Jak jsem se stala BYSTROZRAKOU…
Zhruba za dva měsíce, při cestě autem do Prahy jsem si všimla, že se mi ta “svině” začíná v oku dělat zas… V tu chvíli se můj sen rozplynul jak pára nad hrncem, ale jelikož jsem s touto možností vlastně tak nějak počítala, nebyla jsem v šoku. Pár dní jsem se pořád zkoumala, jak moc to roste. Zůstávalo to pořád stejné, takže jsem si toho po nějaké době přestala všímat a přemýšlela, jestli má cenu se pokoušet o odstranění ještě jednou, nebo jestli to mám brát jako znamení, že mi to prostě není souzeno...
Přišlo léto a já se naplno začala věnovat svému snu o focení. S klukama jsme pořád někde cestovali a vlastně nějak nebyl na nic čas. Někdy na podzim při čekání v autě jsem si vzpomněla, že už jsem si dlouho nezkoumala oko. Takže jsem stáhla zrcátko a začala ho podrobně prohlížez. V tu chvíli mi najednou došlo, že tam nic navíc nevidím. Jakmile dorazil manžel, tak jsem ho hned angažovala, ať se podívá se mnou. Moje “podezření” potvrdil. Mezitím už přišel čas, abych se znovu objednala na kontrolu ke své oční doktorce. Objednala mě nějak na leden 2020. Na kontrole zjistila, že oko je opravdu čisté a podle jejího názoru i moc pěkně zhojené. Laserové operaci by tak prý nemuselo nic bránit. Takže jsem se znovu objednala na vyšetření do Gemini, aby odborně posoudili, jestli už jsem vhodný adept na odstranění dioptrií. Objednali mě ale bohužel až na půlku března 2020.
Znovu v Gemini
Na prohlídce v Gemini jsem opět musela absolvovat kolečko všech testů před operací. Nebudu zdržovat, tentokrát to dopadlo dobře a před odchodem už jsem měla stanovený termín operace: 18. dubna. No a po pár dnech přišel COVID a nouzový stav a s ním byly zrušeny všechny termíny neakutních operací, tedy i té mojí. Měla jsem hrozný strach, aby se mi zase neobjevilo to proradné pterygium a nezkazilo mi to splnění snu takhle v závěru. Ale nedalo se nic dělat. Nový termín operace byl nakonec stanoven na 16. května a já se jen modlila, ať už to konečně klapne. A zároveň se užírala strachy, protože jestli fakt něco nesnáším, je to to, když se mi někdo “hrabe” nebo ochomýtá kolem oka. Jsem v tomhle fakt expert a mám problém i s tím, když mi někdo cizí maluje řasy. Každopádně ten sen pro mě byl tak obrovský, že jsem se rozhodla, že to vydržím!
16. května 2020 - konečně přišel Den D
Na kliniku jsem se měla dostavit v 9:00. Jelikož to máme do Prahy kus cesty, vyjeli jsme dříve. Samozřejmě, že jsem byla nervózní a měla jsem strach z toho, co mě čeká, ale snažila jsem si to nepředstavovat. Z tohoto důvodu jsem si ani nic dalšího o operaci nezjišťovala, negooglila a jen jsem si představovala, jaká nádhera bude, až se zvednu ze stolu a uvidím všechno.
Na klinice jsem musela nejprve podepsat papír s informovaným souhlasem a čestným prohlášením ohledně Covidu. Poté si mě odvedla sestra a provedla ještě pár vyšetření, které se dělaly i při mé poslední návštěvě. Cílem bylo zjistit, že se od minula s mýma očima neudálo nic zásadního - pokud by se mi např. posunuly dioptrie, nebylo by možné operaci provést, protože vada by měla být před operací ustálená. Všechno vyšlo stejně jako minule, takže paráda. Poté mi sestra kontrolovala, jestli mám dokonale čisté oči zbavené veškerého líčení. A teď nastala sranda🙂 Přestože já viděla perfektně odlíčené oči, sestra s přístrojem viděla zbytky líčení mezi kořínky řas. Takže jsem vyfasovala odličovací tamponky (pobavilo mě, že jsem dostala ty z #dm, které používám i doma) a mlíko a vyrazila jsem na záchod. Tam jsem si třesoucíma rukama drhla oči a nadávala si, že jsem se na to líčení včera radši nevybodla. Po chvíli jsem se šla nechat zkontrolovat a byla jsem znovu “vyhozena” na záchod, kde se opakovalo to, co předtím, jen s horší slovní zásobou. Oči jsem měla rudý jak angorák a přísahám, že takhle dokonale odlíčená jsem ještě nikdy ve svém životě nebyla a myslím, že už ani nebudu. Každopádně, tentokrát už mikroskop nic nenašel a konečně jsem mohla jít na poslední štaci před operací - k paní doktorce. Ta mi ještě jednou řekla pár důležitých informací, zopakovala cenu zákroku a vybranou metodu. Zeptala se mě, zda si přeju něco na uklidnění, a já samozřejmě souhlasila. Poprvé v životě jsem tak dostala lexaurin, respektive půl tabletky a šla jsem do čekárny.
Poslední chvíle před operací
Tabletka ještě ani nestačila zabrat a už pro mě přišla další sestřička, která mě odvedla do suterénu k operačním sálům. Před vstupem jsem se přezula do erárních krosek, dostala zelený oblek a takovou tu síťku na hlavu. Vydezinfikovala jsem si ruce a posadila se do křesla. Na síťku mi po ověření totožnosti napsali mé jméno a další sestra mi začala říkat, co se teď bude dít: než půjdu na sál, několikrát mi prokape oči umrtvujícími kapkami. Nijak jsem to nepočítala, ale odhaduji, že mi do nich kápla asi tak 10x. První kápnutí bylo trochu nepříjemné a malinko mě pálilo, ale ty další už byly úplně v pohodě. S každým dalším kápnutím jsem měla pocit, že mi kapky kape mimo oko - což je prý skvělý signál toho, že kapky zabírají tak, jak mají. Při čekání zde jsem taky cítila, že mi těžknou ruce, nohy, pomaleji dýchám a chce se mi spát. Slova sester a dalších pacientů jsem vnímala tak nějak z dálky. Když už jsem skoro spala, řekli mi, že už je čas. Vstala jsem, opět si dezinfikovala ruce a šla jsem přímo na sál.
V předsálí na mě čekal pan doktor, sedli jsme si do křesel a on mi začal popisovat, jak celá operace bude probíhat. Několikrát mi zopakoval, že mě to nebude nijak bolet a nebude to vlastně ani nijak nepříjemné. Já jsem se jen ujistila, zda to nemohu nějak já jemu zkazit. Říkal, že leda kdybych nějak hodně uskočila celým tělem, ale že se jim to ještě nikdy nestalo, ať nemám obavy. Vzal mě do vedlejší místnosti k přístrojům, že si chce prohlédnout to mé oko po odstranění pterygia. Kouknul do něj a chtěl jít k druhému, ale já ho zarazila, že to operované oko je to, které už viděl. Kouknul do něj znovu a říkal, že už to vidí, že je to perfektně odvedená práce a jizva je v podstatě neviditelná. A šlo se na to!
Zázrak v přímém přenosu
Na sále jsem si lehla na lůžko, které vypadalo jak masážní lavice, mělo i díru pro hlavu. Jen jsem si teda musela lehnout na záda🙂 Lehla jsem si a dostala jsem do ruky velkou antistresovou plyšovou mrkev - první chvíle jsem do ní zatínala ruce, ale po chvilce jsem se opravdu uvolnila natolik, že jsem ji jen klidně držela. Na začátku přišla asi ta nejméně příjemná část - nasazení rozvěrače oka. Nebolelo to, netlačilo to, spíš mi byla nepříjemná ta představa. Hned poté nade mě přijel laser a já měla sledovat zelené světlo. To se přibližovalo a přibližovalo, až už prý bylo na místě. Já to ale nijak necítila. Jen jsem viděla divně. Připodobnila bych to asi k tomu, když plavete v moři pod vodou bez potápěčských brýlí a koukáte nahoru na slunce, jak prosvítá pod vodní hladinu. Nyní přišla ta hlavní část, která trvala 20 sekund. Opět jsem vůbec nic necítila, jen jsem sledovala světlo. Pan doktor mi pořád říkal, jak si vedu skvěle, už mám za sebou polovinu času, ještě chvilku, ještě chvilku a je hotovo. Přístroj odjel a pan doktor mi nakapal do oka nějaké kapky, to se párkrát opakovalo. Pak se dělo něco, co bych popsala, jako když mi doktor otírá prstem něco z oka, trvalo to chvilku a nijak jsem to necítila, jen jsem viděla pohyb něčeho kousek u oka. A to bylo všechno. To samé se opakovalo i s druhým okem.
Jelikož jsem si připlácela ještě vytvrzení rohovky, které by mělo minimalizovat riziko návratu oční vady, tak mě ještě přesunuli pod jiný přístroj, jakousi lampu, kterou mi myslím 1 minutu (nebo 1,5 minuty) svítili do oka. Před tím bylo nutné znovu nasadit rozvěrač. Při svícení mi sestra několikrát nalila zase něco do oka a já měla sledovat barevnou tečku nade mnou. Opět žádné nepříjemné pocity, bolest, prostě nic.
Celý zákrok jsme si s panem doktorem povídali a několikrát jsme se i smáli tomu, jak oba pleteme strany. No a bylo to hotovo. Opatrně jsem si měla sednout, jestli se mi náhodou nemotá hlava, nebo mi není slabo. Všechno bylo v pořádku, takže jsem se zvedla a ještě jednou jsme šli k přístroji před operačním sálem. Pan doktor si prohlédl mé oči, pochválil se, že se mu to opravdu krásně povedlo a v očích to ani není vidět. No a rozloučili jsme se.
Nový svět
Opět jsem se na chvilku posadila v té místnosti, kde mi předtím sestra vykapávala oči. Znovu jsem si poslechla instrukce, jak se mám chovat, co nemám dělat, atd. Vyfasovala jsem černé brýle, které mám venku nosit do první kontroly (za 3 dny), antibiotické kapky a umělé slzy. Antibiotika mám kapat do vypotřebování (cca 2 - 3 týdny) a umělé slzy měsíc. Ještě před odchodem jsem se ptala sestřičky, jak se jmenoval ten “můj” úžasný doktor, protože jsem na něj chtěla napsat pochvalu. Sestřička se smála, že to říká fakt každý, že pan doktor je nejlepší.
Nahoře jsem už jen zaplatila za operaci a šla jsem domů. Jakmile jsem vyšla před kliniku a potkala se s mužem, potřetí v životě jsem se kvůli těm svým očím rozbrečela. Tentokrát to ale byly slzy dojetí a naprostého štěstí.
Zrak po operaci
Hned po operaci jsem viděla velmi dobře, jen pár hodin poté bylo vše trochu zastřené jakoby bílou mlhou. Na dálku jsem viděla dobře a už na dálnici se bavila čtením SPZ kolem nás a reklamními poutači. Co jsem nevěděla a překvapilo mě, bylo to, že jsem pár hodin viděla dost špatně na blízko. Ale to je prý naprosto normální. Doma jsem pak 4 hodiny prospala a po probuzení už jsem viděla na blízko téměř normálně a na dálku skvěle. Druhý den už se koukání na blízko vrátilo do původního stavu. Domů jsem na noc dostala i nějaký silný prášek proti bolesti, ale nic mě nebolelo, takže jsem na něj úplně zapomněla🙂
Shrnuto a podtrženo
Při operaci mě nic nebolelo, nezažila jsem fakt ani jeden nepříjemný pocit. Atmosféra byla uvolněná a všechno to trvalo opravdu malou chvilku - odhaduji, že na sále jsem byla tak 10 minut. Po operaci mě také nic nebolelo, jen prvních pár hodin jsem měla pocit, jak když mi do oka spadl nějaký malý bordýlek. Prostě nic, co by se nedalo vydržet. Znovu opakuji, že fakt nezvládám, když mi někdo dělá něco s očima, natož když se mi v nich hrabe, takže věřte, že když jsem to zvládla já, musí to zvládnout naprosto každý. Ještě na sále jsem panu doktorovi říkala, že bych šla klidně zítra hned znovu, kdyby to bylo potřeba. Tak moc v pohodě to bylo. Na závěr bych ještě asi měla dodat, že jsem absolvovala operaci metodou RELEX SMILE, o které mi pan doktor říkal, že je to ta “nejméně nepříjemná”. Každá metoda má své pro a proti a není to tak, že byste přišli a řekli si, já chci tu a tu. Metodu vám vybere lékař na základě vašeho vyšetření a doporučí vám tu, která se pro vaše oči nejvíce hodí.
Nyní jsem téměř 2 týdny po operaci a jsem naprosto nadšená. Je to pro mě opravdu jako zázrak a najednou žiju v úplně jiném, mnohem pohodlnějším a hezčím světě. Ale myslím, že to nedokáže pochopit nikdo, kdo nezažil, jaké to je otravovat se s brýlemi.
Doporučujeme
Super, úžasně popsáno 🤩 Po Tvém článku musí najít odvahu i ti co se nejvíc boji 🙂 V této krásné budově jsem 6 let pracovala, úplně jdi mi teď oživila vzpomínky. Milovala jsem to tam 😍
Já jsem teda strašně ráda, že problémy s očima nemám. Protože js na tom stejně jako ty - nesnáším, když se cokoliv a kdokoliv blíží k mému oku 😂 Kápnout si do očí, nechat si nalíčit oči... Šílím! 😂 Takže v mých OČÍCH jsi hrdinka, že jsi to takto zvládla 👍
@elinka89 Děkuju Eli, já to prostě strašně moc chtěla, takže jsem to musela zvládnout, i když pro mě ta představa operace byla děsivá. Kamarádka byla před asi 13 lety a její dojmy pro mě byly tenkrát docela strašidelné, ale od té doby uteklo moc času, takže se to celé asi hodně posunulo jinam. Takže pro pacienty prostě super🙂
@janapechova tak ať ti to uteče 🍀 Já mám výhodu, že už mám napořád dokojeno, odrozeno, tak snad už se mi vracet nic nebude. Ale doživotní záruku mám tedy pro jistotu také.
Teda přečetla jsem to jedním dechem,také bych chtěla na laser očí,ale manžel na tom byl asi před 3 lety v Gemini a říkal že by na to už v životě nešel,že ti bylo hrozné 🥺
Jo a ještě... Na první pohled js četla nadpis "Jak jsem se stala BYSTROZORKOU" Tak js si říkala, že to bude asi něco s HP ⚡😂
Moc děkuji za článek, doufám, že jednou taky budu "vidět".
Kde kdo chce nová prsa, já chci vidoucí oči. Mimochodem jsem četla bystrozorkou a říkám si, je blázen ona nebo já...... 😀 Hele kolik to stálo, smím-li se optat.
@raffaelo pozeptej a uvidíš. Ještě jsem si vzpomněla, že ses mě ptala na čočky a já ti ještě neodpověděla. Neměla jsem je nikdy, nechtěla jsem oči zvykat na časté nošení kompenzačních pomůcek, pak už bych bez nich byla navždycky slepá. Pokud by nevyšla možnost operace, tak bych do nich dočasu asi zkusila jít.
@ajuse21 to je mi líto, já i kdybych fakt strašně moc chtěla, tak nemůžu říct jediné negativum. Já jsem celkově docela statečná a odolná, ale ty oči mě děsily strašně moc a fakt to nebylo nic strašného, ani omylem. Možná trochu pomohl i ten lexaurin, to je jasný, ale pro mě to byla opravdu tak ohromná motivace, že bych šla, i kdybych se měla měsíc v kuse svíjet v bolestech🙂
@lleennttiillkkaa jasně, to není nic tajného. Vyjde to levněji než prsa 😂
Napíšu ti svoji kalkulaci - základní částka s doživotní zárukou a mojí metodou byla 27 tisíc za oko, na to jsem dostala nějakou slevu 15 tisíc v nějaké akci Léto 2020, a pak ještě 4 tisíce dolů asi za to, že jsem si operaci objednala už před 2 lety, kdy byla asi výhodnější akce. Takže takhle by mě obě oči vyšly na 35 tisíc. Já si ještě připlácela to vytvrzení rohovky, tam to vychází 4 tisíce na oko. Takže se vším všudy jsem platila 43 tisíc. Je to samozřejmě hodně peněz, ale myslím, že to jsou mé nejlíp investované peníze v celém životě
Já byla před sedmi lety v Hornich Pocernicich a těch sedm let říkám, ze to bylo nejlíp investovanych 40 tisíc... jsem šťastná, ze jsem tenkrát našla odvahu... jsem stejný posera a nesnesu, aby mi někdo hamtal kolem oči 😉 akorát já teda měla metodu, kdy jsem na blízko viděla rozmazane asi týden, dost jsem chytala nervy a po zákroku mě to teda hodně bolelo, ale ze všeho jsem se vyspala 😉
@apacheee Mno jasně, tak když si spočtu, kolik už jsem dala za čočky a za brýle.....je mi jasný, že ceny jsou individuální, protože každý oko je jiný. 43 tisíc není tak hrozný.
@lleennttiillkkaa já ještě ráno před operací počítala s tím, že budu platit o čtyřku víc, ale započítali mi ještě nějakou tu dodatečnou slevu, tak mi to samozřejmě udělalo velikou radost 😝
@apacheee oni mají pořád nějaké akce. Teď to dokonce vychází na 35tis.🤷♀️ Já měla porody bezbolestné, takže pořád u mě zůstává stav, poseroutka největší. Ani jsem nikdy neměla žádnou narkozu, či oblbovak. Mě právě ty čočky vyhovují maximálně. Snad jen ne v období, kdy trpím na zánět spojivek. Což bývá nárazové. Takže v té době beru čočky jednodenní. Ale u Tebe je skvělý, že jsi to věděla úplně hned od první diagnózy brýle. A také se řadím k těm, co sklání klobouk, že jsi chodila bez brýlí. Já mám dioptrií mnohem méně, a bez nich bych vyjít nemohla, asi je to tím, že jsem zvyklá na ty čočky.
@raffaelo Veru, ono je to o zvyku. Kdybych je nosila pořád, tak už bych bez nich být nemohla, takhle ty oči byly opravdu zvyklý mnohem víc makat a neflákat se 😀 Jinak je mi jasné, že akce mají nějaké pořád, tu plnou částku by asi dalo mnohem méně lidí a jakmile se někde napíše sleva a akce, tak se chytnou i lidi, kteří by se jinak nechytly🙂
Moc děkuji za tento článek 🙂 Jsem rozhodnutá pro operaci taky 🙂 ALe až tak za 2 roky... chci ještě miminko a nechci riskovat zhoršení v těhotenství a kojením..
Muz byl na laseru a je spoko uz 7let 🙂 Zato ja se pod klasickou kudlu s moji ocni vadou asi nikdy neodhodlam...
Musim rict, ze jsi me po letech vahani a hroznyho strachu nalomila a jsem objednana na vstupni prohlidku.
Mam panickou hruzu z cehokoliv, co miri mym smerem (lzicka v misce, slamka ve sklenici, nedej boze neci prst na me ukazuje) a neverim, ze s neci takovym zvladnu prohlidku nebo operaci (porad se bojim, ze hejbnu ocima/hlavou a oslepnu), namotivovala jsi me tak, ze jsem se po letech objednala a jestli to dopadne, budu ti vdecna 🙂
Moc děkuju za tenhle článek 🙂 Taky nesnáším, když mi někdo něco dělá s očima, upřímně jsem moc nedávala ani čočky (chtěla jsem je zkusit kvůli svatbě, měla je zhruba dvakrát, ale ne, nic pro mě.. ). Takže vůbec myšlenka rozvěrače oka je úplně.. hororová, to radši hurá rodit potřetí. Ale tvá věta, že kdo rodil, toho tohle už nemůže rozhodit, mi dává kapku naděje. Další věta, že šlo o nejméně nepříjemnou metodu, mě opět děsí (respektive si rázem představuju ty ostatní víc nepříjemné metody..). Ještě se zeptám, varovali tě před nějakými riziky? Při uvažování o laserové operaci jsem se doslechla, že se tou operací zvyšuje pravděpodobnost šerosleposti...
Chápu tě, ty radost po operaci mám také za sebou a jsem šťastné, že jsem na ni šla, už je to 5 let
Kamarádka tam byla několikrát na konzultaci a nakonec do toho nikdy nešla. Prý jí odradilo, že sestřička v ordinaci měla brýle🙂.
Jé a já se těšila, že si počtu o tom, jak se někdo snaží odložit brýle přirozeně (cvičením a dalšími opatřeními) a ono je to o operaci (o té mám info od manžela, furt mě do toho tlačí - naštěstí se mi oči od posledních brýlí zlepšily o dioptrii, takže se můžu vymlouvat na to, že to nemám stabilizované 🙂....).
@verdos snažila jsem se jet podle knihy Jak se zbavit brýlí, nebo jak se to jmenuje a viděla jsem výsledky, ale prostě jsem neměla tolik času, abych se tomu mohla opravdu naplno věnovat. Já vím, že je to výmluva, pokud by člověk opravdu chtěl, ten čas by si našel, ale víš jak to je s malýma dětma. Pokud by mi nevyšla operace, tak bych se zkusila hecnout🙂
Ahoj,ja jsem byla u konkurencniho Lexumu.v Praze a souhlasim,ze to je fakt zazrak. Me teda trosku zustalo, asi 0,25na levem a prave je ostre azaz,ale i tak (5,25 a 4,75d). Pro nekoho skoro slepeho je to neuveritelny dar 😊
@apacheee Vím, vůbec mi to nemusíš zdůvodňovat. Já už 2 roky začínám s podnikáním... 3 děti doma 24/7 mě prostě extrémně vytěžují... Jo, jasně, je to o prioritách, taky je to vlastně výmluva, ale prostě je to únavné a člověk prostě hledá jednodušší řešení. Takže chápu 🙂. Prostě jsem jen čekala nějaký happy end s cvičením (ráda bych slyšela opravdu někoho osobní zkušenost, byť jen takto virtuálně), to nebylo nic proti operaci 🙂. Já jsem zatím spíše na začátku - no a moc tomu právě nedávám... :D.
@hojda víš jak, každý má jiné priority, kolem mě je třeba docela dost lékařů, kteří mají oči odlaserovaný, takže já mám zkušenosti zase spíš takové. I v rodině máme lékaře, kteří mi to jedině doporučovali. A já ten stav po operaci teda miluju na maximum, je to něco naprosto úžasného
@apacheee to bude přes NeoVize?co je v Praze a v Brně?
Dle ceníku mají ted za oko 19,500 Kč. Když já se tak bojím, že rovnou oslepnu. Ale brýle jsou hrozná otrava. Pořád padají u plevelení na zahradě mi taky vadí a zvlášt když je sluníčko.
Už vidím gemini to Brno vse nedělá. Jsi mě též nahlodala a manzel by mi to zaplatil. Když vidí ty palky za brýle. Teď sem byla u jiné oční a ona mi dala o 1/4vice nechápu proč a hrůza brýle mám v šuplíku a nosím staré. Kde mám původní dioptrií ale mám zničený filtr či co to je tak jsou jakoby skla odrene.
Z nových brily se mi točí hlava a ještě nedokážu ani chodit jak jr nepříjemné se dívat vpřed.
Začni psát komentář...
Byla jsem na laserove operaci asi pred 6 lety a mam stejnou zkusenost. Byla jsem v Gemini v Českých Budějovicích. Ani jsem se moc nebála a všem doporučuji. Proste ten pocit, kdyz jsem vylezla ze sálu a videla jsem 🤩 Mela jsem 9 dioprii na každém oku, takže hodne. Vytvrzeni rohovky mám také. Nicméně až prestanu kojit, tak mě čeká oprace znova, vrátilo se mi asi 1,5 dioprie a doživotní záruka je platná. Už se těším 😉