Jsem vyčerpaná. Změnit práci?
Jsem hrozne unavena a vycerpana. Pracuji s lidmi s demenci, drogove zavislymi a alkoholiky. Pracuji 12 hod smeny, kratky a dlouhy tyden. Do toho mam jeste skolu, takze kdyz pres vikend nepracuji, tak jsem ve skole. V praci mame povinne vzdelavani dane zakonem, musim mit 24 hodin kurzu rocne. Bohuzel to casto vyjde i v ty dny, kdyz mam volno. Nebo mi do volnych dnu hodi vidle porada. To je pak cely den v pr***. Vydelek neni nic moc, 28 tis - 30 tis cisteho v Praze.
Vedeni je hrozne, kolegove taky. Manzel je nespokojeny, ze nemame na sebe vubec cas. Je to samozrejme i tim, ze chodim dalkove do skoly. Hrozne me ale rozciluje, kdyz musim ve svem volnu na pitomou poradu nebo na nejaky kurz. Nebo mi vedouci vola, ze kolegyne je nemocna, jestli muzu vzit smenu. Pro prestavu jsem byla po trech dnech 12tek a mela tu drzost se zeptat. Nemam vubec zadne volno a jsem strasne vycerpana. Spim do 10 kdyz mam volno a stejne jsem unavena.
Nevim jak dal, prace nic moc, psychicky narocna, do toho priserna vedouci i kolegove, plat mizerny.
Práce na směny a do toho škola je náročné. 3 dvanáctky za sebou je úplně normální, další bych klidně vzala. Co má vedoucí dělat, když jí někdo vypadne. V Praze je takových možností najít si jinou práci. Hledej a pak dej výpověď.
@1pomnenka Muze vzit smenu sama a neobtezovat lidi. Ale nejde jenom o tohle. Otravuje i o svatcich, musime delat veci, ktere ma delat ona.
Sociální sektor je zatraceně náročný a hodnocení vůbec neodpovida. Vždyť se rozhlidni po jiné práci,zasilej životopisy,chod na pohovory, nemusíš tam přece být. Ja nechci každému v sociálním sektoru říct,at odejde, protože jste prostě pro ty lidi zapotřebí!! Na druhou stranu,je to šílený život pro ty zamestnance,jako jsi ty, že ty vlastně téměř žádný život nemas a je to prostě psychicky vycerpavajici..
@squezy Studuji socialni praci, chci byt socialni pracovnik. Ted pracuji jako pss. Je to opravdu hrozna prace a je nezaplacena. Kdyz se kouknu, tak vlastne jsem porad v praci nebo ve skole, skola ok, to beru jako investici do budoucnosti, ale ta prace a navic vsechny ty kurzy, porady. Navic priserna vedouci. Ani na stedry den mi nedala pokoj, to jsem koncila v 19, utikam domu na stedrou veceri s manzelem a psala mi, at ji poslu fotky a kratky obsah o Vanocich s klienty. Myslela jsem, ze to snad ani neni clovek. To je jeji prace, jen se ji nechtelo, tak to prehodila na me.
Navic, dalsi vec, ja uz ty klienty nesnasim, vadi mi, kdyz jenom neco chteji. Citim k nim odpor a to je spatne.
Nauc se rikat striktne NE a hledej si jinou praci.
Dej výpověď. DO tohohle odvětví se moc lidí nehrne, jinde po tobě skočí všema deseti.
@mabs Premyslim nad tim. Jen mam strach, ze nic nenajdu. Praxi mam akorat ve vyrobe a v socialnich sluzbach, takze nemam cim ohurovat.
Hledej v socialnich sluzbach. Byt tebou, tak nejdriv zmenim kolektiv, nez bych menila odvetvi.
@ai30 Vim, ze zaludek na prebalovani nemam. Azylove domy, to je takove, ze v jednom pracuji a stejne prebaluji. A jak koukam, treba azylovy dum pro matky s detmi, pro zeny, tak zrovna nikoho nehledaji.
Ale jakou mas vizi do budoucna? Mas praxi v socialnich sluzbach, studujes socialni sluzby, ale v uvahu pro budouci uplatneni pro tebe prichazi jen azylak pro matky s detmi?
@ai30 Jako pss muzu pracovat budto v azylaku, v domove pro seniory, stacionare a a tak dale. Do budoucna vizi mam, chci pracovat s detmi nebo s tyranymi zenami. Do konce skoly mi zbyvaji jeste dva roky.
Tak to sleduj, ty mista se objevuji prubezne, klidne i organizace, kde bys chtela pracovat v okoli kontaktuj predem. Socialnich pracovniku neni nikdy dost, opravdu se neztratis. A mezitim se opravdu nauc rikat sefove NE na vsechny ukoly mimo pracovni dobu, co mas ve smlouve. Ona to zkousi a kdyz vi, ze u tebe vzdycky uspeje, tak s tim neprestane.
