Jak vysvětlím ročnímu dítěti, že pokud něco chce, tak nemusí hned křičet?
ZodpovězenéDobrý den,
mám ročního syna, který se začal dost často zlostit. A to ve chvíli, když není něco po jeho vůli, když se mu něco znelíbí. Dělá velké scény. Nahlas křičí, doslova huláká. Někdy až pěsti zatíná.
Jednou jsem ho měla v kuchyni na rukou a uviděl syrové brambory. Chtěl jít k nim, ale já jsem řekla ne. Otočila jsem se s ním opačným směrem a on se tak rozčertil, že mě 2x bouchl rukou po tváři. Bylo to úmyslné - to bylo na něm vidět.
Na všechno reaguje křikem. Kdysi jen ukázal prstem. Nyní ukáže a začne neskutečně křičet.
Jak máme reagovat?
Když ho napomeneme, tím ho jakoby ještě více nastartujeme. Nejlepší je, když si ho nevšímám. Tehdy po chvíli vychladne. Nechci, aby hodně křičel. Bojím se, aby nedostal kýlu.
Jak mu vysvětlím, že pokud něco chce, tak nemusí hned pouze křičet?
A kromě toho se mi někdy v noci budí se strašným pláčem, až křičí a řve. Oči má zavřené, někdy otevřené, jako kdyby se mu něco zdálo. Někdy jen tak ze snu pomrnká nebo zakřičí.
Není to něco vážného?
Máme harmonickou rodinu. Manžel je se mnou na mateřské, protože máme i dvouměsíční dítě.
Děkuji, Martina
Hezký den, Marti,
v prvé řadě je paráda, že jste doma s mužem oba a můžete se tak oběma dětem věnovat, více takových rodičů 🙂.
Co se týče křiku, je to momentálně způsob, kterým chce "říct", co chce. Je důležité, abyste s nim pořád mluvila, i když máte pocit, že to nemá cenu, že je ještě malý, že to ještě nepochopí, je tomu naopak. Vnímá, vstřebává každé slovo a až bude připraven, tak pak bude umět i slovně reagovat.
Teď mu říkejte, že se dá o věci si říct bez křiku, ukázat na ně ručičkou a že se spolu domluvíte. Můžete postupně zkoušet učit takového fajn pomocníka, kdy dítko které chce něco říct, chytne dospělého za ruku (položí mu svoji ruku na jeho) v tu chvíli dospělý ví, že chce dítko něco říct (používám to hlavně při učení, aby děti neskákali do řeči, ale zároveň, aby dospělý věděl, že mu něco chce říct). Vyzkoušejte, pořád malému ukazujte tuhle možnost a věřím, že se to brzy naučí.
Co se týče večerního křiku, často to bývá způsobeno přemírou informací, zážitků a vjemů, které dítko během dne nasbírá. Nevím, jaký máte běžně harmonogram dne, jestli jste měli teď třeba nějakou výraznější změnu (stěhování, změna režimu, atd.). Vše to dítko zpracovává a pokud je toho na něj moc, tak právě často mysl neodpočívá ani v noci a mohou být i noční křiky.
Proto pokud máte trochu pestřejší program, trochu zpomalte, během dne se několikrát zastavte. Společně si sedněte ke knížce, zazpívejte si nebo si povídejte o tom, co jste zrovna dělali (jasně budete povídat, zpívat vy a pravděpodobně to bude jen na pár minutek, protože malý ještě nebude mít více pozornosti, ale i tyto minutky umí zázraky 🙂.
Držím palečky a klidně napište, jestli zpomalení pomohlo 🙂.
Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů