Pozdní mateřství: Budu mít čas na vnoučata?
Ahoj všem,
poslední dobou mě trápí otázka, jestli jsem neměla děti moc pozdě. Nenapadá vás to taky někdy? Měla jsem syny v 31 a 34 letech, jsou ještě malincí, ale vlastně až teď mi došlo, že bych klidně mohla mít vnoučata až třeba v 70... To si mě a manžela už moc neuzijou, nebudou mít v pohodě, aktivní a zdravou babičku jako jsem měla já a moje děti. Vím, že to nezměnim a byla moje volba, je mít takhle, ale možná by bylo fajn je mít dřív ....
@jajulin Já budu mít 40 za 3 roky (a měsíc 😀 ) a nedokážu si představit, že bych měla už doma puberťáka nebo dokonce mladého dospělého...už tak vidím, jak mi ty děti rostou před očima a s tím si musím bohužel připustit, že s nimi stárnu i já 😀 V takových 25 letech těsně po škole jsem nebyla na nějaké dítě absolutně připravená...mentálně, finančně...Rodila jsem měsíc před třicetinami (tím jsem si splnila moje "mít první dítě do 30"), druhé ve 32 a za mě úplně tak akorát. Měla jsem akorát strop nerodit po pětatřicítce, to bych si připadala stará, ale holt pokud bych neměla štěstí na partnera anebo by se nedařilo, tak i po té pětatřicítce, hlavně aby bylo dítě, že.
@emamaira Naši i tcháni byli relativně "staří rodiče" (na tehdejší dobu v 80.letech určitě), taťkovi bylo 32 a mamce 27, když jsem se narodila, tchánům třicet a skoro 29. Vyšlo to tak akorát, že když jsou děti malé, jsou už všichni v důchodu a můžou si je pořádně užívat, myslím, že kdyby se stali prarodiči v 45, tak než člověk půjde do důchodu, je vnouče skoro dospělé a o babičku už nejeví moc zájem (vidím to na strejdovi a tetě, teta měla sestřenku v 19 a ta i když si na dítě "počkala", tak ji udělala babkou před padesátkou...teta teprve letos šla do důchodu, holce je 15 a už trávit čas s prarodiči nechce.
Hlavně ale babičky a dědečkové šedesátníci před 40, 50,100 lety a dnes...to je mega rozdíl...dnes je spousta vitálních sedmdesátníků, znám několik takových, co jsou pořád ekonomicky aktivní, chodí na brigády...dřív šeedesátník byl považován za "kmeta". Mýmu taťkovi bude příští rok 70, NIKDO bymu to nehádal, vypadá tak na 60 max, sportovní postava, šedivej jen tak napůl ani ne. Aktivní a činorodej. Oproti tomu jeho mamka, moje babička, byla od 45let v inv. důchodu a nepamatuji si ji jinak než polehávající a na něco si věčně stěžující. Nemluvě o tom, že nás jako svoje nejmladší vnoučata nikdy nehlídala, hlídání si odbyla u starších bratranců, my u ní nikdy nebyli ani samostatně na prázdninách, ani jednou.
Tak mohla jsem mít děti dřív, ale jaksi vhodného partnera a nyní i mého manžela jsem potkala až v mých 26letech, asi hold pozdě...poprvé jsem rodila v 28letech, podruhé v necelých 32letech, aktuálně je mi 35let a chceme ještě třetího prcka 🙂
A k tématu vnoučata: v dnešní době budu ráda, jestli se jich vůbec dožiju...
Vzdycky jsem chtela byt mlada maminka. Prvniho syna jsem porodila ve 24 letech, druheho ve 27 letech. Klidne bych do toho sla jeste driv, ale uz s tim stejne nic neudelam, deti jsem chtela max.do mych 28 let a to mi vyslo 🙂
@ninive211 já chtěla hned po maturitě a do těch 28 mít ideálně tři, zajištění jsme byli, to problém nebyl...ale bývalý partner chtěl později a teď už říkám naštěstí. Ale jako věřím, že kdybych byla už třeba od 17ti s manželem a měli jsme stejne podmínky, tak by to tak bylo, ten chtěl rodinu také brzy 🙂
@felixfelicis 👍👍
Holky, já po třech IVF nic... Změna partnera a dnes pozitivní test v 35. letech a vymodlené miminko?
Jsem šťastná a teď jen doufat, že se prďolka udrží. Už jsem nedoufala...
@emamaira neber to tak. Změnit to nejde,tak se tím netrap. V životě není všechno úplně ideální.
