Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
ivakalinova
27. bře 2018
338 

Proč se slaví Velikonoce aneb význam Velikonoc

Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali ale kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy (oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví). Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.

Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských

Židovské Velikonoce (pesach)

Obsahem židovského svátku je oslava Boha - Zachránce (Spasitele). Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název velikonoc: "pesach" - "uchránění, ušetření, přejití".

Křesťanské Velikonoce

Církevní význam velikonočních svátků je mnohem víc, než jen symbolický. Pro křesťany jsou Velikonoce důležitější než Vánoce a tomu odpovídají přípravy i samotný průběh svátků.

Pro církev mají Velikonoce mnohem víc než jen symbolický význam. Velikonoce jsou významnou součástí křesťanského církevního roku, který začíná Adventem – přípravou na narození Ježíše Krista.

Na toto období, spojené s Vánocemi, navazují právě Velikonoce, které jsou oslavou Ježíšovy smrti a jeho následného Vzkříšení. Církevní rok dál pokračuje příchodem Ducha svatého a vrcholí na nebe vstoupením Ježíše. Celý církevní rok v podstatě připomíná Ježíšův život. Historické události života Ježíše Krista jsou vlastně popis cesty člověka k Bohu.

Všechny přípravy na Velikonoce i samotný průběh těchto svátků mají svá pravidla, která se velmi přesně dodržují. Podle církevní tradice například přípravy začínají 40 dní předem na Popeleční středu, a samotné Velikonoce začínají vigilií neděle Vzkříšení. Té předchází Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, a trvají až do svátku seslání ducha Svatého, takzvaných Letnic. První velikonoční týden se nazývá Velikonoční oktáv, čtyřicátý den Velikonoc je oslava Na nebe vstoupení Ježíše Krista, kterou Velikonoce končí. Všechny dny tohoto období pak mají své zvyky a rituály, které se od dávných dob dodržují.

Církevním poselstvím Velikonoc je především uvědomění si a obnovení vnitřního duchovního života každého člověka. I když jsou Velikonoce pro mnoho nevěřících lidí oslavou příchodu očekávaného jara, mohou být i pro ně významným obdobím, kdy si uvědomí „sami sebe“.

Základní duchovní význam Velikonoc je všechny pro církve stejný, ale v oslavách jsou u různých církví rozdíly. Křesťanská církev má Velikonoce spojené se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista, katolická zasvětila Bílou sobotu Boží Panně Marii, Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení a velký význam mají obřady svěcení. Pro evangelíky je základem Velikonoc Večeře páně a Velký pátek spojený s bohoslužbou.

Nezapomeňte, že dnes začíná první soutěž. Tak hledejte jaká ambasadorka jí zveřejní. 

Pokud se chcete zúčastnit soutěže, dejte laik tomuto článku a současně odpovězte na soutěžní otázku 🙂

#vileda

#velikonoce

    No, sice pekny clanek, ale me by zajimalo odkud jste vzala slovni spojeni Bozi Panna Marie, a taky ze je to zasvevena Bila sobota?

    27. bře 2018
    Komentář byl odstraněný • Zobraz

    Ne to ale jji tam melo byt

    27. bře 2018
    ivakalinova
    autorAMBASADORKA

    @kolibricek36 Já nejsem věřící, takže jsem spoléhala na jiné zdroje. Mám tam něco špatně? Klidně mě oprav a já to přepíši 🙂

    27. bře 2018

    @ivakalinova vse je v pohode, az na to co jsem psala vyse,.
    Napisu ve zkratce : Bila sobota je druhy dwn velikonocniho tridua, dli se u hrobu Krista a rozjima se nad Jeho utrpenim a smrti. Vecer pak zacina velikonocni bdeni - vigilie a tim zacina slavnost Kristova vzkriseni

    27. bře 2018

    To slovni spojeni se nepouziva - pouziva se Panna Marie. Sice soboty jsou zasvecene ji, to je pravda. Ale jsou to soboty obycejne pres rok, pokud pripadne na sobotu jiny svatek ma prednost....

    27. bře 2018
    ivakalinova
    autorAMBASADORKA

    @kolibricek36 Aha. Děkuji moc za vysvětlení. Já tomuhle moc "nerozumím". Děkuji za rozšíření obzorů 🙂

    27. bře 2018

    @ivakalinova to co jsi psala u evangeliku je dobre

    27. bře 2018

    @ivakalinova neni zac.ale mas to napsane moc hezky

    27. bře 2018
    ivakalinova
    autorAMBASADORKA

    @kolibricek36 děkuji, to mě těší, kór od Tebe ♥️

    27. bře 2018

    A jak se rika uterku???Vite nekdo,prosim

    27. bře 2018

    @cervik1111 no.nevim.utery bude spis jen utery, jinsk se strede rika skareda

    27. bře 2018

    Nekdo rikal,ze je zlute a jiny mi rikal,sedive utery...tak se ptam jestli nikdo nevi 🙂 O tomto dni se moc nemluvi 😀😀

    27. bře 2018

    @cervik1111 Hospodářské noviny
    MENU
    HLEDAT
    Modré pondělí, Žluté úterý, Černá středa... Velikonoce září mnoha barvami
    21. 4. 2000 00:00
    Modré pondělí, Žluté úterý, Černá středa... Velikonoce září mnoha barvami

    Svátky jara po valašsku

    Velikonoce byly pokládány za svátky všech svátků největší, slavnost všech slavností a byly ukončením přísného půstu. Ten se vztahoval nejen na jídlo a pití, ale i na světské radovánky, nekonaly se taneční zábavy ani svatby. Pro mladé byla tato doba k nepřečkání, na Velikonoce se těšili, jak lze tušit z nejedné lidové písničky.
    Každá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi měla své jméno: První je pučálková nebo pytlová, druhá je sazometná nebo černá. Kýchavná je třetí, dražebná je čtvrtá, pátou je neděle smrtná a šestou je neděle květná. Obyčeje té předposlední se dochovaly leckde do nedávné minulosti. Děvčata, ale dost často i dospělé ženy vynášely v ten den odpoledne Mařenu, Morenu, smrtku - symbol zimy.
    Neseme Mařenu, v oleji smaženú,
    hélo, hélo, má milá Mařeno.
    Neseme smrť ze vsi, Velikú noc do vsi.
    Pěknú, pěknú, pěknú přebělenú.
    Mařenou byla slaměná figurína upevněná na tyči, oblečená do starých hábů. Za dědinou Mařenu cérky vysvlékly, utopily nebo spálily. Někde, kupříkladu v okolí Valašského Meziříčí, vynášeli i chlapci svého Mařáka, pěkného panáka. Zpátky se vraceli zvesela, se zpěvem a opentlenou mladou břízkou coby předzvěstí přicházejícího jara. V dědině je čekala odměna, většinou od hospodyní pučálka, anebo odrostlejší mládež se pohostila vzájemně. Cérky připravily ogarom pučálku a ti jim zase kořalku. Takové vynášení zimy je pozůstatek ještě z doby předkřesťanské, tento původně magický obřad se postupem času změnil na zvyk a společenskou zábavu.

    Proč břízka

    V minulosti byla symbolem probouzející se přírody mladá rašící břízka ozdobená barevnými pentličkami. Byla symbolem jara na Smrtnou neděli, ale posloužila i jako prvomájový máj. A proč právě tento stromek? Už v jeho názvu je obsažena březost, která má souvislost s jarem, první jarní měsíc byl březnem nazýván i po staropolsku, ukrajinsky, a je znám už od starých Slovanů. Kromě mladých stromků je na jaře ceněna březová šťáva, která byla pokládána za prostředek omlazující tělo. A další vysvětlení, proč břízka - smrček či jedlička jsou po celý rok stejné, stále zelené, ale mladá břízka, to je zkrátka jaro!
    O poslední postní neděli zvanou květnou se světily jívové ratolesti na památku slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma. Věřilo se, že posvěcené kočičky ochrání dům i úrodu od nepohody. Proto je hospodáři dávali na okraj pole a také doma za obrázky. V lidovém prostředí měly i domnělé léčivé účinky, ochránily před chrapotem a vůbec krčními nemocemi.

    Barevný týden

    První den po květné neděli začínal svatý, pašijový týden. Po Modrém pondělí, Žlutém úterý a Černé středě je Zelený čtvrtek nesoucí název podle barvy roucha, jímž je oděn kněz v kostele. Pokud se v ten den snědlo něco zeleného - v polévce zelené byliny, špenát apod., mělo být zaručeno stálé zdraví po celý rok. Pokrmy se doplňovaly jarními bylinami - popencem, mladými kopřivami, petrklíči, pampeliškami, sedmikráskami apod.

    27. bře 2018
    ivakalinova
    autorAMBASADORKA

    @kolibricek36 Jé, děkuji. To jsem si opět rozšířila obzory. Opravdu zajímavé čtení 🙂

    27. bře 2018
    Komentář byl odstraněný • Zobraz
    Komentář byl odstraněný • Zobraz

Začni psát komentář...

Odešli