Problémy s 18letým synem
Poradte, kam pro radu, co delat se synem (18 let). Celou skolni dochazku se s nim tahnou nejake problemy, co se tyka i uceni i vychovne. Vysel zakladku s odrenyma usima, sel na SOU bez maturity, pul roku pred koncem ho vyhodili, za porusovani kazne a par neomluvenych hodin. Nasli jsme mu praci, z ktere ho taky po 2 mesicich vyhodili, protoze si tam nenecha sebou zametat. Sel do dalsi fabriky a po mesici to same. Nevim uz, jak na neho, jakoby nemel pocit zodpovednosti. Lze, vymlouva se, ani se neprizna, co se stalo. Premyslim, jestli by nebylo dobre, kdyby se sbalil a odesel do sveta s tim, ze se musi o sebe sam postarat, zaplatit ubytovani, jidlo atd, no babicky tvrdi, ze to dopadne jeste hur, ze jeste naseka dluhy a buhvi co jeste. Neexistuje nejaky kouč nebo nevim kdo, kdo by poradil, jak resit situaci ?
@lolajda, přehodnocuji svůj první příspěvek o tom, že by se kluk měl odstěhovat a starat o sebe sám. Protože příspěvky cos napsala včera jsi měla napsat již v tom úvodním.
Možná se zde na mě ostatní sesypou, ale mě ty Tvé poslední příspěvky zvedly ze židle a chtělo se mi brečet.
Chceš zjistit kde je zakopaný pes? Si to celé přečti, na to nepotřebuješ ani speciálního odborníka.
Cos pro toho kluka jako máma udělala?
Nechala jsi ho ve škole, kde nebrali ohledy na doporučení PPP, žiješ s chlapem, který upřednostňuje kamarády a alkohol před rodinou, neustále se hádáte, otec syna ponižuje. Co jsem tak pochopila ani u babiček neměl kluk zastání.
Jako opravdu nevidíš kde vznikl problém? Že jste jako rodiče naprosto selhali a pos…. klukovi život.
Tady je špatně úplně všechno a můžeš za to jen Ty a manžel. A ano, napsala jsem to na plnou hubu, můžete za to jaký syn je. A svádět to třeba na očkování je ubohé.
Tys toho kluka měla chránit, dát mu pocit bezpečí, pocit toho, že i když mu to ve škole nejde jako ostatním tak i přesto je výjimečný. Jestliže je Tvůj muž takový jaks ho popsala, měla jsi odejít. Ponižováním jste to tak akorát zabili a ubili v něm vše dobré co ten kluk měl. A píši v množném čísle schválně, protožes tomu nezabránila, nechala jsi to tak a teď hledáš radu. Já už se nedivím, že se chová jak se chová. Ten kluk volal o pomoc již jako dítě, očividně na veškeré signály, které vám dával jste házeli s manželem bobek.
To, že rodiče s Tebou mluvili ještě méně než Ty se synem a vyrostl z Tebe normální člověk je jen další výmluva a obhajování vlastního selhání.
První kdo potřebuje psychologa jsi TY a MANŽEL až pak teprve kluk. Základem všeho je přiznat si chybu a začít to řešit.
Tak na tom má velký podíl otec.... proč by se měl kluk snažit, když mu pořád někdo vštěpuje na mysl, že je k ničemu, hloupý......a když se nad tím zamyslím, žila jsem v něčem podobném... neustále urážky, napadání fyzické i psychické...to člověka tak sráží na dno, že se nesnaží třeba dokázat opak... taky proč..jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
@lolajda Tak ten pozdější dodatek měl možná zaznít hned v první větě tvého úvodního příspěvku. Pak se opravdu nedivím, že se syn chová tak, jak se chová. Když si to po sobě zpětně přečteš, pořád se ještě divíš?
Co od toho kluka teda čekáte? Že mu zařídíte takové podmínky co má a vyroste z něj normální a nepoznamenaný člověk? Zastávala jsem se tě tu před osočujícími příspěvky (a pořád si stojím za tím, že bez znalosti všechn informací jsou rádoby psychologické kecy k ničemu, spíš ublíží), ale tady jsem se tedy zastávat fakt neměla. S čím chceš poradit? Tu pomoc opravdu potřebuje manžel a ne syn. A je dost zvláštní, že si to vůbec nespojuješ s tím, kde je opravdu problém. Když mu někdo celý život říká, že není dost dobrý, tak už ani logicky nemá snahu snažit se být pro někoho lepším. Proč by se snažil fungovat, když ho někdo pořád jen ponižuje a není pro něj dost dobrým 😠
A vyhození z bytu beru rozhodně zpět, to by bylo to nejhorší, co se ve vašem případě dá udělat.
Ještě pořád přemýšlíš, proč se syn chová tak, jak se chová? 😢😠
@journals vidíš a kdybych neměla rádoby psychologickej příspěvek, z paní by to asi vůbec nevylezlo😃
autorce: myslim, že kdybys svůj úvodní příspěvek napsala jinak, ne v tom smyslu, jak zjevně o synovi už leta uvažujete (ON je takovej a makovej a my už nevíme, co s ním), málokdo by napsal - jo, vyhoďte ho z domu, on se probere. tím, co jsi napsala a jak to z tebe postupně lezlo, jsi docela dobře ukázala, jak o tom všem nejspíš uvažujete a neumíte, nebo nechcete to vidět. podle mě, pokud jsi jen trochu schopná sebereflexe a nějakýho psychologickýho chápání, přečti si všecko, co jsi napsala, znova. uvažuj o synovi, manželovi, sobě, ideálně si to třeba napiš a pak si to s odstupem času kriticky čti a hledej tam ty místa, který ukazujou na to, co je kde špatně.
se synem to nebudete mít lehký, velice pravděpodobně k vám nemá vůbec důvěru. jak by taky moh mít, když jste ho nejspíš nikdy pořádně nepodporovali (finance sem netahat). vůbec se nedivim, že lže. naučili jste ho, že to je lepší. aby nemusel čelit vašim kritikám a nepochopení. a tady je úplně jedno, jestli by si tu kritiku objektivně zasloužil. (takže kupř. nepřemejšlet stylem "ale on to v tý práci fakt podělal!" apod...) ale teď tady máte výsledek. váš syn vám lže, radši, než aby řek, co se stalo. co z toho vyznívá pro vás?
a vyhožení z domu, to by byla taková třešnička na dortu. totální odmítnutí, nezájem, sdělení "jsi prostě strašnej!" , ne-li "ničíš nám život". ale to je to poslední, co váš syn potřebuje. je mi ho teď upřímně líto. a vás taky. ale nikdy není pozdě, tak ukažte, že ho milujete a bojujte za dobrej vztah s ním a bojujte za to, aby se dokázal postavit na svoje nohy a vyrovnat se se svejma stínama, a vyrovnejte se i vy se svejma stínama. žít s tím břemenem, že jsem synoj fakt nejspíš pos*ala život, je docela na H.
Lehce se to takto každém zhodnotí, kdyz to čte a nežije v tom. Prapuvod je asi v te poruše, ktera je mu diagnostikována, na tu jsme asi vliv výchovou nemeli. A pak uz se nabalovali ruzne komplikace a problemy, ktere parkrat vyřešíte domlouvanim v klidu, po xté uz to treba neustojite. Kdo nezažil to asi nepochopí. Kazdopadne nadávky z manzelovy strany byly nepřípustné, na což jsem ho vzdycky upozornovala
@lolajda Precti si prosim to, co napsala @normalnimatka . Precti si to dvakrat, trikrat a zamysli se nad tim. Jestli chces synovi pomoct, jednej podle toho. Jestli mu pomoct nechces, najdi si vinika v ockovani, v problemech, ktere 'se nabalily' nebo v synovi samotnem.
@normalnimatka ALE PROSÍMJAK S NÍM ZAČÍT MLUVIT ABY TO KLAPALO, KDYŽ SI TEDA ČLOVĚK PŘIZNÁ ŽE TO PODĚLAL, ALE JAK Z TOHO VEN? Jak se ovládnout když vám syn ztratí čtvtletní za 3000,- Kč a to mě uprosil. Hezky jsem mu řekla nechceš raději na měsíc? Víš se ti stává jak často ztrácíš doklady a měsíční, nn mami neboj ted už ji netratím. Sedneme si na rovinu mu řekneme co od něj očekáváme a co za to může mít. Stačí když budeš chodit na čas do školy a doděláš ji sám do ní moc chtěl, Budeš se nám ozývat že jsi v pořádku, doma nebudeš kouřit nikdo tu nekouří a smrdí to tu, dostaneš kapesné 3000,- Kč pro něj drobné a nestojí mu za to se snažit. To řekne před psychologem, ten pokrčí rameny. Tak jak tedy z toho ven. Pořád tu čteme jak je chyby v nás matkách, ano udělali jsme chybu tu si uvědomujeme a chce se posunout dál, ale jak když on nechce. Ještě jeden poznatek k těmto typům lidí /doufám že mě ted neukamenujete za to oslovení, ale nevím jak jinak to formulovat/ Celá třída chodí na 8 ráno do školy, jen náš syn prostě pojede na půl deváté, všichni si píšou poznámky, jen né náš syn, prostě neustále musí mít echt něco, pochopitelně on jediný dostane po tapkách za to že má sluchátly, pak se cítí ukřivděný, Starší syn pro něho brácha je takovej a makovej to umí předhazovat a neustále na něj nasazuje, ale jediné co já mohu odpovědět je že nemohu mít stejné měřítko, když on doma nekouří, poctivě chodí do školy, Doma po sobě uklidí a když mu cokoliv řeknu aby udělal není problém, jde a udělá to. Ten mladší to neudělá ani to 10 co ho žádáme. No dneska už ani nežádáme. Prosím poradte spíš jak s ním tedy komunikovat nebo to řešit a nesoudit zda za rto může matka nebo otec nebo oba. To už je nám si myslím jasné, že jsme chybu udělali.
@mrnousek121, nějak nevím proč se pozastavujes a čertis nad příspěvky, které nebyly určené Tobě. Tebe zde noikdo nesoudí.
Chceš poradit, ale mně jsi doted neodpovedela na včerejší otázky. Sama píšeš, ze syn studuje a sám do te školy moc nechtěl. Co tedy chtěl studovat, když ne Lyceum? A do Te školy dojizdi každý den nebo je na internate? Ono to není jen o mluvení, mimochodem 3000,- Kč kapesné mi přijde tedy dost, pokud z toho neplatí něco do školy nebo cesty.
@mrnousek121 ale já reagovala na autorku příspěvku. od tebe jsem žádný podrobnosti nečetla, abych mohla soudit, jak moc to je, nebo není vaše vina apod. ale jak už jsem psala autorce, označit viníka není důležitý ani to podstatný. neexistuje nějakej instantní jednoduchej způsob k doporučení, jak mluvit s tvým synem. pokud tě to trápí, opět doporučim, zkus to řešit přes nějakýho terapeuta/kouče. a taky bych se hlavně pídila po příčině, proč syn nechce, nebo neumí fungovat "normálně".
@lolajda já vás nechci soudit a hledat viníka. chci ti dát impulz k tomu nějak tomu pomoct, zaujmout k tomu nějakej postoj, uchopit problém a začít ho řešit. tady virtuálně to opravdu nikdo nevyřešíme. jen tě prosím, řeš to. dej do toho tu energii a čas. z lásky k němu.
@dominikaromanova bylo to obecne s tim soudem. A psala usem ze na tu skolu moc moc chtel kazdy den dojizdi a kapesne 3000 se jemu zdalo malo a rekl ze mu nestoji se ani snazit. Tahne se to s nim od zakladky abgyla jsem u nekolika psychologu a vzdy vysledek maminko delate vse sprave on z toho vyroste jelikoz jsme az ted pred rokem zjistili ze on vi jak se spravne chovat a co spravne delat idyz je u nekoho ha navsteve nebo mluvins cizima tak kazdeho zaver je sikovnej vychvanej kluk ale sejde z dospelich oci a je konec. On totiz psycholgu odpovida co ma naucene z domu jak by se chovat mel a ne jak se chova. Na to uz mi nikdo nedokazal poradit muzeme sedet u psychologu i spolecne, jenze to je problem ze ja mluvim pravdu jak to je a to on nedava a zacne zurit a snazi se odvest problem jinak a cele se to vyhroti a zaver psychologa je ze to mamka moc hroti a Honza se nad sebou zamysli tot vse. Tak jsem slevila ale jen v tom ze vajle prehlizim a cekam az se ozve a mini dojit domu. Jakej koliv negativ na jeho osobu smete okamzite jestevetsi negaci nebo si mumla pod nos ze joo jasne. At se snazim po dobrem hezky za odmenu proste nic.
@mrnousek121, je mi moc líto, že to máš tak těžké. A co chce on? Chce studovat, nechce?
@lolajda ono se zase tezko hodnoti, kdyz to z tebe leze pomalu vsechno ven. Nikdo vas zivot nezije. Vychova ditete z nejakou diagn. poruchou je nesmirne obtizna, sama nevim, jak bych to zvladla. Na druhou stranu, neni takovemu cloveku vhodne jeste nakladat, ze je neschopny, nadavat mu, jen se zatvrdi a neciti, ze je milovan. Predtim, nez ses rozepsala, jsem byla pro to ho proste a jednoduse vyhodit a zajistit mu na par mesicu zivobyti a pak at se stara sam. Tohle je ale spis na dlouhodove reseni s psychologem nebo psychiatrem. Casem by se ale mel syn stejne osamostatnit, aby vas a babicku nevyuzival, dle zdravotnich moznosti, a vy byste meli davat najevo, ze ho mate radi takoveho, jaky je. Pro otce musi byt asi horkym zklamanim, ze syn je, jaky je, ale je to jeho syn.
@ariadna12 to je vsechno pravda. Jenze to clovek vidi vsechno az zpětné. Kdyz mate v 21 letech dítě, tak jeste nemáte zkušenosti, nevíte zpočátku, ze dítě poruchu ma a prijde vam nepochpitelne, proc jsou s nim problemy. Pak to začínáte resit s odborníky, kteri vzdycky říkali hlavne duslednost a porad chválit. Což je jasne a vy se snažíte. Ale chválit kolikrát zjistíte, ze většinou za cely den neni ani za co a duslednost ano, ale po case snažení a výsledek nikde dojdete do fáze, ze proste vyhorite. Je to proste kolotoč a opravdu neni jednoduche s takovym dítětem pracovat. Učitele si s nim taky neporadili a meli by na to byt vyškolení . Mrzí mne to a ted bych zpětně to dělala jinak, jenze uz je dost pozde. A kdyz jsem mluvila o očkováni, mela jsem na mysli, jestli to nemohlo způsobit adhd a od toho to treba zacalo. To jsou proste uz ruzne myšlenkové pochody, ktere vam běží hlavou. a každá, ktera tady poučuje a obviňuje, nejspis v takove situaci neni, takze ani netuší, jestli by to zvládla
@lolajda ty jo, ted jsem si precetla tvuj dovetek. Pro Kristovy rany, co jste s tim klukem delali? Se nediv, ze je takovy, kdyz jste ho cele detstvi jen kotlili. A je to i tvoje chyba, ze jsi ho nebranila. Tyrali jste ho. A tim ponizovanim jste z nej udelali mladou trosku, gratuluju. Bude muset potkat hodne dobrych dusi, aby se mu podarilo se z toho vymotat. Vy jste jako rodice totalne selhali.
@letadylkokane 😄😄😄 tak tomuto příspěvku se nedá nic vic nez smat. A z toho jakým způsobem komentujes, bych nechtela videt přístup k takovym detem. Vlastně mne tvuj příspěvek nijak nepomohl, tak poprosím aby ses zdržela komentářů. Dekuji
@lolajda naopak, muj prispevek bez tanecku popsal realitu. Proste jste to podelali. Nediv se, ze je kluk takovy, kdyz necitil bezmeznou lasku a poslouchal, ze je k nicemu. Muj prispevek ti nema pomoci. Ma ti dat facku. Aby ses probrala a zacala makat na obnove vztahu a napravovani skod.
Komentovat budu, co uznam za vhodne.
Tady očividně vyplavalo že kluk neměl úplně ideální rodiný prostředí. Shazovat to na očkování je blbost když tohle člověku visí přímo před nosem.
Vštepovat mu že má uklízet je fakt to nejmenší. Kor když pravděpodobně nema motivaci a nevidí duvod proč takové věci dělat. Každej ví že má takové věci dělat, ale ne každej má ten proces za tím proč.