Šestá nemoc: Horečka a vyrážka dokáže rodiče vystrašit, ale za pár dní je po problémech
Růžovo-oranžové skvrny a pupínky na krku a končetinách dítěte jsou typickým příznakem. Šestá dětská nemoc dokáže rodiče i děti potrápit, ale obecně jde o mírné onemocnění, které během pár dnů samo odezní a nezanechá žádné následky.
Šestá dětská nemoc je vysoce infekční onemocnění, ve většině případů s mírným průběhem, kterým onemocní 90% dětí do dvou let věku. Po prodělání se v těle vytvoří protilátky a dítě je vůči této nemoci v pozdějším věku imunní. Řadí se mezi dětská infekční virová onemocnění. Název šestá vychází z používané klasifikace pro tyto nemoci, mezi které patří spalničky, spála, zarděnky, pseudospála, pátá nemoc a právě šestá dětská nemoc.
„My jsme právě 2 týdny po šesté nemoci. Syn měl 2 dny teploty 39 °C, které jsem srazila antipyretiky. Byli jsme pro jistotu na pohotovosti, ale nic nenašli. Syn byl celkem veselý, jedl dobře, jen jednu noc byl úplně tuhý, měl teplou hlavičku a to bylo u našeho nespavce zvláštní. Po 2 dnech se osypal a za další 2 dny vyrážka zmizela. Jak rychle šestá nemoc přišla, tak zase odešla a jsem ráda, že je to za námi bez komplikací.”
Co za touto nemocí stojí?
Původce nemoci je lidský herpesvirus 6 a 7. Virus je vysoce nakažlivý, šíří se vzdušnou cestou a prodělá jej 9 z 10 dětí. Naštěstí jde o onemocnění s mírným průběhem a výbornou prognózou. Inkubační doba je 5-12 dní. V podstatě se nelze proti němu účinně chránit, lze však předcházet komplikacím, které mohou šestou dětskou nemoc doprovázet.
„U nás to proběhlo klasicky - oba kluci měli postupně teploty 38,5 - 39,5 °C, ale šly srazit, jen se vždycky znovu vyšplhaly. Po třech dnech teplota zmizela a objevila se vyrážka (u jednoho to bylo čtvrtý den od začátku teplot, u druhého pátý den), ale měli ji jen na tělíčku, na obličeji ne.”
Šestá nemoc se nejčastěji vyskytuje od 5. měsíce věku do dvou let. V prvních měsících života dostávají kojenci protilátky skrze mateřské mléko, které postupně mizí a přestávají mít na dítě ochranný vliv. 80% dětí onemocní během prvních dvou let života.
„U nás první tři dny šílený horečky, i 40 °C. Klesalo a stoupalo to celé tři dny. Pak zničeho nic ráno bez teplot a odpoledne osypané bříško a stehna. To osypání vydrželo asi dva dny, pak bylo po všem. Žádná rýma, žádný kašel. Jen horečka a vyrážka.”
Příznaky šesté dětské nemoci
- onemocnění zpravidla začíná horečkou (39-41 °C), která trvá tři dny, ale může být přítomna i déle
- zároveň dochází ke zvětšení mízních uzlin v záhlaví
- jakmile klesne horečka, dochází další den k náhlému výsevu vyrážky, zejména na trupu, krku a končetinách, na obličeji se objeví jen zřídka
- vyrážka vypadá jako růžovo-oranžové skvrny a pupínky a obvykle odezní během dvou dnů
- v některých případech nedojde k výsevu vyrážky, ale horečky jsou následovány průjmem, rýmou, kašlem a zvýšenou dráždivostí, případně zánětem spojivek
- u starších dětí a v dospělosti se toto onemocnění projevuje jako syndrom infekční mononukleózy mírného stupně doprovázené horečkou, zarudlými mandlemi, zánětlivým zvětšením mízních uzlin a vyrážkou
Vyrážka typická pro šestou nemoc
Mohou nastat nějaké komplikace?