Chápu tě, taky o tom někdy přemýšlím. Já jsem měla kluky v 26 a 28, mamka šla do důchodu,když měl starší 9 měsíců. Bylo to super, hodně mi pomáhala, chodili k ní spát,jezdila s nimi na výlety, hlídala,abych mohla mít brigádu..bylo jí 61 když se starší narodil. No a pak se mi narodil nejmladší,v 35. Mamce bylo 70. Je bezva, že má pořád čas, je pořád aktivní, ale ten věkový posun už je trochu vidět. Dvě malé děti bych jí " na krk" už asi nedala. Malého hlídá, ale na rozdíl od doby před 9 lety spíš krátkodobě, půl den, celý den to ještě nebylo,natož na noc. Když si vezmu,že za 7 let jí bude 80, a malému 10..mrzí mě,že si ji a ona jeho asi tolik neužije jako ti starší. Mamka mě měla taky v 35. Takže holt ten posun věkový tam je. Ale zase..odchod do důchodu se zvedl.
Moje kamarádka je od 37 babička. To si nevyberes, všechno má něco.
Manžel měl první dítě v 22 a jako že bychom byli za pár let prarodiče,to teda se necítím. Ani bychom neměli kapacity.. práce, vlastní děti, konečně být i sami někdy..Děti mezi 25-35 jsou standard. Zas tolik bych to nehrotila. A mnohdy se život neptá,jak to člověk chce.
@ninive211 no,moje mamka je ten aktivní důchodce. Má svoje aktivity, cvičení, chodí číst dětem do nemocnice, ještě právě když byli kluci malí, tj 60-65 let,tak chodila do práce,na zkrácený úvazek, jako zástup třeba..jezdí na akce, pobyty, za kamarádkami..a hlídá tři vnoučata a mnohdy ještě jezdí denně krmit bratrovy kočky. Moje babička byla v důchodu od 50 asi, a zdaleka taková aktivita, natož hlídání vnoučat. Hlídala až pravnoučata. Občas.
Ahoj. Já jsem měl dcerku ve 43 letech. Pravda, nejsem žena- ta ale po tragédii už čtyři roky není. Takže ano- stát se může cokoliv. A to rodila, bylo jí 36 let.
Já měla děti v 27 a 29, klidně bych to brala o rok dva dřív, ale nešlo to. Ale když se na to podívám objektivně, naši jsou mladí, měli mě brzo, ale právě proto, že jsou hodně akční, pracujou a tak, hlídají dost málo. Manželovi rodiče jsou starší a tchyně hlídá celkem dost. Je mi někdy líto, že to není jako za nás, přespávání u babičky každý víkend a celkově bych brala větší zapojení, ale prostě to je, jak to je. A třetímu dítěti ještě necháváme rok, jestli se zadaří, protože po 33 narozeninách mám v plánu kapitolu porodů uzavřít.😀
Moji rodiče byli docela mladí, když měli mě (jako nejstarší), já jsem taky byla mladá (děti se mi narodily ve 23, 24 a 26). Takže moje děti teď mají mladé prarodiče a je to skvělé pro obě strany. Pro mě vždy byla třicítka strop pro poslední dítě, později už rodit nechci. A měla jsem štěstí, potkali jsme se s manželem hodně mladí a tak mi to vyšlo, jak jsem si přála. Takže jo, podle mého měřítka to pozdě je. Jenže moje měřítko je správné pro mě, ale už třeba ne pro někoho jiného.
Máš děti tak, jak jsi je měla mít. Každá z těch variant má svoje pro i proti a změnit už to stejně nemůžeš 🙂
@emamaira Mě je 34 let, snažíme se o první dítko, manželovi je 40... Jako taky si říkáme, že je to celkem pozdě, že až bude dítěti 18, manželovi bude skoro 60. 😀 Ale když si vezmu, že ještě před 3 lety jsem byla přesvědčená, že děti nikdy nechci, až jsem pak poznala svého současného muže a změnila jsem názor. Bohužel se přirozeně nedařilo, tak teď jsem po transferu embrya a doufám, že se konečně podaří a v necelých 35 tu s náma bude miminko. ☺
@emamaira neres blbosti,je to tak,jak to je....jeste kdyz si vezmes,ze od duchodu pujdes nehdriv v 65 letech nebo mozna i pozdeji,tak de facto predtim by sis vnoucata stejne moc neuzila...
