Mají muži zájem o svobodné matky?
Měla bych na vás dotaz... máte nějakou osobní zkušenost nebo ve svém okolí s tím, že by žena s dítětem úplně v pohodě našla muže, který by ji přijal i s jejím dítětem? respektivě jakou má šanci žena s dítětem, že ji bude chtít jiný muž a nebude mu vadit, že má dítě...jak rozvedená žena najde partnera a milujícího kamaráda pro své dítě? 🙂
Stručné shrnutí
- Svobodná matka může najít partnera i s dítětem; běžné způsoby seznámení jsou přes okruh známých, v zaměstnání (např. trafika), na seznamce, přes inzerát nebo na plese.
- Postoj muže je rozhodující; v diskuzi se uvádělo, že muži po třicítce častěji přijmou cizí dítě a v konkrétních případech došlo i k osvojení a převzetí příjmení.
- Mezi rizika patří odmítnutí nového partnera dítětem, konflikt mezi partnerem a dětmi nebo obtíže se seznámením v anonymních městech (např. Praha); doporučená řešení zahrnují pomalé seznamování, komunikaci, citlivý přístup a případně psychologickou podporu.
Nejčastější otázky
Q: Jak se jako svobodná matka nejčastěji seznámím s novým partnerem?
A: Nejčastěji uváděné cesty jsou: přes okruh známých, na pracovišti (v jednom příkladu trafika), na seznamce, přes inzerát nebo na společenské akci jako ples; také hřiště a běžné denní aktivity byly zmiňovány jako příležitosti.
Q: Jak velká je šance, že nový partner přijme moje dítě jako vlastní?
A: V mnoha konkrétních případech došlo k přijetí dítěte partnerem, včetně osvojení a převzetí příjmení; zároveň existují případy, kdy muž dítě nepřijal nebo s ním měl problém, takže šance závisí na konkrétním partnerovi a situaci.
Q: Je lepší aktivně hledat partnera, nebo to nechat náhodě?
A: Některé ženy popsaly, že partnera našly, když nehledaly (setkání po letech, klient z trafiky), jiné využily seznamky nebo inzeráty; obě strategie se v praxi vyskytují a fungují podle okolností a osobních preferencí.
Q: Jaký věk muže je podle zkušeností vhodný pro partnerství se svobodnou matkou?
A: Několik komentářů doporučovalo vyhnout se mužům pod 30 lety a zmiňovalo, že muži po 30 či kolem 40 bývají ochotnější přijmout dítě; jsou však i příklady mladších partnerů, kteří fungovali dobře.
Q: Co dělat, když dítě odmítá nového partnera?
A: Doporučené kroky zahrnují pomalé a citlivé seznamování, otevřenou komunikaci, citlivý přístup a v některých případech konzultaci s psychologem; v konkrétních případech byly zmiňovány návštěvy psychologů a dlouhodobá práce na vztahu.
Q: Může nový partner dítě právně adoptovat?
A: Ano, v diskuzních příkladech došlo k osvojení a k převzetí příjmení dítěte, což dokládá, že právní adopce je možná, pokud se partneři dohodnou a splní zákonné podmínky.
Závěry z diskuze
Shoda
- Svobodná matka může najít partnera i s dítětem a k seznámení vede více běžných cest (známi, práce, seznamka, inzerát, ples).
- Postoj a zralost muže jsou rozhodující pro to, zda partner přijme cizí dítě; u starších mužů je větší pravděpodobnost přijetí a i osvojení.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že je lepší „nehledat“ a nechat se seznámit náhodou, zatímco jiní doporučují aktivní hledání přes seznamky či inzeráty.
- Některé příspěvky zdůrazňují, že věk muže (po 30) zvyšuje šance na přijetí dítěte, zatímco jiné ukazují i případy mladších partnerů, kteří situaci zvládli dobře.
Otevřené otázky
- Jak nejefektivněji postupovat, když dítě nového partnera odmítá, aby nedošlo k dlouhodobému poškození vztahů?
- Jaké konkrétní kroky a právní kroky jsou potřeba k osvojení dítěte novým partnerem v dané zemi?
