Žijeme ve světě, kde mít víc, znamená být šťastnější. Hlavně zážitků, protože bez nich jsou dny nudné. A nudné je obyčejné a obyčejné, je špatné. Přitom kolik z nás opravdu zažívá denně nějaký nablýskaný moment? Nevím jak Vy, ale já trávím dny často hodně obyčejně. Pro spoustu lidí určitě. Vařím, uklízím, pracuju a občas se podívám na nějaký film. Nebos si přečtu knížku. Čím jsem ale starší, tím víc si ale takových dní vážím. Dní, které prostě jen plynou a já s nimi. Ano, je to patetické, stárnu, prostě jen obyčejně stárnu.
Takže jestli jste tam někde někdo, kdo máte pocit, že máte strašně obyčejný a nudný život, protože prostě jen jste, jsem v tom s Vámi. I pokud, jste za to vděčná a stydíte se to přiznat nahlas. Protože já občas taky.
Tak dobrou noc❤
MŮJ IG: @mamaholciciparty
Po pravdě poslední dobou mám stejný dojem... jakoby všichni (nebo Teda spousta lidi) jen závodilo kdo kde byl, co zažil, videl atd atd...a já si říkám proč? Vždyť to není závod, každý si udělá jak uzná za vhodné.
Já třeba ráda trávím čas i jen tak "nudne" doma, zapálit svíčku, byt s detma ... ano, rada vyrazim někam na výlet, akci, ale stejně rada jsem i proste normálně doma. A vůbec se za to nestydim. Takže nejsi v tom sama.
Krásně napsané. A já se přidávám. Nepotřebuji extra zážitky, těm komerčním se až vyhýbám, jen kvůli dětem sem tam přetrpím. Radši do lesa, do přírody a žít si ten "obyčejný" život. A je mi fajn.
Přišlo to s věkem, nejen tento postoj, ale i vnitřní spokojenost a vděčnost za to, co mám ❤
Když jsem byla malá, tak můj největší strach byl, aby mi náhodou něco neuteklo. Chtěla jsem chodit nejlépe do všech kroužků najednou, výlet kamkoliv byl nejlepší odměna a “zarach” nejhorší trest. Teď jsem samozřejmě taky ráda v klidu doma, ale když mám prosedět doma víkend (nebo spíše propracovat), tak jsem z toho na prášky pořád. Rozumově chápu, že máme i další povinnosti a nemůžou být pořád zážitky, ale moje pocity jsou proti🙂 Nevím, jestli je to závislost nebo spíš povahovej rys, když jsem se tak snad už narodila. Jedno z mých dětí je v tomto můj absolutní opak a docela se mnou trpí, k závislosti na zážitcích má opravdu daleko a to toho za svůj život už viděl a zažil opravdu hodně. Druhé dítě je naopak po mně a snažím se ji neutavit, ale zároveň jí co nejvíc aktivit dopřát. Je to náročný, ale fajn, že je se mnou někdo na stejné lodi🙂 Pokud jste holky spokojený doma, buďte za to rády, někdy je to fakt psychicky náročný, když máte pnutí neustále někde být…
Ja si nechci pokrytecky vsugerovavat ze varit uklizet a byt doma me bavi vic nez nevarit , neuklizet a prozivat nejaky zazitek...
Ano je to pro me v poradku ale pokud clovek chce neco jineho nez jen být , mel by si to zkusit aspon trochu zaridit ...
Krasne momenty clovek zazije kdykoliv a kdekoliv , nejsou na nic vazane - ale vseobecné kde jsem s kym a co delam - muzu ovlivnit a budu mit radost kdyz pujdu nekolikrat do tydne k rece, na wellnes do parku nebo horskou turu... stejne tak jako kdyz pojedu kamkoliv pryc - na dovolenou ...
Miluju to
Kdyz mame cas a nic se nedeje - je to pro me neprijemne ... je tolik veci a mist kde jsem nebyla a nezazila ... stejne tak me deti 🙂
Kazdy by mel naslouchat svemu vnitrnimu ja ale zaroven si nenalhavat ze je mi fajn tak ( ptz nic jineho nestiham, nechce se mi, nebo nemam finance )
Hlasim se do tymu... Rozhodne nejsme rodinka "chodime se domu jen vyspat" Nepotrebujeme ani kazdy vikend nekam trajdat na vylet ci akci. Detem zatim bohate staci jeden krouzek za tyden (a nam taky). Jsme radi doma jen tak spolu, veget a pohoda. Ono se starsim domkem jsou ty mesice sakra kratke...jeden vikend naplanovana prace kolem domu, dalsi nejaky vylet, jedna babicka, druha babicka a je konec mesice. Ale urcite si nemyslim, ze mam nudny zivot, ale pro jineho by to tak mohlo byt.
