Hrozně se mi zhoršila psychika. Až tak že jsem se pokusila předávkovat léky. Uprosila jsem lékaře aby mě pustili domů že je mi dobře a byl to zkrat. Jenomže mi dobře není. Byla jsem u terapeutky a včera u psycholožky. Ta mi řekla že bych měla jít v úterý na psychiatrii aby se mnou aspoň upravili léčbu ale že je možné že si mě tam rovnou nechají. A já teď nevím co mám dělat. Mám tam jít a nechat se umístit v léčebně na kdoví jak dlouho být pod kontrolou, chodit pravidelně na terapie a další sezení individuální i skupinové a nebo zůstat doma a bojovat sama? Nechci opustit děti na druhou stranu když je mi extra zle nedokážu s nimi být ani v pokoji a oni vidí mámu která brečí a není schopná vylézt z postele
Urcite vyhledej psychiatra a nech to na nich. Popravde rekni, jak blbe ti je. Nic neskryvej🙏 Vim co deprese dokaze, jde fakt o zivot. Uzdrav se pro sebe❤️ abys tu mohla byt i pro deti❤️🍀 Moc drzim palce
Koukam, ze deti uz jsou pomerne velke. Nevim, jake zazemi mas v rodine, ale snad se tatinek, event. prarodice zvladnou postarat. Nejsou to miminka, abys od nich nemohla odejit. A i u tech to nekdy nejde jinak.
Se starsim bych promluvila citlive, ale na rovinu. Predpokladam, ze vi, co se stalo a kde jsi byla? Mladsimu rekni, ze jsi nemocna a musis na nejakou dobu do nemocnice, aby te vylecili. Takhle stare deti potrebuji taky hodne mamu, mozna vic nez ty malinke, ale zaroven uz se jim da vsechno vysvetlit. I oni musi videt, ze nejsi v poradku a mozna ta nejistota je pro ne horsi nez kdyz budou vedet, ze jsi v bezpeci a nekdo se o tebe stara. Minimalne ten starsi to musi vedet a bat se.
Lecbu ti asi upravi, jenze sama vis, ze nez ucinek AD nastoupi, trva to nejakou dobu, a po tu dobu bys mela byt v bezpeci.
Jeste ti napisu pohled zvenci. Ne ditete, jehoz mama ma depresi, ale mamy, jejiz dite ma depresi. Ten strach o neci zivot, ta nutnost ho porad hlidat, bat se, co se stane, jsou strasne. Mne bylo hrozne, kdyz dite hospitalizovali, na druhou stranu jsem se konecne min bala🙏 A myslim, ze ty deti to citi stejne. Mama jim chybi, styska se jim, ale zaroven vedi, ze je o ni postarano. Takze jen kvuli nim nevahej. Doufam, ze jsem to napsala aspon trochu citlive a neublizila jeste vic😘 To bych nerada.
Je mi moc líto co teď asi prožíváš. Neznám tvou situaci. Ale pokud už jsi i zkusila předávkovat se léky 🫂 přijmi pomoc druhých. Pomohou ti tam a nebudeš na myšlenky sama. Je to cesta náročná ale s podanou rukou se zvládá mnohem lépe 🫂
Myslim, ze je to tak slozita a vazna situace, ze bych se to nesnazila zvladnout sama, ale sverila se do rukou odborniku- lekaru. Dej na jejich rady.
Pro děti je daleko horší vidět tě takto a mít o tebe strach. A nikde není řečeno, že budeš hospitalizována dlouho. Můžou ti dobře zabrat léky, 2x tě pustí na propustku a pošupeš stabilizovaná domů. A můžeš žít plnohodnotný život. Píšu ze zkušenosti mé švagrové. Když tam šla, byla v hrozném stavu a za týden byla v pohodě. Nechávali si ji tam je proto, že přecházela z léků na injekce. Hodně štěstí a už jenom to, že nám to píšeš, je velká odvaha. Nechej si pomoct a bude to dobrý.
Je mi lito, co prozivas. Souhlasim s holkama vyse. Nech si pomoct, nebud na to sama. Myslim na Tebe🍀🍀🍀
Taky souhlasím s holkami ,mě vadil pohled na mamku ,kdyz nebyla doma v pohodě a když jsem ji viděla ve špitále nebylo o nic lepší ,já když jsem byla ve špitále ,nechtěla jsem aby za mnou děti chodili ...vím,že špitál není nic moc ,ale asi máš špatně nastavený léky ,tam to všichni zkorigujete...a hlavně je tam i psychoterapeut ,mohla by jsi všechno vysypat co Té trápí
Bojovala jsem sama se sebou hodně dlouho . Až to vzdala , naštěstí se nepovedlo . 6 týdnů hospitalizace na psychiatrii bylo to nejlepší co jsem pro sebe mohla udělat 🙂
Je to těžké, ale určitě se nechej hospitalizovat. Tvoje děti maminku potřebují, ale hlavně zdravou. Drž se 🍀