Čtěte dětem aneb díky večernímu rituálu upevníte vztahy a zaženete stres

Po celém dni toho máte dost. Vracíte se z práce unavená, doma čeká druhá směna – vaření, uklízení, praní, příprava dětí do školy. Hektická realita všedního dne. S dětmi komunikujete na úrovni „přines, podej, udělej“ a o víkendu doháníte resty. A co takhle vnést trochu klidu a příjemně stráveného času s dětmi do vaší každodenní rutiny? Zkuste si vytvořit malý soukromý rituál – čtení před spaním. Možná budete překvapena, jak to chytne rodiče i děti!

Benefity pravidelného předčítání dětem jsou jistě všem známy – kromě budování čtecích návyků a slovní zásoby podporuje též rozvoj logického myšlení, soustředění, představivosti, sociálních a vyjadřovacích schopností… Co je ale především nutné  vyzdvihnout, je pozitivní vliv takové „čtecí chvilky“ na naše vztahy k dětem. Zachumlejte se společně do peřin, přitulte se a pusťte se do nějakého napínavého příběhu. Zažeňte stres a shon a užijte si pohodu.

„Pohádka na dobrou noc je fakt jeden z nejhezčích okamžiků celého dne. Věřím, že pro oba. Po roce jsme prohlíželi cokoliv, co chtěl syn. Pohádky jako takové pobral až těsně před druhým rokem, kdy pochopil, že může jenom poslouchat. Střídáme to, fajn jsou takové ty veršované příběhy, kdy každý verš končí obrázkem, to se naučil hned doříkávat, pak má rád Krtka s celým ansámblem, Krtek a kamarádi, básničky, nebo Krtek ve městě, normální pohádky,“ píše @berenika39.

Nejdříve melodie hlasu a až časem obsah příběhů

Jak zjistila i uživatelka romcovaklarka, v prvních měsících a letech života děťátko spíše vnímá tón a melodii hlasu, „naposlouchává“ si slovní zásobu. Obrázkové knížky, leporela a krátké veršovánky jsou proto dobrou volbou: „Synovi je rok a půl, čteme hlavně leporela, v některých čtu přímo básničky, u jiných (hlavně u těch, kde mi ty básničky přijdou s prominutím "pitomé") si jen ukazujeme, co je na obrázcích a něco si o tom povídáme. Tohle naše čtení má moc rád a často si o něj říká, nosí mi knížky a chce je číst,“ říká v diskuzi Čtení dětem. Čtete? Od jakého věku? Baví je to?

„My četli od miminka, ale začalo ho to bavit tak kolem 2 let. Teď čteme hlavně Pejska a kočičku nebo Povídejme si děti.  Ta srozumitelnost např. u Pejska a kočičky je bezva. To dá přednost knížce před čímkoli.“  Teprve mezi druhým až třetím rokem totiž začíná dítě chápat obsah delších textů. Předškoláci již zvládnou i příběhy na pokračování. Mezi jednotlivými částmi příběhu nedělejte pauzu delší než 3 dny. Na začátku každého předčítání je dobré s dětmi zrekapitulovat, kde jsme minule skončili.

„U nás se to bez čtení neobejde. Prakticky čteme celý den a je pravda, že mě to už někdy nebaví. Nejraději má básničky, říkanky a krátké pohádky. Frčí u nás Krteček. Teď už si dokáže číst sama. Sedne si, prohlíží obrázky, komentuje. Některé říkanky už opakuje, i když jí rozumíme jen my s manželem. Také miluje zvukové knížky. Před spaním čteme Medvídka Pú, před tím jsme četli O pejskovi a kočičce, Dášenku, je toho hodně. Doufám, že jí to vydrží až do puberty. A musím ji pochválit, že knížky vůbec netrhá, nemačká, je opatrná,“ říká maminka naomi6 o své dceři.

Kdy se čtením začít a skončit?

Uživatelka maybe72 čte i své dospívající dceři: „Svým dcerám jsem začala číst velmi, velmi brzo, čtecí rituál dodržujeme i teď, všechny tři nás to pořád baví. Je to další chvilka strávená bez spěchu a hlavně společně, což vzhledem k věku starší dcerky velmi oceňuju i já (aneb jak se dostat k pubertální holčičce co nejblíž, zvlášť pokud je třeba vyřešit a okomentovat nějaký problém). Hlavně, aby se to nedozvěděli spolužáci mé starší dcery, prý by ji to ve třídě úplně odrovnalo. Takže čteme, vždycky se u toho slezeme v jedné posteli, ale vše probíhá v ilegalitě a v režimu přísného utajení (aneb ať žije dospívání).“

Hlavní je, aby to děti bavilo. Někteří neposedové budou potřebovat více času, aby dozráli ke klidnému naslouchání, některé děti rády poslouchají od nejútlejšího věku. Vypozorujte, kdy je ten správný čas u vás! Tak jako maminka tiburcia: „Syn začal akceptovat pohádku před spaním asi ve 3 letech, do té doby ho to spíš u usínání rušilo. Dcera by tu knížku spíš okousala, než aby poslouchala, co čtu.“

Pokud vychytáte tu správnou chvíli a navyknete si s dětmi na pravidelné literární chvilky, můžete vybudovat milou rodinnou tradici, na kterou budete později s láskou vzpomínat. Vypněte televizi, oprašte knihu a hurá na věc!

Zajímají vás tipy, jaké knihy dětem předčítat, co a jak? Podívejte se do diskuze: Čtení pohádek před spaním. Odkdy a jaké pohádky?