Pozdní mateřství: Budu mít čas na vnoučata?

NO už se to změnit nedá, ale ano...také už mě to párkrát napadlo a to jsem prvního měla v 29... ale je to tedy rozdíl, když mě měla máma v 21...

Ja taky myslim, ze v poho, ja prvni ve 29ti, druhy ted bude taky ve 34. Spis mam trosku strach z toho vekoveho rozdilu mezi detmi. Chtela jsem byt zajistena, s vlastnim bydlenim,coz se zadarilo a momentalne moc hodi, budu na deti sama. Ale toho, ze budu pozde babickou se teda taky bojim, navic budu mit oba kluky, tak kdo vi, zda se vubec dockam..

@emamaira Taky si to kolikrát říkám. Já naší malou porodila v 31. Ale nebyla to teda moje volba,nemohla jsem spoustu let otěhotnět...

@emamaira My jsme meli 1.ditko v mych 31,5 letech (manzel mel skoro 34 let), druhe ditko v mych 34,5 letech (manzel skoro 37 let) a treti ditko v mych 37,5 letech (manzel takrka ve 40-ti). Ano, mame deti pozdeji, ale chteli jsme je o kus driv, jen se nedarilo. Na prvni ditko jsme cekali 5 let. Takze jsem stastna, ze je vubec mame a popravde moc neresim, ze uz nejsme nejmladsi 🙂 V podstate clovek ani nevi, co bude za tyden, natoz jestli tu budeme do 70-ti 🙂 Tak si deti uzivame tady a ted 😉

@emamaira Me mama mela v 29 a vnoucata ma 4. Prvni jsem mela v 31. Jinak ja jsrm fatalista, co ma byt, to bude. I kdybych je mela ve 20, neni to zaruka, ze me neco neprejede, stejne tak ja tu muzu klidne byt do 90, svezi na tele i na duchu 😉

Já teď ve 32 cekam čtvrté a popravdě řečeno, když jsem si uvědomila, že až jemu bude 10, bude mi stejně jako naši mamce, když se narodilo naše první, tak mě to docela sebralo 😃😃
Ale co, aspoň člověk bude mít doma stále veselo 🙂)
Objektivně to ani pozdě není. Tu hranici má každý jinde.
Já třeba vždy říkala, že bych nechtěla rodit po 35 roku. Což se mi zřejmě splní. Ale. Kdyby byly jiné okolnosti (nebyl partner, vyskytly se zdravotní problémy atd), tak si tu hranici určitě posunu 😉

Teda já nevím,ale vidíte jak teď vypadají lidi v 70? Přijdou vám nějak starý? Já si nemůžu pomoct,ale já nějak nedokážu poznat, jestli je člověku 60 nebo 70.. o těch kterým vím že 70 je,tak bych to do nich častokrát vůbec neřekla,takže klid🙂..

@michaela_2 ano, to srovnání s mými rodiči mi přijde úplně neskutečné. Mamka měla první vnouce ( od bráchy, ne ode me) ve 46, to já budu mít děti na zakladce 😀

Já bych se nestresovala tím jestli si mě užijí vnoučata,spíš aby si mě užilo vlastní dítě 😄

Nikdy dopredu nevíš, jak to bude. Moji babičce bylo 46, když jsem se narodila, ale celou dobu, co si ji pamatuju, byla v invalidním důchodu (potíže se srdcem) a zemřela v 75 letech jako stará paní. Mému tatovi bude letos 70 a nikdo mu to nehada, je zdravý, drží krok s dobou. Téměř nikdo z těch, kdo jdou studovat, dnes nemá deti v 18, ve 20. A ani to není zárukou ničeho. Co má být, to bude 🙂

Popravdě, přemýšlím nad ledascim, ale nad tímto ne. První jsem měla v 32 a druhé teď v 35. Mám názor, že člověk by měl mít děti (tedy, aspoň já) až v době, kdy je na to připravený. At uz kariérne, materiálně, vztahove, mentálně... A doba je taková, mít děti později je normální. Takové to hlídání prarodičů, děti k nim na prázdniny, atd, to už moc není a nebude. Je to zase jiné, no. Ale kdo to má, to je super, jen bych podle toho neridila, kdy mít děti. Jediné, co mě napadlo je, že je mi líto, že s dětmi na mě musel manžel dlouho čekat, než se na to budu cítit. Je starší, je mu 43. První dítě měl tedy ve 40, druhé teď. Ale prostě takhle to je, nějaký průsečík, kdy jsme se s tím založením rodiny potkali.

@janina228 mas pravdu, jenze v tomhle veku to je uz individuální. Moji babičce je 76, má Alzheimera a žádná hitparáda to teda není.

@janina228 no, moji mame je 60 a tchyni 70 a rozdil to fakt je... Moje aktivni mama beha po parku za vnoucatama a jezdi s nima na kole, tchyne s umelymi klouby se za nimi belha a sama je hlidat nemuze.. I na vzhledu je to hodne znat.

Ono když si o tom trošku popřemýšlíš, tak pokud studuješ vysokou a chceš být nějakým způsobem zajištěná, než založíš rodinu, tak pořídit si dítě ve 20 nejde...

To mě trápí pořád. Chtěla jsem děti do 30. Bohužel to nešlo, HA jsem vysadila ve 26 a rodila v 32 a 35. Manžel je o rok starší. Taky furt řeším, kdy vlastně budu babička a případně prababička. Zda to stihnu. A vidle mi do toho vrazila rakovina. Aktuálně jsem ráda, že jsem vůbec tu. Tchyně je o 7 let starší než mamka a je aktivní až hrůza 😀, takže tohle je hrozně individuální.

@oplatecka presne tak to u nas bylo, vysokou jsem končila v 26 a bylo pro mě nepředstavitelný mít dítě. A když jsem ve 30 plánovaně otehotnela, tak jsem přemýšlela jestli to není brzy. Uteklo 5 let a najednou chápu, proč mi máma říkala ať ty děti moc neodkladame.

@emamaira @malanoha já mám hodně lidí kolem sebe co jim je a nebo brzy bude 70 a přijde mi, že víc než o věku to je o způsobu života..no a taky o náhodě. mimo to - já si třeba neumím ani představit mít děti o deset let dřív, to jako určitě ne😄

@thalia tak s tím, že bych byla prababicka ani nepočítám 😀 jinak hodně štěstí, ať tu rakovinu zvládneš.

Já jsem to měla naopak. Chtěla jsem první kolem 30. No první jsem rodila v 26, ne úplně dostatečně vyřešené bydlení, druhé jsem rodila v 28 a teď budu rodit ve 30. Vlastně jsem chtěla i větší věkový, rozdíl... No všechno mám obráceně 😂 ale zzila jsem se s tím a teď jsem dokonce i rada. Protože naše děcka jsou fakt duracelky a i v našem "mladém" věku lezeme po čtyřech. Takže můj strop je někdy ještě jedno do 35 , ale na to už netlačime, nejdříve musíme vyřešit co potřebujeme. Ale asi jsem fakt radši jako, mladší matka (btw. V porodnici jsem byla jak v 26 , tak i v těch 28 nejmladší 😂 ) . Co bude dál ti nikdo nepoví, kdy komu svíčka zhasne, nebo jak na tom bude. Znám aktivní cupr babu v 80, co jezdí s vnoučaty ba kole a pak i někoho, kdo to štěstí mít děti neměl a nikdy nebude, tedy moje kamarádka, která měla před pár dny 8 létě výročí úmrtí, kdy zemřela ve 20 letech.

Moje mamka mi umřela, mých dětí se nedožila. Tím chci říct, že člověk neví, jestli tu bude zítra, nebo za rok. Natož v 70. Nelámala bych si s tím nijak hlavu.

Taky jsem rodila po třicítce a ještě rodit budu 😃.

Zajímá mě tady a teď a nejbližší budoucnost. Tu vzdálenou jako důchod řešíme možná finančně nějakou přípravou, jinak vůbec. Kdo ví co bude, s námi, naším dítětem, jestli nějakou rodinu vůbec bude chtít, na kterém kontinentu bude žít atd. Raduji se ze synova dětství, neřeším jeho dospělost. (Rodila jsem ve 37,5.)

@orisek56 já když byla tehdy ve 22 letech s půlroční dcerou hospitalizovana na dětském oddělení v Motole, spletla si mne jedna sestra s pacientkou a na chodbě mi tykala 🙂)
Ale že už uběhlo 10 let od te doby?? To mi jako vůbec 🙈🙈😃 nepřijde!
Furt sebe samu nepočítám mezi nějaké starší rodiče 😃 ani s těmi nejmladšími teď

@emamaira Taky mi párkrát blesklo hlavou, jestli jsem nezačala s dětmi pozdě, ale všechno je tak, jak má být 😊 Užívej si to a netrap se věcmi, které stejně nezměníš 😉

Tohle zatím neřeším, začala jsem zhruba ve stejném věku. Prarodiče neměli zájem, i když byli ještě celkem čupr. Doufám, že budu "lepší" babičkou, ale věřím, že si mladí poradí i beze mě.

Jo, občas nad tím přemýšlím, ale kdo ví co bude za rok, natož v takovém časovém horizontu...

Paradoxně někdy mám pocit, že si vnoučat víc užijí starší prarodiče, než ti mladí, aktivní. Mého syna nejvíce hlídá moje babička (má 75let a je ve výborné kondici, jak fyzické tak mentální), zatímco mí rodiče mají 50let, jsou velmi pracovně vytížení a toho času na vnoučata tolik nemají a jestli se dožijí pravnoučat nikdo neví.

Manzela jsem poznala kdyz mi bylo 21, vzali jsme se kdyz mi bylo 24 (hned po dokonceni Ing. na VŠ). 1.dite-bylo mi 25let, 2.dite-27let, 3.dite-29let... tehdy mi zacalo byt jasne, ze pokud opravdu chceme mit 4 deti tak to proste do 30let nestihnu (to byval muj vekovy strop).. 4.porod cekam kazdym dnem-je mi 31let a pripada mi, ze je to pro me naprosto na hrane.. Dalsi dite nechceme a ja bych do toho prave kvuli veku uz nesla.. Myslim, ze to je každého vec a neni na to spravna odpoved. Pokud nekdo chce dite v 18ti tak je to v poradku a pokud ho nekdo chce ve 40ti a vys tak je to taky v poradku, stejne jako to, ze nekdo dite po 35ti napr. uz nechce... ted uz dětičky mas na svete tak o tom nepremyslej a zij naplno..

To víš ze na to někdy pomyslím, protože manželovi je 41 a další děti už rozhodne nechce, jeho měli rodiče ve 40ti a nic moc, ještě žijí, jsou sobestacni jakž takž, ale staráme a pomáháme jim hodně, se zahradou, s nákupy, dětem uz absolutně nestačí, ani si s nima povídat, je to skoda. Máme na to pech, ja mám zase hodně mladé rodiče, ale zase se po 25 letech manželství rozvedli zrovna v sobě kdy jsem rodila deti spolu nejvíc bojovali, a druzí prarodiče staří, takže jsme na všechno úplně sami, a naše deti nezažiji co jsou to prázdniny u babičky s dedou a to je mi líto, ja to milovala. Já mela první dceru v 28 letech, tak snad budu v plném zdraví moct fungovat jako Babicka, ale kdo vi co bude zítra ? 🙏❤️

@emamaira Já pořád doufám, že tu prababičku přeze všechno dám 😀. A díky 😘🍀.

Já rodila v 26, 28, 31 a čerstvých 35 letech. Teď mi bude 39 a mám doma děti ve věku 3-12 let. Mojí mamce bylo rovných 40 a taťkovi 42 let, když zůstali doma přes týden sami, já odešla na VŠ, brácha byl na intru. To je pro mě úplně sci-fi a hned bych to brala taky 🙂. Ale říkám si, že my jsme fakt dřív nemohli - oba jsme studovali 2 VŠ do 25 let, pak se hned vzali a za 10 měsíců po svatbě už jsem rodila. Zpětně bychom asi dost litovali, kdybychom s dětmi zbytečně otáteli kvůli práci, zážitkům, cestování nebo zajištěnému bydlení. Ale je jasný, že každý to vidí jinak.