HOROR a porod… tyhle slova přeci nemají mít nic společného!
Dělám reklamu krnovské porodnici aneb jak by porod (i s komplikacemi) mohl (měl) vypadat!
Dne 2. a 3.12.2016 proběhla v Praze konference s názvem v porodnici jako doma, součástí akce byl i veletrh porodnic, kde se mohly porodnice představit v nejlepším světle, podělit se o své úspěchy a inspirovat ostatní.
Každý mi říká: „Joooo ty jsi měla ten těžký porod“… Já ho ale měla přeci krásný. Tak proč si to všichni myslí?
Když se mě někdo zeptá na porod, řeknu: „Byl ukrutně dlouhý, nikdy v životě jsem neprokřičela bolestí 12 hodin kdy už více decibelů ze sebe nikdy nevydám, ke konci jsem už ztrácela kontrakce, pak jsem ztratila spoustu krve a skončila na sále v celkové anestezii, následkem ztráty krve jsem měla předpovězeno tří měsíční rekonvalescenci, během které jsem mohla upadat do bezvědomí, ale nejhorší na tom bylo, že mé zesláblé tělo nebylo schopné produkovat mléko a mé dítě hublo, dokud paní doktorka neřekla, že jí dehydratací můžou selhat ledviny atd. atd.
Aha, to zní přííííííšerně, tak už se vůbec nedivím! Musím to totiž příště povědět celé.
Můj porod a vše potom navzdory komplikacím probíhal LIDSKY. Překrásně lidsky…
Porod mé dcery trval dlouho. Měla jsem ale obrovské štěstí, že jsem dostala příležitost si všechny doby porodní projít svým vlastním tempem (a dobře, moje tempo bylo dost pomalé🙂. Naštěstí v krnovské porodnici na mě jako na nezkušenou prvorodičku netlačili a dali mi prostor.
V průběhu první doby porodní jsem absolvovala sepsání příjmové dokumentace, porodní asistentka se mnou prošla můj porodní plán, podstoupila jsem nezbytná vyšetření a pak mě ubytovali na pokoj. První dobu porodní jsem strávila na pokoji se svým přítelem a dulou a ke konci na sále, kde jsme pro zmírnění bolestí použili vanu a aromaterapii, pouštěli si relaxační hudbu, užívala jsem homeopatika, měnila jsem polohy dle aktuálních potřeb těla.
Byla jsem připravená na bolest a věřila jsem si. A když už jsem byla hodně slabá, věřil mi úžasný personál krnovské nemocnice.
Pamatuji si, že když se na mě přišel podívat pan primář a já už ztrácela víru, že to zvládnu, můj plán přirozeného porodu se rozplýval a já byla ochotná kývnout na cokoliv, moje porodní asistentka řekla něco, co mi zase dodalo sil: „pane primáři, rodička je velice šikovná, zvládá to krásně.“ Inu na to, že vypuzovací doba má trvat okolo hodiny a já už „tlačila“ několik hodin, byla v mých očích až přehnaně pozitivní! Ale co více žena potřebuje při porodu?
Potřebuje snad slyšet: „Ale paní Adámková, jste prvorodička, bude lepší, když si dáte něco od bolesti…na zvýšení kontrakcí, nástřih, lehněte si…. „
Nic takového ale od mé duly či personálu nemocnice nezaznělo. Na závěr jsem si našla polohu pro mne nejpřirozenější (porodila jsem v sedě opírající se o svého přítele). Ani náznak pochyb.
Věřili mi a já věřila jim…
S pomocí mého muže, vstřícného personálu a žensky orientovaného doprovodu-duly se moje malá holčička tímto krásným a stěžejním časem našeho života probojovala úspěšně a sama.
Narodila se a neplakala, jen tak koukala a asi toho už měla taky dost🙂, Miminko jsem ihned dostala k sobě, nechali jsme dotepat pupeční šňůru a můj přítel ji přestřihl. Byli jsme všichni spolu a neskonale šťastní. Komplikací bylo mé pomalé zavinování dělohy, kdy jsem krvácela a ztrácela pomalu krev i vědomí. Když nezabíraly medikamenty, byla jsem odvezena na sál a pod celkovou anestezií došlo k nápravě (odborný popis a terminologii nečekejte🙂).
