Dneska jsem po 20letech společného života přišla o nejlepšího přítele,člena rodiny a velkou lásku. To jak mi je asi nemusím říkat.U nás dvou to bylo v dobrém i zlém až do posledního výdechu. On nebyl zvíře,nebyl kočka,byl Bárny člen rodiny. Dnešek se mi zareje do paměti černým písmem rozmazaným potoky slz. Když jsem ho v 8letech dostala pod stromeček nikdy by mne nenapadlo,že si bude hrát s mou dcerkou. Jsem důkazem, že lze zvíře milovat ,jako člověka. S ním odešlo kus mne. Musela jsem se někde vypsat,děkuji.