Péče o jedno a více dětí. Co je náročnější?
Je to jen téma na odlehčení, ale zajímají mě vaše zkušenosti.
S kamarádkami jsme o tom vedly debatu.
Nejvíc se paradoxně druhého dítěte bojí kámoška, která má k ruce dvoje aktivně hlídající prarodiče. Má čas každý den po práci chodit cvičit, má dost individuálních zálib a jezdí na dvě bezdětné týdenní dovolené s kamarádkami ročně. (Ano já ji trochu závidím :D). Chlapečkovi bude 6 a je to kliďas.
Nejvíc dětí máme my bez hlídání. (Já mám 3 ve věku 9, 6 a 2 roky)
Mě osobně přijde nejnáročnější právě můj počet -3. Se dvěma to taková divočina nebyla. A další kamarádka, která ně dvě - 3 roky od sebe je taky spokojená. (6 a 3)
A nejvíce si na složitosti mateřství stěžuje ta kamarádka s jedním klidným chlapečkem.
Tak mě to donutilo přemýšlet, jestli je to opravdu tak náročné. Nebo naopak, tak snadné, že to nedokáže posoudit? Ráno ho odveze do školky, pak je v práci do 17:30 od 18:30 do 21:00 cvičí a syn ji spí. O víkendu ji hlídá každou sobotu jedna babička a o prázdninách druhá.
Stěžuje si například na to, že o dovolené, kde jedou jako rodina je hrozně těžké k chlapečkovi sehnat kamaráda.
Tak jak to vidíte? Subjektivně.
@ai30 no tak to ze by se dva zavreli do pokojiku to u nas nastalo kdyz jim bylo tak 14 a 16 let. To se prestali doma honit, řvát, hadat se, rvát,.... a zacli se radsi ignorovat. Ja jsem myslim typicka matka na jedno dite. Ale tim ze jsem jedinacek, tak jsem chtela dve (nejlepe rychle za sebou neb uz jsem nebyla nejmladsi) a to ze dve deti jsou temer nad me sily jsem zjistila az casem😅. Ale ted jsem moc rada, ze mam dve, a ne jen jedno. Bylo by to jednodussi, ale takhle to je mnohem zajimavejsi😊😂. A myslim, ze pro ty deti lepsi, kdyz nejsou sami(jako ja cely zivot). Obcas se i maji radi a umi si pomoct, kdyz se jim chce.
@konidana Je fakt, ze dost zalezi na detech. :D
Já mám dva kluky (7 a 4 roky) a za mě platí, že náročnost rodičovství fakt nesouvisí s počtem dětí, ale s jejich povahou a zázemím. Někdo má jedno dítě a je vyčerpaný, protože je to nespavec, všude musí být s mámou a všechno prožívá naplno, jiný má tři pohodáře a zvládá to s přehledem. Myslím si, že kdo má víc volného času a pomoc, často má paradoxně větší prostor řešit, že je to těžké, zatímco ti, co jedou nonstop bez hlídání, už to prostě berou jako běžný režim. Ale chápu, že každý to prožívá jinak, někdo potřebuje víc času pro sebe, jiný načerpá energii právě s dětmi.
Mám jedináčka a nikdy to nebylo žádné peklo, jak se píše výše. Malý byl odmalička zvyklý si hrát sám, vyndal si Duplo, později Lego a dvě hodiny jsme o něm nevěděli. Na dovolené jezdíme překvapivě i sami.