Pokud dítě ve třech letech nemluví, nepodceňujte to. Mohli byste mu zbytečně zkomplikovat život

„U prvního syna jsem byla v jeho 3 letech už opravdu frustrovaná, že ač děláme všechno možné, tak stejně používá pouze pár svých slov, tak tři slovesa a zbytek citoslovce. Větu nevytvořil ani náhodou. Ve 3 letech jsme dostali žádanku na foniatrii, o půl roku později na logopedii. Začali jsme tam chodit ve 3 letech a 8 měsících.”

„Uměl ukázat obrázky a pojmenovával spíš citoslovci (auto - tů, kráva - bů, jídlo - ham). Ulevilo se mi, že nejde o žádnou vážnější poruchu, jen prostý opožděný vývoj řeči. Prostě, že mu pomaleji a později dozrává CNS. Uběhly 3 měsíce a syn se rozpovídal, že jsem nestíhala. Během měsíce začal používat věty, souvětí a obsáhlou slovní zásobu. Jakoby všechno doteď jen vstřebával a jakmile to secvaklo, automaticky začal všechno používat. Ve 3,5 letech nedal dohromady větu a ve 4 letech se s ním dalo debatovat. Pořád má špatnou výslovnost, ale během roku obrovský vývoj. Samozřejmě jsem od okolí slyšela už kdeco, že se mu málo věnuji a tak. Sama jsem ve 2 letech mluvila, zpívala, ve 3 letech vyprávěla pohádky. Každý jsme holt jiný.”

Skoro každá maminka bedlivě sleduje vývoj svého dítěte. Raduje se z pasení koníků, prvního posazení i prvních krůčků. U rozvoje řeči tomu není jinak. První slovo přichází obvykle kolem prvního roku života, děťátko stále více rozumí a postupně se rozmlouvá.

Jenže ne vždy jde všechno podle tabulek. Některé děti preferují k dorozumívání ukazování prstem a nemluví ještě ani ve třech letech, případně mají svoji vlastní řeč, které nikdo nerozumí. Důvodů může být více, často se však maminky setkávají s diagnózou opožděný vývoj řeči. Je třeba se bát? Co to pro dítě a jeho rodiče znamená?

„Mám tříletého syna a kromě pár slov říká od všech jen první slabiky a i když se soustředí, nedokáže vyslovit třeba dvouslabičné slovo. Jsme objednaní na logopedii, vypadá to na opožděný vývoj řeči nebo vývojovou dysfázii.”

Opožděný vývoj řeči nebo vývojová dysfázie?

Opožděný vývoj řeči může být prostý, to znamená, že se vyskytuje samostatně bez jiných přidružených problémů u zdravého dítěte. Dále se může vyskytovat u autistů, u dětí se sluchovým či zrakovým postižením, při rozštěpech mluvidel nebo při snížené úrovni rozumových schopností. Je důležité, aby jej logoped a další odborníci správně odlišili od vývojové dysfázie. Na první pohled jde o podobnou poruchu řeči, ale terapie a práce s dítětem je jiná.

„Dcera také nemluvila do 3 let. Pouze spojila dvě slova, slovesa pasivně, o sobě mluvila ve 3. osobě. Nevzdávala jsem to a navštívila s ní logopeda a psychologa. Během půl roku, kdy začala chodit do školky, se krásně rozmluvila, a já teď nevycházím z úžasu, když mi řekne celou větu o více slovech. Vím, jaké to pro mámu je, když dítko málo mluví. Hlavně si nenechat namluvit, že je to vina rodičů. Já si to zažila, obvinění, že kdybych se jí více věnovala, bylo by to jiné.”

Jak se vyvíjí řeč

V prvním roce života miminko nemluví, vydává pouze různé zvuky. Toto období se nazývá fyziologická nemluvnost. U některých dětí tohle období trvá déle a nazývá se prodloužená fyziologická nemluvnost. Některé děti prostě potřebují k rozvoji řeči více času, protože jejich centrální nervový systém není ještě natolik dozrálý a je to tak v pořádku. Pokud ale dítě stále nemluví ve třech letech, je to už nutné řešit a navštívit logopeda.

„Mám 3,5letou dceru a stejný problém. Doktorka to řešit nechtěla, že je stále čas a že stejně nikde nebude spolupracovat. Ale, znáte to. Porovnáváte ostatní a pokud máte více dětí jako já, tak je porovnáváte i mezi sebou. Navíc okolí ze všech stran komentuje, jak to, že nemluví a že jí není rozumět. A to jí odmala zpívám, říkám říkanky, ale vše si doma odříkám já a ona mlčí.

