Jak jste zvládly nástup po rodičáku do práce?

kikina9
28. únor 2016

Koncem listopadu jsem nastoupila po rodičáku zpět do práce. Chodím na ranní, manžel převážně na odpolední, takže s voděním do školky není problém. Manžel děti ráno vypraví, já je odpoledne vyzvednu. Ale nějak si pořád nemůžu zvyknout, že nic nestíhám tak jako dřív, no a taky že nemám ani minutku času pro sebe ☹ Domů se s dětmi dostanu kolem 16 - 17 hod, potom ještě dvakrát týdně zavést starší na kroužek aerobiku. A jelikož já v práci nemám obědy a manžel, když chodí na odpolední, taky ne, tak ještě musím něco uvařit, naučit se se starší dcerou....a večer už jsem většinou tak utahaná, že zalehnu v 9 hod. večer s dětmi (vstávám ráno před 5 hod.). S manželem se vidíme většinou jenom o víkendu. No a celý týden se těším na víkend, a nakonec celý víkend doháním resty s týdne (praní, žehlení, úklid...), takže nakonec mám pocit, že ten víkend uběhl, ani nevím jak ☹ Holky, uklidněte mě, že si to časem sedne a bude líp 😀 Budu ráda, když napíšete, jak jste nástup do práce po rodičáku zvládaly vy.

betelgeuzz
29. únor 2016

@lenka5731 to už je potom o tom, jak si kdo nastaví hranice. jsou rodiny, kde chlap chodí z práce a do práce, a vše kolem dětí zařizuje ženská, často díky tomu, že má částečný úvazek. Tohle by mě třeba nevyhovovalo, mám svou práci ráda a dělat ji jen částečně by mě dost omezovalo. Manžel se prostě musel zapojit, i když to byl ze začátku boj. Jinak bych uvažovala o placeném hlídání, což by zas vadilo jemu, takže radši se podílí i on.

lenka5731
29. únor 2016

@betelgeuzz no jo, každá rodina je prostě jiná, stejně jako každá práce a každý člověk má svoje specifika. Tím bych to asi uzavřela, protože se srovnává nesrovnatelné. Shodneme se v tom, že jeden člověk, který má pevnou pracovní dobu a pracuje na plný úvazek, nemůže bez pomoci dlouhodobě obstarat všechno.

lenka5731
29. únor 2016

Mmch, je tu na Koníku skupina žen v domácnosti? Jednou jsem hledala a nenašla.

veruska007
29. únor 2016

No, holky, jak to čtu, tak se trochu bojím. RD mi končí v létě, ale na původní místo se vracet nehodlám - byla jsem polovinu pracovní doby na služebkách, zpravidla zahraničních. Navíc mou vedoucí pozici dostal chlap, který se jí nehodlá vzdát a dělá mí naschvály celou rodičovskou. Takže si hledám jinou práci... doufám, že do léta najdu. Jsem zvědavá, jaké to bude a hlavně jak zvládneme prázdniny! Jinak pracuji celou dobu, co jsem doma, na dohody a ZL. ŽL jsem teda od ledna pozastavila, protože to bylo 100x horší než běžná práce. Byla jsem k dispozici 7 dní v týdnu, 24h denně, žádné víkendy, žádné svátky, každou chvíli pracovně v jiném městě, žádný pravidelný režim, vyzvedávání dětí jsme s manželem řešili telefonem podle potřeby každý den jinak.
Tak já doufám, že když nastoupím do práce a nějak se sladíme s voděním a vyzvedáváním (každé dítě je jinde + kroužky), tak to bude větší lážo plážo než jak je to teď.

lenka5731
29. únor 2016

@betelgeuzz teda a muž s placenou pomocí problém nemá žádný - to využíváme i když nechodím do práce, jakmile bych do práce nastoupila, tak je to samozřejmost.

