Láska ke sportu

Kluci hrajou fotbal a chodí na atletiku. Když jsou doma, tak hrajou fotbal v pokojíčku (loni dostali pěnový mic, aby to bylo "bezpečné"), dnes mladší vytáhl moji podložku a posiloval 🤣 jako občas si říkám, že mít doma "počítačové blázny", nebyla bych taxikář a nemrzla na trénincích a zápasech, ale kdy jindy jim dát základy nějakého sportu, než teď. Nečekám, že z nich budou fotbalisti nebo atleti, ale jsem ráda, že dělají to, co je baví. Akorát je někdy náročné s nimi držet krok 🤣🚴

@zebruska Já přiznávám, že mě hlavně "šokoval" ten posun za dva měsíce s "hloupou" jednou hodinou týdně organizovaného sportu. Tak jsem se musela podělit o uvědomění 🙂 . (Jo, v létě mě donutili po dvaceti letech sednout na kolo... protože pěšky už jim nestačím. Au, můj zadek - těch 20 kg navíc je sakra znát.)

Vecery byly s detma (zejmena predskolniho veku) zasadne ve stylu reckorimskeho zapasu😅. Jeste to neumelo chodit, ale vylezt po zebriku az ke stropu, to jim slo. Dcera, vetsi strelec, ale tintitko, te ta laska ke sportum, rekla bych, zustala. Obcas si jde zabehat, do posilovny, atd. Syn se nyni v patnacti nachazi v obdobi jakehosi mezicasu. Jeste rok aspon bude ve sportovni tride a dokonce ma letos i sportovni krouzek. Jinak sam od sebe se nehne od pocitace, ktery si v lete postavil. Ale do lonska se hybal s radosti a furt, nekdy az moc😅. Tak doufam, ze tam ty koreny take zustanou. Protoze zaklady, kdy oba lezli na kazdy druhy strom, chodili po zabradli na moste, ci metali hvezdy na dovolenych pri nakupech jidla v nakupakach, maji opravdu bohate😂

@cilkat nastesti jsem deti vodila osobne jen do skolky. No vodila...oni na odrazedlech a pak na kolech, a ja ten kilak brala s nima klusem😅

Dokud byli malí, dělali se mnou všechno. Když jsme odešli od manžela, bylo jim 6 a 4,5, to už zvládli oba ujet na kole 20 Km. Chodili jsme na túry do lesa. V 6 začal syn trénovat kolo organizovaně, dcera ještě nějakou dobu jezdila s námi. Asi v 10 se sekla a nechce ze sportu dělat nic, ale miluje malování a čtení. Syn už několik let závodí na kole a já s nim objíždím jak tréninky tak závody.
Nedovedu si představit žít bez jakéhokoli pohybu, ale miluju 🚴‍♀️

Od malicka jsem deti nechavala zkouset vsemozne lezeni, behani a tak, samozrejme trochu s ohledem na vek a bezpecnost. Oba jsou od malicka zvykli se mnou hodne chodit a pohyb vyhledavaji neustale. Kaci si pak sama zvolila moderni gymnastiku (prisla s tim ve 3 letech, ale dala jsem ji do pripravky az o rok pozdeji) a tam to vygradovalo v neco, co nikdo z nas necekal a ani to nebylo nejakym nasim cilem. Obcas si rikam, ze kdyby skoncila, budeme bohati nejen casove ale i financne🤣🤣🤣 krom toho miluje brusle zmini i inline, plavani, lyze, milovala kolo, coz chvili umrelo kvuli nevhodnym poznamkam dedecka, ale opet lasku v kole nasla, miluje behani, s klukama chodi kopat na hriste a i doma se porad nejak hybe. Malej ten zatim na nejaky vice organizovany sport nevypada (i skrze diagnozy) ale pohyb miluje, ve skolce si uziva 2x tydne sportovky), jezdi zatim tedy na kolo odrazedle, leze vsude mozne a tak. Miluje plavani, zkousi rad ledni brusle....
Jsem rada, ze oba maji z pohybu radost a verim, ze ten zaklad v sobe proste uz maji polozeny

