• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod doma. Koukali jste to v televizi?

4. října 2013 
nelinkav: ja jsem to mela uplne stejne, kdyz jsem si predstavila ze budu po porodu lezet v porodnici tri dny tak me prepadavala takova panika, strach, nechut.. vyresila jsem to amb. porodem, a bylo to fakt moje nejlepsi rozhodnuti, a to nejen pro me, ale hlavne pro malou, ktera od zacatku byla v klidu v domacim prostedi, nikdo nas v noci nebudil, nikdo neotravoval.. nemusely jsme se prizpusobovat nejakemu nemocnicniu rezimu, jenom tomu svemu :slight_smile:

a u porodu jsem fakt nemela zadny negativni pocity, az jsem z toho byla sama vysokovana :grinning:
14. říj 2008 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Díky za odkaz na ten rozhovor s IK, je fakt moc dobrý!
14. říj 2008 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
..a přidávám odkaz na související článek: http://glosy.respekt.cz/Zbytecny-stres-2697.html
14. říj 2008 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
nelinka, taky jsem měla poněkud obavy postavit se proti těm "antidomporodkám", zkusila jsem to jednou a radši prchla s tím, že na tohle asi nemam. A strašně mě mrzelo, že haluska, gedren a další zrovna asi nejsou online :grinning:

Jinak obecně moc díky za názory domarodek, doma sice stále rodit nechci, ale pomohlo mi to ujasnit si spoustu věcí :slight_smile: Až budu těhu a buu se chystat na porod, určitě za to ještě zpětně budu vděčná :slight_smile:
15. říj 2008 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
A vlastně se na porod začínám těšit. To se mi to kecá, když se mě to zatím netýká... :grinning:
15. říj 2008 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
nelinko + boro, vystihly jste to perfektne, k tomu neni co dodat.

eli, mne taky hooodne pomohly nazory domarodek. Diky nim jsem si hodne veci ujasnila a dost me to posunulo v pristupu k porodu a k vlastnimu telu. To, ze jsem nakonec nerodila doma, neberu vubec jako prohru. I kdyz by plno veci mohlo byt jinak a lepe, jsem rada, ze jsem rodila v porodnici lepe pripravena.

Btw me napada takova analogie k tem ruznym komplikacim a problemum, kterych se mnohe boji (vetsinou po vlastni negativni zkusenosti). Ona je totiz za tim predstava, ze kdyby rodily mimo nemocnici, nastaly by uplne stejne komplikace. Nemyslim tim dalsi porod, ale ten samy porod, ktery uz maji za sebou. Ze by se zmenilo jen to prostredi, ale ostatni okolnosti by zustaly. Nicmene jsem si vzpomnela na film Lola bezi o zivot, jestli jste ho nektera videla. V tom filmu se "stejny pribeh" odehraje nekolikrat, ale pokazde to dopadne jinak, a to v zavislosti na nekolika vterinach zdrzeni nebo naopak zrychleni. Proste hlavni akterka - Lola - vybehne z domu, a bud ji zdrzi pes na schodech, nebo ji nezdrzi. Podle toho pak vbehne do krizovatky bud driv nebo pozdeji, coz ma osudove nasledky. Krome toho, ze to meni sled udalosti, ukazujou se zabery tykajici se ostatnich lidi, kteri se ji pripletou do cesty. A pokazde je potka uplne jiny osud.

Myslim, ze je na tom dost pravdiveho. Proste o budoucich udalostech casto rozhodujou uplny malickosti a nelze rict, ze u porodu, ktery by probihal v klidu doma a nebyl by tam stres z presunu do porodnice, samotny presun, nejake zanedbani ze strany lekaru atd., by mohl dopadnout uplne jinak a komplikace, ke kterym doslo v porodnici, by vubec nenastaly, nebo by se vyresily daleko driv.
15. říj 2008 ve 12:52  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
halus, jo :slight_smile: (lolu miluju)

ja se zase pro porod doma pripravovala na strankach unassisted porodu.
prave porody bez asistence jsou podle me protikladem porodu v porodnici (normal, ambu, nebo doma - u tech je vzdy pa ci srovnatelne)
15. říj 2008 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
unassisted - to uz je docela fakt maso :grinning:
15. říj 2008 v 15:07  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
bora hod sem odkaz na ten unassisted porod... :wink:
15. říj 2008 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
jsem si vygooglila nejaky stranky o tom, zajimavy cteni...
15. říj 2008 v 17:53  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
A co je principem toho unassisted porodu? Ze kdyz kobyla musi bejt na porod sama, tak je lepsi, kdyz je zenska taky sama? :slight_smile:
15. říj 2008 v 17:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
unassisted? :confused: to je síla
15. říj 2008 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Unassisted? Já jsem úplně mimo. :grinning:

Nejsem zastáncem porodů doma. Myslím, že ČR je na prvních místech v počtu úmrtí novorozenců právě díky porodům v nemo (Holandsko je hluboko za námi). Porod doma, je podle mne, zbytečný hazard. Přesto si myslím, že je moc dobře, že se o takových věcech mluví. U nás se bohužel porod stal medicínskou záležitostí. Jako kdyby akt zrození byla nějaká nemoc a ne přirozená věc. A právě díky těmto iniciativám se o porodech začíná víc mluvit. Oni ukazují, jaká spousta věcí je v nepořádku a díky nim se věci pomaloučku a polehoučku mění. Je to ale běh na dlouhou trať. Obzvláště v Čechách.
15. říj 2008 v 18:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
neco z unassistedchilbirth.com:

Jednim z nejvetsich mytu, ktere diky zdravotnickemu systemu pretrvavaji, je tvrzeni, ze nejbezpecnejsi misto pro porod je nemocnice. Hojne se vyskytuji pribehy o zenach, ktere pred prichodem modernich nemocnic umiraly pri porodech doma. Avsak malo lidi si uvedomuje, ze tyto zeny neumiraly, protoze porod je sam o sobe nebezpecny, ale spis kvuli zivotnich podminkach, ktere v te dobe byly. Chude zeny byly vetsinou podvyzivene a behem tehotenstvi tezce pracovaly, bohatym byl zase casto odepren cerstvy vzduch a slunce, protoze opalena plet se povazovala za spolecensky neprijatelnou. Bohate divky nosily od jedenacti let korzety, takze kdyz dosahly ctrnacti let, mely doslova zdeformovanou panev. Tyto telesne faktory spolu s dalsimi psychologickymi (strach, stud a vina) vedly k problemum, na ktere nektere zeny narazely.

V drivejsich dobach zdrave zeny umiraly pri porodech zridka. Kdyz se ve dvacatych letech minuleho stoleti porody presunuly z domova do nemocnice, umrtnost novorozencu a matek dokonce vzrostla. Rozsahla studie z roku 1933 ukazuje, ze porody v nemocnici nebyly tak bezpecne jako doma.
15. říj 2008 v 18:31  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
kvuli zivotnim podminkam samozrejme, uz ani prekladat neumim :grinning:
15. říj 2008 v 18:32  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
fíha, haluško, to je dost zajímavý. Ale nejlepší na tom je, že jsou to všechno logický věci, jen na to často současnej člověk sám nepřijde, bo ho nenapadne myslet v tak širokých souvislostech.

ad souvislosti: novako, už to to bylo mnohokrát zmíněno, že nižší novorozenecká úmrtnost v ČR víc než úzce souvisí s tím, že v ČR když to v těhotenství VYPADÁ na "problém" -tj.tělesné deformace plodu, downův syndrom atd.,tak je těhulka hnána na potrat. A to i třeba v 25.tt.... To se nikde jinde nedělá, ale statistiky to ovlivňuje (když se narodí opravdu postižené dítě, které se nedožije druhého dne - u nás nemá šanci přijít na svět a pobýt, byť chvíli :pensive: ) Takže nechápu, proč se těmihle čísly čeští lékaři tak rádi chlubí... Btw. by možná "stály za to" statistiky, kolik je tu tímhle způsobem zabito dětí preventivně (tj. z pitvy plodu by se zjistil skutečný stav...). A úplně na závěr, např. downův syndrom mi nepřijde jako důvod mimčo zabít :angry:
15. říj 2008 v 19:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, prosim, mate odkaz na petici na podporu priorzenych porodu? Nekdo to chce podepsat a ja nevim, jestli to jeste pokracuje a kde to tady hledat Dik.
15. říj 2008 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak uz mam odpoved z AP, tak nemusite.
15. říj 2008 v 19:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
15. říj 2008 v 19:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
pozdě :slight_smile:
15. říj 2008 v 19:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
nelinko, pro někoho to důvod je :wink: já bych vyloženě neodsoudila to, že matka se rozhodne v těhotenství s nějak "poškozeným" plodem nepokračovat, má na to právo (a navíc nemůžeme tu konkrétní situaci soudit, je to subjektivní záležitost), spíš mi vadí, jakým stylem se k tomu staví lékařï - poškozený plod = potrat a kdo ne, ten je divnej a cvok, to je odsouzení hodný. Vlastně heslo chceme rodit zdravé děti je tak trochu ve smyslu ty nemocné dopředu vylikvidujeme...

já sama za sebe říkám, že pro mě je nepřirozený prostředí takovej stres, že tam prostě nejsem schopná porodit klidně a porodnice pro mě nepřirozený prostředí je (pokud nebudu mít nějaký předem zřejmý problém, to je pak samozřejmě něco jiného). Už jenom to, abych se s někým dohadovala, že chci svoje dítě u sebe a ne ho dát na dopečení do inkubátoru, když to není třeba, ale tam se to prostě tak dělá... :wink:
15. říj 2008 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
schnek: kdyz ono je to tezky... kdyz se rodic rozhodne to poskozeny dite mit, tak by si mel taky cely jeho zivot o nej pecovat... hodne rodicu to "prestane bavit" z vice ci mene zavaznych duvodu a vrzne ho do ustavu, coz plati stat a stoji to sileny penize... Ale ne ty rodice, ale stat, kterej si vybirat nemohl. Nebyla to jeho volba. Takze kdyz volba tak se vsim vsudy...

