icon

Jsem v první řadě mámou tří děti, ženou podporujícího muže, těm patří můj největší dík za to, že mne v mé prácí, která je zároveň mým posláním, podporují. Jsem také porodní bába, která provází ženy na jejich transformační cestě za svým vědomým porodem. Mým velkým přáním je, aby ženy a děti poznaly radost z porodu. Protože porod v životě každé ženy je jeden z nejzásadnějších mezníků nové rodiny, ke kterému se ve svém životním postoji, myšlenkách a srdcích budou neustále vracet. Porod se hluboce vryje do duše každé ženy a dítěte. To, jakým způsobem se odehraje, se promítne do vztahu ženy k sobě samotné, do vztahu k dítěti, partnerovi, celé společnosti. O mé snaze zlepšit péči o ženy v ČR si můžete přečíst zde:

https://www.modrykonik.cz/blog/libidrozdova/article/porodni-asistentka-fqo96h/

avatar

Hezky napsáno, ale sama za sebe nesouhlasím s větou, že se způsob odehrání porodu promítne do vztahu k dítěti, partnerovi i ženě samotné.

Odpověz
3. kvě 2016
avatar
Odpověz
15. čer 2016
avatar

a já souhlasím s @anjilu! Porod je opravdu jeden z mezníků, který nás může posunout tam nebo zpátky. Nemluvíme totiž jen o tom, co dokážeme vědomě vnímat. Jde především o to, že si žena svým porodem dokáže traumata hojit, ale zároveň i způsobit, a to rozhodně ovlivňuje vztahy k dítěti, muži, ale i jí samotné. Trauma je něco, co se zažere hluboko do podvědomí a projevuje se na našem prožívání reality a vztahů a celkově na naší "radosti" ze života.

Odpověz
20. čer 2016
avatar

@opravdova_luzy u me tedy ano ;) syn porod hrozny, vztah mnohem horsi nez k dceri s prirozenym porodem a nulovou separaci ;) a vidim to az ted s ni, kdyz byl jedinacek, tak mi to vubec neprislom;)

Odpověz
20. čer 2016
avatar

Celkove ted jsem sebejistejsi, vyrovnanejsi, nebyly mi snizovany materske kompetence jako u syna... Ja toto vnimam hrozne moc a mam vuci nemu vycitky...

Odpověz
20. čer 2016
avatar

@sisstin nj ale to je i tím, že sis spoustu věcí načetla až později a pak měla druhé a srovnávala - k prvnímu dítěti hledá vztah většina žen, je to naprosto běžné, normální. Pokud pak ale začnou srovnávat a hledat chyby na prvním porodu, tak je to často cesta do pekel 😞

Odpověz
6. dub 2017
avatar

Presne, kdyby nebyl internet, tak by spoustu veci zenske ani nenapadly...

Odpověz
6. dub 2017
avatar

Souhlasím naprosto, s každým dítětem mám jiný vztah. syn nemocniční separovany porod a dcera překotně doma a s PP a p.sestinedeli převezena do porodnice a po dnu na reverz domů. S prvním jsem nevěděla co me čeká, a nikdo neporadil. u druhého jsem se připravila a internet byl pomocníkem jako pro všechny a JÁ děkuji, protože me to prožití změnilo.

@paullet cesta do pekel bych neřekla, jsem ráda że jsem ty chyby našla a co můžu napravit a svým dětem předat co vím a az budou mít své děti, budou moci čerpat z toho správného.

Odpověz
7. dub 2017
avatar

@adelkak jj pikud ses poučila atd. tak suoer, ale znám i holky, co se "provyčítaly" až k psychiatrovi a leckdy jen proto, že kamarádka to měla takhle a dala jí číst tohle a říkala... přitom dlooooouho po porodu bylo všechno v pohodě 🙈

Odpověz
7. dub 2017
avatar

@paullet aha, ale zase ten psychiatr pomůže a není to nic za co se stydět a porodní násilí je velké trauma a zprvu si ho spousta žen ani neuvědomí dokonce děkují za záchranu. Ale vím jak TO myslíš

Odpověz
8. dub 2017