Kdy můžete vaše děti začít učit zimní sporty? Nezáleží jen na věku, ale i fyzické a psychické zralosti

"Já poprvé postavila dceru na lyže ve třech letech. V některých lyžařských školičkách mají podmínku 3 roky, menší děti nechtějí. Osobně si myslím, že to bylo brzo, ale jezdíme na hory každý rok, jsme vášniví lyžaři, tak jsme si říkala, že není na co čekat. Letos dceři bylo pět a jezdila super. Synovi byly 3 a ani jsem to nezkoušela, on jde do všeho po hlavě, nemá pud sebezáchovy, ničeho se nebojí. Záleží i na povaze dítěte. Dcerka je na svůj věk zodpovědná, bojí se o sebe a hlavně poslouchá. Syna bych postavila na sjezdovku a než bych se otočila tak by se válel dole v síti. Myslím, že mezi 4 a 5 rokem je akorát," popisuje začátky lyžování u svých dětí maminka z Modrého koníka. 

„Chtěla bych se zeptat jaké zimní sporty s jak starými dětmi provozujete?

Jakou výbavu používáte?“  To jsou otázky, které si možná pokládají nejedni rodiče. K tradičním zimním sportům patří sáňkování, bobování, lyžování a bruslení. Projděte si spoustu praktických tipů maminek, které už takový problém řešily. A nezapomeňte! Vše by mělo směřovat k zábavě a radosti dětí i vás rodičů.

Kdy začít se zimními sporty?

„Dceři budou teď v lednu 4 roky, lyžuje už od loňské zimy a letos už jí to jde moc pěkně, jezdí sama i na pomě a kotvě. Blbne i na malých skokáncích, bruslit začala taky loni, koupili jsme jí použité brusle - bílé, protože ty jediné měli v její velikosti. To bruslení už jde pomaleji, ale udrží se na nich, a i trošku bruslí, kolečkové jsme dali až v létě, ty jsou podle mě těžší. Ona je fyzicky zdatná a učenlivá,” rozepsala se maminka na Modrém koníku.

Rodiče se často začnou zajímat o sportovní aktivity svých dětí poměrně záhy. Dítě ještě pomalu ani nechodí, ale už má na nohou lyže, brusle apod. Druhou skupinou jsou ti rodiče, kteří by chtěli, aby jejich dítě sportovalo, ale podlehnou jeho odmítání, a tak se fyzické aktivity postupně rok od roku odkládají. Správný ale není ani jeden způsob. V prvním případě si rodiče koledují o odpor dítěte ke sportu a hrozí i větší riziko úrazu, v té druhé se zase dítě učí tomu, že je lepší překážky odmítat, než je překonávat.

Obecně můžeme říct, že se zimními sporty můžete dítě seznámit ve chvíli, kdy dobře chodí a běhá. Zpravidla je to kolem 2,5 roku věku. Nejméně náročné je pro dítě sáňkování. To můžete praktikovat i u těch nejmenších a je to také ideální aktivita při seznamování dítěte se zimní zábavou a sněhem obecně. Pro starší děti už je vhodné i bruslení a lyžování. Věc je to ale samozřejmě hodně individuální. Některé děti už ve třech letech sjíždějí na lyžích kopce a jiné se na ně nepostaví ještě ani v pěti letech. Svět se kvůli tomu ale nezboří, proto se nikdy nesnažte dítě do aktivity vyloženě nutit. To, že vy lyžování milujete, neznamená, že stejné pocity musí mít i dítě.

Sáňkování a bobování

„Maminky, přemýšlím, že bychom malému koupili sáňky, ale nevím, jestli koupit kovové s vodící tyčí, abych ho případně mohla tlačit jako v kočárku, nebo klasické dřevěné s ohrádkou.” Jaké sáňky koupit, řeší nejedna maminka.

Sáňkování s rodiči je pro dítě nejméně náročné. I tak je ale kvůli bezpečnosti dítěte potřeba dodržovat nějaké zásady. Zejména tehdy, když byly tyto aktivity dítěti neznámé a neumí saně nebo boby ovládat.

