Pozdní mateřství: Budu mít čas na vnoučata?
Ahoj všem,
poslední dobou mě trápí otázka, jestli jsem neměla děti moc pozdě. Nenapadá vás to taky někdy? Měla jsem syny v 31 a 34 letech, jsou ještě malincí, ale vlastně až teď mi došlo, že bych klidně mohla mít vnoučata až třeba v 70... To si mě a manžela už moc neuzijou, nebudou mít v pohodě, aktivní a zdravou babičku jako jsem měla já a moje děti. Vím, že to nezměnim a byla moje volba, je mít takhle, ale možná by bylo fajn je mít dřív ....
Jinak já jsem rodila v podobném věku a říkám si naopak, že jsem mohla klidně tok, dva, tři počkat🙂
Nedávno jsem potkala s jednou paní, daly jsme se do řeči a jelikož byla velice upovídaná, dozvěděla jsem se, že už je babičkou... tipovala jsem ji cca na 50+ dle vzhledu ... když jsem si potom spočítala časové souvislosti, že měla dítě v 18 a to dítě ji udělalo babičkou ve 23 a dítěti je pár měsíců, zjistila jsem s hrůzou, že je stejně stará jako já 😀 (naše děti 5,7,9) No co už, každý to má nějak a nedá se brečet nad rozlitým mlíkem.
Tak já to vezmu z druhé strany - já jsem třetí dítě a jako první mám své vlastní. Mě mamka měla ve 32 skoro 33 a tata měl 40. Mému synovi je skoro 2,5 let a vím, že skrze jejich zdraví a věk (tátovi letos bude 69) ho na hlídání k nim dát nemůžu, nedali by to. Manželovi rodiče jsou o nějakých cca 5 let mladší a k jeho tátovi bych neměla skrze zdraví a vitalitu problém syna dát, u jeho mamky bohužel jsou zdrav komplikace, ale spolu jako manžele fungují super. Takže syn sice nebude mít s prarodiče vztah takový, že by ho hlídali (z mé strany rodiny), ale zná je, má je rád a oni ho taky 🙂
Jako dle mého jediné omezující skrze vysoký věk je zdraví a tudíž hlídání, jinak ten vztah může být i tak super 🙂
Jo je to na prd mít děcka tak pozdě 🙂) jsem fakt ráda, že aspoň syna mám už skoro 17 letyho a nebudu uplne plesniva než bude vnouce a budu ještě při smyslech a aktivní. U holek jestli budou mít děcka kolem 25 tak mě bude kolem 65 let a jestli se nedám na wrestling na stáří tak nevím jak další vnoučata zvládnu 😬😂😂 ale udělám maximum, holky maj prarodice a ti už po 60jsou nepouzitelni oba. Nechci takhle dopadnout. Je to pro mě dost odstrašující případ
@emamaira já měla první dceru ve 20. Každý se na mě díval jako na blázna. Druhou dceru v 25. Třetí dítě jsem chtěla, ale až budeme mít postavený domek. Můj strop byl 35. Snažit jsme se začali v mých 34 a protože holky byly obě na první dobrou, tak jsem v tom neviděla problém. Bohužel se nedařilo a tak jsem syna rodila ve 37 letech. Další dítě už jsme neplánovali, ale cestu si k nám našlo. Rodit budu ve 42 letech. Ideál to není. Vnoučata od synů už asi moc hlídat nebudeme, ale měla jsem jít kvůli věku na potrat? Moje mamka mi děti hlídala a hlídá hodně a tchýně s tchánem max. na hodinku nebo dvě, protože se hrozně bojí, že je neuhlídají a něco se jim stane. A to jsou zhruba stejně staří. Takže záruka hlídání není ani od mladých prarodičů.
Podle mě to jsou věci, které nejsi sama schopná ovlivnit. Nemusíš mít správného partnera, finance, nejde otěhotnět. Vlastně stejně s tím nic už neuděláš. Ale ano, asi je to znát. Rodiče mě měli brzo a nyní jsou ve 40 letech babička s dědou. A malému se věnuji maximálně. Dělají s ním blbosti, hrají si s ním, tancují, pohlídají ho. Je pravda, že tenhle náš věkový rozdíl s rodiči je hodně znát. A vždy jsem byla ráda, že jsem měla mladé rodiče. Více jsme si asi v určitých věcech rozuměli. A nikdy jsem se s nimi ani nerozcházela v názorech co se týká interiéru domova a toho, že sama chci mít brzo rodinu. Jo, je to takový hloupý detail. Ale bydlela jsem v hezkém moderním domě. Vždy mě podpořili když jsme šli s partnerem v mých 19nácti letech řešit stavbu domu. Ale mám kamarádku, má stejně starou mamku jako já a mamka ji pindá i do výchovy psa. Takže to taky nemusí být vždy o věku. ☺️😀 Hlavu si z toho nedělej ale stejně ani nemůžeš vědět, jak všechno do té doby bude. ☺️
@emamaira hele mému dědovi a babi bylo 44/43, kdyz jsem se narodila a nehlidali skoro vůbec. Nemeli na to čas(práce, koníčky). Mému tátovi je 55 a má 2 letého vnuka, kterého sám hlídat nemůže kvůli zdraví. A přítele mamka(69) malého hlídala od narození, když bylo nutné potřeba. Takže o věku to není. Já prcka dřív mít nemohla(špatný chlap,to byl hlavně důvod, pak to nešlo). Teď už se rok snažíme o druhé.az se narodí, pokud se narodí buddi taky 30 +
@emamaira ahoj, holka mám to úplně stejně jako Ty. Celkově je příspěvek, jako bych ho psala já. Plus ještě bojuju s tím, že bych chtěla třetí. Jenže ten věk, no.
Každopádně já v 27 dodělala školu, v 28 potkala manžela. O rok později žádost o ruku, rok na to svatba a rok na to dítě. Myslím, že jsme to vzali v akorát dobrém tempu. Zase abych potkala chlapa a do roka s ním měla dítě, na to nejsem. Takže u mě to ani jinak asi nešlo. Ale tuhle otázku si pokládám stále.
Tak když se život tak vyvrbí, že to dřív nejde, tak se nedá nic dělat. Pořád si myslím, že to není na dnešní dobu až taková trága. Ono všechno má svoje. U nás v práci je většina holek 30+ bezdětná, dělají kariéru, cestují, vydělávají prachy. A děti samozřejmě plánují, výhledově. Na jednu stranu je chápu, když jsem já byla bezdětná a svobodná neměla jsem nic, takže místo cestování jsem jen obrážela diskotéky a vedla nezodpovědný promiskuitní život, zatímco ony si svou svobodu užívají na úplně jiné úrovni 🙂 Ale na stranu druhou mi to přijde hodně krátkozraké. Ve chvíli kdy se rozhodnou to nemusí jít hned, čas letí, začnou být stresy, nervy a leckterý vztah to může poslat do kytek. A zkrátka nikdo nemládne, mít v 50-ti 10-ti leté dítě tak mě jebne 😀 Už teď, ve 34 letech cítím, jak mám méně trpělivosti než ve 25. Teď porodit a mít stejně náročné mimino jako jsem měla, tak skočím do zdi 🙂 A přesně jak píšeš, život by měl mít nějaký přirozený řád. Za 10 let budou moje děti skoro dospělé a já budu mít 44. Pokud zdraví dovolí, budu ještě pořád čupr baba při síle, která už má v hlavě víc rozumu jak ve 20 -ti. A budeme se těšit na vnoučata, kterým snad budeme ještě moct něco ze sebe nabídnout. Mám kamarádku, kterou měli její rodiče pozdě a ona sama měla první dítě ve 37 a už to bylo opravdu jenom o tom, že si rodiče miminko pochovali, vyfotili, ale nějaké hlídání, zážitky s babičkou a dědou, ty prostě mít nebudou..... Moje rada, netrap se tím, co nemůžeš změnit. Udržuj se fit, ať jsi dlouho zdravá, krásná a při síle 🙂
No ale nikdy člověk neví, kdy se budou chtít stát rodiči naše děti (ne, já bych dceru nepochválila kdyby mi přišla v 15 s dítětem.. i když bych teda byla mladá babička a hlídat bych mohla no jéje 😂).. stejně tak může mít žena děti ve 20 a třeba syn se do toho nepohrne a bude mít děti kolem 40.. to se ovlivnit nedá..
Chápu tě, taky bych chtěla jednou být aktivní babička. Mám oproti tobě trošku náskok (děti ve 28 a 30), ale člověk stejně neví, co bude. Mám okolo sebe ženy, které měly první dítě okolo 35 nebo i ve 40, jsou rády, že ty děti mají, a myslím si, že takové věci vůbec neřeší.
Mít děti lehce po třicítce mi přijde ještě v pohodě, pořád to může vycházet na vnoučata kolem šedesátky, což se mi zdá OK. U nás je ale na jedné straně rodiny zvykem mít děti až po čtyřicítce a tam už je to prostě blbý, protože když se ti narodí vnouče kolem osmdesátky, tak už s ním zkrátka úplně aktivní nebudeš a dost pravděpodobně ti ty děti ani nebudou nikdy svěřeny na hlídání. Naopak místo pomoci s vnoučatama ten člověk sám často potřebuje pomoc. Já jsem to takhle nikdy nechtěla, první jsem stihla do třicítky ještě s náskokem, ale druhý se tak dlouho nedařilo, že už jsem v porodnici byla rozhodně mezi těma staršíma matkama a můj manžel měl tedy druhé dítě taky až ve 40. Modlím se, ať jsme tady co nejdýl, hlavně pro ty naše děti. A jestli jako bonus stihnem v aktivním věku ještě ty vnoučata, tak budu mít ten život fakt šťastnej a naplněnej.
Já měla kluky v mojich 30, 32 a 34letech teď jim je 9, 7 a 5. Myslím, že jsem děti měla akorát. Sestra je o rok mladší a má děti staré 13 a 16let. My si užívali před dětmi, sestra s manželem začínají teď... Vše má svoje. Popravdě teprve teď odešli jak moji tak manželovi rodiče do důchodu. Člověk nikdy neví co mu život přichystá. Tchánovci jsou aktivní zdraví a užívají si důchodu plnými doušky. Moji rodiče už mají své problémy, taťka s teď chystá na výměnu kyčle, mamka už je dlouhodobě v invalidním důchodu. Rodiče manžela a moje jsou stejné ročníky (55 a 60)
Raději nepřemýšlím co bude za 10-20let. Doufám že budeme aktivní prarodiče, ale to se uvidí časem.
Ano, za mě je to pozdě. A ne jen kvůli vnoučatům, ale i kvůli vám. Až ti bude 50 bude s nima mlátit puberta a to teda díky nechci. V 50 už chci mít relativně klid a s manželem si jeste užívat života, provozovat gastroturistiku a tak. ALE, ne všichni mají to štěstí, že toho pravého potkají brzy, a tak to prostě někdy dřív nejde . I když my jsme se o tom zrovna s manželem bavili, že kdybych potkala nejdřív jeho, tak máme asi jen jedno dítě. Protože když jsme se snažili o druhé měla jsem strop, že pokud neotěhotním do 30 tak na to prdime.
Nicméně každý má ty priority jinak, někomu nevadí obětovat celý Život dětem, mě ano. Nikdy bych si nedovolila někomu do toho kecat, nebo se pozastavovat nad tím, že má dítě dýl. Každého věc, ale já to má prostě jinak.
@emamaira já jsem stihla 2 děti do 30 let, což považuju v dnešní době za úspěch, vzhledem k tomu, že jsem je měla po VŠ. Letos v porodnici se sestra divila, že už je to moje druhé dítě 😃 vnoučata neřeším, ale snad kolem mojí 60, to bych mohla být ještě Ok…my máme teď babičky, dědy ve věku 50-60 let, sice ještě pracují, ale na vnoučata mají energii, starší berou na výlety, na hlídání…pokud bych se rozmyslela pro 3.dítě, tak nejpozději v 35
Ja mam deti v 32 a 35, vzhledem k tomu ze na první jsem čekala 3roky, podstoupila x operaci a hormonální léčbu. Jsem rada ze je mam a věk mi prijde ok. Navic studium, práce, nějaké zabezpečení, to taky není hned ve 20 nebo 25.
@leniczka23 Mám to úplně stejně. Ale přesně, jak píšeš, někdo třeba potká toho pravého později nebo se třeba dlouho nedaří.
Jinak já jsem měla i výhodu, že jsem neměla devátou třídu a nastupovala jsem do školy bez odkladu, takže jsem vysokou končila ve 23 letech a před prvním dítětem jsem skoro 5 let pracovala. Dneska jdou děcka teprve ze střední někdy okolo dvacítky, tím se všechno posouvá.
Na druhou stranu, já bych teda nechtěla být ve 40 babička, to budu ještě mladá baba 🙂
Za mě děti v +- 30 jsou tak akorát, jsem rada, ze jsem v klidu vystudovala a nemusela to flikovat při dětech, a pak chvíli pracovala, abych se nehlasila do práce s tím, že jsem byla sice s dětmi 6 let doma, ale vlastně nic jiného neumím. Stará si nepřijdu, to ještě dlouho ne 🙂
Ja bych se fakt netrapila tim co bude nebo nebude za x desitek let.
Manžel je toho názoru, že v 50 mas met vnuky a ne chodit na třídní sschuzky. Ale na druhou stranu, ze pokud to driv neslo neda se.
