Problémy s 18letým synem

@mrnousek121, jestli to dobre chápu, u psychologů bylas se synem i sama nebo jen se synem? Vím, ze to je strašně těžké a náročné. Psalas, ze syn studuje v Brně, tam je na intru nebo odjíždí každý den, nebo žijete všichni v Brně?

@mrnousek121 A telefon nebo počítač nemá? Nějakou věc co jste mu pořídili a on ji fakt chce? Určitě hraje třeba videohry. Potřebuje různé věci. Jednu sebrat a když bude chtít tak ať si vydělá na vlastní, ať vidí že mu věci nepochází. Omezení by akorát porušoval.

Já měla dlouhou dobu telefon vždycky 'po někom', laptop jsem dostala za vyznamenání, a na grafickej tablet jsem si šla vydělat na brigádu.

Ať mu manžel nafláká přes tlamu a třeba se probere 😉 pokud byste ho vyhazovala z domu, vezme si půjčky a dluhy půjdou za vámi (předpokládám že tam má trvalé bydliště), tak ho odhlásit z bytu/baráku! Všem v rodině bych řekla, co máte za cíl, ať mu nedávají peníze, chleba s máslem třeba okey, ale to tak max.. 😉 něco podobného řešili přítelovo rodiče s přítelovo dvojčetem

@tetta Jakože jsem měla napsat bod po bodu, jak má postupovat? A jak pomáhá tento princip jejímu synovi? Věř, že to, co jsem napsala, je dostatečně vypovídající - pro ty, kteří něco udělat chtějí.

@rybamrazena No je to asi tak stejně vypovídající jako napsat, když chceš vyhrát sprint, tak běž co nejrychleji 🙂

@dominikaromanova Jo, s tím já souhlasím, taky si myslím, že teď musí chtít hlavně on a změna rodičů v tomhle věku už moc nepomůže. Nebylo to spíš na rybamrazena?

@tetta, promiň, nějak jsem se uklikla u Tvého jména, bylo to na @kajalka.

@rybamrazena No, s něčím souhlasím a s něčím ne. Samozřejmě, každé dítě je do jistého okamžiku odrazem svých rodičů a mají na něj zásadní vliv, o tom žádná. Ale asi bych byla velmi opatrná tvrdit, že vše, co se dítěte dotkne, co se mu stane (nemoc, úraz) je problémem rodičů. Určitě mnoho problémů pramení z hlubších křivd, ale nevím, jestli je možné říct něco v diskuzi takhle naplno aniž bys znala skutečnou situaci.
BTW. máme v rodině příklad toho, jak špatně může dítě dopadnout a rodiče se mohli přetrhnout, udělali by pro syna "vše" (nemyšleno materiálně, ale tak nějak i duchovně, psychicky, hodnotově, citově...). Prostě se sám vydal svojí cestou. Rodiče byli dlouho zlomení a říct jim, že něco pos...li, ať se stydí a že za to můžou jen oni, je docela nebezpečné. Občas se dítě bohužel rozhodne jít jinou cestou než jeho rodiče a někdy to bohužel nedopadá dobře. Jeho dva sourozenci vystudovali VŠ, chodí do práce, vedou normální plnohodnotný život. On nedodělal učňák, spadl do drog, aktuálně je ve vězení.
Nebyla bych tak přísná na hodnocení od klávesnice, když nevíš jak to vše bylo.

Pro zakladatelku tématu - příbuzné jejich syn zcela zlomil. Když bylo nejhůř, rozprodával jejich majetek a jejich dům navštěvovaly různé existence (+ další a další problémy, vše to trvalo roky), tak ho vydědili a definitivně vyhodili z domu. Teď je ve vězení, ale jinak to bylo tak, že když o něm nikdo nevěděl, byl klid. Jakmile se začal ozývat rodině, vědělo se, že je problém. Za sebe myslím, že šanci dostal, nechala bych ho, aby si zkusil fungovat sám na sebe. Vím, že lehko se to říká, těžko se to bude dělat, ale dokud mu nedáte nůž na krk a bude pro něj vše automatické, nic se nezmění.

Jinak myslím, že napsat matce, která prožívá takové trápení, aby se nejdřív změnila, to je rada dost mimo (pokud ovšem do případu nevidíš a osobně je neznáš)

@journals Rodiče něco udělali jednoznacne špatně. Ale probíhá, jsme lidí, přišli jsme se sem učit, tak děláme chyby. Ten problémový je kolikátý v pořadí z těch tří?