Pamatujte hlavně na teplé oblečení. Zároveň by hned po první jízdě neměla ratolest skončit obličejem ve sněhu a s převrácenými sáňkami. Nezapomeňte, že malé dítě by mělo být vždy pod dohledem dospělé osoby. „Koupila bych klasické sáňky s ohrádkou. Sáňky vydrží dost a ohrádka zase není tak dlouho potřeba.“

Klasické sáňky mají své kouzlo a můžete na nich jezdit bez obav s dítětem. Pokud budete pořizovat boby, které bývají obvykle z plastu, měly by být opatřeny brzdami. Na namrzlém sněhu se bez brzdy při jízdě stávají klasické plastové boby doslova neřízenou střelou. K sáňkování volte vždy mírnější svahy, které nekončí v lese nebo na silnici.

Bruslení

„Brusle jsme koupili letos, synovi je 3,5 let. Na zimáku udělal nějaký šikula trenažér - stloukl polámané hokejky do tvaru krychle. Děti se toho drží, tlačí před sebou a chodí na bruslích. Pak jsem si syna vzala do parády já. Za tři pobyty na lední ploše se sám pohybuje s mini hokejkou za pukem. Nejdříve jsme zkoušeli vůbec stát, pak čapí krůčky s rukama na kolenou, pak pomalá chůze, pak skluz na obou nohách do zastavení. Když se sám udržel, dostal do ruky hokejku a šlape si za pukem. Na čtvrtém bruslení nás překvapil, že už se sám postavil po pádu. Hlavně ho motivovali kluci, kteří hráli hokej,” takhle skvěle se naučil bruslit syn maminky z diskuze o bruslení.

O opravdovém bruslení začněte uvažovat okolo 4 roku. Je samozřejmě nutné zohlednit to, jak je fyzicky zdatné, ale také psychicky vyzrálé. Konkrétně hlavně to, jak je schopné "poslouchat" pokyny a řídit se jimi. Sami poznáte, zda je vaše dítě už dostatečně stabilní a šikovné na to, aby to zvládlo. Zpočátku vlastně ještě ani nejde o bruslení v pravém slova smyslu. Dítě si hlavně zvyká na zcela nový druh pohybu. Některé děti reagují i pláčem, protože jsou pro ně brusle neznámé a omezují je v pohybu, podkluzují na ledě a dítě víc leží, než stojí. Obrňte se velkou dávkou trpělivosti. Vysvětlujte a ukazujte, aby dítě pochopilo, k čemu ta věc slouží a že je to vlastně velká zábava.

Pokud se pro výuku bruslení rozhodnete sami, držte se několika obecných pravidel:

• s potomkem mluvte, vše mu dobře vysvětlete a při vysvětlování jednotlivých kroků ideálně vše předveďte,
• trénujte postupně - začněte správným postojem a postupujte pomalu,
• buďte dítěti oporou - po celou dobu výuky ho jistěte (ideálně obouruč),
• na dítě netlačte a v žádném případě na něj nekřičte - v začátcích jde zejména o to, aby mělo k bruslení dobrý vztah.  

V začátku je nejdůležitější, aby dítě zvládlo správný stoj na bruslích:

• tělo je mírně předkloněné, zadek nevyšpulený a hlava vzpřímeně,
• oči vždy sledují led (ač se může zdát toto pravidlo banální, dbejte na něj, děti budou zpočátku koukat na nohy a mohou tak nepozorností způsobit zranění sobě nebo někomu z okolí),
• kolena jsou mírně pokrčená a špičky bruslí směřují ven (velmi mírně).

Pokud zvládnete správný postoj, je čas na první "rozjezd". A slovo rozjezd je v uvozovkách záměrně, většinou totiž děti spíš ťapkají. V této fázi setrvejte tak dlouho, dokud dítě samo nepřijde na to, jak se správně sklouznout.

Každý sport si zaslouží pořádné a kvalitní vybavení a platí to i u bruslení. Myslete i na takové detaily, jako jsou rukavice. Teplé a nepromokavé rukavice ztlumí dětské pády a nenavlhnou tak rychle. Počítejte s tím, že děti budou na zemi hodně často. Další důležitou součástí výbavy je helma, protože děti často padají dozadu na týlní oblast hlavy. V zimě pak lékaři často ošetřují děti s otřesem mozku či jiným nezávažným poraněním hlavy. Klidně mu dejte tu samou helmu, kterou má na lyžování. Až se naučí při pádu sbalit do klubíčka, můžete helmu pomalu odložit.