@cilkat jo, to u nás přišlo na atletice. První trénink skákali do dálky, to člověk pochopí, ale že se během jedné hodiny naučili skákat přes překážky, to jsem nečekala. Teď mají vnitřní tréninky, v pátek dělali stojku na kruzích a na konci tréninku už věděli, jak na to 🙈

U nas neni den, kdy by se nesportovalo. Decka chodi do Sokola, maji florbal a tanecky, co se tyce organizovaneho sportu. S nami: brusle, inline, plavani, kolo, turistika, lyze a casem mozna tenis, ale zatim nemaji o lekce zajem. Prakticky porad jsou v pohybu s kamosema venku. Kolem sebe mame podobne zalozene rodiny, takze je to jednodussi. Oba maji spoluzaky ve skole, kdy ti rodice nic nedelaji, ani na prochazku nejdou, decko tim pádem taky nic nedela a jedna treba neumi v 9 letech ani na kole. bydlime na vesnici, takze je to snazsi nez ve meste. Pak se pomalu ale jiste odcizuje tem nasim, kdyz se radeji jedem nekam projet kolem vesnice a ona resi jen mobil a hry. A uz je ji trapne, kdyz jsem navrhovala, ze ji to zkusime naucit (ja uz bych ji asi ani neudrzela) a rodice se tvari, ze je to v pohode.

Naše děti taky jedou, tenis, volejbal, jóga - holka, kluk plave a zamiloval se do parkouru, jsem ráda.. já sama chodím dvakrát týdně na tréninky bojového sportu, dělám to už od dětství, miluju kolo, plavání, běhání.. letos dostanou běžky, máme dráhy hned za barákem. Kluk kdyby nebyl nucen, tak by asi úplně sportu neholdoval, ale je to hubeňour tak jen ať má nějaké svaly a holka je nezmar. Ta je vyloženě moje, má potřebu zkoušet a hledat se, navíc na co sáhne, to jí vesměs jde. Jsem ráda, že se sportu nevyhýbají, nebojí. Přijde mi to automatický, měla jsem to tak i doma jako dítě, Pohyb byl automatická součást, ale vidím v okolí, že ne všichni to tak mají.

Parkour chce dcera taky vyzkouset, jsem si jista, ze ji nadchne. Je nevybitelna a ja se desim. Prijde ze skoly, jde na pohybovy krouzek 1, sni svacu, jde na pohybovy krouzek 2. Prijde domu, postavi si prekazkovou drahu (knizky slouzi vyhradne jako pyramidy pro preskakovani) a beha po 4 a preskakuje nebo jen preskakuje nebo jen rotuje po dome. Je nezastavitelna. Dneska napr podklouzla ponozka a myslela jsem, ze si zlomila nos co to bylo krve po narazu do zdi. O 15 minut pozdeji uz se zase jen otrasa dum jak beha a skace. A ja si musim hodne opakovat, ze je to prece hezke :D

Ja sama jsem taky sportovni nadsenec, co chce lasku ke sportu sirit dal 🙂 Jako ucitel telocviku, doufam ze se mi povede byt jim na castecny uvazek a zbytek uvazku volnocasove aktivity 🙂 Ale moje deti zatim zadny organizovany sport nepoznali, ale ten nejstarsi bude ted mit teprve 5 let 🙂 Zaroven ani nejsem unich moc ambiciozni ohledne treba jizdy na kole atd ten nejstarsi se to letos naucil, ale byl na nem jen parkrat. Nemame tu vhodna mista pro jizdu na kole a nest detem kola 2km kde je vhodny teren, nebo kocarem a s kolama autobusem? Nebo i autem - nakladat kola, poutat deti - to radeji vybehneme do lesa a necham je tam vyradit mnohem vic : To stejne plavani - rikam si, jestli mi to stoji za to jit plavat s jednim ditetem a se vsema je to prozatim nerealne... Jsem zvedava, jak to jednou budeme mit. Za me jsou v jistych ohledech dost jasna pravidla - v lese, na poli a hristi at si skacou a delaji blbiny, ale na chodniku, lavecce, mistech kde jezdi auta atd. se nesportuje, doma se jim snazim pro to udelat aspon trochu podminky :D No tak snad nam to takhle vydrzi :D