kikimaruska
29. únor 2016

@lenka5731 ono já sem ráda, že aspon tak, jinak babička nehlídá vůbec, ještě pracuje, není mobilní......Popravdě už sem ale měla zajištěnou chůvu, že by to místo ní prostě musela dělat chůva pokud by to nevyšlo, nebo když babička onemocní. Naopak sem původně uvažovala i zpět na směnné místo, protože nesměnné vypadalo dlouho jako scifi ...ale co sem vypočetla, že bych dala chůvě, která by musela navíc jezdit po městě a vyzvedávat denně i vozit toho staršího,hlídat v noci,koupit jí lítačku, připlatit za učení se starším, se kterým to opravdu není lehké (má ADHD, poruchy učení..., je ve spec.třídě integrován s IVP v běžné ZŠ s medikací)... tak bych ji regulérně dala 3/4 svého platu a sama bych nebyla skoro doma, takže to mi za to nestojí. Jediné co uvažuji ted, že bych ji ty dlouhé dny (pondělky a středy) zaplatila aspon 2x týdně ráno a ona by pohlídala doma 2 hodinky mladšího a pak ho až na 8 hodinu odvedla do školky...že by si přispal a nebylo to tak náročné pro něj...ale už si tedy zvykl a i o víkendu vstává před 6 ráno (to ho tedy ještě zaženeme do pelíšku, tj.vleze si k nám do postele a dospí).

lucca23
10. bře 2016

I já se přidám se svou zkušeností s nástupem do práce 😉 Děvčata bála jsem se...opravdu hodně. Před mateřskou jsem pracovala u Vězeňské služby,ale z důvodu zrušení organizační jednotky jsem byla na mateřské propuštěna. Syn je narozen koncem září,takže jsem cca půl roku před 3.narozeninami hledala práci. Samozřejmě neúspěšně. Pak už jsem z toho byla tak vyčerpaná,že sem se na to vyprdla. A světe div se, jak jsem se přestala snažit, přišlo to samo. V září šel syn do školky a já nastoupila na 3/4 uvazku do školy v našem bydlišti. Vstavame po 6hodině a v práci mám ve 14hodin padla. V pátek ještě dřív. Práce mě baví a především super kolektiv 😉 je to sice trochu na úkor peněz,ale pro mě je důležitější dobrá nálada a práce,co mě baví 🙂

kika_21
13. bře 2016

@kikina9 Podobně.

marton
13. bře 2016

@kikina9 Ahoj,když fungují oba rodiče a doplňují se,tak je to pohoda 🙂 .Nemáme zrovna málo dětí,já pracuji ve zdravotnictví a manžel je workoholik,ovšem řídí si čas víceméně sám.Hlídání nemáme,babičky jsou daleko,tak máme alespoň paní na páteční hlídání,abychom byli s manželem jen sami 😉 .Ráno vozí děti manžel,odpoledne já.2x týdně kroužky,střídáme se.No a o domácnosti,která je o 6ti lidech ani nemusím psát.Žehlička se téměř neuklízí.Za to já uklízím dost,ale to jen proto,že jsem uklízecí magor 😒 .
Sedne si to,uvidíš.Děti budou stále samostatnější a přijde čas,kdy se budeš odpoledne nudit 😀 .

mmbe
13. bře 2016

Nám se to taky celkem podařilo vymyslet. Na mateřskou/rodičovskou jsem prakticky vůbec nenastoupila - celou dobu jsem u stávajícího zaměstnavatele pracovala napřed na dohodu a potom na jinou smlouvu na zkrácený úvazek, když byly malému necelé dva roky, dostala jsem nabídku na plný úvazek do jiné firmy s vlastní školkou. Dala jsem si podmínku polovičního úvazku na první tři měsíce kvůli aklimatizaci a vyšli mi vstříc. S manželem jsme byli už před třetím těhotenstvím domluveni, že nebudu doma a do péče se zapojíme oba. Sice to občas zaskřípalo a vlastně skřípe doteď, ale pozitiva převažují. Manžel zvládá děti i domácnost bez problémů - podle svých měřítek 😉 Můžu odjet i na týden na služebku a vím, že po návratu bude barák stát a děti budou spolojené. Podporu rodičů nemáme ani z jedné strany nijak velkou, spíš velice výjimečnou. Je to honička, občas se ztrácím v čase, občas je situace dost vypjaté doma nebo v práci, ale naučili jsme se chovat se vstřícně a pomáhat si. Svého muže si velmi vážím - i po těch skoro dvaceti letech, co jsme spolu. Manžel má vlastní firmu, já pracuju na vedoucí pozici v mezinárodní firmě v automotive. Jednou za dva týdny nám chodí domů paní na žehlení plus si necháváme mýt okna. Zbytek je v naší režii. Mimochodem - u nás v práci je možnost home office v případě nemoci zaměstnance nebo nemoci dětí standard, flexibilní pracovní doba taky a oboje je především maminkami hojně využívané.