Boty malému dítěti utáhněte tak, abyste do nich v horní části dokázali vložit prst. Upřednostněte klasické kožené oproti přezkovým. V těch se dítěti mnohem víc potí nohy a často nejsou ani příliš pohodlné.

Lyžování

„Kolem pěti let je podle mě nejlepší věk. Moje děti začínaly mezi 3. a 5. rokem. Dřív to pro mě nemělo smysl. První sezónu - ve 4 letech - jen na plastových lyžičkách s tím, že dcerka si lyže a lyžáky a vlek s instruktorem vyzkoušela na hodinku (moc chtěla). Synek ve 3,5 letech přezkáče odmítal (moc tvrdá a těžká bota) a spokojeně jezdil dětskou sjezdovku na plastových s řemínkem. Na opravdových lyžích začaly v 5 letech (4,5). Letos v zimě už oba (5,5 a 7 let) lyžovali dost obstojně (mírný kopec vlnovka bez pluhu, nadšení ze sjezdu šusem a ze skákání na skokánku),” říká maminka z diskuze o lyžování.

Lyžování s dětmi je skvělá zábava a řada rodičů, zejména milovníci tohoto sportu, se nemohou dočkat, až začnou svou ratolest učit. Ani tady se ale nevyplatí spěchat. Kolem tří let už dítě může pomalu začít, ale je důležité na nic netlačit. Nejdříve posuďte, jestli je vaše dítě vůbec fyzicky připravené na tento druh sportu. Napoví vám to, pokud je dítě v zimě schopné vydržet na svahu několik hodin nebo půldenní pěší výlet. Pokud také zvládá jízdu na kole, i to je dobré znamení - rovnováha je pro lyžování velmi důležitá. Základní obratnost, například kotoul vpřed, není na škodu.

Lyžování je už náročnější aktivita pro dítě a může být i nebezpečná. Rozhodně si zaslouží pořádnou výbavu. Není nutné kupovat hned vše nové. Děti rostou velmi rychle a lyžování by se vám značně prodražilo. Využijte různých bazarů, kde toto vybavení prodávají, nabídku přátel nebo půjčovny.

Jestliže netrávíte na horách půlku zimy, je nejvhodnější si výbavu půjčit. Většina lyžařských středisek nabízí půjčovny přímo na místě. Dítě tak dostane opravdu kvalitní vybavení, na kterém bude radost se učit.

Vybavení na lyže

• Kombinéza (odolná proti vodě a větru) a s kapsičkou na levém předloktí pro umístění permanentky
• Termotričko pod kombinézu
• Termorolák
• Punčocháče na nohy nebo termoprádlo
• Tlusté lyžařské podkolenky (dítě zahřejí a dokáží ochránit holenní kloub při pádech)
• Helmu přes uši a pod helmu kuklu
• Lyžařské brýle
• Odolné, kvalitní rukavice
• Lyže a boty na lyže

Jak naučit dítě lyžovat?

• Jako první se věnujte tomu, že se dítě zvládne pohybovat na místě a v lyžácích - otočí se s lyžemi dokola, dokáže si dřepnout a zase se postavit, sáhne si na špičky lyží apod.
• První sjezd by měl být z velmi mírného svahu s přirozeným zastavením na rovince (s tzv. dojezdem, kdy dítě zastaví samo).
• Po zvládnutí prvního sjezdu se orientujte na pluh (často pro děti nazývaný jako pizza, protože postavení lyží špičkami k sobě je trojúhelníkové, tak jako dílek pizzy) a kopeček sjíždějte v rovném pluhu (bez přenášení váhy, jen jízda rovně), v začátku můžete pomoci dítěti tím, že mu špičky přidržíte a jedete pozadu před ním.
• Až bude dítě ovládat předchozích bodů se můžete vrhnout na názorné vysvětlování pluhového oblouku s přenášením váhy nejprve z jedné nohy a poté z druhé, případně kombinace obojího.
• Nejprve trénujte bez hůlek s rukama na kolínkách.
• Dítě nepřetěžujte. Zkoušejte nejdříve půl hodiny na lyžích a postupně čas prodlužujte.