@rybamrazena Jak to prosím tě, můžeš tak jednoznačně vědět? Přeju ti, aby ses nikdy nedostala do podobné situace... ty nebo tvoji příbuzní. Možná bys změnila trochu názor.

@journals A jak můžeš vědět, že tu situaci neznám? Jsme snad dospělí, chceme to změnit - nebo je to další diskuze, kde se má mazat med kolem pusy??? Sorry jako 😂

@rybamrazena Aha, tak jestli znáš zadavatelku a jejího syna osobně... v pořádku. Ale trochu pochybuju, že kdyby jsi jí znala osobně, tak s ní mluvíš tímto stylem. Kdo mě zná, ví, že já tu opravdu nikomu med okolo pusy nemažu, ale tvoje příspěvky zní prostě hloupě rádoby psychologicky aniž bys znala situaci.

@journals Základem je, porozumět čtenému textu a reagovat na něj. Hloupe je, z někoho hlupáka dělat jen proto, že něčemu nerozumíš.A není to prvně, že....

Hloupé je plést si neporozumění a jiný názor 😘

@rybamrazena, jako promiň, ale Tvé vyjadřování zrovna moc srozumitelné není. Ať Tvé příspěvky zde čtu jak čtu, stejně moc nechápu, co tím chtěl básník říct. Jako jo, asi bych dospěla k přijatelnému závěru, ale .....

@xkalisto pc nemá půjčuje si ode mě a už kupuju ted třetí. Co veme do ruk to hoří. Na iphone si vydělal sám a už má druhej. Neváží si ničeho žije jako v jiném světě než my, nás stačí triko z cac, ham, on si koupí ze sekáče triko za 1500, bo je to značka. Pak se mu to válí v pokoji. Když jedeme na dovolenou, my si nandáme kolik sníme a on plné talíře a pak to nechá. Nedodržuje časy jídel a ještě utrousí však pane bože o toho tam jsou. Je opravdu jak z jiného světa, ničeho se nebojí, má posunutý prah bolesti, prostě je to s ním těžké ☹

Sice nejsem o moc starší než váš syn :D ale vím jedno že na všechno musí přijít sám..Jestli vi ze pokaždé da maminka najíst,pohodlí,teplo,péči a domov tak proč by nemohl být v práci klidně jen týden a pak další půl rok sedět doma..Ale až pozná co to je hlad a co všechno stojí peněz a ze život dospělého člověka by měl vypadat jinak tak si myslim ze si to hodne rychle uvědomí jestli být zodpovědný nebo ne.Přeju mu aby se vydal tou správnou cestou (y)

@mrnousek121 presne, syn se taky obklopuje sobe rovnými, rovny rovného si hledá. Ja zas rikám, ze ten at se snad radsi ani nezeni, nebo budu resit problemy do konce života jeste s jeho rodinou. Nebo ja uz nevim.

@lamiaaa chodil po psycholozich celou zakladku, nerekla bych, ze to mělo nějaký efekt. Doporučil trochu individuální přístup a ve skole na to nikdo nebral ohled. Proste to je takova povaha, vzdy na chvili klid a pak zacne nanovo.

@lolajda hele, ale tam by dobrej terapeut byl hodně platnej a vhodnej. ty píšeš, že jste se synem byli na různejch vyšetřeních, i u psychiatra, ale to není totéž, jako ty problémy řešit dlouhodobým docházením na sezení, přece!
úplně bije do očí to, jak jsi v tom dlouhým příspěvku psala ve smyslu "můžu mu to říkat stokrát, ale on to nevidí, že jsou pořád s ním všude problémy, už od základky..." jako vy jste ho to možná i dost naučili, onálepkovali, že je to zmetek problémovej. tak prostě "poslouchá" a plní. ten klučina bude především fakt nešťastnej. a bude mít nějaký bloky. vždyť máte i od dr. potvrzenou poruchu osobnosti. ježkovy voči, to si fakt myslíte, že to vyřešíte tím, že ho vyjebete? a že ho vyjebete xkrát? a myslíte si, že se asi chytne za nos, řekne, jéééžiš, vy máte pravdu, já sem fakt lůzr, tak se teď z minuty na minutu změnim a budu sekat latinu? potřebuje pomoct. a kdo by mu měl pomoc jinej, než rodiče?
vyhožení z baráku je totálně krajní řešení, a hlavně si nemyslim, že by v tomhle případě pomohlo. protože tady nejde jen o to, že se neumí - nebo spíš nechce - postarat o sebe. on prostě život krájí. jinak to neumí. jak po něm můžete chtít nějakou zodpovědnost, když nejspíš nevidí žádnej smysl ve věcech, v životě? jemu je, obávám se, všechno to, o čemž jste přesvědčený, že by měl dělat jinak, jedno. jde mu o nějaký přežití a vypnutí hlavy v nějaký bezduchý víceméně pasivní činnosti, aby nemusel čelit tomu, že je nejspíš úplně na sračky.

