Péče o jedno a více dětí. Co je náročnější?
Je to jen téma na odlehčení, ale zajímají mě vaše zkušenosti.
S kamarádkami jsme o tom vedly debatu.
Nejvíc se paradoxně druhého dítěte bojí kámoška, která má k ruce dvoje aktivně hlídající prarodiče. Má čas každý den po práci chodit cvičit, má dost individuálních zálib a jezdí na dvě bezdětné týdenní dovolené s kamarádkami ročně. (Ano já ji trochu závidím :D). Chlapečkovi bude 6 a je to kliďas.
Nejvíc dětí máme my bez hlídání. (Já mám 3 ve věku 9, 6 a 2 roky)
Mě osobně přijde nejnáročnější právě můj počet -3. Se dvěma to taková divočina nebyla. A další kamarádka, která ně dvě - 3 roky od sebe je taky spokojená. (6 a 3)
A nejvíce si na složitosti mateřství stěžuje ta kamarádka s jedním klidným chlapečkem.
Tak mě to donutilo přemýšlet, jestli je to opravdu tak náročné. Nebo naopak, tak snadné, že to nedokáže posoudit? Ráno ho odveze do školky, pak je v práci do 17:30 od 18:30 do 21:00 cvičí a syn ji spí. O víkendu ji hlídá každou sobotu jedna babička a o prázdninách druhá.
Stěžuje si například na to, že o dovolené, kde jedou jako rodina je hrozně těžké k chlapečkovi sehnat kamaráda.
Tak jak to vidíte? Subjektivně.
Stručné shrnutí
- Náročnost rodičovství nezávisí jedině na počtu dětí; rozhodující jsou povaha dětí, podpora od okolí (např. prarodiče), finanční situace a věkový odstup mezi dětmi.
- Dvě děti relativně blízko věkem jsou často považovány za „pohodu“, protože si mezi sebou hrají a pomáhají si, zatímco první dva roky (kojenecké a batolecí období) bývají nejintenzivnější.
- Jedináček obvykle vyžaduje více rodičovské pozornosti a „dělat animátora“ (např. na dovolené), a pravidelná pomoc prarodičů nebo dostupné hlídání výrazně snižují subjektivní zátěž.
Nejčastější otázky
Q: Jak počet dětí ovlivňuje náročnost rodičovství?
A: Počet dětí sám o sobě neurčuje náročnost; diskuse zdůrazňuje, že větší roli hrají povaha dětí, podpora (např. prarodiče), finance a konkrétní situace rodiny.
Q: Jak moc pomáhá přítomnost prarodičů nebo jiného hlídání?
A: Pravidelné hlídání prarodiči nebo dostupná péče umožní rodiči čas na aktivity (např. večerní cvičení) a zásadně snižuje pocit vyčerpání; několik příspěvků uvádělo pravidelnou sobotní nebo prázdninovou pomoc od babiček/dědečků.
Q: Jsou blízko věkově děti snazší na výchovu než děti s velkým věkovým odstupem?
A: Mnoho rodičů uvedlo, že děti blízko věkem (včetně dvojčat) si spolu vyhrají a logisticky se lépe zvládají; naopak 6letý odstup byl v diskusi zmíněn jako komplikace při slaďování zájmů.
Q: Proč je první rok s prvním dítětem často vnímán jako nejnáročnější?
A: Více příspěvků konstatuje, že první rodičovský rok zahrnuje učení se novým rutinám, spánkové deprivace a nejistotu; u dalších dětí se rodiče cítí zkušenější danou situaci zvládají lépe.
Q: Jak se mění nároky s příchodem puberty a školního věku?
A: Diskuse zmiňuje, že puberta a školní aktivity jsou finančně náročné („puberta je černá díra na peníze“) a organizačně náročné, přičemž náklady rostou s počtem dětí.
Q: Jaké praktické obtíže čekat na dovolené s jedináčkem versus s více dětmi?
A: Rodiče píší, že s jedináčkem musíte často „být program“, sledovat dítě a organizovat aktivity; s dvěma dětmi blízko věku je častěji možnost, že si děti hrají samy a dovolená je více „pohodová“.
Závěry z diskuze
Shoda
- Náročnost rodičovství závisí hlavně na povaze dětí, podpoře okolí a finanční situaci, nikoli pouze na počtu dětí.
- První roky života dítěte (kojenecké a batolecí období) jsou obecně považovány za nejnáročnější.
- Dvě děti blízko věkem často fungují jako „parťáci“ a usnadňují každodenní péči.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že jedináček je nejnáročnější, protože vyžaduje více pozornosti rodiče; jiní tvrdí, že více dětí (dvě nebo tři) je náročnější z hlediska logistiky a financí.
- Někteří vnímají první dítě jako nejtěžší (šok ze změny životního stylu), jiní považují přechod na víc dětí za obtížnější, zejména ve chvílích, kdy druhé začne lézt/chodit.
Otevřené otázky
- Jak velký věkový odstup je optimální z hlediska dlouhodobé pohody rodiny?
- Jak výrazně změní subjektivní náročnost dostupnost pravidelného hlídání versus žádná podpora?
- Do jaké míry určují finanční kapacity rozhodnutí o počtu dětí a o jejich aktivitách?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
antidepresiva, terapie, cvičení (večerní aktivity), kroužky, motokáry, Duplo, Lego, kojení, střídavá péče
Místa a osoby
žádné
@ai30 no tak to ze by se dva zavreli do pokojiku to u nas nastalo kdyz jim bylo tak 14 a 16 let. To se prestali doma honit, řvát, hadat se, rvát,.... a zacli se radsi ignorovat. Ja jsem myslim typicka matka na jedno dite. Ale tim ze jsem jedinacek, tak jsem chtela dve (nejlepe rychle za sebou neb uz jsem nebyla nejmladsi) a to ze dve deti jsou temer nad me sily jsem zjistila az casem😅. Ale ted jsem moc rada, ze mam dve, a ne jen jedno. Bylo by to jednodussi, ale takhle to je mnohem zajimavejsi😊😂. A myslim, ze pro ty deti lepsi, kdyz nejsou sami(jako ja cely zivot). Obcas se i maji radi a umi si pomoct, kdyz se jim chce.
@konidana Je fakt, ze dost zalezi na detech. :D
Já mám dva kluky (7 a 4 roky) a za mě platí, že náročnost rodičovství fakt nesouvisí s počtem dětí, ale s jejich povahou a zázemím. Někdo má jedno dítě a je vyčerpaný, protože je to nespavec, všude musí být s mámou a všechno prožívá naplno, jiný má tři pohodáře a zvládá to s přehledem. Myslím si, že kdo má víc volného času a pomoc, často má paradoxně větší prostor řešit, že je to těžké, zatímco ti, co jedou nonstop bez hlídání, už to prostě berou jako běžný režim. Ale chápu, že každý to prožívá jinak, někdo potřebuje víc času pro sebe, jiný načerpá energii právě s dětmi.
Mám jedináčka a nikdy to nebylo žádné peklo, jak se píše výše. Malý byl odmalička zvyklý si hrát sám, vyndal si Duplo, později Lego a dvě hodiny jsme o něm nevěděli. Na dovolené jezdíme překvapivě i sami.