I když jde o onemocnění s mírným průběhem, mohou nastat komplikace v podobě febrilních křečí. Febrilní křeče se mohou vyskytnout u vysokých horeček, proto je důležité hlídat a srážet teplotu. Jde o krátké křeče a záškuby celého těla, mohou být doprovázeny ztrátou vědomí a trvají cca 10 minut. Pokud se vyskytnou, volejte tísňovou linku 112 a řiďte se pokyny lékaře.
„Tak zrovna končíme šestou nemoc. Tři dny horečky až 40 v zadečku, zábaly, octové ponožky, tvarohové obklady zabíraly jen doplňkově, ač jindy zcela spolehlivě. Léčili jsme antipyretiky. Potom vyrážka od hlavy k patě, někde se slévala do map, trvala 3 dny. Malý byl mrzutý, v noci se pořád budil. ”
„Obě holky ji také měly asi v deseti měsících. U šesté nemoci by teploty neměly trvat déle jak pět dní a pak by následně mělo přijít osypání. Doktor nám stejně nic na šestou nemoc nepředepsal. Pouze klasiku na snížení horečky.”
Diagnostika šesté dětské nemoci
K diagnostikování zpravidla postačí výskyt typických příznaků. V případě nejasností lze využít krevních odběrů, kdy se ukáže mírné zvýšení počtu bílých krvinek a zároveň pokles počtu krevních destiček a zvýšení jaterních enzymů. Je možné také vyšetřit stav protilátek proti lidskému herpesviru 6 a 7.
„Měli jsme šestou nemoc v jedenácti měsících, nejdřív jsem myslela, že se jedná o klasickou chřipku, měla vysoké horečky a po třech dnech se celá osypala. Hledala jsem na internetu a příznaky se shodovaly, tak jsem ani nevolala doktorku. Probíhalo to přesně, jak se popisuje, vyrážka za dva dny zmizela a bylo po nemoci. Cele to trvalo 6 dní. Doktorka mi později potvrdila, že se to skutečně neléčí, pouze se snižuje horečka v té první fázi.”
Diagnostikovat šestou dětskou nemoc nemusí být vždy jednoduché. Často bývá zaměněna za alergickou reakci na potravinu či lék. Dítě má vysoké horečky a zarudlé hrdlo a lékař vyhodnotí tento stav jako angínu. Po podaných antibiotikách se dítě osype. Vyrážka je poté pokládána za alergickou reakci na penicilin, přestože se jedná o šestou dětskou nemoc. Podobný průběh mají také zarděnky, akorát s nižšími teplotami a zřetelně zvětšenými mízními uzlinami v záhlaví, za ušima a na krku. Proti těm se ale povinně očkuje, takže by je očkované dítě nemělo dostat.
Jak se s nemocí poprat?
Léčba šesté dětské nemoci je symptomatická, napomáhá tlumit projevy nemoci. Jde zejména o režimová opatření jako je klid na lůžku nebo alespoň zvýšený odpočinek a dostatečný příjem tekutin. Ve většině případů je nutné tlumit horečku za použití antipyretik a to v případě, že teplota stoupne nad 38-38,5 °C. Je možné využít i fyzikálních metod na snížení horečky (sprchování vlažnou vodou - cca 25 °C, nikdy ne studená a využití zábalů). Zábaly se dělají pouze na hrudník a bříško v délce 15 minut. Sprchování ani zábaly neprovádějte, pokud má dítě studené končetiny nebo mramorovou kůži. Když teplota klesne na 38,5 °C, fyzikální metody na její srážení se již dále neprovádí.
U dětí s oslabenou nebo potlačenou imunitou, po transplantacích nebo těch, co mají autoimunitní choroby, je léčba cílená s podáváním antivirotik.
Ve většině případů ani není nutná návštěva lékaře, stačí telefonická konzultace, případně se poté řídit pokyny lékaře.
Zdroj:
Doporučujeme
Začni psát komentář...
