Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
@berenika39 ale ved ty sa vies tak pekne vyjadrovat. vzdy je mi jasne, co chces povedat a ako to myslis 😉 a tvoj pristup k rabr je mi velmy sympaticky. 😉
@fem pozreram, ze tvoj prispevok prisiel hned po mojom. 😉
jen tak informační vsuvka 😉
úplně náhodou jsem na serveru idnes.cz našla poradnu - Výchova dětí, a ani jsem tomu nemohla věřit, je to pro široké masy 😉 😉 , a pozor - autorka odpovědí je mladá paní, praktikující ve výchově krom přístupu rabr i další babyfriendly 😉 výchovné metody....takže ledy se hýbou!!!! Úplně sice vidím ty vyděšené tváře vynervovaných maminek, které o rabr nic netuší, ale ona odpovídá citlivě, odkazuje na literaturu a má tam i pár "univerzálních " odpovědí na téma Co dělat, když....
No měla jsem ohromnou radost, fakt se blýská na lepší časy.
baby vy ste boli viacere na rabr seminaroch? aj v SR sa robia?
@berenika39 ta poradna - mne sa zda, ze u vas v CR ste v mnohych veciach pokrokovejsi - aj porody doma, aj zrusenie ucenia sa pisaneho pisma /neviem, ci plosne, alebo len cvicne niekde/, a pod.
@lindulak nevím, nemám možnost to porovnávat se Slovenskem, ale to nové písmo je vlaštovka, která je taková opuštěná☹((. školství - myslím tím mš i zš, pak střední školy - to je moje noční můra. doufám, že se podaří to ještě trochu změnit, než naše batolata budou školáci...už jsme se tu o tom jednou bavili, že je vůbec problém najít místo v jeslích, školce v místě, ke člověk potřebuje, natož pak si vybírat mezi různými typy,přístupy,cenami atd....
@berenika39 no skolky a skoly - z toho mam tiez hrozu, a som velmi sklamana zo skolok, kedze teraz moja do jednej uz chodi. vybrali sme si nakoniec obycajnu statnu, hoci som mala prihlasku aj v sukromnej /kde je prave taky "volnejsi" pristup, ktory maju mnohi v zuboch - ako nieco divne/. no ked mala nastupila, olutovala som, ze som nezostala pri tej sukromnej, hoci je to viac penazi a ktovie ako sa to este zvysi. teraz je uz obsadena ta sukromna, ale dala som prihlasku od buduceho skol. roka, hoci neviem, ci budem schopna ju premiestnit - aj kvoli tomu, ze ked si tu uz zvykne a bude spokojna, ci to riskovat len kvoli mojim narokom, a este aj financie samozrejme... zatial som este bez prace... a este mam v zuboch tu stravu v tejto skolke - otras, ako keby zaspali dobu - varia mastne, slane, vela masa, mlieka, malo zeleniny, ovocia a mojimi "favoritmi" su oskvarkova natierka a hovadzie na slanine 😝 no ale to uz je ina tema 😀
a ked citam rabr knihu - co tam pisu o skolach - ach jaj, riadne skostnatele to nase vzdelavanie... alternativy su velmi drahe, ak vobec dostupne...
@berenika39 - jak jsem mrkla, tak jsem si uvědomila, že na základě této poradny jsem před 3/4 rokem koupila rabr a o pár dní později asi tři dny jen mlčela a pozorovala naše dítě:o))) - takže u nás se fakt pohnuly 😀
@lindulak - tady je link na přehled seminářů pro rok 2011 - je tam 2x Bratislava, co jsem si všimla.
http://www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vzde...
Na kurz jsme šli te'd na podzim - hlavně kvůli manžela, protože neměl čas si knížku přečíst...Určitě to ale pomohlo nám oběma - už jen to, že jsme tam narazili i na rodiče straších dětí, kteří déle používají tyto metody a jsou spokojení nebo na tatinky, kteří tam šli, protože manželky doma jednají rabr...bylo to pro nás hodně přínosné, byla tam báječná atmosféra...a člověku i pomůže to, že vidí, že není "sám" v okolí, kdo hledá jiné cesty..
Jinak mě tento obrat k uvědomování si práv dětí příjde přirozený - posun od práv nulových, kdy zejména otci měli právo dítě i zabít, prodat...až k dnešnímu stavu...Myslím, že je to přirozený důsledek posunu práv žen - taky dříve nemohly volit - a už i ten rozdíl mezi naší generací, generací našich maminek a babiček - posun v myšlení je ohromný...
@fem - skvělá rozbor proč jinak a ne tradičně 😵
@blandik fakt? tak to je náhoda....já potřebovala poradit ohledně výživného na staršho syna, hledala jsem právní poradnu on-line, ta je na idnes taky, a tak jsme narazila na Výchovu dětí🙂). mmch, není tu některá z vás právnička? potřebuji poradit s jednoznačnou věcí, ano nebo ne....nic složitého, ale sama si netroufám. ráda za práci zaplatím, ale potřebuji odpověď, o kterou se mohu opřít.
Jinak pro mamči menších prcků....určitě nepochybně se všechno to období vzdoru, negativismu, trucování změní. Úplně se bojím to napsat, ale petr nabral obrat o 360 stupňů a je z něj teď člověk. Vnímá, co mu říkám, spolupracuje, pomáhá, má svou hlavu, ale já ji znám, tak ji respektuju a jde to. Denně zažíváme fakt hezký chvíle, překvapuje mě tím, jak se chová, prostě ta moje snaha nepřišla vniveč.Teprve ted začal mluvit ve větách, ale to, co někdy řekne je přesně moje myšlenka, úplně mě vždycky zamrazí, když si uvědomím, že má v té hlavě všechno uložené a používá to. Trpělivoooooost!!!!!!
@fem rada som si prečítala tvoju nedeľnú chvíľku ani nie poézie..ale prózy :- by som to nazvala 🙂 . U nás tá "rutina" s pitím, proste nastala a situácia si to vyžiadala (dlhodobo tvrdá stolica). Ja ju nenútim. Jednoducho zoberiem pohár a poviem, Livka poď sa napiť, ona príde ku mne a tak sa napije, že je to dám striekačkou. Počas dňa si ešte pocuckáva z pohára, alebo zo svojich fliaš, alebo si čaj vylyžičkuje. Viem, že raz sa to prelomí. Ale napríklad tento spôsob príjmania tekutín my veeeeľmi pomohol počas choroby, kedy som nemusela presviedčať...ale išli sme podľa našej rutiny, nebolo to zrazu iné. Keby skutočne nechcela a nebolo by jej to príjemné, tak by neprišla za mnou, keď ju zavolám.
Ja som nečítala priamo knihu RABR ale jej predchodkyňu "Jak mluvit aby nás deti poslouchali..." bolo mi povedané, že je písana oveľa jednoduchšie. Ja si ale myslím, že keby som dcérku vychovávala 100% RABR, tak realita v škôlke, v škole, na ihrisku...by mohli byť pre ňu veľmi ťažké. Ale určite celá filozofia RABR sa mi páči.
@berenika39 dík za link na poradňu...hneď som tam našla niečo o pítí tekutín..
@basika není zač, já jí taky hned komplet celou přelouskala, tím se nedá nic zkazit, minimálně si člověk uvědomí, jaký zlato doma má🙂)))))
@blandik diky za link na kurzy. no je to len v BA zo SR. Skoda ze nie aj v Banskej Bystrici. Tam mam svokru, hoci neviem, ci by mala s nou ostala, keby sme chceli ist obaja aj s manzelom. Teda chcela by som, aby isiel aj on, tiez nemyslim, ze tu knihu precita, hoci ju teraz listuje. iste to ide lahsie, ked clovek prejde aj tym seminarom...
@berenika39 - no fakt je to náš rabr urquell...já už jsem si ani nepamatovala, kde jsem to vyčetla..tak jsem ráda, že jsi tady ten link dala - ty rady tam se mi líbily...
Na práva bohužel fundovaná nejsem...
Tvůj příspěvek mi bodl, zrovna toto poslední dobou potřebuji potvrdit - že to soptění přejde a bude tam pod tím emočně labilním, uvědomovacím a sebevytvářecím obalem to klidné vyrovanané, spolupracující lidské jádro a ještě na mě bude rabrovsky reagovat...Poslední dobou je to občas náročné...sílí vůle, sílí názor na kde co a jakoby klesá určitá vůle se ve vypjatějších situacích domluvit...tedy na straně Mišky..
@berenika39 - tak nějak věřím, že to zlato doma máme proto, že se k němu jako ke zlatu chováme...dovedu si živě představit, co by s naším udělo pár týdnu negace, křiku, bití a nesmyslných požadavků, zákazů a autoritativního postoje ...tady je to fakt o tom - jak se do lesa volá /tedy doufám/...
baby a ako to riesite, ked vasi manzelia nekonaju podla rabr? ja sa zatial len par dni snazim o niektore veci z rabr, ale neskutocne ma irituje, ked manzel robi pravy opak 😝 asi nie je vhodne ho napominat pred malou, ale co mam potom robit? len sa pozerat a potom mu to neskor vysvetlit? skoda, ze nie je ten kurz aj skor v BA, poslala by som aspon jeho 🙂 on mal totiz dost mocensku prisnu vychovu - myslim, ze to bude stat vela usilia zmenit to. ale zas je dost citlivy a kniha rabr sa mu paci, tak snad si na to zvykne. myslim, ze mne sa to celkom dari... hoci, ked pride na nejaky vypatu situaciu, tak si neviem rady... ale celkove sa mi zda, ze uz len ked sa pozeram na malu s pohladom, ze ma nechce hnevat, len jej nieco chyba, ma momentalne nejaky problem, tak som ovela uvolnenejsia...
vcera sa mi stala taka vec v supermarkete... pri pokladni mala nechcela podat tete ani za nic Pribinacka, aby ho nablokovala a nevedela som ju prehovorit, som jej vravela, ze ked nedame tete nablokovat, nemozeme si ho odniest z obchodu a tak. Ale nechcela ho dat ani za nic, tak som jej ho nakoniec zobrala, kedze za nami netrpezliva rada a dala tete. za par sekund ho uz mala spat, no uz revala jak tur a smarila ho o zem. tete povedala, ze je zlostna macka 🙂 mna to nejak nevytocilo, len mi bolo luto, ze som jej ho zobrala nasilu. a to ste mali vidiet tie pohlady za nami - stara ucitelka, co ju aj poznam - ta si musela mysliet - boze to je dnes vychova, takto sa nechat manipulovat dietatom. v duchu mi to bolo ale smiesne... este som sa potom vonku k tomu vratila a vysvetlila jej, ze preco som to musela urobit. myslim, ze hlavny problem bol, ze bol uz obed a ona bola unavena, inak by ho kludne dala tej tete - ako velakrat predtym...
žienky idem vám poradiť super zábavu pre deti...pečenie...dnes sme sa pri tom super prebavili, Livka vydržala pokiaľ sme nespracovali celé cesto. Mala som 2 preltáčatká, jedno ja a jedno Livka sama si plnila a pretláčala. Normálne mi plnohodnotne pomáhala. Vyskúšajte....
tu je recept
http://www.mimibazar.sk/tisk_receptu.php?id=311...
@basika, recept jsem si opsala,vypada to moc pekne.co myslis,muzu to zkusit i s lineckym testem?holky moc nejsou na skorici.nebo tu skorici necim nahradit.nebo vynechat.
ohledne devcat a pomoci v kuchyni si absolutne nemohu stezovat,testo mi potiraji vajickem (mastilkem),umi netlacit,aby se testo nenarusilo,natrou uplne do okraju.no a vykrajovat formickami,to je desne bavi a vubec nebylo tezke je naucit,ze musi zatlacit az do dna,jinak se jim to neodkroji dobre a ze musi setrit misto.na druhou stranu jak je to bavit prestane,delaji ze zbytku testa kulicky a ty pak peceme pro tatinka.je to radost a cim jsou deti vetsi,tim vice umi opravdu pomoci.
u nas byla v nedeli horecka 39,2 a to jen z toho,ze jsme na malou hartusili s odchodem na narozeniny.tak to mame za to.ona je opravdu uplne psychosomaticka,my na ni byli skaredi a ona z toho zacala horet,vynutila si nasi laskavou peci a dnes uz je plne bez teplot a zitra nastup skolka.ptam se,jestli je to vubec mozne...ja na ni nechci byt skareda,ale uplne mi ve spechu ujely nervy (ona je ted dost ve vzdoru a jindy to clovek umi prekousnout,namotivovat nebo si nevsimat a tentokrat jsem ji rekla,ze umi jen rvat a at uz prestane).jee,je,kde je rabr...nekamenujte me,prosim.
@verusky 🙂 no mne sa tiez tak dari - ze ked je pohoda alebo mierne nedorozumenia, tak sa mi dari po rabr-ovsky, ale ako nahla to prerastie do nejakeho hystercenia a riadneho vzdoru, tak si neviem rady... a vsimla som si, ze je to asi dost unavou - aj dnes vecer, aj vcera na obed. a uz je zase po tyzdni v skolke a zase take sposoby odtial nosi, ze az. asi opakuje po detoch /reve uplne nasilu akoby sa hnevala, ked je nieco nevyhoviem/ a aj tak panovacne na nas ide - asi ako pani ucitelka. no mam este vacsiu motivaciu ukazat jej, ze my doma sa k sebe spravame pekne! a snad, ked po nejakom case uvidi, ze na nas toto neplati, tak s tym prestane - dufam 😔
baby ako napriklad riesite ranne situacie po rabrovky - teda ked sa ponahlate do prace a dieta treba obiect a nachystat do skolky ci jasli? da sa vobec po rabrovsky, ked clovek nema vela casu? mne teraz malu vezie manzel do skolky cestou do prace, ja este nepracujem. Kora sa vie obliect uz sama, no dost jej to trva a nechce sa jej. skusala som take, ze chces najprv natriet tvaricku a alebo sa najprv obliect? ale aj ked si vyberie, aj tak sa potom nechce obliect.... a pravdu poviem, neviem, co potom, ked nechcem kricat a ani motivovat odmenou a vysvetlenie nepomaha - ze musime sa ponahlat aby ocko stihol nacas do prace, tak ju proste obleciem. ale nie som s tym nadsena, kedze to vie sama. ako to riesit? zda sa mi, ze bud vstavat este o pol hodku skor, aby to svojim tempom stihla /co manzel iste nebude nadseny 😀/ alebo ju obliect... 😨 myslim, ze to este dlho potrva, kym sa to naucim. jedna vec je to citat - znie to vsetko logicky a pekne ale uviest to do praxe - to je uz ovela tazsie...
a este by som chcela popisat situaciu z vecera... zvycajne to u nas byva takto, taky ritual - ze vecer sprska, vecera, kratke hranie, zubky a spat. to hranie - to je taky ritual, ze este sa 5 minut pohrame /natacam na to kuchynske hodinky, lebo potom to nema konca/. takto sa jej to paci, ze budicek zazvoni a koniec hry - neprotestuje. ale ked si ma napr. potom umyt zuby, tak zas je treba trochu prehovarat, motivovat a vymyslat. a ked sa to snazim urobit inak po rabrovsky, tak napr. vecera som jej dala na vyber, ci sa chce najprv pohrat alebo osprskovat a ona samozrejme ze pohrat, tak sa hrala s ockom ale ked mala ist do sprchy, tak zase nie. tak som ju nakoniec zobrala, vyzliekla a dala do vane. to uz sa ukludnila a som jej vysvetlila, ze ked sa na niecom dohodneme, tak to musi platit, ze akoby sa jej pacilo, keby som nedodrzala nejaku dohodu /uvediem priklad/. a ona sa na takteto vysvetlovanie vzdy nejako smiesne vyhovori, ze napr. ja som nevedela, ze sa musi dohoda dodrzat /alebo inokedy ja som nevedela, ze to nie je pekne spravanie a pod./. poviem pravdu, neviem si predstavit, ze bude ma Kora vnutornu motivaciu sama sa obliect, ist osprchovat alebo umyt zuby 😀 teda, ked bude starsia hej, ale uz teraz v 3 rokoch sa to da? ci je este mala na to? budem rada, za vase postrehy 😉
@lindulak u nas to funguje tak, ze ked sa ponahlame (nielen rano) a lukas sa nema k tomu, aby sa obliekol, tak obliekam lukasa ja alebo manzel. ked sa mu chce, staci mu 10min, ked sa mu nechce, tak bude vymyslat alebo jacat, ze mu to nejde a neda sa a neviem, co este.
inak rabr nerabr, mne sa naozaj najviac osvedcilo ked nepomohlo vysvetlovanie motivovat niecim, co ma rad - napr. dvd. a ked ani to dvd nepomohlo, tak potom ani nebolo, hoci chcel. som mu vysvetlila, ze sme sa dohodli, ze dvd bude za urcitych podmienok a kedze dohodu nedodrzal, tak dvd nebude.
ale neviem, v podstate su tieto situacie co sa rutiny tyka zriedkave - vie, ze v pondelok ide do skoky, to ho oblieka muz, tak isto stvrtok poobede - vtedy ho obliekam ja. ale uz obut sa ide sam, bez problemov.
skor sa to stava vtedy, ak su terminy mimo rutiny a jemu sa zrovna nechce, lebo sa chce hrat alebo ine.
a ked sa velmi ponahlame - vtedy nevysvetlujem, vtedy oznamujem. pretoze vysvetlovat jednemu, pritom obliekat druheho nevedie k nicomu - ten prvy to absolutne nevnima, pretoze vidi, ze sa mu aj tak nevenujem.
neviem, ale u nas zuby a kupanie (teda za na umyvanie hlavy) funguju bez problemovo od malicka, dokonca aj sladkosti takto funguju - ked aj dostane vela, tak si ich rozdeli. zje jednu a zvysok si odlozi. takze asi je mozne, aby deti aj v nizsom veku mali vnutornu motivaciu. ale urcite nie pri vsetkom 😉 a kazde je ine, cize to co plati na jedno, nemusi platit na druhe - aj to treba brat do uvahy. to vidim aj u nas - to co platilo na lukasa na jonasa vobec nefunguje. lukasovi stacilo povedat, ked bol vo veku jonasa, poloz to a on to polozil. jonas sa na mna pozrie - polozi, ja mu aj poviem, vyborne, ale on sa usmeje a vezme hned spat. cize - vie co od neho chcem, ale neurobi to, lebo on nechce. takze vacsinou to skonci tak, ze to co nemoze, tak mu ak mi to neda, musim zobrat. a potom sa jeduje, ale to ho velmi rychlo prejde.
a vyhovorky poznam. su dni, kedy nefunguje nic a ked sa ho opytam, na com sme sa dohodli, tak vacsinou pride odpoved - ja uz si nepamatam. 😉
@bubelko @lindulak u nás te´d zrovna s oblíkáním řešíme taky problémy , u malýho klasika - přebalování nesnáší, i když ho na to připravuju - te´d se půjdeme přebalit, jsi pokakaný atd. tak pak ječí jak tur a vzpírá se - nemůžu ho jaksi nechat v hovínkách, takže ho co nejrychleji přeperu, není to asi sice rabr, ale nevím, co mám dělat, naštěstí další oblíkání cellkem jde, sice tak nějak za pochodu, protože se ani na chvilku nezastaví, ale jde, akorát já jsem po tom celá zpocená....
jak se tady někdo ptal, jestli dát ročnímu dítěti na výběr, jestli bundu jo nebo ne... to přece v tomhle věku vůbec nejde, bundu mít ven musí, a jestli selhávají jiné metody, jak bundu oblíct- odvedení pozornosti, oblíkání za pochodu atd... tak prostě bundu obleču ...ať řve nebo ne, to ať se na mě nikdo nezlobí, když potřebuju jít s děckem ven a tam je minus 5, tak ho nenechám mrznout rabr nerabr...
