Ahoj všem , mám psa , fenku , 13,5 let starou . Bolonak . Mame ji rádi , ale …
Poslední dobou me štve , nemam z ni radost , je s ni jen starost .
Je nemocna - zvětšené srdce s šelestem a tekutinou , nemocné ledviny , špatné klouby a nove par měsíců i epilepsie .
Kvůli srdci porad kašlala , jak tuberak , tak dostala léky na odvodnění .
Jenže hodně pije , a tak mam doma načůráno .
Plenky jsem zkoušela ´ jenze si je sama sundává .
Když se ji léky ma srdce sníží , muže ji to zabít , kdyz zůstanou jak jsou - poškozuje ji to ledviny . Epilepsie tomu moc nepřidává .
Uvažuju nad utracením .
Vydrželi byste ?
Za mě to nemá budoucnost , lepší to nebude určitě , maximálně stejné.
Vahám , protože ji máme rádi .
Zároveň mě štve , ráno vstanu a šlápnu do ….
Je člověk povinnen dochovat starého nemocného psa ?
Jo , asi to ode mě není mile , jsem ale upřímná .
@sagitta33 ale takhle to vážně je , neříkám vždycky , ale hodně času . Je to velmi náročné , prognóza spíš nic než moc , a mě to psychicky ubíjí . Mela jsem psa , co chodil rád ven , a byl nadšený . Mam psa , co většinu dne prospí , při příchodu me nevítá , a ujde max kolem baráku velmi velmi pomalým tempem . A do toho ty nemoci . Ja sem píšu , ptz nevim , kde je ta hranice , kdy uz je život psa tyrani . To pro ni nechci . Moralizování si nechte být , ja chtěla radu .
Chápejte všichni - štve mě , to ano . Ale mám ji zároveň ráda a nechci ji trápit - nevěděla jsem , kde je hranice . Všem díky za rady - žrádlo , a světlou očích . No ona ho právě moc nemá - většinou se diva utrápeně . Málokdy má v očích radost .
@te_reza ne ten pes za to nemůže, ale já třeba zakladatelce rozumím jak to cítí. Je to tenký led co spousta lidí odsoudí, ale mě se třeba k psovi strašně zmenil vztah po narození dětí. Úplně se to otočilo. Ani, staram se jak mam, je to člen rodiny, děti ho zbožňují, mě obtezuje a té péče na stáří je víc a víc. Někdo to není schopny pochopit, jak to tak můžu cítit a jak sem hrozná. to asi člověk úplně neovlivní jak něco cítí 🤷
Já tě chápu, on ten pocit "štve mě to" má i spousta lidí, kteří ke konci života pečují o nemocného rodiče. Jen se o tom nemluví. Neznamená to, že tam není láska, jen to vyčerpání přináší i další pocity...
My jsme nechali před dvěma lety uspat po 13 letech kocoura, rakovina. Ke konci často zvracel, několikrát denně. Vstávala jsem k němu v noci častěji než k dítěti, bylo to náročné. Nenapadlo mě teda dát ho uspat "dřív", já strašně bojovala sama se sebou, aby nebylo moc pozdě, aby se netrápil zbytečně víc a delší dobu než bylo nutné. Měla jsem výčitky, že jsem sobecká, když ho takhle držím u sebe. Ale já si to bez něj opravdu neuměla představit 😢 Zkus ještě vydržet, dokud má zvíře chuť žít, uspat bych nenechávala. Jak se k vaší situaci staví zbytek rodiny?
Mám psí holku, přes 15 let, denně řešíme otevřený vřed, cukrovka, štítná žláza, utržený vaz v koleni. Uspat na operaci ji nemůžeme už poslední čtyři roky, kdy málem nepřežila akutní operaci. Většinu dne spí, na procházky už rok nechodíme vůbec. Proběhne se jen po zahradě. Je to stáří, je to hodně těžký a já tě vlastně chápu. Občas mám taky myšlenky, že by se nám všem ulevilo, kdyby přišel konec, ale jsem připravená vydržet a doprovodit ji na poslední cestu, jak si zaslouží.. brala jsem si ji celkem mladá a nějak mi tenkrát nedocházelo, že to stáří bude mazec, ale vzala jsem si ji s tím, že se o ni postarám celý život.. dokud bude vidět, že ji život netíží, nenechám ji odejít.. kdyby to mělo být o nějakém přežívání a živoření, nechám ji jít
@sahrazad1 tak já asi půjdu jiným směrem než ostatní tady, ale úplně tě chápu a nemyslím si že bys měla povinnost psa za každou cenu držet co nejdéle na tomto světě. Mám doma stejně starého psa (staforda)v né dobrém zdraví a vím jak je to psychicky vyčerpávající a finančně ani nemluvě..neustále buď knučí nebo štěká do toho je hluchý a když se lekne je schopen se ohnat a to s tříletým dítětem není vůbec dobrá kombinace.. řešíme dnes a denně stejnou otázku jako ty a vůbec si nemyslím že by tvé myšlení bylo sobecké
@sahrazad1 naprosto chápu a přeji hodně sil ❤️ také mám starého nemocného psa s nemocným srdcem, hormonálními problemy atd. a haldou léků... Cca dvakrát týdně se nevyspim, protože s ním chodím ven každou hodinu, protože on prostě štěká, vyje a chce ven. Jsem sama s dvěma malými dětmi, tímto starým bláznivým psem, chodím do práce na plný úvazek, takže přiznávám, že mě to taky často štve a myslím i na to, že až nebude, strašně se mi uleví, protože jsem z toho psychicky i fyzicky vyřízená. Takže naprosto rozumím.
@emillyhk zbytek rodiny . Dcery samy říkají , že nevědí . Přitom ještě před půl rokem říkaly ani náhodou . Manžel by byl pro vysadit ji všechny léky , a nechat přirozeně odejít . Což se mi zdá hrozné. Štve mě , ale mám ji ráda . A jsem z toho vyšťavená psychicky - protože to pomaloučku jde pryč . :/
Vysadit léky určitě ne, to je trápení. Nechali byste ho v podstatě pomalu utopit ve svém vlastním těle.
No dobre, postarat se do konce, ale co v tom pripade rikate na eutanazii u lidi? Pomerne dost by vas bylo pro, ne? Vzdyt to neni zivot, mit jen bolesti a vyhlidky zadne.? Ja kdybych mela nejakou smrtelnou nemoc asi bych eutanazii chtela vyuzit. To same bych "doprala " svemu psovi. Ale nevim nebyla jsem v takove situaci a nebylo by to pro me rozhodne jednoduche.
@barumrallyebum presne. Ja bych byla rada i za moznost euthanasie pro lidi. U psu to je mozne a legalni, tak proc to nevyuzit.
@barumrallyebum no vidíš , a já s eutanazii třeba nesouhlasím . Tím spíš u nás v republice . U nás , kde každý všechno “ochčije “ . Zavedení eutanazie by byla , jak se obávám , skutečná důchodová reforma :/ . Riziko zneužití je příliš velké . Navíc se podívej do Kanady , tam se to rozšiřuje už i na nesmrtelné nemoci ( psychické ) a dokonce tam mají týmy zdravotníků , co přesvědčují lidi k sebevraždě z ekonomických důvodů- že ti lidi stojí svou rodinu už moc peněz ! A tohle si představ v kocourkove u nas v ČR - důchodová reforma v praxi … :(
@barumrallyebum já třeba s euthanázií velmi zásadně nesouhlasím a jsem si poměrně jistá, že byla-by tu uzákoněná, tak já ji provádět nebudu. Nicméně nechci říct never ever, protože se může stát, že i za spoustu let, až bude paliativní péče opravdu dostupná a budeme schopni zajistit, že nikdo netrpí bolestí a dušností a jiným dyskomfortem, že i já prohlédnu, že existuje skupina lidí, kteří i přesto trpí a že pro ně může být euthanázie cestou.
Myslím ze se blížíte ke konci společného času, proto mas tyhle myšlenky. Ja jsem pro to zvířata netrápit. Měli jsme fenku zlataka, v 10 letech se jí udělal nádor v tlamě, nechali jsme ji odoperovat a za pár měsíců to měla opět, ještě horší s tím, že už to operačně nejde. Takže jsme čekali, byla venku, protože ten zápach byl neúnosný. A když jsme viděli že fakt celý dny prospí, nezvedne se na vítání a smutek v očích, jídlo by jedla, ale postupně se jí jedlo hůř a hůř, tak jsme zavolali domu veterinářku a nechali ji uspat, doma, v našem náručí. Byla šťastná když usínala naposledy , dokonce se na nás usmívala, absolutně klidná. Teď nás hlídá ze zahrady. Zpětně myslím, že to bylo to nejlepší co jsme pro ni mohli udělat a mohli jsme ji to trápení ukrátit dřív, ale je strašně těžké najít hranici, kdy to milované stvoření nechat odejít. Držím palce ať vše u vás proběhne co nejpříjemněji. Patří to k tomu.
Taky jsem vydržela dlouho bylo by mu 14 let.Už to nešlo.Pořád kašlal léky na odvodnění nefungovali.Už nemohl na nohy.Nešlo to.Rozhodla jsem se rozloučila a nechali jsme ho uspat.
@sahrazad1 jj a az ti onemocni dite, tak te taky bude stvat? 🤔 a co kdyz nadobro? Sup do ustavu? A rodice-hm uz k nicemu nejsou, sup do duchodaku, uz me jenom stvou. Tvl vyuzit a zahodit. 🤦🏻♀️ doufam, ze az budes teba odkazana na dialyzu a prasky nebo nevo podobneho, tak se odeberes nekam do pustiny abys ostatni nestvala a nevysavala zdr pojisteni. Ne ….to nemuze byt pravda. 🤦🏻♀️ “stve me, protoze je uz nemocny” . Tvl zamysli se 😡 co jsi napsala za pico..nu a hned budes mit odpoved a budes vedet co delat.
@marge_s jsem se nejdřív vytočila jako ty, ale s odstupem to vidím jako zoufalost z rozhodnutí, které před sebou mají nebo brzy mít budou.. je to těžké koukat na svého miláčka, pokáleného, v záchvatech.. trnout, jestli zvládne další záchvat, když není člověk doma.. za mě lepší začít včas uvažovat o odchodu, doma v náručí milovaného páníka, než pak třeba sám v křečích.. navíc teda za zvíře musíš rozhodnout ty, za člověka nikoliv, to se srovnávat nedá
Když už tady otravuju - fenka se mi právě počurala na gauč :/ ja dnes pracuji z domova , a tady to začíná smrdět . Čím vyčistit psí moč z gauče ? To asi bude hluboko prosáklé ….
@dashyyy přesně jal píšeš, ja tenkrát přišla domu z práce a našla jsem ho v šíleně stavu. byla jsem tenkrát samoživitelka, bydlela v 5. Patře bez výtahu a poslala 9 letou dceru pro nej, ze počkám se synem, který byl v kočárku dole a společně jej vyvencime. Dcera pribehla celá uplakana, ja tryskem vynesla kočár, musela jsem nechat dceru s ročním synem samotné, vzala psa a běžela na veterinu. Strach o děti se míchal se smutkem. A následně se dostavily myšlenky, v kolik se mu to stalo, jak dlouho, tam borok sám ležel a pod. Tohle si neodpustim nikdy, zároveň mě mrzí, ze už jsem na nej fakt poslední par měsíců neměla vůbec kapacitu, vše měl, ale ja byla hotova. Takže kdo nezažil ať nesoudi
@barulina přesně.. jsem to řešila onehdá s kámoškou, epilepsie pes 16 let, doktorka chtěla zachraňovat, ale ty záchvaty byly masakr, pes úplně hotovej, zázrak, že přežil a taky se to v ní hrozně pralo a přesně rozhodlo to, že by si neodpustila, kdyby přišla domů a on tam ležel zkroucenej v křeči s pěnou u huby, tak ho nechala jít.. on ale fakt trpěl a měl tři šeredný záchvaty za sebou, nebylo o čem, ale to rozhodnutí je prostě hrozně těžký.. jak jsem psala, mám holku 15letou a jsem si vědoma, že to může přijít z hodiny na hodinu v tomhle věku, nechám ji odejít, nedopustím, aby se trápila
@te_reza přesně tohle mě taky zarazilo.. Moje fenka byla nemocná od 4 let, měla nádory, operace, taky jsem bojovala, co to šlo a nenapadlo mě, že mě tím štve. I když chápu, že to snadné není, pro mě taky nebylo.