Zašla jsem s ní na ušní, krční, nosní a nechala jsem zkontrolovat sluch a doktor koukl i na uzdičku pod jazykem, vše v pořádku. Zašla jsem za doktorkou, ať mi napíše doporučení na logopedii, trvala jsem na tom. Když jsme přišly na logopedii, tak se ze začátku malá bála a nespolupracovala. Nakonec to skončilo tak, že s ní logopedka seděla na zemi a hrála si s ní, rozmluvila ji a do zprávy mi napsala opožděný vývoj řeči o 1-1,5 roku. Na její doporučení slabikujeme, všechno komentuji a chci, aby opakovala.

Bylo mi doporučeno také psychologické a neurologické vyšetření, opět jsem si zašla za doktorkou, která se mě snažila přesvědčit, že vše je úplně v pořádku, že tam půjdeme zbytečně. Doporučení k psychologickému vyšetření mám a na neurologické vyšetření prý budeme vyzváni na základě zprávy od neurologa. Tak jsem zvědavá. Je nutné to nevzdávat a trvat na svém.”

Co vás čeká za vyšetření, pokud vaše dítě nemluví?

Logoped podrobí dítě podrobnému vyšetření, kdy musí zjistit zejména aktuální úroveň řečových schopností. Vyšetření je komplexní a dítě musí navštívit i další odborníky jako je dětský psycholog a lékař ORL. Je nutné vyloučit další problémy, které by mohly opoždění řeči způsobit, například, že dítě neslyší, špatně vidí, má nějakou orgánovou poruchu na mluvidlech, například rozštěp patra a jiné.

„Můj syn všemu rozumí, ale až do 3 let a kousek říkal tak dvacet slov a citoslovce. Od 3 let jsme začali chodit na logopedii, první návštěva byla taková zjišťovací, kdy mi paní řekla, že je minimálně rok pozadu. Pozitivní bylo, že pěkně spolupracoval. Do druhé návštěvy žádné zlepšení, ale na druhé návštěvě mu to nějak docvaklo, jako že by bylo fajn mluvit, že na tom záleží a hned jak se za námi zavřely dveře, tak začal všechno opakovat. Pamatoval si slova, citoslovce nahrazoval slovy (ne haf, ale pes, ne mňam, ale hlad). Prostě neuvěřitelné zlepšení. Za měsíc si zvýšil slovní zásobu tak o 300 %, výslovnost pořád bída, ale nemůžu chtít všechno. A fakt to není o tom, že bych se mu před tím nevěnovala, nečetla si s ním, prostě si sám musel dojít k tomu, že mluvit je fajn.”

Návštěvy u logopeda se nemusíte bát

Logoped není doktor, jeho ordinace není sterilně bílá, ale plná hraček a barev. Děti se tam cítí příjemně. U opožděného vývoje řeči pomůže v některých případech už první návštěva logopeda, který dítě vyšetří a situaci probere s rodiči. Vysvětlí jim, jak správně dítě stimulovat, jaké podněty jsou pro něj vhodné, jak s ním správně komunikovat a doporučí vhodné pomůcky k rozvoji řeči. Zároveň upozorní na to, co není úplně vhodné a co je nutné omezit, například každodenní dlouhé vysedávání malého dítěte před televizí apod. U hodně dětí pomůže samotný nástup do mateřské školky, kde se děti v kolektivu ostatních dětí během půl roku rozmluví.

V ostatních případech, u jinak zdravých dětí, je nutné zahájit pravidelnou logopedickou terapii a rodiče potom musí s dítětem cvičit podle instruktáže logopeda pravidelně doma.

U opožděného vývoje řeči, který se vyskytuje u různých druhů postižení, je potom terapie specifická a individuálně přizpůsobená dle typu postižení, případně dalších vad řeči, které se mohou u dítěte vyskytovat.

Jak dítě motivovat k mluvení?

Optimální řečová stimulace vychází z obecných zásad pro správný rozvoj řeči. Pokud se tento problém týká zrovna vás a vašeho dítěte, je důležité, abyste na dítě mluvili a nevzdávali to. Rozhodně se nespokojte s tím, že si dítě ukáže prstem a tím “domluví” vše, co k životu potřebuje. Trvejte na tom, aby se pokusilo alespoň nějak slovně reagovat.

Spousta rodičů, v dnešní době tabletů a jiných technických vymožeností, zapomíná na to, že pro rozvoj řeči a vůbec i myšlení a představivosti je velmi dobré čtení pohádek nebo prohlížení obrázkových knížek a vyprávění. Dítě je schopné se touto cestou mnoho naučit. Pojmenovávejte vše, co dítě okolo sebe doma, ale i třeba na procházce vidí, zpívejte písničky, říkanky, zkuste dítěti ukázat, že mluvení je zábava a může mu hodně rozšířit obzory.

