Když jsem mimo domov, dostávám takové fotky od Martina. Jsem díky nim klidná a vypínám mód maminka. Buď relaxuju nebo pracuju, záleží, proč jsem se vzdálila z domu. Užívám si to tak jako tak.
Jsem sice jako žena na rodičovské dovči, spokojená, kdo by na dovolené nebyl, že? Ale potřebuju nasát jinou atmosféru, vyvětrat hlavu, zabývat se chvilku jen sama sebou. A doporučuju to všem ženám, které mají nálepku “žena v domácnosti”. Nejsme totiž služebné, pokojské, uklízečky ani kuchařky, jsme ženy, které vkládají to nejlepší ze sebe do činností, které by někdo ocenil až ve chvíli, kdybychom je přestaly dělat. Jsme tvořivé bytosti, které si hýčkají domov a svou něhou prosvětlují celý dům. Máme stále nastavenou náruč a něco dobrého pro děti schované ve špajzu nebo pekáč buchet v troubě. Jsme nositelky domácího štěstí. Ale potřebujem ze své role občas vystoupit a být jen za sebe a pro sebe.
Když si mě zavolá na laktační návštěvu žena, u které vidím vyčerpání, moje rada zní:”Až se vrátí muž z práce a najde tě s plačícím miminkem v náručí, předej mu ho a jdi ven. Obejdi třeba jen dům a pokud ti už za 5 minut bude smutno, vrať se, ta chvilka ti stačila.” Nevěřily byste, jak to funguje, žena se vrátí jak po víkendovém welnessu, vezme své dítě do náruče a ono přestane plakat. Cítí spokojenou mámu nabitou energií, kterou ten malý človek potřebuje. Čím jsou děti starší, můžeme si dovolit odcházet na delší dobu, a protože jsme zvyklé se takto občerstvit, nemáme výčitky a ani muž nemá problém nám to umožnit, výsledky tohoto počínání dobře zná. Ví, že ten malý odpočívací zvyk je rituálem sebevědomé matky a vede ke spokojenosti všech. Ale nezapomeňte, impuls musí přijít z vás, on vám to nenabídne, on necítí to, co vy, byť i on zná svou potřebu vyvětrat se.
Občas se vratím, když už děti spí a těším se z klidu, který doma vládne. Mám z toho takový povznesený pocit, který, když já uspávám, necítím. Moje pocity jsou takové, že můj muž to tady zvládl a já mu dala svým odchodem najevo, že mu věřím a že o něm nepochybuju. Což teda na chlapy fakt působí, protože mají motivaci to sami zvládnout. Jen nepočítejte s tím, že to budou dělat jako vy. Musíme jim nechat absolutně volný prostor, aby se s dětmi realizovali jejich vlastním způsobem.
Já třeba ani před odchodem neříkám, čím smečku nakrmit, kupodivu si vždy poradí. Jediné, na čem se pozná, že máma nebyla doma, je kuchyňská linka a jídelní stůl, ale to jsou malé věci v porovnáním s domácí harmonií, která tady panuje. A proto ještě jedna rada na závěr:”Nikdy ten binec muži nevyčítejte, nenechte se vytočit tím, že sotva jste se vrátily, skáčete zpět do své role. Je to malá daň za to, že jste byly na moment volné jako ptáci.” A mezi náma holkama, mě se velký binec uklízí líp, než ten malý udržovací. Vezmu to další den od podlahy a mám skvělý pocit, že jsem udělala něco, co jsem už dlouho odkládala.
zdroj:sebevedomarodina.cz
Jo, když ti ten manžel sám od sebe posílá tyhle fotky (mimochodem žádný bordel nevidím🙂) a nepovažuje to za buzeraci...a je ochoten být se 4 dětmi a navíc tak malými sám...je možné mít tenhle přístup...Vždy jsou na to dva.