Babička (93let, ale aktuálně si myslí, že jí je 20) má stareckou demenci, už nikoho nepoznává a museli jsme ji nutně odvézt ke tchanovcum (její dcera a manzel) a občas je to s ní legrace. Vejdeme do předsíně, ona uvidí tchána a začne: Já tady v tom harému nebudu, on si na mě bude dovolat, mně je to jasný, já nikomu povolná nebudu. A hůlkou na něj: Sahni na mě a manžel ti ruky zpřeláme! 😀 a na tchyni (63let) :ty chudero, už ses mu po vůli dlouho, co, podívej, jak staře vypadáš! 😁😁😁
Někdy je lepší se takového věku nedožít...Pevné nervy!!!
Na jednu stranu je to hrozný, ale na druhou stranu prostě směšný 😀 pardon 😀
znám něco podobného - jako historky super, ale realita byla občas náročná 🙂
Znam to od babicky,takove mela zacatky,ted je lezak,ten alzheimer je sv*ne,driv jsme se tomu smali,ted placem,je ro silene...
Je to narocne, to je pravda, ale ktere vzpominky ti zustanou? Prave tyto a stanou se pribehem tve rodiny. Moje prababicka byla uzasna zena, po 85 se ji to popletlo, bylo to narocne pro babicku a dedu, pro me rodice.... Ale kdyz si na ni vzpomenu, vyskoci mi jen hezke vzpomiky - z doby, kdy byla v poradku a pak treba .... Kdyz na lopatce na smeti najdete cedulku: "Kdo mi tohle ukradne, tomu ruka upadne." Moje babicka kdysi uvitala segry potencialni (a obezni) tchyni slovy: "No pani, Vy jste takova pekna, na Vas je videt, ze nemate zadnou nouzi." 😀 Byla taky zlata a kdyz to na nas se segrou prijde, vzpominame na ne a brecime i smichy, nejen litosti, ze uz tu nejsou. Nikdo z nas nevi, jake bude jeho stari. Pokud se mi to jednou v hlave poplete, doufam, ze budu mit vnoucata, ktera to budou umet zvladnout s humorem 🙂 :-*
@sankajamaica posilam hodne sil!
@sankajamaica jj, rozumím ti, není to vždycky k smíchu. Hodně pozitivní energie!
@bedrisiivet já si myslím, že to není i věku, ale nejvíc o té psychice. Některé historky jsou super, ale občas mám strach, co se stane, když třeba babička sedí v kuchyni s nožem a prý, že se na ni z balkonu dobývají nějací chlapi a že jestli přijdou do kuchyně, tak je píchne... Ono pak už člověk neví, co toho druhého napadne... 😢
Dělala jsem v domově pro seniory. Někdy se člověk i zasmál. Ale když tam byla imobilní paní, která měla hrůzu v očích a byla přesvědčená, že se jí pod postelí někdo schovává a chce ji zabít, křičela tak, až lidé z ulice zavolali policii, to už vtipné nebylo. Když je člověk s demencí přesvědčený v něco neškodného, je to ještě "výhra". I tak pevné nervy a ať humor přetrvá! 🙂
@elekthra chapu, taky mam vzpominky, ktere jsou dost divoke ☹ Vmem pripade je to uz vic nez deset let, cas dost veci uhladi, ale rozumim, ze aktualne to clovek citi jinak. U me funguje - zijeme v sousedstvi me babicky, ktera je celkem fit, silene napady mela cely zivot, takze ted vlastne nevybocuje zcelozivotniho trendu- 20x se clovek zasmeje a po 21. to rozplace a srazi na kolena. Neni to jednoduche. A cim dal vic chapu, jak si muj deda pral umrit necekane ve spanku. Splnilo se mu to... No, zivot je proste barevny ...
děda mého mažela vždy povídal, že se vrací do dětských let. Dožil se krásných 90 let a s babičkou to byli úžasní lidé až do konce. Teď tu bydlíme s dědou 85 a i když mu to myslí a ještě toho dost zvládne, někdy to nedávám ...
Taky měli naši doma babi, chvilema prca , pak už ne....ale když se na ni vzpomíná,vyskočí vždy spis ty vtipné vzpomínky