Kde bylo mé dítko mezi tím? „Svlečte se tatínku do půl těla a šup, pokračujte s bondingem směle dál.“
Zpátky jsem byla přivezena přímo k těm dvěma a přišlo mi, jako by ani od sebe nechtěli🙂. Když jsem odmítala nabízenou transfuzi krve, protože jsem nechtěla do těla přijmout cizí krev, nikdo se na mě nedíval skrze prsty, popovídali si se mnou, vyslechli mě a respektovali můj názor.
Přála jsem si kojit. Tak moc jsem si přála kojit! A ono to nešlo, střídaly se u mě sestřičky, pomáhaly s přiložením, vysvětlovaly, odstříkávaly, když už jsem byla hodně špatná, jen si se mnou povídaly a podporovaly mě, nechaly mě vyplakat se… věřily mi. A já věřila jim. Nakonec jsem dostala přidělenou mistryni v rozkojování (která by údajně rozkojila i chlapa) sestřičku Libušku🙂! Díky ní mám techniku kojení dnes v malíku.
V krnovské nemocnici nečekejte klobouček, přikrmování umělou výživou či používání dudlíku, když máte problém s kojením. Dostanete přidělenou všeobecnou sestru (strážného anděla) a ta Vás vše naučí: takže přikrmování pomocí speciální cévky umístěné na bradavce, aby dítě nezapomnělo sát z prsu, technika je základ, přiložení, polohy, pitný režim a výživa, teplá sprcha, masáže a přikrmování jen v krajním případě a mateřským mlékem jiné maminky, která pro změnu „trpí“ přebytkem… o kojení vím vše🙂
Mám pár otázek, na které mi nikdo neodpoví…ale já odpověď stejně tuším…
- Kdybych rodila jinde, rodila bych tak dlouho, nebo by mi někdo „pomohl“ k rychlejšímu porodu?
- Měl by miminko ihned po narození u sebe můj přítel, když já jsem ležela na sále?
- Kojila bych do teď (dcerce je 21 měsíců)?
Neskonalé díky. Porodní asistentce Věrce za důvěru v přirozenou schopnost ženy porodit a velice profesionální přístup, kojícímu anděli sestře Libušce za to, že plním svou přirozenou funkci matky živitelky, vrchní sestře Lence Petřekové za prostor pro slzy, panu primáři za toleranci a respektování člověka, celému personálu za srdce, které do práce vkládají. Mé dule Janě Čurdové za to, že je🙂. Vaše práce dělá svět lepším.
Žena by měla mít možnost si zvolit, jaký porod by chtěla mít a její přání by mělo být, s přihlédnutím k okolnostem porodu, respektováno. Děkuji, zvládli jste to na jedničku!
Můžete dát lajk i mým FaceBookovým stránkám🙂.
Joooo Krnov❤❤❤
Krasne.Lituji,ze jsem se nakonec rozhodla zvolit blizsi porodnici.Ikdyz i tak to bylo krasne.A odpovedi na tve otazky jsou bohuzel vicemene jasne....
Mas pravdu ,ze tady jsou ty holky prece jenom hodnejsi ☺🌸
@jedna_krasomila hahaaaa🙂 jo koníkovky jsou zlaťoučké🙂))
@luckylee to určitě bylo, to setkání je vždycky nádherné!!!🙂
Ja mam slzy na krajicku protoze jsem nic takoveho nezazila.. akutni cisar bonding zadny, pomoc s kojenim stejne tak..
Taky jsem rodila v Krnově, byť ho mám 70 km daleko. A jinam bych nejela. Já měla u porodu PA Šárku a jeji přístup byl skvělý, byla podemnou shrbená a i díky ní jsem syna, který měl přes 4 kg porodila jen s menším natržením, jinde by mně nastřihli... Tlačila jsem přes hodinu, malý měl zkalenou vodu a nikdo mě ničím nestrašil, neměli tendenci urychlovat, nabízet oblbováky. Úžasná byla lékařka, která mi udělala šití, mrzí mne, že jsem si nezapamatovala její jméno.
Syn se narodil s apgar 7-10-10 a ani slovem mi ho nikdo nechtěl odnášet, v jiné porodnici by ho chtěli odnášet na odsátí, nejlépe, aby u nich zůstal na pozorování, že jo😕 Tady naštěstí vědí, že se nejlíp dítě adaptuje na matce, takže ho ošetřili na mém těle a první vážení proběhlo až po několika hodinách. Jsem vděčná za to, že mne nezmrzačili nástřihem, že můj syn nemusel první okamžiky života strávit pláčem...
@jiline1 to je mi lito, lec diky bohu za cisare!!!
@veriberu nadherne🙂
@biobrusinka vsak urcite!
jen je mi lito, ze to tak neni vsude. ze se clovek musi branit, ze musi jezdit do Krnova, aby to bylo jak si to predstavuje.
p.Janička je skvělá,kamarádka u ní taky rodila a byla štastná,že tak zvolila..my to máme do Krnova 92 km,muž by po cestě do porodky asi nevydržel,už tak měl problém dojet těch 15 km do naší porodky,po cestě jsem vydýchávala po 5.minutách a měli jsme co dělat aby jsme to stihli 🙂
@biobrusinka na druhý porod si to taky ale tak nějak přeju,kamarádka je dula tak snad to podruhé bude jiné a krásnější..měla jsem nakonec akutního císaře,praskli mi vodu na sále a malé docházel kyslík,měla tzv.tísen plodu.Nedávno jsem znovu koukala na dokument z ČT 2-Pět zrození a tam je vidět kde to naše porodnictví spěje a dnes už vím kde byla chyba,naštěstí do mě ty jejich oblbováky nedostali ale moc nechybělo,kromě sprchy jsem celou dobu byla na lůžku,o nějakém chození či změně polohy nemohla být řeč..nejhorší bylo když jsem se probudila a malá tam nebyla,probrečela jsem asi dvě hodiny než mi ji donesli a byly ty to nejhorší chvíle,chápu u celkového uspání to nešlo ale prostě jsem z toho smutná ještě ted a dívám se,že tu nejsem sama ☹ Člověk si říká jaké to mohlo být krásné,na jednu stranu mám pocit,že mě i malou zachránili ale ve skutečnosti se snažili jen napravit co sami posmolili a to jsem tam měla PA kamarádku,proti tomuto systému se těžko bojuje ale ženy začínají cítit ten tlak a je jen otázkou času kdy to praskne a vše se vrátí do přirozenosti..kéž by jsme se toho dožili 🙂
@petule_1 mám dodnes taky výčitky, že jsem malou trápila hlady a tolik drtila kojení...a myslím,že spousta žen si ohledně porodu ponese jizvu na srdci. Každopádně je nezpochybnitelné, že v ten daný okamžik za daných okolností bylo maminko uděláno to nejlepší a neudělal by to nikdo lépe než TY!❤protože ty jsi máma a mámy úděl je se "krásně trápit" do konce života. Holt...❤
Je to úplně úžasné a povzbuzující číst takové příběhy z porodu 🙂 Já při prvnim porodu zažila absolutní nezájem a když už mi něco chtěli sdělit tak nastolili režim diktatury.Neměla jsem na sále nikoho a to byla asi chyba,neměla jsem ani porodní plán.Příště už jen s dulou 🙂
Skoda, ze jsem taky nenarazila na takovou porodnici. Druhy porod mi zkazila porodnice Jablonec nad Nisou jak jen mohla. Bohuzel s fyzickymi nasledky syna a psychickymi cele rodiny. Chtela jsem rodit v Liberci, ale meli plno, tak me poslali tam. Ach joo..Taky jsem rodila dlouho, ale nutili me lezet, treba i 3 hodiny v kuse. Ani nepoznali, ze ma syn 4,2kg. Tvrdili, ze bude mit 3kg.. Byl jeste vysoko v porodnich cestach, ale po 19ti hodinach porodu me donutili tlacit, 2 PA mi tlacili na bricho a doktorka se snazila rotovat "dole". A nedorotovala.. Dopadlo to tak, ze se zasekl raminky a pribehl primar a nasilim ze me syna vyrval. Ale diky mu za to. Ta doktorka nevedela, co ma delat, takze by se maly dusil tak dlouho, ze by byl psychicky postizeny a nebo i hur..😢 Proste co porodnice, to urcite postupy. Kdyz je porod bez komplikaci, porodite vsude. Ty rozdily jsou hlavne v tom, jak se stavi k tem komplikovanejsim. Nebo z nich samy ty komplikovane delaji...
To je krásný příběh! Takže jste se nakonec rozkojila? Tomu jsem úplně nerozuměla. Díky.
@dudinecka boze muj, to je mi lito!
@ladyx prakticky jsem nikdy nekojila bez soucasneho podavani ciziho MM ci UM, protoze nikdo nedokazal rict, jestli uz mleka mam dost a pro me samotnou byl klid v dusi dulezitejsi. Lec kojim dodnes(mala ma 22m). 🙂
@biobrusinka aha, takže ono o jde skutečně kombinovat? Já jsem taky dokrmovala od začátku, protože, jak hezky píšete, nikdo nedokázal říct, zda mám mléka dost, ale malá pak už neměla trpělivost na prso a chtěla hned dokrmit po prstě, pak jsem to vzdala a dala i lahev. Gratuluji, je úžasné kojit tak dlouho! Byť částečně. Dle mého jde u kojení totiž VELMI právě o ten KONTAKT.
Já začala kojit hned po narozeni a do dneska koním roční holčičku a do dvou acpul let kojila kluka takže prakticky já neměla žádný problém a u kojení bych zůstala a podle mého názoru mateřské mléko je nejlepší co může byt jsem rada ze kojim nikdy bych nedávala um protože nevěřím výrobkům takže jsem šťastná ze kojim
proč ne, rodit alternativně, ale (nechci se do nikoho navážet) všechno má své meze.....z věty " mé zesláblé tělo nebylo schopné produkovat mléko a mé dítě hublo, dokud paní doktorka neřekla, že jí dehydratací můžou selhat ledviny" se mi udělalo úplně fyzicky špatně...
@weiserka jooo tak je třeba příběh oživit dramaty;)....každá je po porodu zesláblá;). Já neměla mléko vlastním zaviněním-odmítnutím transfuze a ne délkou porodu. Já bych alternativním spíš označila porod pod vlivem léků🙂....ale to je o postoji. Porod je přirozená věc, leč komplikace nastat můžou kdykoliv a pak díky bohu za lékaře, kteří dělají úžasnou práci!!!!! Ale mrzí mě, že jsem na Vás zapůsobila tak zle!
@weiserka Ja rodila zcela prirozene, v porodnici jsem byla 2hodiny, pak na sestinedeli, a mleko nukdy neprisli v rakove mire aby se dite najedli. Delala hsem vsechno, vcetne navstev LP a maly neprospuval skoro 3rydny... Az pak dr prohlasila ze stav je vazny a shodly se s LP. Takze tady pani neosocujte ze je alternativni. jen chtela to nejlepsi. kojit.
P.S. taky hsem mela LP co rozkoji i chlapa lec ja jsem asi nejaky hybrid protoze u me se ji to nepovedlo...