Já měla dceru až ve 29, přestože jsme s manželem byli spolu od mých 18... Jenže člověk chce nejdřív dodělat školy (SŠ, třeba i VŠ), najít si práci, stabilní bydlení, něco našetřit, třeba svatbu... To nějaký čas zabere, pak se taky nějaký čas snažíš, u nás to trvalo skoro rok... Přijde mi to úplně normální, nechtěla bych dítě těsně po škole, bez praxe v oboru a bez peněz, i takhle to není úplná sranda, natož bez alespoň nějakého zázemí... Takže já si s tím hlavu nelámu, mám pocit, že takhle to mělo být... A vnoučata? To už neovlivníme vůbec, kdoví, co bude za rok, natož třeba za 20-30, rozhodně ani nehodlám na dceru s dětmi spěchat, ať si to udělá po svém jako my, hlavně ať je se svým rozhodnutím spokojená ona, stejně jako to mám já 🙂
@jako_mala_holka Přesně jak píšeš, člověk, který chce v klidu vystudovat VŠ, potom chvilku pracovat, našetřit si, získat nějaké zkušenosti do životopisu, prostě nemůže mít dítě ve 20. Teda může...a studovat pak při dítěti, samozřejmě. Já teda třeba fakt obdivuji všechny, kteří dokázali vystudovat vejšku při dětech a třeba i při práci k tomu a kteří tomu dali fakt všechno (neflákali to, neproplouvali). Já bych to upřímně nedala. No takže pokud to člověk nechce mít takto ve stresu, ale chce nejdřív v klidu vystudovat, užít si toho studentského života, pak chvilku pracovat a tak...tak dřív jak v těch 27, 28 letech to první dítě prostě nemá. A získat nějakou tu praxi je taky potřeba, na ženskou, která třeba hledá první stálou práci ve 33 letech po 3 dětech a 9 letech doma, ale v životopise krom brigád nemá žádnou stálou práci, se jaksi potenciální zaměstnavatel pravděpodobně zrovna tvářit nebude...
Tak nad tim premyslim a stale vic me prijde, ze na deti neni nikdy pozde ani brzy.... Ale.... Do duchodu jde clovek pozde. Biologicke hodiny plodnosti zeny,tukaji stale stejne, ale zatim, co driv, se chodilo do duchodu nejak v 50/55? Tak dnes jste radi, kdyz to doklepete do 65 a my uz ani nevime, zda nejaky duchod vubec bude. Medicina udelala pokrok jak paru pomoc k miminku, ale na druhou stranu se divi, kolik lidi ji potrebuje a ze vek rodicu se zvysuje. Divi se, jak to dnes chodi, ze zeny jsou na materske dele a podovne..... Driv hledeli na zenu, ktera mela 36, ze ma mimco, dnes je to spis naopak. Takze stare jste max jak se citite... Segra mela pred par lety malou, to ji bylo cca 39 + ma vetsi deti (VS a SS), které pomáhají a ja mam 26 mam sice dve male deti a kolikrat jsem na tom stejne 😃....
@ninive211 ano, odrodit děti do 35 let mi taky vždycky přišlo jako ideál, akorát my vždycky plánovali těch dětí víc než 2, tak jsme museli začít zavčas 🙂 . Ono se to fakt nedá stihnout všechno do 30 - studium, práce, zázemí, bydlení, zážitky, cestování, děti. Pak je na každém, jak si to poskládá nebo jak je životními okolnostmi donucen si to poskládat. Jsem ráda, že jsem studium dokončila před dětmi, s nimi bych to nedala ani omylem. Bydlení a zázemí jsme zařizovali až při dětech, s tím problém nebyl. Absenci pracovních zkušeností jsem vyřešila tak, že jsem si po třech letech RD založila ŽL a teď po dalších 10 letech můžu pokračovat a rozšiřovat podle svých možností. Nastoupit při čtyřech dětech na plný úvazek do práce je pro mě úplně nemyslitelné. No a ty zážitky a cestování ve dvou, co jsme před dětmi vůbec nestihli, k tomu se pomaličku dostáváme teprve teď 🙂 .
@emamaira
Se syny si na vnoučata možná počkáte, mamka nás měla tři, syny v 25 a 26 a mně právě v 34 a množit jsme se začali najednou v jejích 62.
Ale právě s důchodem jí to akorát vyšlo.
Dneska už to není taková tragédie, ale v 90' si všichni mysleli, že táta je můj děda (bylo mu 44, když jsem šla do školky :D) a hrozně jsem záviděla ostatním mladé krásné energické maminky :D
No a sama to o moc dřív nestihnu. To je život.
Možná je to trochu mimo, ale z pohledu dnešní medicíny nemusíš být v 70 nepoužitelnou babkou, ale šťastnou matkou https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/je-ji-...
Mojí babičce je přes 70, zdravotně je na tom podobně jako moje tchýně a užívá si opět být babičkou (mému strýci se narodilo první dítě, je o rok mladší než moje druhorozené).
@syslounek ano, je to mimo, jednak to dítě není biologicky její, což by zas tak nevadilo, ale rodit v 70 opravdu není normální ani při dnešní medicíně
@ai30 Jo a nejsem uplne duta, ale ty me/mne jsem psala bez rozmyslu a ted uz to nemuzu upravit a trapi me to 😂😂