno dítě nebo hodně klidné děti a řeší s prominutím kraviny.... jako jestli má dítě naleštěné boty (pokud nemá, tak je i cizímu dítěti vyleští Cifem 😲 😅 ) nebo jestli holčička má nebo nemá culíky a že je mít musí a proč nemá sladěné oblečení s maminkou a já nevím co 😝 .... to si vždycky říkám, dvě tři čtyři aktivní děti a práci do toho na Tebe 😀
jinak naprosto chápu @mysicka_lb .... já sice miluju výlety, diskotéky mi nevadí ale nevyhledávám je zase nějak, vcelku ráda něco uvařím apod., ale nejsem taky typ, který by se vyžíval s radostí v tom, že vyšívá nebo pigluje okna.....
a teď občas ty obličeje, když někde pronesu že jdu na kurz něčeho co mě baví nebo že o víkendu se poslední dobou snažím poskládat čas tak, aby všichni členové rodiny měli něco co je baví - tedy ne jen děti pořád.... (hřiště už 7. rokem fakt moc nedávám, takže jedeme výstavy, výlety, knihovnu, muzeum, kutíme něco doma apod.)..... a dětem trpělivě vysvětluju, že i maminka má věci, které ji zajímají, i ona má knížky z knihovny nebo cvičení kam chodí a taky s tátou potřebují na sebe čas apod.....
jsem máma, ale nejen máma! 😎 😎 taky jsem to prostě já a mám pořád svoje potřeby a čím jsou děti starší, tím se k nim víc vracím.... častokrát pak přijdu s něčím novým domů co zaujme děti a máme si zase o čem hlavně se starším povídat a to miluju 🙂 🙂