- Jak se svobodná matka může seznámit v anonymním velkém městě (např. v Praze) bez rozsáhlého sociálního okruhu?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
seznamka, inzerát, osvojení, psychologové, potrat
Místa a osoby
Praha, Vysočina, JM
Také jsem sama 4 roky, a už ztrácím naději, mám jedno dítko, nechtěla jsem jedinacka. Možná je to na mě cítit na sto honu nebo nevím. Ti co se líbili mě, neměli zájem o vztah se mnou, ty co projevoval zájem o mě, mě nepritahpvali. Nechci něco lámat ořez koleno a být s někým za každou cenu a tak asi už zůstanu na ocet. Vídám se. Půl roku s klukem, k dceři se chová skvělé, tim mě okouzlil. Ale zas si drží odstup ode mě. A já se v tom placam. :(
Ano, i svobodná matka může najít štěstí. Já ho našla a užívám si ho už 17 let. Společně s manželem máme další dvě děti, moji dceru si osvojil (toho idiota, s kterým jsem ji zplodila v mladické nerozvážnosti jsem do RL nikdy nezapsala). Dohromady nás dala jedna velká náhoda, někdo by řekl, že osud (těch náhod tam bylo víc 😀). S odstupem času můžu jen říct, že všechno zlé je k něčemu dobré a všechny věci, které se nám v životě stanou, ty zlé i dobré, všechny se prostě mají stát, mají svůj důvod... Hodně štěstí 🌷
Já jsem s dětma sama cca tři roky. Nemůžu říct, že by o mě nebyl zájem, protože mám děti. Ale já se nějak do ničeho nehrnu. S jednym mužem jsem se vídala. Ale řekla jsem mu, že prostě zatím nechci víc. Motat dětem hlavu atd... Ale on prostě víc chtěl. Já cítila, že to nebude ono. On bezdětný a řekla bych, že sám ještě jako dítě. I když tvrdil opak a snažil se mě přemlouvat. Po tom všem už jsem zkrátka hodně opatrná. A hodně nad vším přemýšlím a jdu s rozumem. Což je možná i na škodu.
@1eso1 není to na škodu, jdeš na to dobře👍Já jsem si tehdy říkala, ze pokud si nenajdu někoho do 3 let dcerky, tak se definitivně smířim s tím, ze budeme samy, budu se ji věnovat na 100 % a kdyztak si najdu partnera až když bude velká… V te době jsem tak trochu randila s podstatně starším rozvedeným kamarádem, který uz měl děti kolem 15 let, znali jsme se pracovně, měla jsem ho rada, ale jako kolegu, kamaráda, nedokázala jsem mu prostě opětovat to, co cítil on ke mne. Jo, mohla jsem byt trochu mrcha a klofnout ho, byl zajištěny víc než dobře, ale tohle proste není můj šálek kávy… Tak jsem mu to na ferovku řekla, bylo mi to líto, ale naštěstí to vzal na pohodu, zůstali jsme přátelé a jsme dodnes. Tehdy jsem udelala to rozhodnutí🙂 A hádej co? Druhy den jsem se dala dohromady s manželem😂Zázraky se dějí, když je vůbec, ale vůbec nečekáš🙈
@zuzineckah Tak to je super 🙂. Já už si taky říkám, jestli vůbec ještě do něčeho jít. Už jsem asi dost dlouho sama než abych si zvykala na chlapa. Ale tomu asi člověk úplně neporučí.
@1eso1 rozhodně neporučí😂 Jestli to má přijít, tak to přijde a odpálí tě to takovou silou, že nebudeš pochybovat ani na vteřinu... ❤
@zuzineckah hm a co když už člověk na lásku prostě nevěří a už se nedokáže nikomu otevřít, protoze se prostě boji dalšího zklamání?
@freemind87 Mám to hodně podobně. Proto jsem tak dlouho sama. Ale nejde spíš o moje zklamání jako potom o děti
@freemind87 mám to úplně stejně, malé budou 4 roky a mě bude už 35, přijdu si stará zase riskovat, už nedůvěřuji a asi je mi i líp bez opačného pohlaví, nemusím se starat aspoň tímto o další "dítě" 🙄 nikdo se celou dobu okolo mě netočil, resp. si ani kolo neopřel 🙂 mám spíš problém se někde seznámit...
@sissi__ ne každý chlap je další dítě. Ještě jsou i ti normální. Ale je to hodně o štěstí, i o tom riziku. Bez toho ale není nic. Já jsem se v 35 podruhé vdávala, dětem bylo 6 a 8. Kamarádka si v 38 se třemi dětmi našla partnera. Jak přijde láska..ale i rozum v tom je. Protože už nemáme zodpovědnost jen za sebe. A obvykle ten druhý má taky minulost, závazky, taky má bolesti životní, obavy..
Když jsem se pohybovala na seznamce, tak mi přišlo, že většinou bezdětní loví více u bezdětných žen a naopak.
To že muž (i žena) přijme cizí dítě vidíme ve svém okolí asi všichni (ono když je tolik rozchodů a rozvodů)...
Jinak znám holku, co si našla chlapa i s pěti dětmi 🙂 (je fakt že tři nejstarší už byli větší a i ten její partner má těch dětí více - takže jak Krok za krokem 🙂).
Držím palce 😉.
@freemind87 to je samozřejmě smutné a nevím, zda je možné to návalem citů ovlivnit. Třeba jo. Na druhou stranu, já jsem v té době byla taky hluboce zklamaná (když jsem pochopila ještě jako těhotná, že budu sama), ale tehdy jsem se zařekla, že právě kvůli dítěti se nebudu a nehodlám trápit nad člověkem, který se takhle zachoval. Prostě hlava. Vše je o hlavě. Aspoň u mě. A jsem za tu svou palici ráda, protože jinak by mi manžel do života nejspíš nikdy nevstoupil...