Me detstvi byl statek a nonstop prace, zadne vylety a zazitky. Proto asi i ted rada dopreji detem to volno a "nudu", jednou za mesic vymyslime nejaky super zazitek a vyhovuje nam to. A to jsem hnaci motor u nas ja, manzel by klidne chodil cele dny v zupanu, pohodicka 😆
@zuzanka_13 kdysi jsem si vse natacela , fotila ( hlavne pro me ) a ted uz ani to ne ... nekdy je mi to az lito ze z veci ktera pro me byla velka mam jen jednu nebo zadnou fotku...ale lidi co maji natocene hodinove videa a milion fotek podezrivam ze bud se tim zivi nebo jenom vychloubaji...
@veronicka89 Vylety s jednou fotkou jsou nej... 😉 Nase deti to ani nebavi, nekde pozovat, nechteji mamu s mobilem v ruce 🤗
Mě kdysi moje máma řekla, že když měla holky malé, připadala si uhnaná - škola, školka, práce..... a pak se jednou zastavila a říkala si: Vždyť tohle je to ono, tohle je štěstí. Děti zdravé, práce, těšíme se na sebe, usmějeme se na sebe, dáme si spolu čaj.... a ať je jakákoliv, v tohle má pravdu. A já si to od té doby uvědomuju. Nepotřebujeme wow zážitky, stačí víkendová prodloužená snídaně s našlehaným kakaem a dobrou kávou a popovídání, stačí ranní potulení v posteli s celou rodinu, stačí dívat se na bláznivého kocoura.....a uvědomit si, že máme nekonečno štěstí 🙂
@zzuzinda moc krásně napsáno <3
@jane46 máme to stejně 🙂 v hloubi duše obdivuju všechny "influencery", kteří sdílet všechno musí, když je to jejich jediná obživa. Ale mě to už po pár chvílích nějak nesedí, ne přímo vadí, ale nevím. Nejsem asi ten správný "influencer". 🙂
@jane46 máme to stejně, také máme dům, sice nový, ale stejně, je to jak říkávala moje babička, "pořád něco". A nakonec jsem fakt často ráda, že si jen pustíme komedii s popcornem a nemusím vymýšlet nějaký extra výlet. Ale ty sociální sítě, ty mi dávají zabrat. Umí to ti blogeři natočit tak pěkně, že mám fakt pocit, jak jsme děsně nudná rodina a na chvilku jim to závidět. Na chvilku 😉
@katynka78 no Katy, ne vždycky. Najdou se i tací, kteří mě považují za "patetickou", mám prý málo zábavy /sexu/ času na sebe a nebo jen "blekotám svoje depky online". Ale moje komunita-VY-je natolik úžasná, že mě sem tam takový neosobní komentář už ani neodradí. Teď už ne 🙂
@berenika39 krásně napsáno, uvědomit si, že štěstí není ve věcech, v zážitcích, ale v lidech okolo nás. To je nejvíc. <3
@denikzaslouzilemamy Tohle ja vubec nesleduji a tady na MK ty dokonale rodinky vydelim deseti a to asi tak bude blizke realite... Tihle nedavaji na net to co je pred a za tou fotkou.
Ale znam rodinky, ktere proste porad musi neco delat... po skole konicky, restaurace, hernicka, kavicka, setkani s kdekym, vylet, domu vyspat a o vikendu rychle pryc. Nekomu to vyhovuje, at to ma kazdy podle sveho.
Jo obcas si, hlavne v lete kdy se opravdu snazim udelat detem pestry program, reknu jestli toho deti nezazily malo, ale pak si vzpomenu na den v kempu, kdy jsme z nej nevytahli paty, deti max nadsene litaji vsude mozne, cpou se jidlem ze stanku a koupou se v rybnice... Prdim na to, ze za kopcem je luxusni IN aquapark.
Zcela uprimne vam zavidim, ze s tim "obycejnym" dokazete byt spokojene. Kolikrat si rikam, jestli bych taky nebyla spokojenejsi se na vsechno vykaslat a zit si stereotypnim kazdodennim zivotem bez nejakych ambic a dobrodruzstvi, stat se takovym hobitem. Parkrat jsem to na chvili zkusila, ale zahy to zacalo mit velmi neblahy vliv na moje mentalni zdravi, mela jsem naslapnuto na slusnou depresi. Nedokazu to. Musim se porad za necim hnat, i kdyz uz jsem z toho vycerpana a eikam si, ze yz nemuzu. Protoze kdyz to nedelam, citim, jak se pomalu rozkladam, citim se zbytecna a ma samotna existence me obtezuje.
