Kamarádství na pracovišti. Hledáte přátelé, nebo preferujete samotu?
Hezky vecer vsem,
hledate si v praci kamaradstvi a nebo chodite jen do prace?Vadilo by vam,kdyby jste se tam moc nebavili,nebo nevadilo?
Chodím do práce a s někým si tam popovídám víc, s někým zase méně. Ale pořád to jsou kolegové a do přátelství to má daleko... I když jsem si u nás v práci našla manžela. 😄
Pokud je v práci dobrý kolektiv, lépe se pracuje. Člověk se zasměje, občas prohodí pár slov o dětech, rodině atd.. Když je v práci dusno, odráží se to pak na náladě človeka, zdraví...Takže já měla vždy v práci kamarády se kterými jsme pak zašli občas někam na kafe
Nehledam, ale našla jsem … za me je ještě rozdíl jestli cíleně hledas kamarádky nebo spis přátelsky kolektiv .. vadilo by me přijít do práce a udělat si svoje… a s nikým se nebavit … ale ze startu bych to kvůli tomu neodsuzovala… z me zkušenosti - kolegové ke kterým se hledala ta cesta dyl, byli nakonec ti správní … ati co byli na startu přátelští a zábavní … tak to me trčel nůž ze zad🤣🤣 nerikam ze všichni … ale pozor i na to ze začátku než se rozkoukas a poznáš to tam.. jinak v moji praci je důležitý aby všichni fungovali jako tým, takže je předpokladem i nejaka ta přátelská atmosféra a pokud člověk nenapadne do kolektivu, tak to nefunguje…
U nas prave nejsou komunikativni.Ja jsem tez velmi pratelska,ale oni nemaji zajem no🥲
Nehledam v praci kamaradstvi, ake dobry kolektiv je pro mne nutnost. Vzdy se casem najde jeden nebo nekolik lidi s kym si vic sednu a i pokecame. Rozhodne to ale neni denne, mi staci treba i 1x za mesic atp
Já bych řekla, že taky záleží hodně co/kde člověk dělá a jak velký tam je kolektiv a celkově jak to tam funguje.. 😊
Když jsem chodila na brigádu do fabriky, tak prostě člověk si tam pokeca o přestávce, ale to je vše.. 😊Tam to asi nevidim nějak na vytváření kamarádstvi..
Pak už jsem měla pouze malý kolektiv...a vždy kamarádství vzniklo.. 😊 S holkama se občas vídáme ale prostě nějak s tím časem to je složité.. 🤷😃 A v nynější práci bych řekla, že moje přímá kolegyně co s ní mam směnu, tak jsme fakt kamaradky.. 😊 Už dobře se známe za těch 5let,ledascos o sobě víme a když se něco děje tak to ja sobě poznáme.. 😃😊Máme dovolený a prostě vždycky si napíšeme. 😊 A někdy opravdu prokecáme celou směnu, že by jsme i obchod mohly zavřít.. 😃🤣
Já bych řekla taková zlatá střední cesta. Ne přátelství, ale dobré vztahy. Prostě dobrý kolektiv. Ovšem úplně nestojím o přesah do soukromí. Popovídat si v práci, ale volný čas bych společně trávit nechtěla. To už by fakt muselo být. Nějak to trochu sama odděluji. Ani nechci, pokud nemusím, intenzivně netrávím s nikým čas v práci, takže na obědy chodím společně jen občas a tak dále.
Nehledám,ale pokud je v práci přátelsky kolektiv, pracuje se lépe. Nemusí to být kamarádi s kterými se vídám i mimo práci, stačí když je dobra atmosféra,dokážeme si popovídat,zajít spolu na obed.
Jelikož dělám ve vzdělávání, potřebuju být s kolegy "na jedné vlně". Není to přátelství typu že bych s nimi chtěla třeba jezdit na dovolené a trávit volný čas, ale spíš fakt podobný přístup k životu.
Ja měla dvě práce, kde jsem byla víceméně sama nebo jen s jednou o dost starší kolegyni (dohromady jsem tam byla 10 let) a tam jsem byla logicky vlastně sama. Pak jsem přestoupila do velke firmy a zrovna jsem se trefila na fakt super kolektiv včetně přímé nadřízené a generálního ředitele pro střední Evropu. Fakt napříč odděleníma byli skoro všichni super, já jsem taky strašně společenska, začala jsem organizovat společné výběhy jednou za týden po práci, s nejbližšíma jsme chodili na pivo, party....team buildingy byly boží....fakt super. S kolegyní, co jsme byly spolu na Rakousko, jsme se fakt hodně spřátelily. Byla jsem tam dva a půl roku, teď jsem pryč 5 let, žiju v zahraničí a teď jsem byla v Praze o prázdninách a 4 kolegyně jsem viděla, byly jsme na obědě, pokecaly...🙂 super.🙂 dvě tam pořád pracují a teď už to zdaleka není jako tehdy. Měla jsem fakt štěstí na super lidi tenkrát.
Asi by mě dost mrzelo, kdyby to bylo jinak...
Zajímavá otázka. Ráda se přátelím s kolegy, je to společenský kontakt a přece jen chodit někam x hodin mlčet a vrhat na sebe kosé pohledy, to by mi nedělalo dobře. Současně mám ale na paměti heslo mojí babičky - kolegyně z práce je kolegyně, ne kamarádka. Což neznamená nepřátelit se, ale být více než běžně opatrný se sdílením informací.
Ja jsem pratelska osoba, pracuji ve skolstvi, jsem tam ted 17 let a mame velmi pratelsky kolektiv - s hodne kolegynemi jsme kamaradky, ktere travi 8spolu i volny cas - i kdyz mam rodinu s detmi8. Jako aktivne pratelstvi nehledam nikde, ale mou povahou si ty kamaradky najdu temer vsude. Jsem komunikativni a myslim, ze si umim popovidat skoro s kazdym.8
Pro mě je kolektiv to nejpodstatnější. Peníze vydělám i jako OSVČ, ale do práce se chodím socializovat 🙂 Naštěstí jsem našla práci a lidi kolem sebe, si to sedlo jak Pr.. na hrnec, nedovedu si představit, jestli třeba příští rok ředitelka na mě nesežene peníze, jelikož by mi ti lidé strašně chyběli ( i když se stýkáme i v soukromi ) Společné táboráky s kytarou, večeře, výjezdy.. jsem tam třetí rok a doufám, že se to bude pokračovat 🙂
Ano, kde jinde si je ve 40 letech hledat? Jsem bud v praci nebo doma. Driv jsem mela kamaradky dalsi maminky z hriste a sousedky, ale pak jsme se odstehovali..
Já jsem kamarádská, takže spíš se snažím spřátelit.. Jsem v HR týmu, ale mám na sobě agendu náboru na kterou jsem sama. Moje kolegyně dělají buď mzdy nebo smlouvy a jsou oddělené. Takže s nimi chodím někdy na oběd, pokud nejsem někde mimo naší centrálu. Což se děje.
Ale jako recruiterka mám tu výhodu, že například vítám nováčky a vídám je i na pracovišti, takže tam se snažím vytipovat si někoho v plus minus mém věku a navázat přátelství. A celkem se to i daří.