slysela jsem, ze zdravotnictvi je tak v prcicich, bo se "zbytecne" zachranuji deti, ktere by radeji zit nemeli... tj. zachrani zivot pul kilovymu diteti a uz nikdy neopusti ustav...

podle mne ma pravdu kazdy tak trochu.

osobne bych nechtela dite, kdybych vedela, ze bude postizene... Neverim, ze z toho zivota ma vic radosti nez trapeni, takze bych ho radsi na svet neprivedla. sama si taky dokazu predstavit zivot jinak nez se starat o postizene dite do smrti. co s nim pak bude, az ja umru? kdo se o nej postara? osobne se mi zda nezodpovedne jasne postizena miminka privadet na svet. Ale chapu, ze kazdy ma svuj subjektivni pocit...
15. říj 2008 v 19:59  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
tlapi, mozna by bylo reseni, kdyby ustavni peci hradili rodice, nikoli stat.

k tomu zbytecnymu zachranovani - myslim, ze je v tom hroznej nepomer. Ano, taky si myslim, ze zachranovani ditete za tu cenu, ze nebude moci zit plnohodnotny zivot, protoze prislo na svet prilis brzy, je velmi diskutabilni. Na druhou stranu, proc predem odepsat dite, ktere mozna bude mit Downuv syndrom? Kdyby se to s tou prenatalni diagnostikou tak neprehanelo, bude tu behat daleko vic zdravych deti, nejen tech s tim ci onim syndromem.
15. říj 2008 ve 20:06  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
bo se "zbytecne" zachranuji deti, ktere by radeji zit nemeli... tj. zachrani zivot pul kilovymu diteti a uz nikdy neopusti ustav...

mám kamaráda doktora, jehož manželka je neonatoložka. K neuvěření nadávají pokaždý, když se ve zprávách objeví, jak se podařilo zachránit pořád menší a menší dítě. Nikde už totiž neinformujou o tom, jak kvalitní život to dítě vede později.

Ohledně přivádění postižených dětí na svět s tebou naprosto souhlasím. Na druhou stranu jsem měla spolužačky, které studovaly sociální pedagogiku a práci a dělaly praxe právě v ústavech. Ti lidi prej dokážou dát úplně novej náhled na život, když oni dokážou být šťastní a my se stresujeme kvůli blbinám. Já bych to ale asi nedokázala.

Navíc si myslím, že potrat je sice emocionálně neskutečně náročnej, ale pořád je pro mámu jednodušší, než např. úmrtí dítěte (ať už těsně po porodu nebo kdykoliv později).
15. říj 2008 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
tlapi, souhlasím, že je to těžká volba. Asi bych taky řešila, jak moc hodnotný život by dítě vedlo. Ale je to volba matky a nelíbí se mi, jak k tomu přistupují lékaři :wink:
15. říj 2008 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Halusko: Teď budu vařit z vody a možná je to úplně blbě, ale určitě by stálo zato zjistit, jak dlouho je ČR na špičce v nízké úmrtnosti novorozeňat a jak dlouho se u nás dělá prenatální diagnostika v masovém měřítku. Jinak do těch úmrtí se počítají i miminka, která se narodí předčasně a nepodaří se je už zachránit.
A jen tak mimochodem. Nechtěla jsem tripple testy a na plodovku bych nešla. :wink:
15. říj 2008 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
novako, taky by me to zajimalo. Asi trosku zapatram, doufam, ze uspesne
15. říj 2008 ve 20:24  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
elitera: s tim poslednim odstavcem naprosto souhlasim! s tema ustavama, to je pravda, ale neskutecne tam hraje roli rodina! my byli s gymplem nekolikrat na exkurzi v ustavu pod hradem Zampach, kde jsou jedinci, kteri bydli v domeccich sami a potrebuje obcasnou pomoc, ale i ti, co jsou v ustavu a jsou pohyblivi, ale i ti lezaci, co jim je 40 a vypadaji jako 12tilete deti a piji z lahve....

a u tech prostredne jmenovanych je velky problem to, ze na sebe neskutecne zarli! kdyz si berou domu rodice postizene dite a jini na nej kaslou, tak si strasne vylivaji zlobu, zuri, zarli a neuveritelne je to psychicky depta, casto po tom, co jejich kamarad jede na vikend domu nekomu ublizi a masti na klecove luzko.... vazne drsny...

halusko: presne to jsem myslela, ze by to meli vzit rodice na sebe, ale tim, ze nemuzou pracovat a musi kupovat casto drahe leky atd. atd. medialne vystupuju, jako chudinky, kterym nikdo nepomuze.... maji dotace na auto a nevim co vsecko...
15. říj 2008 ve 20:29  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
15. říj 2008 ve 20:29  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ono dokud v tyhle zemi jeste potrva setrvacnost socialismu, tak neco takovyho asi tezko bude mozny
15. říj 2008 ve 20:31  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek