Ahoj, jak to máte vy? Zajistily jste si vlastní bydlení než jste si pořídily děti?
Nebo třeba bydlíte v podnájmu a máte dítko a vlastní bydlení budete řešit souběžně.
Díky za zkušenosti.🙂
Nejdřív vlastní bydlení - rozuměj na hypotéku. Taky doporučuji zařídit v klidu předem. I když tu zkušenost nemám, nechtělo by se mi v těhotenství nebo s dítětem obíhat všechny papírovačky a řemeslníky kolem bytu či baráku
My jsme prvně zařídili hypoteku koupili byt. Do bytu se budeme stěhovat ted nekdy přelom září ,října a rodím v listopadu. Já doporučuji si vyřídit bydlení a potom dítě. Co se týká nějakého zařizování atd tak úplně v pohodě 🙂 Co se týká stěhování ještě nemůžu nic říct ale jelikož se už tak neuvěřitelně těším a budeme mít hodně pomocníku tak jsi nemyslím že by to byla nějaká zátěž pro mě🙂 Já mám ale úplně bezproblémové těhotenství :ú
Ahoj, my jsme taky chtěli prvně mít svoje bydlení a pak teprve děti a povedlo se. Stěhovali jsme se tedy už vloni a chvíli na to jsem otěhotněla. Je to asi mít lepší, budete platit svoje, místo nájmu a nikdy to nebude Vaše. A je pravda ze toho papírování okolo hypotéky je fakt hodně.
Nejdřív bydlení, pak svatba a pak teprv děti :o) Jinak doporučuju se naučit orientovat a zajímat se celkově o nabídky hypoték a vůbec, protože jinak člověk nalítne .....Papírování s tím je klasika, hlavně aby tomu člověk rozuměl!
Nejpohodlnejsi je si nejprve zaridit vlastni bydleni, ale jde to urcite i jinak. My se na konci tehotenstvi stehovali k rodicum, kde cely dum rekonstruujene, takze ani po porodu nejsme zcela ve svym a da se s tim zit 🙂 Nechteli jsme deti moc odkladat. On by se vzdycky nasel duvod, proc to jeste odlozit. 🙂
Ono je to osemetne. Nam se treba uz 2,5 roku nedari, resime to v CARu, a kdybych se zacatkem snazeni o dite mela cekat, nez poridime vlastni bydleni (cca do roka uz to konecne bude), tak neotehotnim asi nikdy, protoze bych uz pak byla stara baba a nemela zadny vajca. Takze podle me zalezi i na veku, pokud je ti pod 30, tak klidne res prvni bydleni, ale pokud mas vic jak 30 a pripadne i problemy s otehotnenim, tak bych to rozhodne neposouvala. Vlastni bydleni si muzes koupit i v padesati.
My jsme měli vlastní bydlení ještě před svatbou a manžela jsem upozorňovala, že nejdříve bude zrekonstruovaná koupelna a kuchyň a až potom se můžeme začít bavit o dítěti. Nakonec se rekonstrukce protáhla na půl roku (většinu věcí jsme si dělali sami, mnoho peněz nemajíce) a nedovedu si představit bydlet s kojencem na staveništi bez koupelny. Naštěstí jsme teď v situaci, že když na barák dva roky nešáhnem, tak nespadne.
Za mne určitě nejdřív řešit bydlení, většina známých, co se stěhovala do domku nebo bytu už s dětmi a vesele plánovali rekonstrukci, tak pořád bydlí v nezrekonstruovaném a na opravy už nemají fyzické, psychické ani finanční kapacity. Nebo začali stavět dům, ale za těch podmínek, že platili zároveň stavbu i podnájem a děti tatínka skoro celý rok neviděly.
Určitě je lepší mít napřed bydlení a pak děti, ale někdy se to úplně plánovat nedá, takže když přijdou nejprve děti, člověk to taky nějak zvládne.🙂
U nás se to seběhlo všechno nějak rychle, takže jsme to řešit nestihli. Jsme v dlouhodobém podnájmu už 4 roky se dvěma dětmi a mysleli jsme, že až mi skončí mateřská, že už si něco vlastního pořídíme, ale při dnešních cenách nemovitostí na to zas tak spěchat nebudeme. Když se narodilo první dítě, tak mě trochu chytla depka, jestli to není nezodpovědné přivést dítě, když nemáme vlastní bydlení, ale pak když člověk vidí, jak žijí jiní, nebo jak bydleli naši rodiče v začátcích, tak mi to nepřipadá zas tak strašné 🙂 Ale každý to vidí jinak, dneska spíš každý čeká, až udělá kariéru, procestuje půl světa, postaví barák a pak ve 35 začne pomýšlet na děti. Já jsem zase ráda, že mám ve 30 dvě zdravé děti, i když to finanční zázemí není veliký a pomoc rodičů nulová, vím, že naši rodinu budeme vždycky schopni uživit.
Díky všem za názory 🙂, já mám právě už skoro 34, nedávno bohuzel tehu nedopadlo dobře. Rodina (švagrová, ségra) mi radí právě vyřešit bydlení ( jedna má postaveno, druha byt)... S bydlením u mých rodicu moc pocitat nemůžu a u partnerových vubec ne. Člověk si rika, že bude řešit bydlení a az pak deti, ale právě co když ty děti už tak jednoduše nepůjdou.
Vždy jsem měla nastavené že škola, práce, zázemí, rodina. Vše se v tomto pořadí splnilo.
Ano, máme domeček, ale klidně bych si dítě pořídila i do podnájmu. Někteří lidé na vlastním bydlení nelpí, důležitější, že mají na placení podnájmu.
Během těhotenství jsme se stěhovali z vlastního, do většího vlastního. Blbej nápad 😂 Doporucuji mít pořešené bydlení předem a nenechávat to, až to bude potřeba 😉