@ai30 To ano, jenze ted nemuzu pracovat jako socialni pracovnik, pouze jako pss a to je ta nejhorsi prace. Moc dekuji za povzbuzeni, sefova je takova, ze kdyz reknu ne, bere to jako podraz a dela zle.
Pracovat PSS je dřina, to ano, ona je ta sociální práce je celkově spíš takové poslání a musí to dělat člověk i srdcem. Vedoucí je věc jedna, ale klienti věc druhá, pokud už je nemáš ráda, odejdi. Oni za to nemůžou, jsi pravděpodobně vyhořelá.
@marketa1218 V necem mas urcite pravdu, treba v tom, ze je to spis poslani. Jenomze z dobreho srdce se jeste nikdo nenajedl. Kdyz ti klient preje, at mas zkur** Vanoce, at chcipne*, tak to opravdu jeho vina je. A muzou za to i klienti i vedouci.
Musíš odejít, začínáš být vyhořela. To nepovede k dobrému konci.
@enoli Ano, vim.
Nedokážu si dělat takovou práci ac ítit se u toho tak, jak ty. Cítit vyloženě nechuť až odpor k práci. Hledej něco jiného, i kdybys měla jít dočasně do supermarketu. Vidím jasné prvky vyhoření. Možná včera bylo pozdě....
@ninive211 Je to tak, mozna zmenit cilovou skupinu by byla taky moznost. Nejsem zla, myslim, ze jsem empaticky clovek, ale tohle je opravdu moc.
Ceho je moc toho je moc. Nenech se zneuzivat, co mas ze zivota...dala bych na tvem miste vypoved. V Praze je moznosti..
Tohle nemá budoucnost... 🙈 Věřím, že v Praze a okolí budeš mít více možností si najít práci. Sociálních pracovníků je pořád málo, nikde jich není dost. Já pracuji v denním stacionáři, kde fungujeme jen v pracovní dny. Od 7-15h. Na ty směny věřím, že to musí být hooodne náročné...
Pokud máš ráda práci v sociálních službách, tak běž dál.... Ať se Ti ta práce nezhnusí úplně, a to by byla škoda, ne? 🙂
Předpokládám, že jsi ještě relativně mladá. Já měla první opravdovou praci v 21, tam jsem byla půl roku, a pak
8 let v jedne firmě. Tenkrát jsem byla neskutečně blbá. Neuměla jsem říkat ne. A šéf si rychle zvykl. Postupně na mě padaly všechny možný úkoly, co předtím dělal on, kolegyně. Vzít si dovolenou téměř neexistovalo a když, tak být k zastižení na telefonu a po návratu na mě čekalo peklo, že jsem několik dní pracovala téměř nonstop abych to dala dohromady. Nebyly výjimky ani telefonáty pozdě večer, kdy seděl s klientem a něco si nepamatoval. Dopadla jsem tak, že jsem si uhnala ulcerózní kolitidu. No naštěstí jsem pak dostala odvahu, našla si jinou práci a dala výpověď.
Na jednu stranu zpětně vidím, že jsem tam získala neskutečnou praxi a dělala jsem věci, ke kterým bych se jinde nedostala. Na druhou stranu: tohle už nikdy!!! Žádná práce nestojí za zničení zdraví a u tebe i rodiny. Je to furt jenom práce. A i když fakt vím, jak je to těžký, nauč se říkám NE. Jsi zaměstnanec, ne otrok.🙂 držím palce!
Šla bych na nemocenskou. Doktorce bych řekla o problému, že máš až psychické problémy a potřebu si odpočinout. Mezitím bych hledala novou práci.
@me_druhe_ja Ja to mam stejne tak. Tady v praci mame udrzovat poradek, v kancelari a tak, tak se snazim. O vikendu jsem uklizela, dokonce i kose odpadkove jsem umyla a dezinfikovala, kuchynskou linku, lednici, drez a vis co? Kolegyne me narkla, ze jsem nezametla dvorek. Tak ji rikam, ze ok, ale tak zas jsem delala jine veci a opravdu jsem se o vikendu nezastavila. A zeptala jsem se ji, kdy ona naposled uklizela. A vis co? Vedouci se me nezastala, napsala mi, ze dvur je dulezitejsi nez cisty drez. Jako fakt sila, vubec si nevazi moji praci. Do toho klienti, uz to fakt nedavam. A za smesne penize a v Praze.
Nebo mi jeste udela vedouci takove zakernosti, ze i kdyz vi, kolik toho mam, tak me posila na kurzy i pres to, ze vi, ze uz mam splneny pocet. Vubec ji nezajima, ze mam i svoji rodinu.