@amenophus zní to trochu smutně, ale každý to máme jinak. Já zase musím alespoň něco kreativně tvořit, proto píšu a svým způsobem se tak realizuji. Takže tomu, co píšeš rozumím. Ale jsou i lidé, kteří jsou opravdu spokojení s tím "obyčejným", všedním dnem. A myslím, že občas ho potřebujeme všechny, hlavně my mámy.
@denikzaslouzilemamy ja vim ze jsou, a jak rikam, jsou chvile, kdy jim uprimne zavidim 😊. Hrozne bych si prala, abych nekdy byla schopna takoveho zivotniho stylu, urcite by mi to pomohlo i zdravotne. Ale stejne jako lidi.s Crohnovou chorobou jist "zdravou stravu", ac by treba chteli, nekteri zase nedokazou zit jak hobiti. A verim, ze obe kategorie by po tom "zakazanem" ovoci nekdy touzily! 😁
@amenophus Pockat, kdo tady pise, ze nemame zadne ambice??? Co je to za rovnici, ze to ze umime zit spokojene i doma v beznem chodu rodiny se rovna nulovym ambicim? Kdo tu pise o nulovem dobrodruzstvi??? Kratkozrake... Mozna Ti i chybi nadhled, svet neni jen cernobily. Je to jako kdybych ja z domu psala, ze bych neprezila zivot v byte... Pomalu bych se rozkladala, citila se zbytecna a moje samotna existence v kralikarne by me obtezovala... Nebo co takhle prace x, fuj... Jo a konicek y... umrela bych tohle delat.
@jane46 hej, vubec nevim o cem mluvis, co ma byt jako cernobile??? Tady je diskuze o zivotnim stylu a osobnich preferencich, co na tom chces hodnotit? Jinak ano, to srovnani s domem vs bytem je trochu podobne, alespon ja to tak vnimam. A to je spatne? Ze nekomu vic vyhovuje zit v byte a nekomu jinemu zase v dome? Proc je to podle tebe spatne? Ma vsem vyhovovat vsechno nebo co?
Chápu koment @jane46 a souzním. A musím říct, že mě při čtení tvého příspěvku hned napadlo, že ta @amenophus je z bytu? Tam ta vata běžných dní být musí, to by se jinak člověk ukousal nudou a pocitem nenaplnění.
Ale žít v domě, kde se nezastavíte, něco vytváříte, ta práce je tam pořád, buď vevnitř nebo na zahradě, pod rukama vám něco roste a vidíte i smysluplnost bytí.....to je něco jiného. A potom už není potřeba se hnát za nějakým povrchním zážitkem, aby aspoň něco dělal.
Možná proto zmíněn dům vs byt, možná proto si my z domu chceme i odpočinout a žít "obyčejný" život.
@mom_of_four ne, ja konkretne jsem z domu 🤣. Protoze to placani se od niceho k nicemu (natirani plotu, rejpani se v zahone, kuchteni vecere) furt dokola mne proste nenaplnuje. Rozumim tomu, ze to musi byt uzasny relax a obdivuju, ze to nekoho muze naplnovat. Ale mne osobne k smrti ubiji jist postopadesate tu samou svickovou, cucet na tu samou kytku na zahone, delat rutinni praci. Ja ke stesti potrebuju ochutnat, co jsem jeste neochutnala, jet na mista, kde jsem jeste nebyla, osahavat sve hranice a posouvat je dal, posouvat hranice lidskeho poznani a byt tou zmenou, kterou chci videt ve svete. Prizemni "obycejny" zivot tohle nenabizi. Je v poradku, ze tomu nerozumis, paklize tebe ten "obycejny" zivot naplnuje.
@amenophus ackoliv to podavas mozna az moc namyslene jsem na tvoji strane v te podstate - ne v podani te myslenky...
@mom_of_four dum tady neplet , ptz o to tu vubec neslo s myslenkou souzni i lajkujou zeny co nebydli v dome...
,, Nevím jak Vy, ale já trávím dny často hodně obyčejně. Pro spoustu lidí určitě. Vařím, uklízím, pracuju a občas se podívám na nějaký film ,,
Pro me tohle neni naplnujici zivot ...