Ja jsem s dcerkou sama od jejího narození, minulý týden ji byly 3 roky. A tak nějak jsem začala pracovat sama se sebou, resp. se smirenim se, že už zůstanu sama. A svůj život venuju ji, protože na ten svůj už jsem rezignovala. Někomu je prano a někomu ne. A to platí ve všem, i v lásce....
@garfa4 asi je lepší být s tím smířený a pak být příjemně překvapen. Moje mamka pár známostí měla, ale domů nikoho nevodila,až když mi bylo 16. Ale i to časem skončilo. Na jednu stranu je poznat,že žije většinu života sama, ale rozhodně se z toho nehrouti, má aktivity, kamarádky a taky děti a vnoučata..Na druhou stranu její známé si nezřídka našly partnera až později, třeba v 45-50. Pozdě,ale přece. Život je tak různorodý a může toho přinést tolik..
@andelka hm, to já právě dělala taky a pak dcera teď nechce nikoho nového přijmout... Když byla malá, vzala by asi každého neměla rozum, já ji od toho chránila, radila jsem dost. Ale jak říkám, buď to bylo mnou, že před dítětem jsem na ty chlapy zas takove nároky neměla. Bylo to aby byl pro mě efektivní a zábavný. Po rozchodu už chci aby byl samozřejmě pro mě atraktivní, zábavný a ještě (tím sama km jak si urezavam větev) úžasný pro dceru, aby ji přijal za vlastní stejná výchova, úcta, k tomu druhému, povídání si. A to lovit to v tom prebranem rybníce. Co vlastně v ženy. Víte co vlastně nabízíte? Já jsem dlouho dumala, co má vlastně nabídnout. Jako jo vypadám k světu. Ale denně nejezdím na lyžích, nebeham , jen s někým... atp. Ale chodím a koncerty, domácí grilovacky, divadlo, prostě kultura. Myslím si že jsem vtipna prokazdou srandu. Ale nejsem úplně ta domácí putka co denně uklízí a denně vaří.... A co vlastně chlap hledá?
@freemind87 já mám pocit, že jsem tvůj přesný opak. Atraktivní určitě nejsem a za dobu, co jsem doma na RD se že mne stal dost samotar, introvert a ještě větší pesimista než jsem byla dřív. Takže já vlastně asi nemám co nabídnout. Naopak ráda peču, což je ale dle mého naprosto pro chlapy nepodstatné. Asi i proto jsem to prostě vnitřně vzdala.
@andelka Máš pravdu, nikdo nevíme, co nám život přinese. A člověk se musí chovat zodpovědně, aby to nemělo negativní dopad na dítě. Je to těžké pracovat na tom smíření se s tím, jak to je. Ale říkám si, že slz už bylo dost a ničemu nepomohly. Takže to musím zkusit jinak, abych byla víc v pohodě.
@freemind87 no ona myslím už byla po dvou rozvodech dost zklamaná, takže opatrná. A vím,že říkala,že hodně chlapům vadilo,že má mě. Oni ve 40-45 měli už velké děti,mně bylo třeba 5-10, bez hlídání,takže omezení. Až v těch mých 16 někoho poznala, bylo to v pohodě, už jsem byla velká, vlastní zájmy, mohla jsem být sama doma..ale nakonec stejně se k mamce nehodil. A ona by nebyla s nikým jen proto,aby nebyla sama.
No, manžel třeba hledal někoho,s kým by si rozuměl, mohl podnikat aktivity, trávit čas, mít společné koníčky, kdo by ho podporoval, vážil si ho, miloval ( a naopak on jí) vytvořil zázemí, teplo domova, s kým by mohl plánovat budoucnost a nakonec i chtěl druhé dítě. Povahově a založením jsme každý jiný,ale nerozděluje nás to, spíš se doplňujeme. Jo a taky sex. Aby byla ochotná být aktivní, měla chuť experimentovat a brala ho jaký je. Aby byla tolerantní, upřímná, hodná, něžná a svým způsobem obětavá.
Já jsem byla taky první přítelkyně, kterou představil rodičům a dceři. Do té doby nikoho stálého vhodného neměl. Sám byl od 24 do 31 let.
Čistě statisticky, pokud se 50% manželství rozvádí, tak je tu stejný počet volných žen a mužů, takže šance za mě je veliká.
Taky jsem velmi rychle našla partnera po rozchodu s manželem, vlastně ani nevím, jak se to stalo...samo 🤣 Děti mám 2, on 1. Podle mého jde spíš o to, že ten vztah může fungovat jinak, ano někdo se znovu vda, někdo žije odděleně, někdo žije na dvou místech, prostě jde o to, umět si to udělat hezky a nelpet na stereotypech...volných mužů je spousta, ale jak tu někde padlo, rozhodně nebrat mladší úplně svobodné, spíš ty zkušené 😁