Reakce okolí

Tato situace je pro mnohé rodiče frustrující a nepříjemná, protože i přesto, že se snaží a dělají vše možné, dítě pořád nechce mluvit. Nejhorší jsou reakce okolí, kdy jsou lidé necitliví a i když třeba o dítěti nic neví, dělají ukvapené závěry a říkají, že se rodiče málo snaží, mají dělat to a to, že oni by to zvládli lépe, že jejich děti už dávno mluvily a tak dále.

„Moje neteř ve 3 letech používala pár slov. Všemu rozuměla, vše si vykomunikovala svojí vlastní řečí, ale cizí lidé nebo i já jsme byli ztracení. Bratr odmítal návštěvu logopedie, že se to spraví samo. Ve čtyřech letech se slovní zásoba nerozvíjela, neteř se styděla a nechtěla mluvit vůbec, protože ji začali všichni nutit, aby používala normální slova. Tehdy došli na logopedii a je z toho opožděný vývoj řeči.

Bude to ještě hodně práce, než ji rozmluví. Druhým rokem chodí do školky (momentálně do předškoláků), trochu se to zlepšilo, ale stále žádná sláva. Její dvouletá sestřička mluví mnohem lépe, dokonce ve větách. Logoped ze školky i její logoped, kam dojíždějí, bratrovi nezávisle na sobě řekli, ať reálně přemýšlejí o odkladu školní docházky. Neteř je chytrá (počítá, píše písmenka, umí se podepsat), ale prostě nemá takové komunikační dovednosti, aby mohla nastoupit do první třídy. Navíc by jí prý jednotlivé učení písmenek, tak jak probíhá ve škole, mohlo ještě víc zkomplikovat situaci.”

Nechte to na odborníkovi, tedy logopedovi

V každém případě, pokud dítě ve třech letech nemluví, je nutné navštívit logopeda, který určí, co je pro konkrétní dítě vhodné. Určitě se o to nepokoušejte pouze sami a ve třech letech dítěte už odbornou péči neodkládejte, protože později už by dítě nemuselo toto řečové opoždění dohnat a vše by se mohlo zkomplikovat, například zbytečně dávat odklad školní docházky.

“Já bych nečekala, až se dítko rozmluví. Je důležité nenechat nic náhodě. Rozhodně bych navštívila odborníka a on posoudí, jestli se jedná o běžné opoždění řeči nebo ne. Existuje spousta logopedických pomůcek, ať už na úpravu výslovnosti, tak pro děti, které zatím nemluví. Náš syn nemluvil do 4,5 let, na doporučení logopedky jsme zavedli komunikaci pomocí obrázků a po půl roce už mluví normálně slovně.”

Pár tipů, jak s dítětem komunikovat, aby se snadněji rozmluvilo:

• například na vycházce, když kolem vás projede auto, místo toho, abyste řekla strohé “Honzíku, jede auto, podívej.”, zkuste větu rozvést a obohatit. Můžete říct třeba “Honzíku, podívej, jede velké, modré auto.” Dítě tak dostává více slovních podnětů a učí se více nových slov.
• zkuste využít zájmů dítěte a stimulovat řeč skrze ně. Dítě snadněji zaujmete a vydrží se také déle soustředit. Pokud má váš syn rád auta, povídejte mu o autech, místo například přírody kolem, která ho zas až tak nezajímá.
• v situaci, že už dítě jednoslovně mluví a ukáže prstem a řekne třeba “pán”, reagujte “Ano, Honzíku, na lavičce sedí starý pán a čte si noviny.” Rozvíjejte to, co řekne dítě, o další slova, snáze tak zvýšíte jeho slovní zásobu.
• pokud dítě řekne něco špatně, v žádném případě to po něm neopakujte, protože si to takhle špatně zafixuje. Místo toho, abyste v situaci, kdy dítě řekne “johlík” reagovala “Honzíku, to není johlík, ale rohlík.”, řekněte raději “Ano, Honzíku, to je rohlík.” Neupozorňujte dítě na vyslovené chyby, jednoduše to zopakujte po něm správně. Tím si i ono bude dané slovo fixovat správně.

Správně vedenou logopedickou terapií a prací a komunikací s dítětem doma je možné leccos dohnat. V hodně případech je potom pokrok v řeči dítěte s diagnostikovaným opožděným vývojem řeči velmi rychlý a dítě je schopné do nástupu na základní školu dorovnat v řeči své vrstevníky. Některým dětem se tohle nepovede a i po nástupu na základní školu mohou přetrvávat určité problémy, například s výslovností těžších hlásek jako je R a Ř.

Zdroj:

http://www.logopedie-fritzlova.cz/

KLENKOVÁ, J. Logopedie : narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 224 s.