Submisivní x dominantní vztah v rodině

Jako jestli je tu někdo u koho je někdo "velitel" ale jako vě větší míře? Asi tak :D

pokud se to tak da rict, mela jsem takoveho otce......ale to je asi offf topic

ja sama ne, i kdyz rovnopravnost se tomu u nas doma neda rikat - ale vyhovuje nam to

u nas jak v cem - jsou temata kde mam jasny pravo veta ja a stejne tak zas jiny kde ani nepipnu 🙂

Můj manžel je Balkánec, takže to občas na mě zkouší. Problém je v tom, že ženský na Balkáně v tom umí chodit, chovají se tak, že chlap má pocit, že je king, a ony si to v tichosti udělají po svým, nebo ho nenápadně přesvědčí, že na to přišel on. Já jsem bohužel vyrůstala jenom s máti, která mi tlačila do hlavy rovnoprávnost mezi pohlavími atd., navíc ona sama je pro partnerský život absolutně nevhodná, protože si ještě dnes, a to je jí přes 60 a má za sebou několik neúspěšných vztahů, myslí, že pokud ji chlap miluje, tak mu nemusí nic říkat a on jí pozná na očích, co po něm chce, protože když si o to musí říkat, tak to není ta pravá láska 😀 . Manžel je navíc první chlap, se kterým žiju ve společné domácnosti, předtím jsem byla 3 roky sama, nezávislá, vydělávala jsem dost peněz, se kterýma jsem si dělala, co jsem chtěla. No a tak se to sešlo. Občas je u nás Itálie, zkouší mě uřvat. Taky mi trvalo, než jsem pochopila, že to co se řekne, nemusí vždycky platit, že nemusím na všechno reagovat a ze všeho se hroutit. Často řve jak tur, pak přijde a omluví se. Učím se za pochodu diplomacii, snažím se ho neprovokovat, ale zase si prosadit svoje. Bohužel tchýně je taky rozvedená, takže nemám od koho odkoukat, jak se to dělá. Vím jenom jednu věc, že jakmile moc ustoupím, tak to území ztratím, takže musím být "furt ve střehu". Ale milujem se, máme krásný dítě a rozhodně to není nuda. Jestli to vydrží moje nervy, to se uvidí časem.