Rozhoduji se, zda si nechat dítě nebo ne
Vím, že konečně rozhodnutí je na mně, přesto by mě zajímali Vaše názory....
Je mi 32 let, mám za sebou předčasné ukončení těhotenství ve 22tt z důvodu vrozené vývojové vady neslučitelné se životem, miminko bylo chtěné, vymodlené, ale bohužel....Po tomto zážitku ode mě odešel manžel ke své milence, byla jsem z toho na dně, dávala jsem se do kupy z "porodu" a do toho jsem musela řešit rozvod. Myslela jsem si, že život pro mě skončil...Nyní, po dvou letech, jsem neplánovaně těhotná. Mám fantastického přítele (32 let), aspoň jsem si to myslela a pořád si to myslím. Známe se krátce, cca 4 měsíce a z toho měsíc spolu žijeme. Přítel má 1,5 roku starou dceru, o kterou se vzorně stará, se kterou i já dobře vycházím. Před 14 dni jsem zjistila, že jsem neplánovaně těhotná. Když jsem těhotenství oznamovala příteli, jeho reakce byla jednoznačná, potrat. Důvody pro potrat, které mi sdělil byly a jsou opodstatněné, ale přesto je nevnímám jako dostačující a jednoznačné pro to, abych bez dalšího uvažování šla na potrat. Má tři důvody (finance a bydlení řešit nemusíme): známe se krátce na to, abychom spolu teď měli dítě, že nemá vyřešený předchozí vztah (rozvod), a že v dítěti bude vidět mého exmanžela, protože si myslí, že si dítě chci nechat, neboť on už dítě má, a že to beru jako soutěž...Dítě chce, až on bude chtít, chce nejdříve svatbu a pak zakládat rodinu, na dítě se chce těšit .... teď ho prostě nechce a jestli prý chci být svobodná matka, co bude dělat, když nám to nevyjde, když se rozejdeme, když budu těhotná atd. Asi si dovedete představit, jaké mám teď pocity, co všechno v sobě řeším ..... na jedné straně dítě chci, vím, jaký je to zázrak (nemohla jsem dlouho otěhotnět při prvním těhotenství), ale také vím, že chci, aby i otec dítěte svého potomka chtěl a těšil se na něj. Vím, že nechci přijít o přítele, je úžasný otec, fajn chlap, ale pokud půjdu na potrat, bojím se, že náš vztah už nebude jako dosud a rozejdeme se a pokud na potrat nepůjdu, že se narodí dítě, které jeho tatínek bude odmítat a náš vztah také nakonec skončí rozchodem. Nikdy jsem se nechtěla do téhle situace dostat, ale bohužel je tady a já ji budu muset do Vánoc vyřešit. A stále ještě nejsem přesvědčená, jaké rozhodnutí bude to nejlepší.
Děkuji za Vaše názory.
Stručné shrnutí
- Neplánované těhotenství může nastat i při užívání hormonální antikoncepce; v diskusi autorka uvedla, že k selhání došlo v „té 0,1 %“.
- V převážné většině příspěvků diskutující doporučovaly ponechat těhotenství ženě kolem 32 let, zvláště pokud má zajištěné bydlení a finance a v minulosti prodělala ztrátu těhotenství (předchozí ukončení v 22. týdnu).
- Diskuze uváděla praktická doporučení: otevřeně probrat situaci s partnerem, dát čas na překonání počáteční šokové reakce a zohlednit, že více interrupcí podle diskutujících zvyšuje riziko potíží s budoucí plodností.
Q: Jak věk 32 let ovlivňuje rozhodnutí o interrupci?
A: V diskusi účastnice uváděly, že ve věku 32 let je rozhodnutí pro interrupci vážnější, protože „32 let“ je často považováno za hranici, kdy biologické hodiny hrají roli, a autorka již měla předchozí ztrátu těhotenství ukončenou v 22. týdnu.
Q: Zvyšuje více potratu riziko budoucí neplodnosti?
A: Někteří diskutující přímo napsali „čím více potratů - tím vyšší riziko už nemít další děti“, přičemž to bylo prezentováno jako zkušenost diskutujících, nikoli jako lékařské potvrzení.
Q: Jak jednat s partnerem, který v počáteční reakci navrhuje potrat?
A: Diskutující doporučovali otevřenou a klidnou komunikaci, „dát tomu čas“, případně rozhovor „jednou, dvakrát, třikrát“ probrat argumenty a očekávání obou stran, aby se vyjasnilo, zda je partnerovo „ne“ jen počáteční šok.
Q: Jaké psychické následky lze očekávat po rozhodnutí pro interrupci po předchozím potratu ve 22. týdnu?
A: Více příspěvků varovalo před dlouhodobým vyčítáním a výčitkami svědomí po přerušeném těhotenství, zejména u žen, které již jednou o těhotenství přišly (zmíněno „předčasné ukončení v 22. tt“).
Q: Má partnerovo naléhání na potrat význam pro stabilitu vztahu?
A: Většina diskutujících uvedla, že naléhání partnera na potrat často odráží jeho sobectví nebo nezralost a doporučovala preferovat rozhodnutí ženy; zároveň několik hlasů upozornilo, že může jít o počáteční šok a partner může názor změnit.
Q: Co zvážit po zdravotní stránce před rozhodnutím o interrupci v tomto věku?
A: Diskutující připomínaly, že interrupce je zásah s možnými následky a že u žen kolem „32 let“ a po komplikovaném předchozím těhotenství je třeba vzít v úvahu zdravotní rizika a potenciální dopad na budoucí plodnost (toto bylo v diskuzi zmiňováno opakovaně).
Q: Jaké praktické kroky jsou doporučeny, pokud si žena chce dítě ponechat, ale partner trvá na potratu?
A: Diskuse doporučovala připravit si konkrétní plán péče (finanční a bytové zajištění bylo v příspěvcích uvedeno jako „řešit nemusíme“ u autorky), zvážit možnosti podpory rodiny a právní otázky otcovství a alimentů, a případně pokračovat i jako samoživitelka, pokud to žena zvládne.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících doporučovala ponechat těhotenství, zvláště u ženy ve věku 32 let a po předchozím ukončeném těhotenství ve 22. týdnu.
- Diskutující opakovaně zdůrazňovaly, že rozhodnutí o těhotenství musí být primárně na ženě a že partnerovo naléhání na potrat svědčí o jeho sobectví nebo nezralosti.
Sporné názory
- Někteří diskutující považovali partnerovu počáteční reakci za šok, který se může změnit časem, zatímco jiní tvrdili, že pokud partner trvá na potratu, je to důvod vztah ukončit.
- Některé příspěvky apelovaly na zodpovědnost páru (společné rozhodování), jiné připomínaly, že právo veta má v praxi žena, protože těhotenství nese ona sama.
Otevřené otázky
- Zda a jak často partner, který v počátečním šoku navrhuje potrat, skutečně změní názor v průběhu těhotenství.
- Jaká konkrétní lékařská rizika a statistiky se vztahují k opakovaným interrupcím a plodnosti u ženy ve věku 32 let.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
hormonální antikoncepce, tělísko (IUD), Postinor, interrupce (potrat), ultrazvuk, těhotenství ve 22. týdnu, vrozená vývojová vada neslučitelná se životem
Místa a osoby
žádné
Nech si miminko určitě... Je to dar, uvidiš, že po překonaných prvotních obavách, které tě teď honí, to bude nejlepší rozhodnutí, které můžeš udělat... držím palce 🙂
@helousek1 Helí prosím Tě, v první řadě si uvědom, že s dítětem už nikdy nebudeš sama a navíc my ženský jsme mnohem silnější než chlapi a taky toho více zvládnem. Teď se bojíš, ale ujišťuji tě, že miminko Ti dá ještě více síly. A že je ze strany otce nechtěné... no a kde je napsáno, že si nenajdeš partnera, který bude tvé dítě milovat jako vlastní? Není otec který udělal, ale ten co vychoval. Já jsem byla plánovaná, oba mí rodiče mě chtěli, byli manželé když jsem se jim narodila. Navíc jsem z dvojčat, narodili jsme se předčasně a můj bráška za dva dny zemřel. Máma s tátou byli šťastní, že jsem přežila. Když mi máma dnes vypráví jak byl táta ze mě hotový a nadšený. Že mě choval jako v bavlnce, byl pyšný táta a tak dále.... tak se musím smát, protože když mi bylo pět let, zblbnul se do jiné, ta otěhotněla a já jsem v tu ránu spadla z lopatky. S mámou se rozvedl a o mě ztratil zájem. Do dnes to trvá. Ví, že je dědeček... nezájem. A co? Rozvedl se podruhé, opustil mou nevl. sestru a teď má na stará kolena doma dva malé kluky s partnerkou o čtrnáct let mladší a naštěstí už nemá choutky nikoho opouštět. Takže jak vidíš, chlapi to mají jinak než my ženy. Radši bych zůstala s dítětem sama, ale s vědomím, že už nikdy nebudu sama. Kvůli chlapa, bych rozhodně své dítě nezabila ani omylem. Taky mám kamarádku, která otěhotněla a chlap ji opustil. Nějakou dobu byla sama a teď má suprového chlapa a s ním druhé dítě a v pohodě celá rodina. Jak píšu nikde není psáno, že už si nikoho nenajdeš a víš kolik běhá po světě chlapů, co by dali kdo ví co za to, co chce tvůj "úžasný" přítel zničit? Od takového chlapa bych pelášila pryč... já nebo dítě... co to sakra je???? Jak si vůbec může dovolit něco tak odporného říct. S dítětem budeš šťastná i když by jsi měla být s ním sama. To se ti může stát i když si najdeš chlapa, vdáš se, bude dítě, pak se něco pokazí a rozvedeš se... taky budeš uvažovat jestli máš dát dítě manželovi do péče aby jsi s ní nebyla sama a nebo ho dáš do děcáku, protože nemá úplnou rodinu??? Ne že.
@helousek1 uf, někteří jsou chlapi jsou fakt povedení ☹ chápu, že si nikdo z vás takto nepředstavoval, ale tak život není vždycky naplánovaná rovná čára, ne?
Pokud na potrat půjdeš, je to téměř jistě konec vztahu (osobní zkušenost)
Pokud nepůjdeš - je to otázka. S nejstarším synem jsem nešla, tehdejší přítel ho taky nechtěl, pár měsíců jsem byla osamotě, pak se mu to rozleželo v hlavě a vrátil se. Ano, ten vztah už nebyl v pořádku, a po pár letech jsme se rozešli, ale jako otec je fajn. Jo - a našla jsem po čase skvělého současného partnera, kterému nevlastní syn nevadil - naopak. Takže takoví chlapi fakt existují :D
Takže za mě - miminko si nechat, určitě to zvládnete případně i sami!
Neviem či nie je neskoro ale ten chlap ťa normálne vydiera, čo to pre Boha má znamenat, že buď ja alebo dieťa? Ten chlap, (ak sa vobec dá nazvať chlapom) , čo vie urobit dieťa, ale prevziat zodpovednosť to už nie, je obyčajný zbabelec a nie chlap a vobec si vás nezasluži, nestojí ti za to. Aj pre mňa je kompletná rodina duležitá, ale nikdy by som si nedala vziat dieta kvoli chlapovi a nebudeš ani prvá ani posledná slobodná mamička a možno si nájdeš chlapa ktorý teba a tvoje miminko bude milovat a dal by za vás aj život. Prosím nerob to, daj tomu člověčiku čo v tebe žije šancu narodit sa a šancu ŽIŤ. 🙂
Tak jak to dopadlo?? Doufam ze uz mas ci kazdym dnem budes mit svuj poklad uz u sebe 🙂
Ja bych o takove chlapa nestala, takhle se uzasny, fajn a pravy chlap proste nechova...
ono to asi zas tak skvělý chlap nebude... s mým manželem jsme spolu byli tou dobou také krátce a máme osmiletou dceru, neplánovaně jsme již spolu deset let.. takového chlapa bych kopla do prdele. pardon za ostrost ! rozhodni se dobře, abys nelitovala....a pryč od takového "super" muže...
Zajímalo by mě, jak to nakonec dopadlo. Škoda, že se sem pak už autorka diskuse nevrátila...doufám, že si děťátko nakonec nechala, to je totiž víc, než chlap....
@helousek1 Moje kamaradka nemuze mit po dobrovolnem potratu deti je ji o neco vic nez Tobe potkala skveleho partnera a deti si ted moc preji, ale bohuzel to nejde, vim, ze ji to moc trapi.
Nevim, ale resit tu tak dulezite veci jako jit na potrat a zustat s partnerem ci si nechat dite atd. je trosku zbytecne, my nezname Tebe ani tveho partnera a ani tvou situaci a i kdyby je to jen tvoje rozhodnuti.
Podle toho jak to popisujes se mi tvuj partner jevi jako sobec. On Ti nema davat zadna ultimata, je to Vase spolecne dite a u toho rozhodnuti by meli byt oba, ne ze ti da na vybranou uz to se mi zda divne. A take to, ze ted prespava u kamaradu a nechava Te v tak slozite situaci samotnou? 😕 Proc? On te za neco tresta? Taky bych s epodivala na jeho prvni manzelstvi...duvody rozpadu a proc opustil manzelku s tak malym ditetem z toho se daji vypozorovat urcite vzory do budoucna pro Tebe a pro dite.