@craki já paní neosočuju, to by myslím vypadalo jinak. já si to jen celé nedovedu představit, to je celé. taky jsem strašně moc chtěla kojit, což bylo ztíženo v celku těžkým a předčasným porodem a i když se mi mléko tvořit začalo a já dělala psí kusy abych se rozkojila (litry kojících čajů, vůbec hodně tekutin, různé polévky, nahřívání prsou, homeopatika, různá semínka, 2 LP, neustálé sezení na odsávačce, když jsem zrovna neměla na sobě miminko)....nic z toho mi plné kojení neumožnilo. u mě neplatilo to "zlaté" pravidlo kojení - s rostoucí poptávkou roste i nabídka. malého nároky rostly pomalu každým dnem a já odstříkala za celý den s obou prsů max 80 ml.to bylo žalostně málo. byla jsem vynervovaná, příšerně vyčerpaná a s rostoucím vyčerpáním klesalo i to malé množství mléka co jsem měla.pamatuji si jednu z posledních vět, co mi druhá LP řekla: hlavně aby jste byla spokojená vy, protože pak bude i vaše miminko.to je ta holá pravda.a když se oba takto trápíme, tak je UM řešení, které mě opravdu vysvobodilo.jsem ráda, že můj syn dostával do 6.měs aspoň tu trochu odstříkaného MM co jsem měla + papkal UM. od té doby je plně na UM. je to krásný a zdravý chlapeček, nic mu nechybí a jsme oba spokojení. to je to nejdůležitější🙂 mějte se krásně !
Krásný příběh.ja rodila u Apolináře, nebylo to takové drama,ale v pohodě taky ne.porodila jsem krásně po 14h asi na 4 kontrakce,pak mi dali malou a pak ji odnesli, nakonec přišla dr, že jsem ztratila hodně krve, že nesmím vstát a že transfuze, vyjednávala jsem, zkusili mi dát nějaký lék a že okolo oběda se rozhodne, výsledky zase spatne, nakonec jsem s transfuzi souhlasila. Dostala jsem ji v 20h večer, tři pytlíky. Až potom mi teprve ukázali malou.Narodila se ve 4:23, takže skoro celý den jsem ji neviděla.privezli ji v 22h, ukázali jak přebalit a přiložili a zase mu ji odvezli.mam epilepsii, takže na noc jsem ji mít nesměla. Nerozkojila jsem se, v porodnici mi nikdo nepomohl a LP právě kvůli tomu, že po všech psích kusech jsem měla 15 kapek z obou prsů,řekla dost.mala dostala umělé a bylo...Upřímně u syna jsem už to ani nechtěla zkoušet, byl to tak příšerný zážitek, že než dítě trápit opět hlady, radši jsem šla rovnou do UM...
@weiserka
@properjoey Je to příšerný zážitek a zpětně, když se na to dívám, asi bych dnes volila taky um a pohodovou maminku, než každičkou kapku MM vykoupenou slzami. Jelikož jsem ale před mateřskou pracovala s onkologickými klienty, viděla jsem, že vše je o tom, najít v sobě sílu.... jenže oni museli, já ne... Takže ať žije UM!🙂
Krásný článek!!! A Krnov ❤️ Slova chvály zde jsou už zbytečná (viz můj porodní příběh)..
Článek je moc hezky napsaný. Vypadá to všechno přirozeně a intimně. Za tři měsíce (možná méně) mne to čeká v Praze v Podolí. Jako diabetička mám obrovský otazník, jestli vůbec budu rodit přirozeně nebo císařem. Když jsem četla/slyšela o tom, jak dlouho to vše může trvat a jak si člověk sáhne úplně na dno, mám z toho noční můry už teď. Nemám nijak oslnivou kondici, takže nevěřím tomu, že bych mrně dokázala vytlačit. Diabetici mají povětšinou indikovaný epidurál, na druhou stranu mám nadváhu, což je pro epidurál kontraindikace. Ale zatím to mám postavené tak, že radši protrpím dny poté než riskovat, že nebudu mít dost sil a dítě se někde zasekne. Uff, už aby to bylo za mnou...
@balrozka juuuu vytlačíte🙂!!!! Nebojte! Pářla bych Vám setkání a doprovod duly, která bude citlivě reagovat na Vaše potřeby v průběhu porodu a pomůže Vám najít sebedůvěru. A pokud se mimi někde po cestě "zasekne", zdravotnický personál umí bleskurychle zasáhnout. A jestli přece jen nakonec půjdete plánovaným císařem, i tak lze mít krásný intimní porod https://www.modrykonik.cz/blog/biobrusinka/article/cisarsky-rezvedome-76s56m/ ;)
@biobrusinka Děkuju moc za povzbuzení!!!
Začni psát komentář...
Krásně napsané, taky jsem rodila v krnovske nemocnici a jinde bych nechtěla rodit.