@emamaira nemyslím si že bys je měla pozdě... Mě například moje mamka měla brzy a já měla první taky brzy - nakonec si neužila ani jedno ze tří dětí. Nejstarší holce je teď 7 let a babičce 55let - stále chodí do práce, o víkendech je ráda že si odpočine, a sem tam jednou za měsíc si je třeba vezme. Že by je hlídala při nemoci nebo o volnu či prázdninách o tom se mi může nechat zdát. Je mi 35 let, čekáme 4. dítě a mamka se sice těší jak bude vozit, ale jak říkám, je jí 55 let a do důchodu ještě daleko 🙂 A kdo ví kdy moje děti budou mít děti, ale já si hodlám střední věk užívat cestováním, takže asi nebudu moc za hlídací babičku 😀
@emamaira Hele, mne prijde pomerne abstraktni se zabyvat tim, co bude za 35 let, ale treba te tohle uklidni:
(Pro kontext dodavam, ze bydlime pomerne daleko od obou prarodicu.) Mama me mela po tricitce, ja mela prvni dite taky po tricitce. Vyslo to tak, ze oba mi rodice sli do duchodu skoro presne ve chvili, kdy se mi narodilo prvni dite a nahlidali se ho az az. Neustale jezdi k nam, my jezdime tam, deti tam jezdi samy na prazdniny, telefonuji si, jako fakt si tech vnoucat ted uzivaji uplne maximalne.
Partnerovi rodice ho meli tusim ve 23, takze oba jeste pracuji (tchyne jde do duchodu az letos) a vidaji deti max jednou za ctvrt roku, kdyz tam jedeme my, nebo kdyz maji dovolenou, takze jo, vidaji se, ale s mymi rodici se to zatim neda vubec srovnavat. To jenom k 'uzivani si' vnoucat, kdyz je clovek mlady. Co vim, tak v okoli to tak mam skoro vzdycky. Pokud mladi bydli dal nez na konci rodne vesnice a maji 'mlade' rodice, tak se hlidani moc nedockaji, protoze rodice proste obvykle jeste pracuji a na druhou stranu uz nemaji tolik energie, aby po praci valili jeste do dalsi sichty za vnoucatama. :D
Mne treba to 'v 50ti uz chci mit klid' vubec netrapi, ja jsem docela rada, ze jsem mela volnost a klid kdyz mi bylo dvacet a ted uz to s tema detma rada doklepu, nekdo je zase rad, ze mel deti ve dvaceti a tesi se, jak bude mit volno, az mu bude 50. Podle me oboje sve vyhody a nevyhody, musim rict, ze me to teda nijak extra zily netrha.
pozdě bycha... proč se ptáš, když už to stejně nemůžeš změnit? některý lidi maj děti i ve 40, což je ještě o 10 let horší...
@normalnimatka Nebo o 10 let lepsi! 😀
@emamaira Jo a jenom dodavam, ze moji rodice nejsou zadni superfitnessmaniaci, kteri by v duchodu zacali s gymnastikou a devadesate narozeniny oslavili tim, ze by zacali trenovat na pulmaraton. Jsou to uplne normalni starsi lidi, kteri maji i veku primerene zdravotni obtize. Ale proste na to hrani, vylety a hlidani je to jeste uplne v pohode.
@emamaira moc nad tím premyslis a teď už to nezměnis stejně … moje mamka měla mlady rodiče … a oba umreli těsně po 50.. takže jsem si babičky a dedu neuzila … a jediný koho jsem stihla byl deda, který měl tatku ve 40 😂a užila jsem si ho … byl docela akční .. ikdyz se to nedá srovnat s o 20 let mladším dedou 😂
mě měli rodiče v 32 letech. Jsem jedináček. Už od cca 60 spíš poslouchám, jak bychom my měli pomáhat jim. Hlídat? No...max. hodinu s tím, že jim navařím, nakoupím, oběhnu pochůzky a obě děti (2 a 5) nějak prej mám uspat.
Jako za mě třeba ano, ale už se to stejně nezmění, tak bych o tom moc nepřemýšlela. Já měla ve 25, 28 a zřejmě bude ve 32, ale chtěla jsem také dříve. Jen jsem k tomu neměla toho správného chlapa. Taky mi to přišlo líto, vždycky jsem měla vizi, že třeba v 35 už budu mít větší děti, budeme moci podnikat pořádné túry v horách atd a ve čtyřiceti už nás de facto nebudou děti nějak extra potřebovat a užijeme si takový ten střední věk cestováním s mužem atd. Ale pak jsem se přenastavila, že to prostě z nějakého důvodu mělo být takhle a užívám si to 🙂
@emamaira tak toto mě napadá každý den. První jsem rodila v čerstvých to 29 a druhé za měsíc a půl, to mi bude 32. Napadá mě, že se vnoučat snad ani nedožiju. Ale o každé dítě jsme se snažili dlouho (několik let). Takže bohužel je to tak jak to je a já s tím nic neudělám.