Kdy upřednostnit lyžařskou školu?

V některých případech je lepší dát dítě do lyžařské školy. Často lépe pracují a poslouchají v kolektivu než s rodiči. Školy lyžování se hodí především pro děti, které se zpočátku dostanou na hory maximálně jednou ročně a mají na výuku jen týden. V lyžařské škole s kvalitním instruktorem máte jistotu, že si dítě osvojí správné techniky lyžování, a naopak neodkouká žádné zlozvyky, které byste ho vy mohli (nechtěně) naučit. A možná nakonec bude lyžovat mnohem lépe než vy.

Snowboarding

Snowboarding je ze všech zimních sportů koordinačně nejnáročnější - jak na "sílu" dítěte, tak na jeho obratnost a z hlediska rovnováhy. I to je důvod, proč je začátek se snowboardem odborníky "odsouván" až na školní věk - okolo 6 let. Máte-li však doma dítě pohybově nadané a bez problémů udrží rovnováhu nikdo neříká, že to nemůžete zkusit dřív!

Snowboardoví  instruktoři se vesměs shodují, že to nejlepší, co pro dítě můžete udělat, je svěřit ho do rukou odborníkům. Jen tak si osvojí správné základy, které jsou u tohoto sportu alfou a omegou. Se správnou podporou dokáží děti sjet kopec ve správné technice často i za 3 dny. A to pravděpodobně (pokud samozřejmě nejste sama instruktorkou nebo nemáte vypilovanou jízdu právě z nějaké školy) potomkovi nedokážete předat. 

Pěšky? Radši na běžky!

Běžky jsou jedním ze zimních sportů, se kterým u malých dětí můžete začít prakticky v okamžiku, kdy zvládají koordinovanou chůzi a ujdou sami víc než pár metrů. Samozřejmě zapomeňte na to, že s vámi od dvou let budou na svých běžkách brázdit hřebeny Krkonoš, ale základ jim klidně dát můžete.

Jako u každé nové aktivity platí, že děti to musí především bavit a ideální je, když se o ni sami zajímají. Vezměte běžky (ty pro vás) a v rámci zimního pobytu na čerstvém vzduchu se před dítětem trochu projeďte, předveďte, kousek ho svezte z kopečku. Uvidíte, jestli samo projeví zájem. Pokud ano, pak už příště můžete vzít dětské běžky a zkusit je připnout.

Správně vybrané dětské běžky jsou stejně vysoké jako dítě (vyšší nekupujte, budou se hůř ovládat) a jsou většinou vybavené tzv. protismykem (zkrátka nenadělají tolik neplechy, jako ty pro dospělé). Ty nejzákladnější plastové jsou navíc na řemínky, nemusíte tedy kupovat běžkařské boty, ale dítě má své klasické zimní, které se do řemínku upevní. Takové běžky na začátek bohatě stačí.

V první fázi učení motivujte dítě k prvním krůčkům a vozte ho za sebou (dítě se drží vaší hůlky a vy ho táhnete). Takové aktivity děti baví a mají pak ke sportování lepší přístup. Po zvládnutých prvních pohybech můžete lehce přidávat - sběrem sněhových koulí ze země, lehkým slalomem mezi hůlkami a podobně. Pokud se rozhodnete vyrazit na běžkařskou procházku, rozhodně se nevydávejte nikam daleko a nepřeceňujte fyzickou zdatnost ratolesti. A vybavte se gumovým lanem, na kterém můžete malému běžkaři pomoct a táhnout ho. Stále myslete na to, že pohyb musí být pro dítě především zábava!

Sáňkování, bruslení i lyžování jsou klasickou zábavou na sněhu, která baví všechny věkové generace. Ale nezoufejte, pokud je vaše dítě ještě příliš maličké na takovou zábavu nebo ho moc nechytla. Vždyť i při takové koulovačce se pořádně zahřejete a užijete si kopec zábavy.