Odstav a velký pláč. Nebylo by vlastně milosrdnější pro všechny prostě odstavit natvrdo, pár dní prořvat a pronadávat a konec?

Zodpovězené
14. bře 2022

Dobrý den,

mám dceru 2,5 roku, kterou kojím při usínání a během spánku (poledního i nočního). Momentálně jsem těhotná a už jsem několikrát potratila. Během těhotenství je kojení velmi nepříjemné, bolestivé a dcera po mně často přelézá ze strany na stranu (přes citlivé břicho), protože mléka už má málo. Chtěla bych omezit kojení na usínání + 1x za noc, nebo klidně už i zcela odstavit.

Problém je, že dcera se velmi urputně brání, pláče, prohlašuje, že mlíčko potřebuje a je ještě malinká (jinak přes den "velká holka"), vzteká se... Rve mě to na kusy, protože mám pocit, že jí vlastně lžu a nebo dávám přednost vlastnímu pohodlí a velmi nejisté naději na dítě před dítětem, které je teď a tady a potřebuje spinkat. Navíc jsem kvůli jinému stavu celkově podrážděná, nezvládám si s ní hrát - je to pro ni těžké.

Nějak to zvládáme pomalu omezovat i za cenu, že ve čtyři ráno recituju leporela zpaměti, ale za cca dva měsíce, co zkoušíme omezovat, nemáme vlastně skoro žádné výsledky - jen některá kojení měním za vztekání a následnou pohádku.

Nebylo by vlastně milosrdnější pro všechny prostě odstavit natvrdo, pár dní prořvat a pronadávat a konec?

Děkuji za radu.

Hezký den, milá,

čtu Tvoje řádky, Tvou poslední otázku a přemýšlím, jestli by to náhodou nebylo opravdu jednodušší. A ano, bylo by to jednodušší, ale je to to, co opravdu chceš?

Žádná odpověď není špatná, jen přemýšlím nahlas. Jsi opravdu připravena na to, že malá bude plakat, Ty kvůli tomu budeš naštvaná (pravděpodobně na sebe i na ni), NEBO to máš v hlavě opravdu srovnáno tak, že je to ta nejlepší cesta, s klidem to malé řekneš, uděláš a budeš s ní, když bude třeba plakat?

Jak píšu, ani jedna cesta není špatná, jen na každou potřebuješ být jinak připravena.

Z Tvých slov cítím velkou nejistotu v tom, jestli děláš dobře, jestli to můžeš malé udělat, jestli to není na úkor jednoho či druhého dítka, jestli... A dokud v nás je pochybnost, vždy si najde cestičku, jak z pochybnosti a strachu udělat realitu.

To znamená, pokud Ty opravdu nebudeš připravena na to, že přestat kojit je ta nejlepší cesta pro vás obě. ANO pro vás obě, tzn. myslet i na sebe - ano může to znít sobecky, ale v podstatě je jedno, jak to komu zní, důležité je to, že se v tom budeš cítit dobře.

Představ si, že bys byla s kamarádkou a ona by Tě neustále při každém setkání bouchla loktem do žeber (ano, vím, trochu absurdní představa, ale zrovna mě napadla 😄), co bys udělala?

Nechala by sis to líbit, nebo by ses snažila najít řešení? Tuším, že bys hledala řešení - ano, mohlo by ses stát, že se kamarádka naštve, ale věci nemohou jít na úkor Tebe.

A ještě jedna pomůcka - představ si, že by s dotazem, jako jsi teď napsala Ty, přišla Tvoje kamarádka. Co bys jí na to odpověděla? Měla bys pocit, že se snaží udělat něco na úkor toho druhého? Nebo bys ji podpořila v tom, aby konečně brala ohledy i na sebe?

Nejsem si úplně jistá, zda moje odpověď je to, pro co sis přišla, ale věřím, že v tom najdeš, co potřebuješ. ❤️

Určitě se můžeme potkat na konzultaci, kde bychom společně šly hlouběji do celé situace, vyptala bych se podrobněji a zkusily rozkličkovat více.

Posílám objetí a trpělivost ❤️. Budu ráda, když mi dáš vědět, jestli jsi v odpovědi našla, co jsi hledala. 🙂


Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů