Vždycky jsem chtěla dvě děti. Sama jsem jedináček. Po prvním dítěti jsme se dloooouho rozhodovali, jestli bude ještě další dítě. A teď nechápu, že jsme nad tím vůbec přemýšleli. Nemohli jsme dát synovi nic lepšího než je ségra. Jsou to parťáci a jeden bez druhýho se nikam nehne. Snad jim to vydrží 😂
@konidana 😁 Chápu tě. Já a moje sestra jsme 3 roky od sebe a měly jsme různá období. Nejhorší byl asi přelom první stupeň základky a školka. To jsme se štípaly, kousaly, praly. 🤣 Ale stejně jsme se měly vždy moc rády a byly jsme jedna pro druhou oporou. A nejlepší byla asi puberta. My dvě proti rodičům a všem ruku v ruce. A společné zábavy. 👌💋🤣 Já jsem ráda, že naše holky si vzájemně neubližují. Ale zase na sebe umí pěkně křičet. 😂
@jolana24 Vydrží! Vsaď se že jo! ❤
Já mám jednoho sourozence a manžel je ze 3 dětí. On je ten nejstarší a přesto chtěl mít za každou cenu minimálně 3 děti. 😍 Já jsem si všimla, že čím víc sourozenců, tím jsou ty vztahy takový ještě hlubší a lidé jsou zároveň v lecčems skromnější. Takže jsem po jejich vzoru chtěla alespoň 3 děti také. ☺
Druhorozené je 15 měsíců. Už 15 měsíců si říkám totéž, že jsme jim nemohli dát víc než sourozence. Já mám bráchu a jsem za něj ráda, je to moje v podstatě už jediná blízká rodina z mojí krve, ale nikdy mi to tak nepřišlo, jako teď, když se už rok a čtvrt úplně dojímám. Vidím, jak moc to obohatilo starší a jak moc má ta mladší jiné a živější dětství. Jsem ráda, že jsem překročila svůj pocit komfortu, že jedno dítě bude mnohem snazší a pohodlnější, a souhlasila s mužem, že budeme mít děti dvě.
Já budu ta druhá strana, když jsem tenkrát chtěla jedináčka absolutně mě vytacelo okolí. Ježíš chudák to bude jako sám? To mu nemůžete udělat. A bla bla bla. Proč by měl být jedináček chudák. Moje mamka byla jedináček a babička ji dopřávala luxus v podobě kamarádů, pořád tam někdo spal, hodně si vodila kamarády domů, měli se dobře, věnovali se jí na sto procent. Do dnes tvrdí, že žádnou újmu nemá a úplně si nevybavuje chvíle kdy by ji ten sourozenec chyběl. Ve svém okolí mám tolik sourozencu co si nemůžou přijít na jméno, takže tvrzení, že sourozenec je to nejlepší co můžu dítěti dat mi přijde trošku přehnané, přehnaně se na tom lpí, jak kdyby už neexistovalo nic, co by ho udělalilo šťastného, jak kdyby sem měla mít snad výčitky, kdybych se rozhodla toho jedináčka mit. Přiznám se na rovinu, Matýska miluju a i kdybych to vrátila, chtěla bych ho znovu, ale jedno dítě by mi za jiných okolností stačilo. Maxík Matýska miluje, Matýsek Maxíka, dojimaji mě a vidím to co píšeš, že na jeho rozvoj ma fakt příznivý vliv a nepřeju si nic jineho, než aby tu byl jeden pro druhýho až do konce dní.
Ale ruku na srdce, dnešní svět není úplně růžový, budoucnost planety taky není podle mě zrovna dvakrát růžová a pokud někdo přemýšlí i takhle, že k rozhodování přidá rozum ne jen srdce má můj obdiv.. velký.
Já vyrůstala jako "jedináček", ač mám 2 o dost starší ségry (o 9let, o 7let) a se ségrami jsem nikdy nevycházela, byla jsem hold moc malá, když ony byly v pubertě a musely mě hlídat...
Proto jsem věděla, že chci děti a nejlíp 2, s menším věkovým rozdílem než mám já sama a povedlo se...Any s Eliaskem se miluji, jsou to parťáci, ale nevím jak dlouho jim to vydrží...
@leniczka23 Rozumím ti. 🙂❤ Samozřejmě je milion okolností a milion různorodých jedinců. Já jsem třeba typ, který nemá příliš moc přátel. Mám pár těch, kterým dokáži věřit, ale jinak jsem spíš uzavřená - jen tak někomu nevěřím 🙂 a můj svět je především moje rodina. Nedokážu si zrovna sebe představit jako jedináčka. Naopak si pamatuju na svých deset let, kdy jsem mamku bombardovala, že bysme mohli mít ještě brášku. 😂 A ano, určitě nemusí být pro každého nejvíc to, že dostal sourozence. 🤍 Já to ale tak mám. Můj táta nás opustil po narození moji sestřičky, takže...... víc mi rozhodně nedal.
@veruuu_kubesovic Věř, že vydrží. Samozřejmě, ze v rodinách bývají rozpory, ale málokdy jsou tak silné, aby se sourozenci nevrátili k sobě zpet. 🙂
@leniczka23 Znám. Vím. Jsem ráda! Děkuji ☺
Mám sestru,ale...vztahy nejsou úplně ideální,ač se snažím, každá žijeme jinak a to nás ovlivňuje...kolem sebe mám spoustu sourozenců, co ten vztah také nemají nejlepší...chtela jsem dvě děti, manžel ne,až se rozhodl,že do toho půjdeme, přišel na to,že vlastně i jedno je moc a opustil nás....pro mě lepší varianta zůstat s jedním...dcera je od malinka vedena jako by měla sourozence,vyrůstala s dětmi a nikdo by nepoznal,že je jedinaček....když jsou děti malé je hezké říct,že sourozenec je to nejlepší....ale kdo ví, jak se jejich cesty ovlivní za 20let....
@cuma Mrzí mě, že jsi musela jít takovou cestou, proto máš takový pohled. Já jsem právě obklopena jen sourozenci, kteří bez sebe nedají ránu. A já věřím, ze holky to budou mít jednou stejně jako my s manželem. Alespoň jim říkáme, ze jsou pro sebe důležití, ze jsou rodina. 🙂
Bylo mi jasné, když jsem tuto zprávu psala, ze úhlů pohledu bude víc. 👍
@cuma jedinackovi si myslim, ze bude vzdy chybet takove ty sociální dovednosti, umeni diskuze a vubec komunikace s lidmi. Co se v detstvi naucis... Samozrejme to nemusi byt pravidlem. A navic vsechno ma sve plusy. I to byt jedinacek😉
@88petule manzel je z 5 deti, takze my jsme na rozumnem prumeru 2. U nich vidim taky jak to funguje. I kdyz zbytek jeho rodiny zase nevidame tak casto, mame jiny zivotni styl. Ale kdyz je potreba, kazdy pomuze, jak muze.
Mám o 2,5 r. mladší sestru,kazda jsme jina, ale jako deti jsme si spolu fakt vyhraly(do mé puberty jsme byly dvojka, byť jsme se taky dokazaly porafat). Jezdily jsme pak spolu i na dovolené s kamarádkama (spis ja jako starsi jsem tíhla k tem jejim, mladsim,ja jsem jaksi psychicky byla oproti mym vrstevnikum tak o rok, o dva pozadu...dlouho jsem nechapala nejake "bravicko", neresila kluky, diskoteky, proste jsem na to nebyla). Segra by pry ale byvala radsi mela starsiho brachu, já byla uzavreny introvert, večně v knihach, zadny akcnak.
Nase deti si zatim rozumi, ta starsi toho mladsiho "vede", cvici si na nem vůdcovské sklony😁 (to ja nikdy v sobě nemela a dosud nemam, ja byť starší jsem vzdy byla spis ta, co se "vezla"). Dvě deti oceňuji zejmena teď v teto blbé době, nedokazu si představit mit jen jedno a mít ho věčně přilepený za zadkem...ti dva si prece jen spolu vyhrají dost sami. Jak to bude za takovych 6, 7 let, az bude holka v puberte a mladší kluk jeste "malej", uvidime, zatim jim to spolu docela funguje
@ninive211 To je taková další zajímavost. Jedno dítě introvert a druhé extrovert, že? Já jsem byla a jsem stejná jako ty. Žádný akčňák, raději knížky. Byla jsem ta starší. A naše nejstarší je také takový typ.
U nás je velký akčňák druhá Emilka. Jsem zvědavá, kam vyroste. 🙂
Je skvělé, když si sourozenci dokáží společně a bez rodičů vyhrát a získávají tak vzájemně sociální dovednosti atp.
@konidana to ji rozhodně nechybí, vyrůstala s neteří,jako fakt denně, protože jsme ji hlídali od půl roku...takže komunikace není problém, rozdělí se,ale umí si i vydobit své misto...uz má 10let,takže vidím i jak funguje dál
@88petule já měla ségru starší, byl to můj vzor...byly lepší roky i horší, ale nejvíc nás to rozdělilo,až jsme se obě vdaly a začaly působit i změny protějšků....neříkám,že se nemáme rády...jen je to prostě jiné
@cuma Děkuji za komentář. Chápu, lidé se vzájemně ovlivňují. Ať tak či tak. Můj manžel je pro mě už spoustu let ta nejbližší osoba a také často dokáže změnit můj pohled na věc. 🙂
My máme se sestrou spoustu věcí a zážitků z dětství, které nás silně spojily a dále spojují. Chápu, že ne každý to má také tak... Ale z mého úhlu pohledu jsem moc šťastná, že já tu segru mám a že i přesto že byla mladší, mi toho dala opravdu hodně a hodně mě naučila.
@88petule Segra je urcite extrovertnejsi jak ja, ale za typickeho extroverta ji asi nelze považovat. Jen ja fakt byla a jsem typickej inťouš, kamaradek jsem jsem moc neměla, dlouho jsem si vystačila pravě sama nebo se segrou...teď v dospelosti jsme každá trochu jinde, pusobi i protějšky, ale pokecat dokážeme pořád. Nase deti jsou v podobnem veku, mame je hezky na stridacku cca ob rok az rok a půl, takze jsou v rozmezí 2 az 7 let (4 holky, jeden kluk) a je to super, ja se svymi bratranci a sestrenicemi nikdy vztah nemela (vsichni o dost starsi +jsme se moc nevídali)
Ja si myslim, ze clovek ty sourozence zacne hocne ocenovat az v dospelosti, kdyz rodice starnou a potrebuji vice pece a zacne resit problemy typu: kdo odveze rodice k lekari? Kdo jim nastipe drivi? Uz zase jim protika zachod, kdo to vyresi? Apod. A pote kdyz mu rodice zemrou, je fajn nebyt na to sam. A pak na sklonku zivota, kdyz zacina tizit samota. Jen takovy trochu jiny uhel pohledu ze zivota, co vidim kolem.
@aktakd Moc děkuji za takový úhel pohledu! Já zatím toto vidím u moji mamky a strejdy. Přesně takové záležitosti se momentálně řeší. A máš velkou pravdu, člověk by na to, co popisuješ, byl nerad jednou sám.
.....
My máme s manželem utkvělou představu, jak za námi všechny naše děti i s rodinami pravidelně jezdí na nedělní oběd. 😅 Doufám, že nám věčným optimistům, ta představa jednou vyjde.
Tak já mám sourozenců 5😆 a díky tomu jsem druhé dítě hned nechtěla, děti jsou od sebe o necelých 5let a to mě ještě musel syn a manžel "překecat" 😅 chtěla jsem synovi dopřát hlavně tu pozornost a péči, co mi chyběla...o to horší je, že teď cítím touhu po třetím 🤭😆 ale mozek mi říká, že by mi dvě už mohly stačit. Se sourozenci mám já jako nejstarší krásné vztahy 😊 přijde mi, že mě díky tomu prvenství tak nějak respektují, kdežto mezi sebou mají pořád samé dohady. Vyrůstali jsme nejdřív my 4 hned po sobě, až mi bylo 20 a 25 tak se narodili ti poslední dva a ty teda už jako sourozence nevnímám no. Ségra je o necelé dva roky mladší a co jsme byly doma, tak jsme si jen nadávaly a taky se mlátily 🤦♀️😄 ale teď jsme skoro denně v kontaktu, mám ji moc ráda ❤ a bráchové to byli takoví moji dva mazlíci a to jim zůstalo 😄
Je to boží! 🥰 Ty vztahy jsou nejen o povaze dětí, ale i o přístupu rodičů. Každopádně já si užívám ty vztahy mezi nimi a to, jak jsou každý jiný a jak mě každý nevím jiným nasírá a v něčem zase posouvá. 🥰 Miluju koukat se na to, jak se k sobě chovají hezky, Jak spolupracují a dokonce mě baví i to sourozenecké handrkování, které k tomu prostě patří. To mě teda nebaví vždy , jen někdy 😅. Osobně vnímám dobrovolné jedináčkovství dost na škodu, ale zase pokud to někdo necítí, jiná cesta není. Raději mít jedno milované dítě a spokojené rodiče, než sourozence a rodiče na nervy. 😉
@mummy88 Nádherně jsi to shrnula. 🥰 Je to celkově zajímavé. Každý si už od dětství nese i jiný pohled na to, kolik by jednou chtěl mít dětí (to zapříčiní chování sourozenců i rodičů atp.) a stejně většinou v dospělosti se pohled častokrát změní. My se sestrou jsme obrátily obě. Ona upustila od 3 dětí a vidí, že 2 jsou někdy příliš a já zas nechápu, jak jsem mohla chtít vždy jen jedno. Cesta se několikrát změní, je to u spoustu lidí prostě tak. 🤍
A máš pravdu, i já vnímám a moc ráda sleduji tu rozličnost dětí. Jsou sourozenci a přesto každá jiná a každá ode mně potřebuje jiný přístup.
Já už se tady na konikovi budu opakovat aspoň po sté. Sourozenec je to nejvíc! A proto máme 3 děti za 3,5 roku (brzy 4 děti za necelých 6,5 roku). Mně fakt nevadí, že mám za sebou (a ještě jednou před sebou) určité nepohodlí spojené s těhotenstvím/porodem/6nedělím. Mně nevadí, že děti po sobě nosí oblečení. Je mi fuk, když mi někdo řekne, že mám doma školku. A snažím se nepřipouštět, když si z nás někdo utahuje. Jsem přesvědčena, že děti mají skvělé dětství. Zvlášť teď, kdy jsou omezené kontakty. 25 dnů jsme byli doma, oni ani nemrkli, furt bylo s kým si hrát a na co. Jako nechápu ty rodiny s 6-10 dětmi (a že takové jsou...), to musí být mazec to uhlídat (ono i na 16 leté dítě se musí dohlédnout, mít na nej čas, energii, prostor) a uživit. Ale 3-4 děti pro nás jsou úplně v pohodě. Dle mého je lepší ukrojit jedinému dítěti z dárků, vybavení, hraček atd a pořídit mu sourozence, než zahrnout jedináčka vším, na co vzpomene a nedopřát mu sourozence...
jinak i naše děti jsou každý jiný a jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet v čase, až budou dospívat.
Tohle téma řeším poslední dobou často [ale s ohledem na sebe]. Mám bráchu o 10 let staršího. Vždy jsem k němu vzhlížela jako k Bohu. Brácha byl hezký, oblíbený a chytřejší.
V 18 vyletěl z hnízda a založil si rodinu a tím se naše cesty trochu rozešli.
Dnes když jsme oba starší tak si říkám, že by bylo lepší mít ségru. Ty mají podle mne k sobě blíž celý život [samozřejmě jsou i výjimky]. Ale vidím to u svých švagrových, které mají sestry. Volají si, řeší hodně věcí společně, vyhledávají se... To u nás bohužel není a mrzí mě to ☹️
Já jsem jednoznačně za více dětí, každý den mají hezčí, legrace od rána do večera. I kdyby v dospělosti vztahy ochladly, dětství jim nikdo nevezme.
Včera si dcera dala u večeře rajčata místo očí a ti další dva se málem počůrali smíchy 😀 Tohle pozornost rodiče nenahradí, společně vidí svět dětskýma očima.
@celaskon87 To jsi nádherně napsala! Cítím to totožně. Jsi tedy i ohromná, že dokážeš být tak silná vůči okolí. Mě často vytočí i jen vykulené oči s výkřikem : "Vy jako máte tři děti?!?!" Ale zároveň mě strašně moc motivuje, když mi známí i neznámí řeknou, jak bezvadně vše se třemi dětmi zvládám.
Já si sama pro sebe říkám, že žít o století zpět, neváhám mít těch dětí víc. 🙂 Zatím jsem došla k závěru, že tři holčičky jsou naprosto vyhovující. Přesně v tomto počtu zvládneme s financemi jak dovolené tak i postupně rekonstruovat dům. Výhodou je dědění oblečení 👗👚👖 a máš pravdu, že ty sociální kontakty nejsou tak extra potřeba, protože holky se mají navzájem celý den. 🤍
@pavelkamat To já jsem nepoznala. My jsme v rodině samé ženské... 🙈 Ale něco na tom určitě bude. Tipla bych si, že obecně stejná pohlaví k sobě budou mít většinou blíž. Můj manžel má mladšího bratra o 3 roky a mladší sestru o 10 let. Kluci jsou kámoši a jak píšeš, tak sestra na starší bratry vzhlíží jak na bohy, ale kluci to nějak nevnímají. Prostě mají malou ségru, hotovo - naopak ji pořád jen poučují, i když to ona nepotřebuje. 😆 A já a moje sestra - jak jsem psala - dennodenní kontakt. Od jakziva řešíme spolu každou maličkost. 🤍🙏
Doufám, že naše holky budou mít k sobě všechny stejně blízko a že to bude výhoda, že jsou stejného pohlaví.
@pavelkamat A co třeba tvého bráchy manželka? Nemáte třeba vy dvě spolu blíže?
@88petule
@pavelkamat tak ale zase určitě lepší aspoň jeden brácha než nic😉 Jako dcera by taky mnohem radši chtěla ségru, ale bohužel má smůlu. Třetí bychom nedali ani omylem.
Když je potřeba a chtějí tak si krásně vystačí i s bráchou. Je ale jasný, že v dospělosti si každý půjde trochu jiným směrem, už jen kvůli tomu, že jsou kluk a holka. Brácha nikdy nebude jako kámoška na telefonu. U nás fakt ne😅 v ukecanosti jsou protiklady od malička. Ale aspoň jsou věkově u sebe, to nám vyšlo.
Obdivuji a líbí se mi rodiny s více dětmi, ale prostě na to musí mít, zejména máma. Někdo na to nemá a je lepší, když má těch dětí míň. I jen to jedno, jak už tu taky zaznělo.
@pavelkamat 😞 Tak to je škoda.
Teď si ale uvědomuji, že co mám děti, také se málo věnuji o 10 let mladší švagrové... 😌 Budu to muset napravit...
@88petule neříkám, že mě nikdy nezamrzelo, že mi lidi zkomentovali, “kolik těch děti máte? to jsou všechno vaše? Nechcete další? Kdy bude další? Nechcete si zřídit školku?” Atd... teď se ještě i to břicho snažím pod bundou schovat. Včera jsem byla po 3 týdnech doma v práci... no a sestřičky na oddělení se jen ušklíbly, když slyšely, že čekáme 4.dítě. Já vždycky říkám, že je to každého věc, kolik má dětí, obzvlášť, když jde o rodinu úplnou, funkční, nezadluženou, která má děti slušné, vychované, které se jen nepoflakují a nerostou jako dříví v lese.
@celaskon87 Jak já tě chápu. Lidská zvědavost nezná mezí. Já nesnáším větu : "A to máte s jedním chlapem?" Odpovídám, ze jsem ho za těch společných 15 let nestihla vystřídat.
A jak píšeš, fungující, finančně zajištěná rodina... Proč ne tolik dětí. 🙂 Přeji krásné těhotenství. 🍀
Je to super a nestacim se kolikrat divit. Jak pozitivne tak i negativne😅. Je to pro mne premiera, ja sourozence nemam.