@normalnimatka ja urcite nepopiram, ze jsme udělali nekde i my chybu. U nas jsou hádky tsk nejak průběžně porad, manžel upřednostňuje kamarády pred rodinou, což řešíme cely zivot. S tim souvisí i alkohol. Syn od zacatku jakoby nenaplnuje jeho představy o synovi, tim ze z neho nerostl sportovec, problemy ve skole, a začal ho titulovat, ponizovat, maji hrozny vztah. Ja si to tsk vzdycky rikám, ze on je vlastně chudak, ze ve skole dostával kartáč, doma to same, od babiček to same, ze kdyz si to představí sam clovek, jak ný se cítil. To vyhození z domu, to je takovy výkřik zoufalství, ze uz nevíte, jak ho donutit at si uvedomi, ze kdyz si nebude plnit povinnosti, nebude nikdo nad nim držet ochranu porad. Ja bych rada nekde u nejakeho odborníka zjistila, kde je zakopany pes, jak to resit, ale nevim kde

Musí to být hrozně těžké a rozhodně bych možnost psychologa, resp. spíš psychoterapeuta nebo životního kouče nezavrhovala. A začala bych u sebe - pomůže ti to získat nadhled, zbavit se toho obrovského stresu a tlaku, ve kterém už dlouho žiješ, časem třeba pochopíš souvislosti, přijdeš na řešení, nebo se ti prostě jen uleví. A tím že povolí ten tlak v rodině, možná i syn bude ochotnější vám naslouchat, může se stát, že se pomaličku začne měnit s tebou. Rozhodně to chce čas a trpělivost. Jestli chceš tipy na konkrétní lidi, můžu ti napsat zprávu.

S tím vyhazovem na ulici bych byla opatrná. Pokud má od dětství nějakou formu poruchy chování, nemusí být schopný se o sebe začít starat, vlastně vůbec nepochopí co a proč po něm vlastně chcete. Přistoupila bych k tomu až po vyčerpání všech ostatních možností a hlavně po té, co bych si sama na nějaké terapii srovnala věci v hlavě.

Syn není vaše kopie, jak tady zaznělo, ale podle některých psychologických (nebo spíš psychoterapeutických? nechci se motat do slovíček...) přístupů si lidé ve vztazích vzájemně nastavují zrcadlo. Tím, jak se k sobě vzájemně chovají si můžou ukazovat, co je špatně, jaké téma by se mělo v rodině (vztahu) vyřešit. Navíc když si se teď rozepsala o špatném vztahu s otcem, tak tam taky klidně může být jádro pudla. Takže rozhodně bych terapeutickou pomoc vyhledala, ale nejdřív pro sebe...

@lolajda konečně pořádnej příspěvek.
a blížíme se k jádru pudla.
na MK ale to jádro pudla asi neobjevíme. jen to vem jako dobrej impulz k zamyšlení.

tvůj syn nejspíš má totálně zakořeněnej pocit nedostatečnosti, nepochopení, malý sebevědomí, možná se mu dostatečně nedostalo ani nějaký základní bezpodmínečný lásky a s tím spojený zakořeněný důvěry ve svět a sebe sama. jak z toho může sám vystoupit, když si celej svůj život, kterej si tak nějak pamatuje a dobře vnímá, je jen problémovej? ve škole, doma? tady se asi není čemu divit. vždycky je potřeba hledat příčiny už od dětství. asi se stane i 1 případ z 1000 "problémovejch" lidí, nebo prostě totálně nešťastnejch, kterej k tomu viditelnej impulz nedostal (ale stejně tam bude, jen málo viditelnej), ale většinou to není zas tak těžký to rozklíčovat, nebo aspoň ttoho člověka teda POCHOPIT, přijmout ho s tím břemenem, co si s sebou táhne, protože si to asi neudělal sám tím, že se prostě rozhod, že bude hajzl.
jo, prosím, udělej to. zjisti to, kde je zakopanej pes a snaž se tomu pomoct. on taky bude muset chtít si nechat pomoct, bohužel. hledala bych pomoc u opravdu dobrýho psychoterapeuta, ale nezavrhovala bych ani nějaký alternativnější metody odhalující a řešící různý bloky, traumata z dětství apod.

nemůžeš ho ale vyhodit z domu a čekat, že si to jako najednou sám vyřeší. pokud je nešťastnej a zkrátka "labilní", asi těžko se bude umět postarat o sebe a zároveň si s tím vyřeší tyhle všecky srágorky. já mám ale pocit, že vy jste, podle toho, co píšeš, nad ním ochranou ruku asi nedrželi pořádně nikdy. to, že mu dáváte peníze, to je dost chabá rodičovská péče a pomoc... on o ni volal dlouhodobě.... teď už si možná nebude nechat chtít pomoct. ale i tak bych se ho snažila přesvědčit a pomoct mu. a ještě jeden internetovej soud ode mě - sami na to stačit asi evidentně nebudete, vzhledem k tomu, jak jste to ne/řešili v minulosti. takže, nechte si pomoct. i jen kdybys měla na ty terapie chodit ty a řešit tam syna. prostě něco udělej. a držim palce.

@normalnimatka ja uz nad tim přemýšlím ze vsech stran, ale ze bysme se o neho nestarali propana, tos snad ne. Ja jsem rodinný typ, který ma rad doma “teplo domova”, jako finančně jsme ho urcite nerozmazlovali, jen snad, ze nejsem tak upovidana, ze bychom porad neco rozebírali apod. Ale kdyz si vezmu, jak napr naši s námi řešili, tak to zas mozna i min a vyrostli z nas normalni zodpovědní lidi a je nas vic sourozenců. Pak si rikám, ze i ohledně toho poradku, vždyť to mu clovek od mala vstepuje, umyj si zuby, uklid si po sobe, vracej veci na své misto, pak to tam zase najdes, a mu toto je jedno, on ma vrátit firemní veci a on tam proste nepujde, mu je to jedno. Vyvleče nářadí, zapomene nevrátí apod. Ja uz si rikám, jestli prvni problemy nemohlo způsobit treba očkováni a pak nasim pristupem( nebo spis manzelovym) se to zacalo prohlubovat.

@lolajda a promiň mi, jestli jsem moc "hustá"...ale mně nejde o to, abych ti tady vmetla do očí, že je to vaše vina. ale prostě je potřeba s tou minulostí pracovat, která je pro snad většinu problémů tohohle ražení stěžejní. a vy o tom taky zkuste uvažovat ne v nějaký modu "je to moje/manželova/jeho/.. vina", ale prostě řešte to, co je tady a teď a zkuste hledat příčiny v minulosti a zpracovat je. abyste se nedostali ještě do kolotoče pocitu viny vy.

@normalnimatka manžel nic resit nebude si myslim

@lolajda tak evidentně mu je to nevrácení věcí kupř. úplně jedno. přijde mi, jako by to byl zástupce takovejch těch přerostlejch zdepresenejch dětí, co žijou v tzv. kulturním nihilismu. nezájem o nic. žití přítomností. utápění myšlenek v drogách, případně virtuální realitě. absolutní absence smyslu života....atd.
já neříkám, že jste se o něj nestarali. jen jsem se snažila říct, že váš syn volal po pomoci už hodněkrát, a nedostalo se mu jí. radši jste si ho hodili do chlívku "problémový dítě" a zabejvali se každodenníma problémama s ním, jakože si nechce uklízet apod.

jinak ta nepořádnost a nesystematičnost, může bejt vliv adhd a tý poruchy osobnosti.

zrovna já velmi věřim změně osobnosti po očkováních, mimojiné. přišlo ti, že nějakou náhlou změnu pozoruješ tehdy?

ano, tak buď si jistá, že pokud ho jeho táta pořád jen peskoval, neměl ho prostě dostatečně rád, nebyl mu nikdy dobrej atd atd, tak to na něj nějakej blbej vliv ROZHODNĚ mělo. pokud je to citlivější jedinec, vliv to mělo třeba o to horší.

manžel nic řešit nebude? tak asi by bylo docela fajn se snažit mu to opravdu naléhavě vysvětlit. ale koneckonců, on to řešit nemusí. je to sice tím hůř pro něj samotnýho (pokud má svýho syna jen trochu rád, musí ho bolet, co s ním teď je a co řešíte), ale řešit to musí především syn, a pokud sám nechce, řeš to přes terapeuta aspoň ty. terapeuti často uzdravujou skrz jednoho člena rodiny všechny.