Me slo o to ze neverim ze by polovina z tech co si tu v tom budou libovat ze jim to radsi vlastne staci , ze by nebyly 1x do roka na lyžich v alpach a 2 u more 1x letecky a 1x jen tak treba kamkoliv se jim zamane ..
Ze by si nenechaly 2x do tydne uklidit a misto toho jit s detma do zoo , zajit si 2x do tydne na vyboropu veceri a ze by nechtely jet 1x do mesice na wellness ...
Neverim tomu, ze kdyby to nekdo dostal jako nabidku bud a nebo , ze mavne rukou a rekne ale neee :
ale já radsi trávím dny často hodně obyčejně. Pro spoustu lidí určitě. Vařím, uklízím, pracuju a občas se podívám na nějaký film,,
@veronicka89 opravdu se tě nepotřebuju dovolovat, co můžu kam psát. Dům sem klidně napíšu, bo si myslím, že je významná proměnná!
A ty věci, které uvádíš, že tě naplňují.............děkuji fakt ne, pro mě plytké, povrchní, komerční, na efekt.
Mně naplňují právě ty "obyčejné nudné" maličkosti, které zažívám každý den. A opravdu tomu můžeš věřit, protože jsme každá jiná. Ne lepší, ne horší. Jen každá jiná. 😉
@mom_of_four
@veroniquecz
Já vás chápu obě. Já věřím, že jsou lidi, který opravdu péče o dům a rodinu naplňuje a nic moc dalšího nepotřebují - mám takového doma a díky bohu za to, jinak bychom v domě žít nemohli.
A pak jsou tu takoví, jako jsem já, kterým to prostě nestačí. Pokud je při té práci potřeba má asistence, tak to udělám, ale jako povinnost, ne jako radost, kvůli které bych žila. Fakt spokojená jsem, když jsme v přírodě, zažíváme něco novýho…Nemusíte to mít, holky, stejně, stačí chápat, že ten druhý to má jinak.
@mom_of_four plytke ? Plytke to v mych ocich zase vidis ty ;) ... ptz kdyz se nemzsi clovek starat o domacnost a neni v tom kolobehu mnohem vice si muzes uzit rodiny a lidi okolo sebe ... mnohem vic zazijes a dokazes vnimat, kdyz memyslis na ty veci co se musi udelat ;)
@mom_of_four
@veronicka89
Holky nehádejte se mi tu 😉 Obyčejné a obyčejné, jsou pro každého přeci dvě odlišné věci. Někdo rád cestuje, skáče padákem, jde za své hranice, někdo jiný rád čte, chodí na výlety. Pro obě skupiny je to "obyčejné", ale to jejich, kde se cítí dobře.
@veronicka89 to, že trávím dny "často" obyčejně, neznamená, že necestujeme, nikam nechodíme, nic nepodnikáme. Každý rok jsme 3x u moře, v srpnu Londýn já a tři nejstarší dcery, potom na konci prázdnin celá rodina ve Špindlerově mlýně. Za týden jedeme na advent do Bratislavy, v březnu letíme do Dubaje a v červnu k moři. Muž je nyní dva týdny v Dominikánské Republice, příští rok ho čeká tradiční výlet na dva týdny do L.A. a na tři do Chille. A já chci ještě stihnout Řím a Vatikán. K tomu samozřejmě akce s dětmi-dýňové slavnosti, Vánoce, trhy, Velikonoce, aquaparky, akce...-tím jsem chtěla jenom říct (ne se vychloubat ani nic vytahovat), že tohle je normální život. Zatímco někdo jiný je opravdu milovník toho, jak říkáte "posouvat hranice". Já třeba nejsem typ na stanování, lezení po horách, lyžování a nikdy bych si nevzala batoh na záda a nejela přes Evropu stopem 🙂
Ale fakt se tu nehádejte, vždyť o nic nejde. 🙂
@veronicka89 myslím, že jsi nepochopila celý příspěvek a jsi zbytečně nepříjemná, shazuješ ironicky to, co jiné naplňuje. A to mě nebaví se před někým takovým obhajovat a zároveň respektuji žádost zakladatelky, abychom se nedohadovaly. Končím.
Na každém dnu si najdu ten "nablýskaný moment". Jde to. Když se probudím, uvědomím si, co mě čeká a je to tam. Vždycky. Fakt. Podle mě je to důležitý - uvědomit si, že je fajn být vděčný za každý hezký moment, za to, co mě ten den potká. Stárnu asi víc než ty, se mi chce říct, že jsem stará (věkem asi, duchem ne), mám vnučku, kterou zítra uvidím a to je to, proč ráno vstanu a budu se těšit. Nudu nechávám na později.