No a starší ted má období, že ven nechce chodit, nechce se oblíkat, ještě všechno neumí - oblíct si třeba bundu, zapnout zipy, rukavice mu nejdou atd. takže mu musím asistovat, a hlavně on nemá vůbec snahu se sám oblíkat, stojí a říká - mami ty mě musíš oblíct, když odmítnu, že už to přece umí - aspoň kalhoty, boty atd.. tak se rozječí, že on není velkej, že je malej a že ho musím taky oblíkat, tak jako Lukáška....nefunguje ani motivace, co venku budem dělat, ani předem upozorňování - teď se obleču, pak obleču Lukáška a pak se oblečeš ty, půjdeme ven, jak skončí pohádka atd. prostě nic. Takže většinou rezignuju a do oblečení ho nějak dostanu, škoda že je zima... všechny ty vrstvy 😠 nakonec jdeme ven všichni zpocení a naštvaní... a s vyslíkáním je to to samý, křičí - ty mě musíš vyslíct, já to neumím, já to nezvládnu... přitom já mu tohle neříkám, já mu naopak říkám, jak je dobře, že je už velkej, jak umí to a ono.... žárlivost je prostě silnější, než touha se něco naučit
@bubelko boze ake su tie deti hlavate a presibane 😀 u nas s tym obielkanim, ked mame cas a ideme len tak von, tak sa oblecie sama, aj ja sa obliekam, sem tam jej pomozem. a tiez ked sa jej nechce, tak vymysla, ze pancusky si neviem a tak. a ja jej, ze vyskusaj, ked sa ti nebude darit, tak ti pomozem. no a ked sa niekde tesi, tak je oblecena za chvilu. ale jej sa nechce ani rano z pyzama preziest cez vikend. v podstate tiez musim povedat - prezlec sa z pyzamka, umyjeme si zubky a potom sa mozeme ist hrat. a potom s vacsim ci mensim mrncanim to spravime.. je to podla rabr v poriadku? urcit, ze najprv musime spravit tieto potrebne veci - hygiena a potom sa mozeme hrat? ako trvat na tych opravnenych poziadavkach? keby som jej dala na vyber, tak sa neoblecie a bude sa hrat v pyzame a stale povie ze potom, potom, potom... urcite budem mudrejsia, ked si to precitam cele, ale neda sa to tak rychlo, ked musim aj ine veci robit.
a sladkosti? tie by zjedla asi vsekty hned 😀 ale to asi preto, ze ona ich do cca. 2 rokov vobec nepoznala a teraz je ako diva za sladkym. a od kedy pozna sladke, vymysla s jedlom. predtym jedla vsetko. takze sme to zaviedli, ze najprv zdrava papuska potom sladkost. a to cekom respektuje. sama povie, dam si ovocie a potom mozem sladkost?
teraz ked citam knihu, tak sa mi zda, ze som skoro vsetko robila naprd, tak ako sa nema. a to som si myslela, ze som pomerne demokraticka...
@bubelko,
@reruna tak to vam nezavidim, neviem si to vobec predstavit, ako sa da popri mladsom dietati nieco dohadovat a vyjednavat so starsim... to som inak myslela predtym, ked som hovorila o rabr ako o extreme - ze je proste tazke pouzit to vzdy a vsade. ale ako princip je dobre to mat vzdy v hlave a snazit sa. len si ja osobne musim dat pozor, aby som nebola z toho frustrovana, ze sa mi to nedari akoby som chcela, kedze som tak trochu perfekcionista 🙂
@lindulak ano chapem ta, nesmerovala som to k tebe, ja sa vzdy tak rozpisem 🙂 ...tiez citavam aj angl. knihy je to ine...ale za rabr som vdacna, ze to ukazuje v nasom jazyku, angl. to ma jednoduchsie, tam nemusia vobec pouzivat tolko negacii a to este v jednej vete ako my...takze oni v mnohom sa nestretavaju s takymi komunikacnymi prostriedkami, mas pravdu rabr je viac odborny styl...v knihach ten idealizmus musi byt, potom by same seba spochybnovali... 🙂 vies ono kazdy si tie knihy moze pochopit inak, v sulade so svojim postojom...kazdy to ladi nejako so svojou osobnostou, so svojim stylom, kto tieto vyznamy nema zvnutornene, o tom sa neda predsvedcit...ked to cloveku nesedi , hm hoci ak ma moznost nejakych info, moze zmenit nazor...z mojej skusenosti len nazor nestaci, musi to ist zo srdca...musi tam byt nastavenie...ale ja fakt nemam pocit, zeby to bolo tazsie, skor naopak ovela lepsie sa nam vsetkym dycha a okrem toho musim a stiham kopu inych veci...