Zprávy o bojích v Charkově. Aktuálně a přehledně.
Pro obsáhlost komentářů a špatné načítání a zpětné dohledávání informací zakládám tuto diskuzi. Nově si budeme zprávy psát sem. Dle nových zpráv jsou Rusové v Charkově, kde probíhají boje v ulicích.
@pratensis naneštěstí ne. Neumím rusky, resp jenom fakt zaklady. nenašla jsem zadnej transkript v jiným jazyce nez rustine. Jenom vim, ze ho někteří youtuberi komentovali právě uz par let zpatky, diskutovali jestli jsou jeho informace legit atd. Nemůžu ani dohledat co konkrétně říkal před invazi. Taky by mě to moc zajímalo.
@odula Tak třeba to ještě někde vyplave... To by bylo fakt zajímavý vědět... Já jsem teď doma na neschopence, tak mám po večerech víc času brousit po zprávách po netu. V pracovním procesu to tak růžové nebude, to budu ráda, když stihnu večer prolítnout tuhle diskuzi. Tak doufám, že když se něco objeví, že to najdu tu. 😉
@odula Jj, přesně. 👍
Elencze mi taky chybí, ale taky se nedivím. Zrovna jsem dneska ráno četla hezký rozhovor s psychologem, jak se vyrovnávat s úzkostí z války. Čekala jsem takové ty všeobecné plky, jako se radily při covidu (nic proti), a nakonec mě příjemně překvapil, moc se mi líbil.
Vkládám i pro ostatní:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technol...
Ještě ad předchozí koment - rozhovor s psychologem. Úplně jsem se poznala v tom, jak tam říká, že někteří lidi mají tendence sedět u zpráv a být jakoby pořád "s Ukrajinou", přitom tím ničemu nepomůžou a sobě nejmíň. No, musím se polepšit. 😁
Několik lidí z Kyjeva teď hlásí velmi silnou explozi. Sirény opět zní městem..
@betelgeuzz @pratensis taky mam kamaradky (dvojcata) ze Sibire, ktere jsou potomky deportovanych (babicka byla napul z Ukrajiny a Moldavie, dedecek napul z Ruska a Recka)
Tohodle ruskeho kluka obcas sleduju na youtube, dela videa o zivote v Rusku a bizarnostech (hlavne v architekture) jeste z dob SSSR. Na par dni se odmlcel, po postech o sankcich a ruseni soc. medii.
Dnes na me vyskocilo jeho nove video - utekl do Tbilisi, je tam uz asi 30.000 Rusu co ted odesli. Dalsi utikaji do ostatnich zemi jako Armenie, Srbsko atd, proste kamkoliv kde Rusove nepotrebuji visa. V Gruzii ted bez nich muze byt az rok.
Fakt jsem zvědavá, jak tohle dopadne a opravdu doufám, ze se jaderné zbraně nepouziji…
https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek...
@dzejnin píšou tam, že v bunkrech jde vydržet rok… uklidnuju se, ze je to porad málo a proto je to blbost..
Z FB UA ambasády a pro mne asi nejbolestnější vyjádření toho,co se tam děje.
NADIJA SUCHORUKOVA, obyvatelka Mariupolu
Mariupol. V tomto městě všichni neustále čekají na smrt
NEDĚLE, 20. BŘEZNA 2022, 00:45
V přestávkách mezi bombardováním vycházím na ulici. Musím vyvenčit psa, který neustále kňučí, třese se a schovává se mi pod nohama.
Pořád se mi chce spát. Dvůr obklopený mnohaposchoďovými domy je tichý a bez života. Už se nebojím dívat se kolem sebe.
Naproti dohořívá vchod do domu č. p. 105. Plameny sežehly pět podlaží a pomalu stravují šesté. V místnosti oheň hoří bez problémů, podobně jako v krbu.
Černá ohořelá okna jsou vysklená. Jako jazyky z nich plandají plamenem spálené závěsy. Dívám se na to klidně a odevzdaně.
Jsem přesvědčená, že brzy umřu. Je to otázka několika dní.
V tomto městě všichni neustále čekají na smrt. Přeju si akorát, aby to nebyla příliš děsivá smrt.
Před třemi dny k nám přišel kamarád mého staršího synovce a vyprávěl, že došlo k přímému útoku na hasičský sbor. Záchranáři zahynuli. Jedné ženě to utrhlo ruku, nohu a hlavu. Sním o tom, aby části mého těla zůstaly na jednom místě, až dojde k výbuchu letecké bomby.
Nevím proč, ale připadá mi to důležité. I když je zřejmé, že se stejně během bojů nebude pohřbívat. To nám řekli policisté, když jsme je zastavili na ulici a ptali jsme se, co máme dělat s mrtvou babičkou našeho známého. Poradili nám, ať ji dáme na balkon.
Zajímalo by mě, na kolika balkonech leží mrtvá těla?
Náš dům na ulici Míru je jediný bez přímých zásahů. Dvakrát ho těsně minuly dělostřelecké granáty, v oknech některých bytů jsou vymlácená skla, ale zatím ještě stojí a ve srovnání s jinými domy měl velké štěstí.
Celý dvůr je pokrytý vrstvami popela, skla, plastu a kovových úlomků.
Snažím se nedívat se na tu děsivou kovovou věc, která přiletěla na dětské hřiště. Přemýšlím, jestli to byla raketa nebo mina. Je mi to jedno, je to prostě hrozné. V okně druhého patra vidím něčí obličej a trhnu sebou. Ukazuje se, že se bojím živých lidí.
Můj pes začíná výt a mně je jasné, že zase budou střílet.
Je den, stojím na ulici a kolem dokola je mrtvolné ticho. Žádná auta, žádné hlasy, žádné děti, žádné babičky na lavičkách. Umřel i vítr.
Několik lidí tu ale přece jen je. Leží u zdí domů a na parkovišti, přikrytí svrchním oblečením. Nechci se na ně dívat. Bojím se, že uvidím někoho známého.
Veškerý život v mém městě nyní skomírá ve sklepích. Podobá se svíčce. Když svíčka zhasne, bude tma. Jakákoliv vibrace či závan a přijde tma.
Pokouším se plakat, ale nedaří se mi to. Je mi líto sebe, mé rodiny, mého muže, sousedů a přátel.
Vracím se do sklepa a poslouchám nepříjemný skřípot kovu. Uběhly dva týdny a já už nevěřím, že kdy existoval nějaký jiný život.
V Mariupolu ve sklepě i dál sedí lidé. Je pro ně čím dál obtížnější přežít každý další den. Nemají vodu, jídlo, světlo, nemůžou pořádně vycházet na ulici kvůli neustálému ostřelování.
Obyvatelé Mariupolu musí žít. Pomozte jim. Vyprávějte o tom. Ať všichni vědí, že i dál jsou zabíjeni civilisté.
Do češtiny přeložila Tereza Chlaňová. Originální text zveřejnila Українська правда. Fotografie Nadije Suchorukovy byla převzata z jejího profilu














@pampeliska1313 😨 No přesně to jsem slyšet nechtěla. Já se právě bojím, že je sice nelogické, aby při současném stavu a rozpoložení ruské armády Putin vyskakoval na NATO, ale při jeho uvažování to bude něco jako "když nezvítězí Rusko, tak nikdo".